Téma Podcast strana 5 z 5

Tomáš Sokol bývá označován za jednoho z nejznámějších advokátů v Česku, který obhajoval třeba Radovana Krejčíře nebo Bohumila Kulínského. Po revoluci ale působil také jako městský prokurátor (státní zástupce) a ministr vnitra. Na otázku, jestli je v Česku dobrá obhajoba závislá na penězích, odpovídá ano: „Altruisté jsme občas všichni. Celkově se ale domnívám, že se advokáti chovají tržně.“ Jestli je to dobře, neví, ale je to tak podle něj i v řadě jiných oborů. V novém podcastu České televize V hlavě se také zamýšlí nad tím, jak se vyrovnává s příběhy obětí nebo co přinese vládou schválená novela zákona o advokacii.

Co je podstatou kauzy Čapí hnízdo? Odlišuje se od ostatních tím, že obžalovaným je bývalý premiér? A jak by někdejší státní zástupce a dnes advokát reformoval justici? A co mají v hlavě ti, kteří rozhodují o osudech druhých? Hostem právního podcastu V hlavě byl advokát Jan Vučka.

„Baví mě svět mafiánů a podvodů. Baví mě bavit se s těmi lidmi, zjišťovat, jak se snaží ohýbat zákon,“ říká novinářka Zdislava Pokorná z Deníku N. V podcastu Background ČT24 se vrací k dobám, kdy trávila u Pražského hradu i přes čtyřicet hodin týdně. Za pokrývání kauz z éry Miloše Zemana dostala Novinářskou cenu a napsala o nich i knihu. Mimo jiné proto, aby lidé nezapomněli. „Přijde mi, že když dojde k události, která Česko nějakým způsobem směřuje, a pak nastane změna, zapomene se na to, co bylo.“

„Snažíme se lidem politiku vysvětlit. Někdy možná až polopaticky, ale chceme, aby ji pochopil stejně dobře profesor na vysoké škole jako dělník v továrně,“ vysvětluje ředitel zpravodajství a publicistiky TV Nova Kamil Houska. Večerní zprávy už podle něj nepřinášejí divákům nové informace. „Je to show, která vám shrne den,“ popisuje Houska, podle kterého není vzhled pro televizní novináře tak důležitý. V podcastu Background ČT24 mluví také o prvním setkání s Milošem Zemanem, spolupráci se slovenskou TV Markíza nebo o informování o střelbě na pražské filozofické fakultě.

Před třiceti lety moderoval Zbyněk Merunka vůbec první Televizní noviny na začínající stanici Nova. Měšťanská beseda, odkud tehdy televize vysílala, se zrovna rekonstruovala. „Někdo na řemeslníky zakřičel: Teď půl hodiny ticho, budeme vysílat,“ vzpomíná v podcastu Background ČT24 Merunka. V redakci panovala až nezdravá nervozita. Bez trémy to ale podle Merunky nejde nikdy. Provázela ho celou kariéru, a nevymizela ani poté, co ho sledovaly miliony diváků.

„Celý rok a půl to byla velká emoční jízda. Na konci jsem si říkala, že už to nemůže být horší, a ono bylo,“ popisuje reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková práci na případu vraždy seniora ve Slopném. Ta jí změnila pohled na českou justici, která v případu z roku 2011 poslala dva muže do vězení na více než dvacet let. Jelínková s kolegyní ale přinesly nové důkazy zpochybňující jejich vinu. V podcastu Background ČT24 vypráví novinářka i o údajném útěku náměstka ministra oknem na toaletě nebo politických kauzách, kterým se průběžně věnuje.

Pokud bychom se o něco měli zajímat, tak o oběti, o dopad na profese, které přišly do přímého kontaktu s tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, říká mediální analytik Filip Rožánek. Na analýzu toho, jak média zvládla událost pokrýt, je podle něj třeba delší časový odstup. Kritika by měla cílit na konkrétní chyby a média by neměla zapomínat na empatii, nabádá Rožánek. V podcastu Background ČT24 také zodpovídá otázku, zda on-line obsah bude v budoucnu plně v režii umělé inteligence, a zamýšlí se i nad tím, co mediální scénu čeká v tomto roce.

„Když ukrajinská média napíšou něco proti vládě, tak mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat tam investigativu je těžké,“ říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Do válkou zmítané země jezdí jako reportér pravidelně, k novinařině se ale naopak dostal během studia v Rusku. „Mám mezi ruskými novináři řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Je ale plno dalších, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Podle australské studie se během dvacátého století neustále zvyšovala četnost environmentálních katastrof, které způsobil člověk svými zásahy do životního prostředí. Výzkum vycházel z analýzy dvou databází a jeho cílem bylo spočítat množství, povahu a změny katastrof způsobených člověkem v průmyslových zemích v průběhu minulého století.

Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast.