Jaromír Zůna

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.

Hosté Událostí, komentářů probrali návrh rozpočtu pro ministerstvo obrany. „Rozpočet na obranu se navýšil o 20 miliard oproti roku 2025. (...) Ministerstvo obrany v rámci finančního výhledu soustředí finance například do sekce náborů vojáků, protože stroje samotné nám obranyschopnost nezajistí,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) se výrazně škrtly peníze pro armádu. „Minulé projekty sice běží dál, ale nové nevznikají. Například peníze chybí na protidronovou obranu, kterou měla vláda v programovém prohlášení,“ podotkl. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Premiér Andrej Babiš v úterý odpoledne jednal na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem o návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Prezident ho podepíše v pátek, řekl premiér. Hrad posléze informaci potvrdil. Pavel se s Babišem také rámcově shodli na jmenování nových vedoucích zastupitelských úřadů a misí. Diskutovali i o spolupráci Hradu s ministerstvem zahraničních věcí. Prezident také na zhruba hodinové schůzce vznesl připomínky k zákonu o státních zaměstnancích.

Po letech komfortu bezpečnostních garancí zajištěných především jinými nastává doba, kdy se Evropa musí skutečně postavit na vlastní nohy, řekl prezident Petr Pavel na konferenci Bezpečnost není samozřejmost. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že všichni spojenci by měli jednoznačně podpořit USA a Izrael v souvislosti s úderem v Íránu. Aktuální konflikty ukazují podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) důležitost protivzdušné obrany. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že nelze tvrdit, že bude Česko spolehlivým spojencem v NATO a posílí protivzdušnou či teritoriální obranu, a přitom nezvýší obranné výdaje.

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.

Vedení armády se v úterý sešlo na pravidelném velitelském shromáždění v Praze k vyhodnocení priorit rozvoje a hlavních úkolů loňského roku. Zahájili ho náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který se akce ve funkci účastní poprvé. Oba mluvili o problémech, se kterými se česká armáda potýká. Řehka zdůraznil důležitost spolehlivého financování a upozornil, že armáda zaostává za požadovanými schopnostmi o šest až deset let.

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.

Pokud by se zrušil nákup amerických stíhaček F-35 pro českou armádu, vznikla by škoda asi třicet miliard korun, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Nová vláda v projektu pokračuje, i když zástupci vládních hnutí ANO a SPD před volbami mluvili o jeho přehodnocení a zrušení. Babiš také v úterý zpochybnil plány na růst rozpočtu ministerstva obrany v příštích letech, které v úterý při jednání sněmovního výboru pro obranu prezentoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu, řekla v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Předseda konference Wolfgang Ischinger v závěrečné řeči uvedl, že výsledek ruské války na Ukrajině je pro Evropu existenční otázkou, která určí budoucnost celého kontinentu.

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Bavorský Mnichov se opevňuje. Tradiční bezpečnostní konference se od pátku do neděle zúčastní zástupci 120 zemí, z toho 60 premiérů a prezidentů, a víc než stovka ministrů zahraničí a obrany. Včetně těch z tuzemska. Napjatá očekávání provází avizované vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia a jeho pohled na transatlantické vztahy.

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.

O strategii rozvoje a výstavby armády a nastavení vzájemné spolupráce a komunikace jednal ve čtvrtek odpoledne na Pražském hradě prezident Petr Pavel s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Jednání trvalo zhruba hodinu a půl, Zůna ani Řehka po jeho skončení však neposkytli vyjádření.

Sněmovna v úterý začala jednat o návrhu pětice opozičních stran na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Opozice vyvolala schůzi po vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. V úvodu schůze vystoupil předseda ODS Martin Kupka, který kabinet kritizoval. Premiér Babiš se ve svém projevu následně naopak ostře vyjadřoval směrem k opozici. Kolem 21. hodiny se sněmovna dostala k rozpravě. Jednání bylo ve 23 hodin přerušeno a pokračovat bude ve středu od 9 hodin.

Vláda podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila i s novelou s odložením navýšení životního minima, oznámil po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Novely musí ještě schválit sněmovna a Senát a podepsat prezident.

Prosba o letouny L-159 trvá, uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že je Ukrajina potřebuje. Kyjev by je podle něj využil mimo jiné v boji proti dronům Šáhed. Pokud by Česko letouny Ukrajině poskytlo, tamní armáda je otestuje a následně bude možné podepsat smlouvu na nové modely, dodal prezident. Zelenskyj soudí, že Ukrajina by se mohla příští rok stát členem Evropské unie. Požadavek je podle něj součástí mírového plánu.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Vláda na zákonu pracovala od prosincového jmenování, ve sněmovně předtím odmítla návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard. Poslanci by aktuální návrh měli finálně schvalovat 11. března. Opozice výši deficitu kritizuje.

V příští dekádě má v Evropě sloužit přes pět set bojových letounů F-35 a dva tucty jich pořizuje i Česko. Loni za ně zaplatilo dalších téměř pět miliard, výrazně méně než předloni. Letos na jaře pak má začít modernizace základny Čáslav, odkud mají víceúčelové bitevníky v budoucnu startovat. Protivzdušná obrana dle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) patří k prioritám. Poslancům na branném výboru v týdnu řekl, že projekt amerických letounů pokračuje.