V souvislostech

Malá ostrovní demokracie Palau v Indo-Pacifiku se stala středobodem geostrategického soupeření mezi Spojenými státy a Pekingem. Z vyšetřování agentury Reuters vyplývá, že Číňané si pronajímají půdu u vojenských zařízení USA a země se proměnila v centrum hazardu, pašeráctví drog a praní špinavých peněz. Peking obvinění z pokusu o destabilizaci Palau popírá.

Poláky v neděli čeká první kolo prezidentských voleb. Kromě nové hlavy státu ale budou rozhodovat také o tom, zda chtějí rozvázat ruce současné vládě. Liberální kabinet má proti sobě konzervativního prezidenta, což mu ztěžuje prosazování programu. Nadcházející prezidentské volby by mohly tento stav ukončit, nebo ho naopak zabetonovat.

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Dlouho to vypadalo, že kampani před polskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo připadá na tuto neděli, budou dominovat především témata spojená s bezpečností. Vyplývalo to mimo jiné z pokračující ruské agrese proti Ukrajině či často nepředvídatelných kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa. V závěru kampaně ale všechno přebila kauza kolem bytu jednoho ze dvou favoritů voleb.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Ekvádor byl dříve považován za jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a přezdívalo se mu „ostrov míru“. Země sevřená mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru, se ale v posledních letech proměnila z tranzitního bodu v klíčový logistický uzel hlavní pašerácké trasy kokainu do Evropy. Nárůst násilí přiměl prezidenta Daniela Nobou v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a zahájení války proti drogovým kartelům. Na pašování drog do Evropy se přitom nepodílí jen tamní gangy či mexické drogové kartely, ale také albánská mafie.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.

Reklamní billboardy kolem dálnic jsou od roku 2017 zakázané, přesto jsou vidět na různých místech po Česku. Některé reklamní agentury brání úřadům v jejich likvidaci a snaží se ji co nejdéle zdržovat. Pokud selžou, neváhají odstraňování reklam blokovat i fyzicky v terénu. Reportéři ČT jeden takový incident natočili u dálnice D1 ve Velkém Meziříčí se skrytou kamerou.

Lze zaznamenat jasný a trvalý nárůst počtu uvězněných autorů po celém světě, upozorňuje americký PEN klub. Vychází z analýzy indexu svobody psaní, který letos v dubnu zveřejnil už pošesté. Loni bylo vězněno nejméně 375 autorů oproti 238 zadrženým literátům a jiným píšícím tvůrcům v roce 2019.

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.

Generální ředitelkou Slovenské televize a rozhlasu (STVR) zvolila její rada dosavadní programovou ředitelku Slovenské televize Martinu Flašíkovou. Dostala nejvíc hlasů z pěti kandidátů. STVR vznikla loni v červenci ze zrušeného Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Změnu od začátku kritizovala opozice i část zaměstnanců stanice, podle nichž tak vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) STVR ovládla. Vláda to odmítá.

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.

O závislosti na digitálních technologiích, rizikovém chování dětí, ale i dospělých a vlivu technologií na mozek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal pod záštitou poslanců z řad koalice i opozice. Odborníci hovořili o tom, že sociální sítě jsou problematickým fenoménem nejen z hlediska času, který děti na mobilech či sociálních sítích stráví, ale jsou s tím přidruženy další problémy – například bezpečnost či rizikový obsah.

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.

Nový izraelský plán „Gedeónovy vozy“ by znamenal okupaci celého Pásma Gazy, masivní přesun Palestinců do malé oblasti na jihu enklávy a zajištění minimální pomoci, jež by zabránila hladomoru. Píše to izraelský web Ynet a další média. Jeruzalém k třífázové vojenské strategii přistoupí v případě, že Hamás nesplní jeho podmínky.

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.