Téma Podcast

Neřeší se podstata a trvá dlouho, říká o kauze Čapí hnízdo advokát Jan Vučka
Co je podstatou kauzy Čapí hnízdo? Odlišuje se od ostatních tím, že obžalovaným je bývalý premiér? A jak by někdejší státní zástupce a dnes advokát reformoval justici? A co mají v hlavě ti, kteří rozhodují o osudech druhých? Hostem právního podcastu V hlavě byl advokát Jan Vučka.
Baví mě svět mafiánů. Vždy, když něco píšu, objevím levotu, říká novinářka Pokorná z Deníku N
„Baví mě svět mafiánů a podvodů. Baví mě bavit se s těmi lidmi, zjišťovat, jak se snaží ohýbat zákon,“ říká novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N. V podcastu Background ČT24 se vrací k dobám, kdy trávila u Pražského hradu i přes čtyřicet hodin týdně. Za pokrývání kauz z éry Miloše Zemana dostala Novinářskou cenu a napsala o nich i knihu. Mimo jiné proto, aby lidé nezapomněli. „Přijde mi, že když dojde k události, která Česko nějakým způsobem směřuje, a pak nastane změna, zapomene se na to, co bylo.“
Chceme, aby politiku chápal i dělník. Na obrazovce mám radši obyčejné lidi, říká šéf zpravodajství Novy Houska
„Snažíme se lidem politiku vysvětlit. Někdy možná až polopaticky, ale chceme, aby ji pochopil stejně dobře profesor na vysoké škole jako dělník v továrně,“ vysvětluje ředitel zpravodajství a publicistiky TV Nova Kamil Houska. Večerní zprávy už podle něj nepřinášejí divákům nové informace. „Je to show, která vám shrne den,“ popisuje Houska, podle kterého není vzhled pro televizní novináře tak důležitý. V podcastu Background ČT24 mluví také o prvním setkání s Milošem Zemanem, spolupráci se slovenskou TV Markíza nebo o informování o střelbě na pražské filozofické fakultě.
Ticho, budeme vysílat, křičeli na řemeslníky. Moderátor Merunka vzpomíná na začátky Novy v rozestavěném studiu
Před třiceti lety moderoval Zbyněk Merunka vůbec první Televizní noviny na začínající stanici Nova. Měšťanská beseda, odkud tehdy televize vysílala, se zrovna rekonstruovala. „Někdo na řemeslníky zakřičel: Teď půl hodiny ticho, budeme vysílat,“ vzpomíná v podcastu Background ČT24 Merunka. V redakci panovala až nezdravá nervozita. Bez trémy to ale podle Merunky nejde nikdy. Provázela ho celou kariéru, a nevymizela ani poté, co ho sledovaly miliony diváků.

Vybrané pořady ČT24 můžete poslouchat také ve zvukové podobě ve formě podcastů, stejně jako původní autorské podcasty. Přehrát či stáhnout si je můžete zde, poslouchat je můžete také na platformách SoundCloud, iTunes a Spotify a dalších.

Vražda ve Slopném mi změnila pohled na justici, přiznala investigativní reportérka Jelínková
„Celý rok a půl to byla velká emoční jízda. Na konci jsem si říkala, že už to nemůže být horší, a ono bylo,“ popisuje reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková práci na případu vraždy seniora ve Slopném. Ta jí změnila pohled na českou justici, která v případu z roku 2011 poslala dva muže do vězení na více než dvacet let. Jelínková s kolegyní ale přinesly nové důkazy zpochybňující jejich vinu. V podcastu Background ČT24 vypráví novinářka i o údajném útěku náměstka ministra oknem na toaletě nebo politických kauzách, kterým se průběžně věnuje.
Měli bychom se zajímat o souvislosti a dopady střelby na fakultě. Média nemají zapomínat na empatii, míní mediální analytik Rožánek
Pokud bychom se o něco měli zajímat, tak o oběti, o dopad na profese, které přišly do přímého kontaktu s tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, říká mediální analytik Filip Rožánek. Na analýzu toho, jak média zvládla událost pokrýt, je podle něj třeba delší časový odstup. Kritika by měla cílit na konkrétní chyby a média by neměla zapomínat na empatii, nabádá Rožánek. V podcastu Background ČT24 také zodpovídá otázku, zda on-line obsah bude v budoucnu plně v režii umělé inteligence, a zamýšlí se i nad tím, co mediální scénu čeká v tomto roce.
Investigativní žurnalistika na Ukrajině je těžká. Novináři nemají být celebrity, říká Boháč
„Když ukrajinská média napíšou něco proti vládě, tak mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat tam investigativu je těžké,“ říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Do válkou zmítané země jezdí jako reportér pravidelně, k novinařině se ale naopak dostal během studia v Rusku. „Mám mezi ruskými novináři řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Je ale plno dalších, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu,“ vypráví v podcastu Background ČT24.
Člověk způsobil obrovské množství environmentálních katastrof. V touze po lepším světě
Podle australské studie se během dvacátého století neustále zvyšovala četnost environmentálních katastrof, které způsobil člověk svými zásahy do životního prostředí. Výzkum vycházel z analýzy dvou databází a jeho cílem bylo spočítat množství, povahu a změny katastrof způsobených člověkem v průmyslových zemích v průběhu minulého století.
Past pokroku: Zničení Kachovské přehrady způsobilo Ukrajině nevyčíslitelné škody
Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast.
Novináři mají stejnou společenskou odpovědnost jako advokáti a doktoři, myslí si moderátor Bumba
„Mám pocit, že si společnost neváží práce novinářů. Jejich společenská odpovědnost přitom není menší než odpovědnost advokátů nebo doktorů,“ říká moderátor Českého rozhlasu Plus Jan Bumba. I když se označuje za velkého kritika žurnalistické práce, tak by podle něj měla být lépe zaplacená. V podcastu Background ČT24 vysvětluje i to, proč nemá rád hádavá interview a co mu vadí na rozhovorech s některými politiky.
Z reportáže musí být cítit zaujetí tématem, ať už je tvořená z redakce, nebo v terénu, míní moderátor Šponar
Z reportáže musí být cítit zaujetí tématem, nejlepší je, když dokáže diváka strhnout, myslí si moderátor České televize Tomáš Šponar. Na přelomu století byl zpravodajem na Slovensku, reportoval také z inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy. „Moje nejoblíbenější role je dramaturg a editor,“ říká ale Šponar, který pracoval i pro cestovatelský pořad Objektiv a aktuálně moderuje Horizont. Byl hostem v podcastu Background ČT24.
Doporučujeme
Past pokroku: Byla plná chemikálií, mrtvých zvířat a občas začala hořet. Destrukce řeky šokovala Ameriku
V Clevelandu se zrodila snaha Čechů a Slováků získat společný stát. Narodila se tu postava komiksového hrdiny Supermana, ale také tu vznikla touha a potřeba chránit přírodu. Jenže k tomu by nedošlo, nebýt jedné velké katastrofy.
Past pokroku: Sověti zamaskovali obří jadernou katastrofu, svět se o ní dozvěděl až po Černobylu
Dne 29. září 1957 v přepracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk v Čeljabinské oblasti SSSR vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Protože ani město Ozersk, ani výrobní komplex Majak označovaný také jako Čeljabinsk-40 nebyly zaneseny na mapách, označuje se katastrofa podle nejbližšího „oficiálního“ města – Kyštymu.
Němci toho o Česku vědí málo. O kauzu Vrbětice neměli zájem, vzpomíná bývalý zpravodaj ČT v Berlíně Jonáš
Podepsal bych petici za to, aby němečtí politici přestali konečně říkat, že jsme země východní Evropy, říká v podcastu Background ČT24 Martin Jonáš. Podle moderátora České televize je tohle totiž jedním z důvodů, proč toho Němci o Česku vědí tak málo. Česko až na výjimky nepokrývají ani tamní média. „Můj známý a velice vážený novinář to označil jako zdvořilý nezájem,“ vysvětluje někdejší zpravodaj ČT v Německu. Jak těžké je udělat rozhovor s německým politikem a kdo je tedy podle Němců součástí střední Evropy? I na to v podcastu odpovídá Jonáš.