Téma Podcast strana 2 z 5

Exploduje vůbec atomová bomba? A jak zařídit, aby první exploze nezničila víc, než vědci plánovali? Když ve čtyřicátých letech minulého století finišovaly poslední práce na první jaderné zbrani, museli si vědci pokládat zásadní otázky, které znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí.

Příběh Roberta Oppenheimera, který dal světu technologii schopnou ničit, ale také zahřát, je podobný antické tragédii. Kromě mytologického titána Promethea připomínal také postavu z moderního sitcomu Sheldona Coopera.

Německo se snažilo od začátku druhé světové války vyrobit vlastní jaderné zbraně. Nasadilo na to svoje nejlepší experty, přesto ale neuspělo. Proč, vysvětluje seriál Úsvit atomového věku.

Bez dvou talentovaných lidí z Československa by možná USA nezískaly atomovou zbraň včas. Žena z Ústí nad Labem a muž z Brna hráli v Los Alamos v programu Manhattan důležité role.

Šest dnů v týdnu tvrdé práce na jaderné bombě, v neděli výlet do divočiny. Tak vypadal každodenní život v tajném vědeckém centru Projektu Manhattan – na vrcholu stolové hory, víc než 2200 metrů nad mořem, obklopen propastmi a divočinou. Los Alamos bylo místem tajemství, konspirací a také zcela civilního života obyčejných lidí.

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.

„Stávám se smrtí, ničitelem světů,“ řekl „otec“ atomové bomby Robert Oppenheimer o jejím testu. Úsvit atomového věku ale započal mnohem dříve, v době, kdy devítiletý Oppenheimer chodil ještě na základní školu.

Věda pomáhá stavět lepší a bezpečnější svět. Není nutné, aby ji lidé milovali nebo ji denně sledovali – ale měli by její výsledky respektovat, tvrdí fyzik Brian Greene, který se věnuje teorii strun, předkládající možnost toho, jaké jsou základní stavební kameny celého vesmíru.

Itálie pokračuje v úsilí osvobodit žurnalistku Cecilii Salaovou, která je od 19. prosince v íránském vězení. Zemi navštívila pracovně s platným novinářským vízem, pořizovala tam pro podcasty a svůj kmenový deník rozhovory s mladými Íránci, kteří vyhlížejí změnu tamního režimu. Podle íránských úřadů však Salaová porušila blíže neurčené zákony a vpředvečer odletu byla zadržena. Panuje podezření, že se novinářka stala rukojmí Teheránu pro možné propuštění a výměnu za Íránce zatčeného na žádost Washingtonu v Miláně.