Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
Babiš a Pavel odjeli na večeři na summitu ze stejného hotelu, ale v separátních kolonách. Seděli také u jiných stolů s lídry dalších zemí. V takovém duchu se nesl celý den v Ankaře, kde se delegace českého premiéra a prezidenta míjely. Také cestu do Ankary podnikli dvěma letadly, která přistála v turecké metropoli v rozmezí několika desítek minut. Turečtí hostitelé oba přivítali čestnou vojenskou stráží a slavnostním ceremoniálem.
Prezident se neformální večeře účastnil na pozvání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, řekl v Praze před odletem. „Neformální jednání mají svoji hodnotu především v tom, že se z nich nepořizuje žádný záznam, tím pádem umožňují velice otevřenou diskusi,“ vysvětlil Pavel.
Protože vláda Pavla doplnila do delegace až dodatečně po zásahu Ústavního soudu (ÚS), program se dle něj tvořil do poslední chvíle a jinak, než kdyby byl součástí výpravy od počátku. V Ankaře má hlava státu v plánu minimálně čtveřici bilaterálních schůzek, odmítla však zatím prozrazovat, o jaké jde. „Nechtěl bych vytvářet očekávání, která se pak nenaplní,“ uvedl Pavel.
Prezident se v úterý účastnil také ekonomického fóra obranného průmyslu v rámci Aliance, kde se setkal například s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na programu měl v úterý i jednání pořádané Mnichovskou bezpečnostní konferencí. Ve svém vystoupení na této akci Pavel řekl, že je potřeba více investovat do obrany a lidé si začínají uvědomovat, že je to investice i do jejich budoucnosti.
„Česko má benefit, kdy je obklopeno spojenci, jelikož se nachází uprostřed Evropské unie a mezi členy Aliance, což může vytvářet pocit falešné bezpečnosti,“ uvedl také Pavel. NATO podle něj bylo založeno s vznešenou myšlenkou „jeden za všechny a všichni za jednoho“. Pokud bude Evropa skutečně soběstačným partnerem pro Spojené státy, tak může očekávat, že tato vznešená myšlenka bude fungovat. „Pokud nebudeme soběstační, je náročné očekávat, že Spojené státy budou za nás dělat naši práci,“ podotkl prezident.
Poprvé Evropa podle něj pocítila ze strany Spojených států jinou rétoriku při prvním mandátu amerického prezidenta Trumpa. „Pocítili jsme to tehdy, kdy řekl, že pokud neplatíme dost, nebudeme chráněni. Ve skutečnosti ale Evropany tlačil k tomu, aby více investovali do obrany. Trump to pouze řekl velmi přímo a všichni si uvědomili, že to Spojené státy myslí vážně,“ řekl Pavel. Tento styl pokračuje podle Pavla i za Trumpova druhého prezidentského období a poselství zůstává stejné.
Ve středu česká hlava státu zamíří také na pracovní snídani organizovanou bezpečnostní konferencí Globsec. S Babišem se Pavel nebude „prát“ o židli u předního stolu při středečním jednání Severoatlantické rady, když vláda schválila premiéra jako lídra delegace, dodal. „Toho jednání se zúčastním bez nějakého pocitu ponížení nebo frustrace, protože pro mě je důležité, abych slyšel, o čem se bude mluvit,“ uvedl. Chce slyšet argumenty, protože má obavu, že by se k němu jinak informace nedostaly. Babiš avizoval, že na jednání přednese svůj pětiminutový projev, ve kterém by se měl dotknout i otázky navyšování obranných výdajů.
Babiš: Vláda přidá na obranu příští rok 36 miliard
Babiš před odletem sdělil, že summit v Ankaře bude pro NATO jeden z nejdůležitějších. Velkým zážitkem podle něj bude jednání s americkým prezidentem Trumpem, neví však, zda s ním bude mít přímý kontakt.
„Pro nás je důležité, že tam vystoupíme poprvé jako naše koaliční vláda, která je zodpovědná za výdaje na obranu, za plnění závazků. Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun, a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvou procent,“ prohlásil. Letos se to podle ranních slov Babiše nepovede, i když se o to bude dle něj vláda maximálně snažit.
Babiš už dříve uvedl, že letos se podle hodnocení NATO alianční závazek patrně nepodaří splnit. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v dubnu řekl, že Česko bude mít letos podle hodnocení Severoatlantické aliance obranné výdaje 1,78 procenta HDP, pro příští rok plánoval žádat o navýšení na dvě procenta HDP, tedy 190 miliard korun.
Z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance, které byly podle agentury Reuters zveřejněny v úterý před začátkem summitu, ovšem vyplývá, že Česko podle odhadu NATO v letošním roce cíl výdajů na obranu splní a vynaloží 2,01 procenta HDP. Armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což dle dosavadních odhadů mělo odpovídat přibližně 1,8 procenta HDP, dalších třicet miliard korun má jít na obranu z ostatních rozpočtových kapitol.
Pavel je rád, že se vláda přihlásila k závazku dát dvě procenta, prezident podpoří jakékoliv úsilí závazky naplnit a zvýšit bojeschopnost armády, uvedl v úterý. „Považuji za reálné dosáhnout minimálně dvou procent, nakonec to bylo reálné už v tomto roce,“ míní. Diskuse se podle něj musí vést věcně a bez emocí. Armáda má nyní mezery v bojeschopnosti a měla by problém naplnit svůj díl odpovědnosti v rámci kolektivní obrany, míní.
„Daří se nám plnit nábor vojáků, už za prvních šest měsíců jsme jejich počet navýšili o 2010 a chceme plnit novou koncepci naší armády, a to je protivzdušná obrana, protidronová obrana a závazky ohledně brigád, které máme už delší čas vůči NATO,“ uvedl dále před odletem Babiš.
Babiš doufá v to, že kromě rozpočtových závazků bude summit i o míru v rusko-ukrajinské válce. V Ankaře by se měl projednávat návrh na poskytnutí 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun) Ukrajině letos a nejméně stejné částky příští rok. Babiš k tomu sdělil, že Česko nebude záměr blokovat, ale nebude se na pomoci podílet. „My samozřejmě nebudeme platit z českého rozpočtu peníze na Ukrajinu, protože tyhle peníze hlavně potřebujeme také na plnění těch dvou procent, takže logicky ty peníze zaplatí jako v minulosti velké země,“ doplnil v úterý.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nicméně v úterý zároveň oznámil, že Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi.
Pavel řekl, že suverénní Ukrajina se silnou a dobře vybavenou armádou je jednou z nejlepších pojistek bezpečnosti v Evropě. „Bude důležité se bavit i na úrovni Česka, jak k tomuto tématu dlouhodobě přistoupíme,“ uvedl. Věří, že za nějakou dobu začne obnova Ukrajiny, na níž se budou nejvíc podílet země, které ji po celou dobu podporovaly. „Bylo by z našeho pohledu nerozumné, abychom po čtyřech a půl letech, kdy Kyjev intenzivně podporujeme, si pozici pro možnou účast na její obnově teď ztížili tím, že ji přestaneme podporovat,“ míní.
Koordinace obou delegací
České debatě o summitu NATO dominoval několikaměsíční spor mezi vládou a prezidentem o složení delegace. Hlava státu si zajistila účast až díky předběžnému opatření ÚS, delegaci ale povede z rozhodnutí vlády Babiš. Premiér tak bude podle oznámení Úřadu vlády na obou hlavních akcích summitu, tedy na úterní neformální večeři i na středečním jednání Severoatlantické rady.
V úterý večer Pavel na síti X uvedl, že v delegaci, ve které je prezident i premiér, nevidí nic špatného. „Budeme mít dvakrát tolik možností se bavit s našimi protějšky,“ uvedl Pavel. Vládní představitelé odůvodňovali účast premiéra tím, že chce vysvětlit postoje a priority nové vlády spojencům v NATO i názorovými rozdíly mezi kabinetem a prezidentem.
Premiér ještě před odletem prohlásil, že neví o žádné koordinaci s prezidentem před summitem, v kontaktu s ním prý Babiš není. Předseda vlády rovněž zopakoval, že prezident měl nechat summit na vládě. „Vláda rozhoduje o zahraniční a bezpečnostní politice. My rozhodujeme o rozpočtu. My se zodpovídáme parlamentu,“ uvedl.
„Myslím, že není dobře, aby tam byl prezident Pavel, pakliže chceme s ostatními členskými zeměmi NATO něco projednávat,“ komentoval účast prezidenta předseda Poslanecké sněmovny a šéf koaliční SPD Tomio Okamura, podle něhož může prezident Česko při jednáních poškodit. Odůvodnil to tím, že se Pavel v minulosti nelichotivě vyjádřil k osobě šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.
Šéf diplomacie Macinka dodal, že ani přes existenci společné pracovní skupiny ministerstva zahraničí a prezidentské kanceláře netuší, jaký chce mít prezident v Ankaře program. „Ale předpokládám tedy, že v uplynulých několika dnech Kancelář prezidenta republiky daleko více než obsah toho summitu zajímá zajištění si nějakých pozvánek na večeře, akce a tak dále. Čili to asi není nic, co bychom my museli nutně v tuto chvíli koordinovat,“ podotkl.
Ministr zahraničí doplnil, že obsah summitu je jasný. Českou delegaci vede Babiš, který za tuzemsko také přednese národní projev. „Panu prezidentovi držíme palce, ať si to užije, ať se tam setká se svými přáteli a přiveze si spoustu fotografií domů,“ prohlásil Macinka. Poté přímo v Ankaře dodal, že kancelář tureckého prezidenta dodatečně rozšiřovala pozvání na neformální večeři lídrů a zahrnula při té příležitosti i Pavla. „Pro nás to novinka není,“ sdělil šéf české diplomacie.
Macinka také zopakoval, že vládní delegace a delegace hlavy státu se v Ankaře nijak nekoordinují a on prý ani nezná prezidentův program. Předpokládá však, že se Pavel zúčastní středečního jednání Severoatlantické rady, na které má vystoupit Babiš. „To opravdu nikdo neřeší,“ reagoval Macinka na dotaz, zda spojenci vnímají to, že v Ankaře jsou premiér a prezident. „Tohle je první summit NATO této vlády, a proto premiér chtěl být šéfem této delegace, aby si to odpracoval sám,“ dodal Macinka s tím, že kabinet chce spojencům vysvětlit své postoje.
Ke koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky se v Ankaře vyjádřil i Pavel, který je přesvědčen o tom, že je potřebná. Pokud vláda nebude chtít s prezidentem zahraniční politiku koordinovat, „nezbyde nic jiného, než ji dělat po svém“, což by však prý považoval za velmi nešťastné. Dodal, že od počátku respektoval vůli vlády prezentovat její pohled i plnění závazků vůči Alianci. „Bohužel vláda to prostě vzala tak, že prezidenta na summitu nechce,“ podotkl. V souvislosti s tím také řekl, že znovu navrhne obnovení pravidelných schůzek nejvyšších ústavních činitelů.
Pavel se vyjádřil i k úterní neformální večeři. Předpokládal, že se s Babišem potká právě na neformální části summitu. S premiérem zamýšlel probrat navzájem jejich bilaterální schůzky, aby se například nestalo, že by měli setkání se stejnými protějšky. Na dotazy, jak hodnotí českou situaci spojenci, prezident poznamenal, že většina českých partnerů z Aliance je natolik korektní, že se na podobné věci neptají.
Na neformální večeři seděl Pavel u stolu s albánským premiérem Edim Ramou, estonským premiérem Kristenem Michalem, chorvatským prezidentem Zoranem Milanovićem a belgickým premiérem Bartem De Weverem. Vzhledem k obsazení stolu se diskuse soustředila především na situaci na Balkáně a v Pobaltí. Novinářům to večer sdělil Daniel Drake z odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky.
Před samotnou večeří Pavel absolvoval bilaterální setkání s finským prezidentem Alexandrem Stubbem, rumunským prezidentem Nicušorem Danem, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, nizozemským premiérem Robem Jettenem, islandskou premiérkou Kristrún Frostadóttir a belgickým premiérem De Weverem.
Neformální večeře se v prezidentském paláci v Ankaře zúčastnil také Babiš s manželkou. K večeři se vyjádří ve středu ráno při příchodu na jednání Severoatlantické rady, sdělil v úterý večer novinářům z premiérova doprovodu šéf odboru komunikace Úřadu vlády Martin Vodička.
Silnější delegace
„Je to skvělá zpráva, budeme mít nejsilnější delegaci,“ poznamenal před odjezdem z hotelu na neformální večeři s nadsázkou premiér Babiš. Na večeři jej doprovodila manželka Monika. Pokud by byli s Pavlem u jednoho stolu, Babiš nevyloučil pořízení společného „selfíčka“. Možnost společné fotky ale premiér propásl v hotelu, kde podle zpravodaje ČTK hlava státu určitou dobu čekala. Pavel nakonec odjel o něco dříve.
Ředitel odboru komunikace Strakovy akademie Martin Vodička vysvětlil, že časy odjezdů jsou stanoveny protokolem. „Pan premiér následně ještě v autě čekal, než se kolona rozjela,“ uvedl Vodička. Oba české politiky přivítal při příjezdu do prezidentského komplexu krátce po sobě prezident Erdogan s chotí.
Babiš a Pavel jsou oba na skupinové fotografii, kterou v úterý večer zveřejnila kancelář tureckého prezidenta. Na snímku před prezidentským palácem stojí na opačných koncích stejné řady.
Macinka měl v úterý na programu večeři s ministry zahraničí ostatních zemí NATO. Akce se zúčastnil i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Podle Macinky se jako jedno z hlavních témat jednání plánovala právě Ukrajina. Ministr avizoval, že na večeři chce hovořit o roli, kterou mohou mít Spojené státy a Evropa v řešení války na Ukrajině. Vedle toho měl Macinka v plánu také bilaterální schůzky.
Situace ohledně českého zastoupení na summitu Severoatlantické aliance si všimla například americká stanice CNN. Ta poukázala na přílet dvou českých speciálů s prezidentem a premiérem, což přisuzuje „obskurnímu vnitropolitickému sporu“. Podle vlády je cestování dvěma speciály odůvodněné bezpečnostními ohledy, Hrad tvrdil, že se mohla uskutečnit cesta i jen jedním letadlem. Dvěma různými letadly odletí prezident a premiér i zpět z Ankary.
Postoj Babišovy vlády je ostudný, míní opozice
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib prohlásil, že kabinet místo plnění závazků vůči NATO hazarduje s bezpečností země a snahou vyšachovat prezidenta Pavla z jednání předvádí trapný cirkus. Hřib rovněž řekl, že Babiš jede na summit „lhát, vymlouvat se a spoléhat na domnělé přátelství s americkým prezidentem Trumpem, kterého ale žádné omluvy, výmluvy a politické řeči nezajímají“. Babiše podle Hřiba čeká v Turecku studená sprcha.
Podle šéfa ODS Martina Kupky bylo možné si udělat obrázek i z ranních tiskových konferencí před odletem. Prezidentovo vyjadřování označil za státnické, vystoupení vládních představitelů za trapnou scénu. Předseda ODS míní, že je v zájmu Česka, že hlava státu bude na neformální večeři i při oficiálním programu. Dodal také, že je nepřijatelné, aby Česko bylo ve výdajích na obranu v NATO černým pasažérem a závazky neplnilo. Babiš by měl také jasně říct, že s ohledem na bezpečnost Evropy bude Česko dál Ukrajině oporou, míní Kupka.
Podle šéfky poslaneckého klubu hnutí STAN Michaely Šebelové se Motoristé chovají nedospěle a Babiš je nedokáže zkrotit. Vystupování vládních zástupců podle ní poškozuje Česko u zdejší veřejnosti i zahraničních spojenců.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel soudí, že Babišův záměr zvýšit příští rok rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun je „zbaběle málo“. TOP 09 by si dle něj představovala obranné výdaje ve výši 2,2 až 2,4 procenta HDP. Za ostudný považuje i postoj Babišovy vlády k ruské agresi na Ukrajině – hovoří sice o míru, ale peníze bránící se Ukrajině dávat nechce, dodal Havel.
Podpora Ukrajině
Na večeři, kterou hostí turecký prezident, dostali pozvánky ukrajinský prezident Zelenskyj a jihokorejský prezident I Če-mjong či špičky Evropské unie. Podpora Ukrajině byla plánována jako jeden z hlavních bodů jednání.
Trump v uplynulých týdnech a měsících ostře kritizoval ostatní spojence NATO, protože podle něj vynakládají na obranu příliš málo. Pod Trumpovým tlakem si loni státy Severoatlantické aliance stanovily cíl, že do roku 2035 navýší výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou vynakládat na širší bezpečnostní oblast.
Rutte poukázal, že v loňském roce evropské státy a Kanada své výdaje na obranu skutečně zvýšily. Cíle výdajů na obranu ve výši dvou procent stanoveného v roce 2014 se loni podařilo dosáhnout 29 zemím. Mezi třemi státy, které zůstaly pod touto hranicí, je i Česko.
Trump se sešel s Erdoganem
Americký prezident do Ankary přiletěl odpoledne. Na letišti ho přivítal Erdogan. Oba prezidenti na letišti s novináři nepromluvili, podle agentury AP však Trump s Erdoganem hovořil o svém novém prezidentském speciálu Air Force One. Turecká hlava státu by měla být jediným prezidentem či premiérem, se kterým by měl mít Trump během summitu bilaterální jednání.
Turecko usiluje o návrat do programu stíhacích letounů F-35, ze kterého bylo vyloučeno po akvizici ruského protivzdušného systému S-400. Šéf Bílého domu v úterý na začátku setkání s Erdoganem prohlásil, že Spojené státy o této věci rozhodnou. Dodal, že USA také zruší sankce, které zavedly v roce 2020 v souvislosti s tímto nákupem na Turecko. Erdogan uvedl, že doufá, že Spojené státy Turecku vyhoví.
Trump dorazil na summit poté, co spojence v NATO ostře kritizoval mimo jiné za podle něj vlažnou podporu evropských států ve válce proti Íránu, kterou vedly Spojené státy a Izrael. V uplynulých měsících evropské spojence naopak pobouřily Trumpovy výroky o možnosti, že by USA získaly pro sebe Grónsko, které je autonomním územím Dánska.
Vztahy mezi USA a ostatními spojenci tak budou také jedním z hlavních témat summitu. Už během přivítání s tureckým prezidentem v Ankaře ovšem Trump státům Aliance vyčetl, že nebyly připraveny pomoci USA s válkou v Íránu. Sdělil také, že ho NATO zklamalo a že kdyby summit neorganizovalo Turecko, možná by se ho ani nezúčastnil. Na schůzce s tureckým prezidentem se vrátil i k otázce Grónska. To by podle něj měly mít pod kontrolou USA. Uznal však, že by takový krok poškodil vazby v NATO. V souvislosti s tím Trump kritizoval Dánsko. „Grónsko nepomáhá Dánsku, Dánsko neutrácí žádné peníze na to, aby Grónsku skutečně pomohlo, ale je to důležitá oblast pro Spojené státy,“ sdělil. Dánská premiérka Mette Frederiksenová v reakci zopakovala, že Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království, není na prodej.
Turecký prezident jako další téma svého rozhovoru s Trumpem zmínil vývoj ruské agrese na Ukrajině. Trump dal podle agentury Reuters opět najevo své přesvědčení, že Kyjev i Moskva mají zájem na urovnání konfliktu. „Myslím, že oba chtějí dohodu,“ řekl Trump na adresu ukrajinského prezidenta Zelenského a ruského vládce Vladimira Putina.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý prohlásil, že Moskva summit pozorně sleduje. „Ukrajina neustále požaduje nové typy zbraní – obranné i útočné. To v žádném případě nemůže zabránit pokračování speciální vojenské operace, dokud nebude dosaženo jejích cílů,“ tvrdí Peskov a použil termín, který Moskva používá místo slova válka. Tu Kreml plnohodnotně rozpoutal invazí v únoru 2022.
Summit NATO se koná v Turecku po více než dvaceti letech
Rutte v úterý na Fóru obranného průmyslu uvedl, že spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity. Aliance zahájí provoz strategické letecké přepravní flotily transportních letounů A400M a spojenci rovněž nakoupí až deset průzkumných letounů Saab GlobalEye, které nahradí stárnoucí flotilu letounů AWACS.
Rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
Fórum obranného průmyslu se konalo na okraj summitu, na němž se představitelé států Severoatlantické aliance v Turecku scházejí po více než dvaceti letech. Lídři NATO měli během úterního dne v plánu představit zbrojní dohody v hodnotě desítek miliard eur ve snaze ukázat, že vyslyšeli americké výzvy k vyšším výdajům na obranu Evropy.
Před summitem turecké úřady zadržely stovky lidí, mezi kterými byli podle opozičních médií také vládní kritici, aktivisté za občanská práva, advokáti a obhájci opozičních představitelů, členové levicových stran a kritičtí novináři. Úřady tato zadržení nedaly do přímé souvislosti se summitem. V turecké metropoli již několik dní panují přísná bezpečnostní opatření a zákaz shromažďování většího počtu lidí.
Turecká rada pro rozhlasové a televizní vysílání před konáním summitu vyzvala média, aby o této události informovala s ohledem na národní bezpečnost a zveřejňovala jen ověřené informace. Upozornila také, že zprávy o vrcholné schůzce pečlivě monitoruje, napsal server Turkish Minute, který připomněl, že řada místních novinářů kritických vůči vládě nedostala akreditaci. Agentura DPA napsala, že v noci na úterý policie zatkla dalšího reportéra Kayhana Ayhana, který pro deník BirGün pokrýval proces se sesazeným istanbulským primátorem Ekremem Imamogluem.
