Rubrika Věda

Každoroční soutěž Nikon Small World in Motion zná své vítěze. Ve čtrnáctém ročníku soutěžily desítky vědců. Podívejte se na ta nejlepší videa ze světa, kam pouhé oko nedohlédne.

Satelitní snímky nabízejí srovnání krajiny před povodněmi a po nich. Společnost Maxar zveřejnila své fotografie ve vysokém rozlišení z oběžné dráhy, které zobrazují poškozená území ve vysokém rozlišení.

Čínští vědci oznámili, že objevili doposud neznámý virus přenášený klíšťaty. Podle nich je schopný nakazit nejen zvířata, ale také člověka.

Ve středu ze 17. na 18. září nastalo částečné zatmění Měsíce v superúplňku, kdy je Měsíc na své eliptické dráze nejblíže Zemi a působí o něco větší a jasnější. Tento úkaz byl viditelný zejména nad západními částmi Afriky a Evropy, jižní a východní částí Severní Ameriky, celou Jižní Amerikou a částí Antarktidy. Částečné zatmění nastává, když Země zastíní část povrchu svého přirozeného satelitu. Podobné jevy se vyskytují zřídka, tudíž mají pro astronomy i pozorovatele nebeských úkazů zvláštní význam.

Právě v těchto dnech se lidé vrací ke svým zaplaveným domům a snaží se z nich udělat znovu místa vhodná k bydlení. Může to přinést rovnou několik rizik, která souvisejí s tím, jak moc jsou stavby poškozené.

Přestože je fotosyntéza jedním z nejdůležitějších přírodních procesů na Zemi, věda ji stále ještě úplně nechápe. Nové světlo na ni vrhl výzkum, který probíhal během polární noci v Arktidě.

Povodně, které v minulých dnech zasáhly střední Evropu, vyvolaly výjimečně silné srážky způsobené souhrou několika meteorologických jevů. Přestože se jednalo v mnoha ohledech o historicky jedinečnou událost, dokázaly ji meteorologické modely velice přesně předpovědět.

Ve středu nad ránem nastane částečné zatmění Měsíce, které bude sice malé, ale velmi dobře viditelné i pouhým okem. Pro jeho pozorování budou příznivé podmínky. Úkaz bude možné vidět prakticky po celou dobu jeho trvání, neboť zatmění začne, když Měsíc bude stále nad obzorem. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

V zaplavených oblastech se podle podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) připravuje očkování proti žloutence typu A, bude zdarma a dobrovolné. Řeší se také dodávky léků a krajské hygienické stanice se chystají na testování studní, dodal. Státní zdravotní ústav (SZÚ) už dříve varoval, že v postižených oblastech hrozí také vyšší riziko nákazy salmonelózou, úplavicí, tularémií nebo žloutenkou typu B, doporučuje zejména očkování proti tetanu.

Protipovodňová opatření byla při současných povodních velmi účinná, do budoucna je proto potřeba zjednodušit jejich povolování a ovlivňovat názory lidí tak, aby je víc podporovali, uvedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Nádrže podle Tomáše Hrdinky z výzkumného ústavu povodně sice nezastaví, dokážou ale oddálit jejich začátek a zmenšit kulminační průtoky. Takto by pomohla podle něj i plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku.

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

Změna klimatu, epidemie? Příčiny vymírání neandertálců zůstávají stále záhadou. Studie jedné této pravěké formy člověka z údolí Rhony, jehož rod tam žil na 50 tisíc let bez křížení s jinými skupinami, otevírá novou cestu, cestu genetické izolace, píše agentura AFP.

Povodně, které zasáhly střední Evropu, mají tak velký rozsah, že jsou viditelné i na záběrech družic, které sledují Zemi z vesmíru.