Jaromír Zůna

Zařazením prvního transportního letounu Embraer C-390 Millennium získává česká armáda schopnosti, které jí dosud chyběly, řekl při slavnostním představení letounu na letišti v pražských Kbelích ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Nový stroj zvýší akceschopnost vzdušných sil a bude možné jej využít mimo jiné k přepravě techniky, výsadkářů či tankování za letu. Letoun přiletěl do Česka začátkem července, druhý letoun má armáda získat do konce roku 2027.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.

Armáda v pátek na základně v Přáslavicích na Olomoucku převzala poslední ze 42 tanků Leopard 2 A4. V letech 2028 až 2030 pořídí dalších 44 tanků Leopard 2 A8, což je nejnovější verze. Německé tanky Leopard nahradily ve výzbroji české armády letité stroje sovětské výroby T-72, o jejichž vyřazení z armádního arzenálu rozhodne vláda. V chystaném materiálu pro kabinet bude i návrh, jak má stát s tanky T-72 naložit, řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Hosté Událostí, komentářů probrali dozvuky summitu NATO, dosavadní působení vlády Andreje Babiše (ANO), spor vlády a prezidenta Petra Pavla a zapojení Česka do programu, přes který putují americké zbraně na Ukrajinu (PURL). Zapojení Česka je dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) marginální a jedná se o jednorázovou symbolickou částku. „Zodpovědnost za tento krok plně přebírá ministerstvo zahraničních věcí. (...) Jsem připraven se s poslanci SPD o tom bavit. Rozumím, že se na ně obrací voliči, kteří to nechápou,“ řekl.

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.

O rozhodnutí přesměrovat peníze na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) před odletem na summit NATO nevěděl. Uvedl to v rozhovoru pro server Deník N. Je to podle něj jen symbolická částka, objem peněz ale neupřesnil. Právě SPD proti přesunu peněz protestuje a chce tento krok řešit na koaliční radě. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve čtvrtek odpoledne sdělil, že je ochotný poslancům SPD situaci vysvětlit.

Kabinet ve čtvrtek zhodnotil svou činnost za uplynulých šest měsíců. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vláda vyhodnocovala ohledně plnění svého programu 978 úkolů. Ministři jich dokončili 195, pracují na 774, nezačali s devíti, prohlásil. Na tiskové konferenci Babiš za největší úspěchy kabinetu označil nízkou inflaci či snížení cen energií. Opozice hodnotí kabinet jako vládu arogance, nekompetentnosti a chaosu.

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Premiér Andrej Babiš na summitu NATO v Ankaře půjde na úterní neformální večeři i středeční jednání Severoatlantické rady, uvádí v programu Úřad vlády. Prezidenta Petra Pavla nezmiňuje. Vládní delegace v čele s Babišem odletí v úterý ráno krátce před prezidentem. Tomu účast zajistil po několikaměsíčních sporech s kabinetem v předběžném opatření Ústavní soud.

„Bezpečnostní situace pro Českou republiku v rámci Evropy je rozhodně jiná, než byla před čtyřmi roky. Je mnohem horší,“ uvedl nový náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč ve spojitosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tématy v pořadu Interview ČT24 byl také postoj ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který byl jediným ministrem, který pro zvolení Hlaváče nehlasoval. Hlaváč dále například zmínil důvody, proč by se měl generální štáb od ministerstva obrany oddělit. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání dotklo i otázky omezování pohybu ruských diplomatů v Česku, rada ale žádné doporučení nepřijala.

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.

Státy, které mají parlamentní systém, by měly být na summitech NATO zastupovány předsedou vlády, prohlásil v úterním Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet podle něj postupuje v duchu Ústavního soudu (ÚS), situaci neeskaluje a drží ji v rovině věcného obsahu. V otázce zastoupení na dvou hlavních částech summitu se dle Zůny nyní musí dohodnout premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne na Hradě jmenoval nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Vystřídá dosavadního šéfa armády Karla Řehku, se kterým si oficiálně předali funkci tradičně při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil na Vítkově. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.

Česká armáda chce do roku 2028 pořídit zhruba tři tisíce dronů za 1,9 miliardy korun, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort obrany zároveň připravuje novou koncepci využití těchto strojů. Výcvik armádních operátorů se má nově odehrávat i v Písku, kde tuzemský výrobce Primoco UAV otevřel první certifikované výcvikové středisko NATO pro vojenské drony na světě.

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.

Spory kolem české delegace na summit NATO v turecké Ankaře vyřeší až Ústavní soud. Prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu, nesouhlasí s rozhodnutím vlády, která jej vyloučila z delegace. Kabinet schválil, že Česko bude na summitu zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO) s ministry zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Okolnosti sporu mezi Pražským hradem a Strakovou akademií probrali v Událostech, komentářích expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil (nestr.), náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD), bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Ústavní soud obdržel prezidentovu kompetenční žalobu kvůli schválené delegaci na červencový summit NATO v Ankaře, do níž vláda prezidenta nezahrnula. Soud uvedl, že si je vědom naléhavosti věci, o přednostním projednání rozhodne plénum. Prezident Petr Pavel své rozhodnutí zdůvodnil v oficiálním vyjádření, kde mimo jiné uvádí, že rozhodnutí vlády vyloučit prezidenta z delegace na summit považuje za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok a omezení svých ústavních pravomocí.

Vláda nechce prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO. Kabinet rozhodl, že českou delegaci povede v Ankaře premiér Andrej Babiš (ANO), doplní jej ministři zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a obrany Jaromír Zůna (za SPD). Podle zdrojů Seznam Zpráv prezident Pavel podá kompetenční žalobu, zvážení této možnosti v případě neschválení jeho účasti na akci zmínila hlava státu už v květnu.

Vláda nepočítá s účastí prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že Česko zastoupí delegace, kterou povede předseda vlády, tedy Babiš, a doplní ji ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Důvody rozhodnutí jsou podle Babiše čistě praktické. Kabinet probral mimo jiné výhled vývoje veřejných financí do roku 2030.

Ministři obrany Jaromír Zůna (za SPD) a zahraničí Petr Macinka (Motoristé) připravili na pondělní zasedání vlády jen jednu verzi složení delegace na červencový summit NATO, a to s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v čele. S účastí prezidenta Petra Pavla nepočítá. Premiér v neděli rozhodnutí předjímat nechtěl. Pavel uvedl, že jde hlavně o to, jestli kabinet může bránit hlavě státu v ústavní pravomoci zastupovat stát navenek.