Téma V souvislostech

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.

Všeobecná zdravotní pojišťovna rozhoduje o tom, kam potečou stamiliardy, a její šéf Zdeněk Kabátek bývá označován za mocnějšího než ministr zdravotnictví. Kriminalisté ale vyšetřují IT zakázky pojišťovny a obvinili i jejího zaměstnance. VZP figuruje také v kauze Dozimetr a Kabátek musel vysvětlovat kontakty s kontroverzními postavami. Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) už před nástupem do funkce avizoval, že pojišťovnu čekají velké změny. Situaci ve VZP mapoval pro Reportéry ČT Ondřej Golis.

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.

Syn sesazeného šáha Rezá Pahlaví se pasoval do role lídra roztříštěné íránské opozice, burcuje davy do ulic a slibuje hladký přechod k demokracii. Část Íránců sice žádá návrat „krále“, osobnost Pahlavího žijícího v exilu ale vyvolává v řadě lidí negativní vzpomínky na zkorumpovanou monarchii používající represe proti opozici. Jeho návrat by tak vyvolal politické zemětřesení a možná i chaos, píše americký think tank Middle East Forum.

Americký prezident Donald Trump chce vlastnit strategické Grónsko a tlak Bílého domu na Dánsko sílí. Mezi možné scénáře, jak by mohl dosáhnout svého cíle, patří odkoupení ostrova, asociační dohoda, začlenění území do Spojených států, případně vojenská invaze. Kodaň a většina Gróňanů spojení s USA odmítají.

Žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách, ale platí za to i násobně víc, než kdyby bydleli v moderním bytě. To je podle úřadu případ desítek lidí v Chrasti na Chrudimsku. Majitel bývalé továrny je tam ubytoval v budovách, které vůbec pro bydlení nejsou určené. A to samé dělá i v jiných městech. Úřady o tom mluví jako o typickém příkladu obchodu s chudobou, ale neví si s tím zatím rady. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Odstranění venezuelského vládce Nicoláse Madura americkými silami neznamená automatický pád chavistického autoritářského režimu, upozorňují experti. V Caracasu zůstávají klíčové osoby režimu jako prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, šéf obrany Vladimir Padrino López, a především ministr vnitra Diosdado Cabello. Rozhodující hlas v otázce toho, zda režim udrží kontinuitu, nebo se otevře prostor pro změnu, má také armáda.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.