Téma V souvislostech

Rusko-čínská spolupráce v Arktidě sílí. Země budují Polární hedvábnou stezku a jednají o společném rozvoji ruských přístavů, námořního výzkumu a výměně technologií. Severní mořská trasa v době zablokovaných úžin kvůli konfliktu na Blízkém východě vzkvétá. Západ rusko-čínská osa znepokojuje – Moskva provozuje na severu desítky ledoborců a svou část Arktidy militarizuje. Peking zase v regionu významně investuje, přičemž jeho vědecké stanice budí obavy z dvojího užití. Evropská unie představila novou strategii, jež počítá s navýšením počtu ledoborců, vznikem Centra pro námořní bezpečnost či důslednějším monitoringem ruské stínové flotily v Arktidě.

Izrael hlasuje poprvé od teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023, následných válek a také hádek. Pozornost se soustřeďuje na dva hlavní rivaly. Provládní blok vede Benjamin Netanjahu, opozici dominuje Gadi Eisenkot. Jejich šance jsou podle průzkumů vyrovnané. O výsledku můžou rozhodnout menšinové, méně viditelné voličské skupiny – dva miliony izraelských Arabů a půldruhého milionu ultraortodoxních Židů.

Zatímco spoření na důchod mají dvě třetiny Čechů, peníze na zajištění péče ve stáří má vyčleněné jen zhruba čtvrtina, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro společnost ESG Senior Care. Ztráty soběstačnosti se přitom obávají téměř tři čtvrtiny lidí. Většina ale nemá jasno v tom, kdo se o ně v takovém případě postará. Počet lidí, kteří budou dlouhodobou péči potřebovat, podle odhadů výrazně vzroste. Už teď v domovech pro seniory chybí tisíce míst.

Vládou schválená novela o financování a profesionalizaci asistentů pedagoga v základních školách podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) zruší neefektivní prvky inkluze, hlavně plošné přidělování asistentů jednotlivým žákům. Podle zástupců profesních organizací jde o krok dobrým směrem, někteří se však obávají skokového snížení asistentů. Zazněla také obava z toho, že se „bude šetřit“ na nesprávném místě. Na některá úskalí upozorňují i analytici.

Američané v listopadových volbách do Kongresu, takzvaných midterms, mohou kromě běžného způsobu hlasovat korespondenční volbou nebo osobně v předstihu. V posledních letech tyto varianty využívá většina voličů. Konkrétní pravidla se v jednotlivých státech liší, protože jejich podobu do značné míry určují samy státy. Komplikované bývá i samotné sčítání, které mnohdy zabere několik dní, což dává prostor nepodloženým konspiračním teoriím.

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

Vítězství Studentské kandidátky (SL) v srbských parlamentních volbách je symbolickým završením dvou let protivládních protestů, v jejichž čele stáli právě studenti. Ti sice o poslanecké mandáty sami neusilovali, jimi sestavený tým osobností z různých oblastí společnosti ale s výrazným náskokem porazil dlouholetého hegemona srbské politiky Aleksandara Vučiče, jehož autoritativní režim teď slibuje demontovat. Jinak ale SL nemá jasnou ideologii a zatím není ani zřejmé, koho navrhne na premiéra.

Protesty v Albánii, které původně vyvolal spor o výstavbu luxusních resortů na chráněném pobřeží, se v říjnu rozšířily o požadavky studentů a odpůrců korupce. Demonstranti žádají demisi premiéra Ediho Ramy a dochází k nepokojům, zatímco bezpečnostní složky používají slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Napětí proniklo i do parlamentu, kde se střetli poslanci vládní strany a opozice. Krize může ovlivnit i evropské ambice země, která usiluje o členství v EU.

Spojené státy se připravují na volby do Kongresu, které proběhnou na začátku listopadu. Takzvané midterms se odehrají v polovině mandátu republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Oběma komorám, Sněmovně reprezentantů i Senátu, v posledních letech dominovali republikáni, po volbách se rozložení sil může změnit. Volební systém USA je však roztříštěný a jeho podobu do značné míry formují jednotlivé státy.

Tři roky po útoku Hamásu zamíří Izraelci v úterý k parlamentním volbám, které jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších v dějinách státu. Právě 7. říjen dominuje kampani jak u vládního, tak i opozičního tábora. Zatímco Likud v rámci domácí politiky vyzdvihuje zajištění bezpečnosti, opoziční síly slibují zřízení vyšetřovací komise. V kampani rezonuje i otázka odvodů ultraortodoxních židů. Volby jsou nicméně především jakýmsi referendem o premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Opozice slibuje změnit kurz. Izraeli ale hrozí politický pat.