Rubrika Svět

Bělorusko hrozí, že poprvé po více než patnácti letech vykoná trest smrti v případě cizince. Němec Rico Krieger podle tamních úřadů nastražil výbušninu u železniční stanice. Už v červnu ho v Bělorusku obvinili z terorismu a muže hodlají zastřelit. Až nyní se případ dostal na veřejnost. Běloruská státní televize zveřejnila jedenáctiminutové video, ve kterém muž s pláčem prosí o milost. Berlín uvedl, že případ znepokojuje německou vládu, která s Minskem vyjednává.

Venezuelu v neděli čekají klíčové prezidentské volby, které se tentokrát i díky tlaku mezinárodních sankcí konají s účastí opozice. O třetí prezidentský mandát usiluje současný autoritář Nicolás Maduro, který se stal hlavou státu v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. Velkou šanci má podle průzkumů kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Ten nahradil vítězku primárek Maríu Corinu Machadovou, které režim účast ve volbách zakázal. Kvůli výraznému hospodářskému propadu za Madurovy vlády odešlo ze země, jejíž ropné zásoby jsou jedny z největších na světě, téměř osm milionů lidí.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová naléhala v Bílém domě na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby Izrael kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy uzavřel příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Harrisová po schůzce s Netanjahuem řekla, že premiérovi vyjádřila své hluboké znepokojení ohledně civilních obětí války. K uzavření příměří vyzval Netanjahua i prezident Joe Biden.

Olympijské hry jsou od nepaměti vnímány jako oslava míru. Ruská agrese na Ukrajině se ovšem promítla i do nich. Mezinárodní olympijský výbor potrestal Rusko i Bělorusko zákazem účasti sportovců. Pozvánku do Paříže dostalo jen 32 „vyvolených“ z obou zemí, kteří ovšem smějí startovat jen coby neutrální – bez svých vlajek. Ukrajinská výprava naopak čítá 140 členů. Mnoho sportovců ale v posledních dvou letech narukovalo do armády a téměř pět set z nich zahynulo.

UNESCO na svém zasedání v Dillí zařadilo na seznam světového dědictví severoirský Gracehill, saský Herrnhut a Betlehem v americké Pensylvánii. Obce s unikátním urbanistickým konceptem vycházejícím z ideálů evangelického učení byly založeny v osmnáctém století moravskými bratry. Už dříve byl na seznam zařazen dánský Christiansfeld.

Po vzdušném útoku vypukl požár na vojenském letišti Saky v Novofedorivce na Krymu, zasažen byl sklad s municí, píše místní proukrajinský telegramový kanál Krymskyj veter. Svědci hlásili četné exploze v různých částech Ruskem okupovaného poloostrova. Moskva tyto zprávy nekomentovala, Kyjev později útok na základnu Saky potvrdil. Tvrzení válčících stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Vedení ukrajinské armády v posledních dnech oznámilo, že Kyjev má tajný plán, jak osvobodit Krym.

Polský Senát ve čtvrtek schválil zákon, který vylučuje trestní odpovědnost příslušníků policie, pohraniční stráže a vojáků ozbrojených sil při použití donucovacích prostředků na polsko-běloruských hranicích. V pátek pak zmíněný zákon přijal Sejm, dolní komora polského parlamentu. Humanitární a nezisková organizace Lékaři bez hranic na to reagovala a mimo jiné varovala před možnými důsledky rostoucí militarizace. Opatření podle ní povedou ke zhoršení humanitární situace na hranicích. Za zacházení s migranty na hranici kritizuje Varšavu také Rada Evropy.

Evropská unie uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Napadená země tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a rekonstrukci státu. Kyjev krok Bruselu ocenil. Vyčlenění peněz dosud blokovalo Maďarsko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval prohlášením, že Moskva pečlivě zváží, jak na převod reagovat.

Filipíny se snaží zabránit masivnímu úniku ropy poté, co se ve čtvrtek u pobřeží potopil tanker přepravující skoro 1,5 milionu litrů průmyslového paliva. Podle BBC ropná skvrna sahá do vzdálenosti několika kilometrů od místa nehody a hrozí, že by mohla dosáhnout až k břehům hlavního města Manily. Pobřežní stráž nasadila do akce plovoucí bariéry a sací hadice. Podle úřadů nyní nafta zatím uniká z motoru, nikoli z nákladní nádrže.

Ve Francii zadrželi čtyřicetiletého ruského kuchaře pro podezření ze spiknutí s cizí mocností s cílem provést rozsáhlé destabilizační akce během olympiády v Paříži. V neděli policie provedla v jeho bytě razii, v úterý ho začala formálně vyšetřovat pro podezření ze špionáže. Spiknutí podle dosavadních poznatků nesouvisí s terorismem, přesto muži za špionáž hrozí až třicet let vězení.

Svět se musí připravit na trvalou změnu letních teplot v důsledku klimatické krize, v budoucnu budou extrémní teploty v létě jednoduše celou dobu, upozornil na tiskové konferenci k tématu globálního oteplování generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres.

Představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přiznali, že nevědí, kdy se posádka kosmické lodi Starliner, která má závadu, bude moci vrátit zpátky na Zemi. Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová tak zatím stále zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde jsou už o měsíc déle, než se původně plánovalo.

Samotná existence olympijských her je založená na vhodných podmínkách pro sportovce. Přibývá ale důkazů, že do budoucna bude kvůli změnám klimatu ubývat míst, kde se bude moci olympiáda konat.

Je to začátek konce amerického prezidenta Joea Bidena, který bude čelit spoustě problémů, když se bude snažit ještě prosadit nějakou svou agendu. Tak v pořadu Události, komentáře zhodnotil Bidenův projev k ukončení prezidentské kandidatury vedoucí Katedry mezinárodních vztahů a diplomacie Anglo-American University v Praze George Hays II. Ani ředitel Knihovny Václava Havla Milan Babík nečeká, že by se Bidenovi během zbytku funkčního období podařilo něco zásadního dokončit. Elizabeth Allyn Woock z Katedry anglistiky a amerikanistiky Univerzity Palackého v Olomouci soudí, že se Biden bude po odchodu z funkce snažit vytvořil svůj nový obraz a „budeme ho ještě určitě vidět.“

Počet mrtvých v Texasu, kde řádění bouře Beryl připravilo o elektřinu miliony lidí, stoupl na nejméně šestatřicet. Stalo se tak poté, co úřady potvrdily úmrtí v domech, ve kterých kvůli výpadku elektřiny nefungovala během tamních veder klimatizace.

Koncem července uplynou dva roky od výbuchu ve věznici v ukrajinské Olenivce. Zemřelo tam tehdy 53 ukrajinských válečných zajatců a další desítky utrpěly zranění. Rusko tvrdilo, že zařízení zasáhla raketa HIMARS vypálená ukrajinskými vojáky, což ale Kyjev odmítl, a také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedl, že to neodpovídá jeho zjištění. Po dvou letech se někteří z přeživších rozhodli promluvit.