Podle fact-checkerů využívá více než tisíc kanálů na YouTube po celém světě falešné lékaře vytvořené umělou inteligencí k šíření nepravdivých zdravotních rad. Dvacet takových kanálů je v polštině. Odborníci varují, že nová pravidla Evropské unie mohou tento trend omezit, zcela ho ale nezastaví.
Právě takovou síť koncem července odhalil španělský fact-checkingový server Maldita.es, který svá zjištění předal Polské tiskové agentuře (PAP). Síť funguje ve více než třiceti jazycích. Polskojazyčné kanály, z nichž některé vznikly teprve během posledních tří měsíců, využívají avatary vytvořené umělou inteligencí, kteří se vydávají za lékaře. Jejich názvy často obsahují označení „dr.“ a běžná polská příjmení, například Kowalski nebo Nowak.
Jejich videa šíří tvrzení, která nemají oporu v medicíně – například že opalovací krémy způsobují rakovinu, vejce pomáhají léčit rakovinu a cukrovku nebo že lidé s krevním tlakem 180/110 mm Hg nemusejí vyhledat lékaře.
Podobný obsah se objevuje také na sociálních sítích Facebook a TikTok, kde umělou inteligencí vytvořené „babičky bylinkářky“ či veterináři doporučují bylinné přípravky namísto léků. V některých případech zároveň nabízejí placené e-knihy. Jedno z videí na Facebooku, které propagovalo určitý list jako údajný lék proti rakovině, nasbíralo 90 tisíc zhlédnutí.
Katarzyna Lipkaová z oddělení polského výzkumného institutu NASK, které se zabývá sledováním dezinformací, upozornila, že tento obsah představuje největší riziko pro lidi s onemocněními, která mohou bez včasné léčby skončit smrtí.
„U mnoha onemocnění, zejména u rakoviny, závisí účinnost terapie často na jejím rychlém zahájení,“ uvedla. Videa odrazující lidi od vyhledání lékařské péče podle ní mohou vést ke zpoždění diagnózy a zhoršit vyhlídky pacientů.
Lipkaová sdělila, že tyto kanály záměrně cílí na starší publikum, které častěji trpí chronickými onemocněními a zároveň může mít větší potíže rozpoznat obsah vytvořený umělou inteligencí. Využívají přitom lákadla typu „pijte to každý den po šedesátce“ nebo „proč lékaři tají těchto pět vyšetření po pětašedesátce“.
Jeden z účtů, který se vydával za polskou hygienickou inspekci, vyzýval uživatele, aby v komentářích sdíleli svou zdravotní anamnézu. Podle Lipkaové by tak tvůrci mohli zjišťovat, která zdravotní témata přitahují největší pozornost.
Čtrnáct z prověřovaných účtů se podle ní zároveň objevuje v databázi institutu NASK, která obsahuje 140 označených kanálů. Expertka upozornila, že nejde jen o jednotlivá nepravdivá tvrzení. Širším cílem podobného obsahu je podle ní narušovat důvěru veřejnosti v medicínu a vědecké instituce. TikTok účty nahlášené institutem NASK odstranil, YouTube však podle ní na upozornění nereagoval.
Meta i Google v reakci na dotazy odkázaly na svá pravidla, která zakazují klamavé zdravotnické dezinformace. Mluvčí Mety uvedl, že účty využívající podvodné praktiky k uvádění lidí v omyl nejsou povoleny a po nahlášení mohou být postihovány. Polská tisková kancelář PAP Googlu sdělila, že YouTube zakazuje obsah, který představuje „vážné riziko újmy“ tím, že odporuje doporučením místních zdravotnických úřadů. Pravidla se podle společnosti vztahují také na obsah vytvořený umělou inteligencí.
Lipkaová doporučila všímat si typických znaků podvrhů vytvořených umělou inteligencí, například nepřirozeného nebo málo častého mrkání, nesouladu mezi pohybem rtů a řečí, plochého či nezvykle intonovaného hlasu nebo chyb při vyslovování čísel a jmen. „Pokud video působí šokujícím, nepravděpodobným nebo mimořádně kontroverzním dojmem, mělo by to být varovným signálem,“ uvedla.
Dodala, že unijní Akt o umělé inteligenci může situaci částečně zlepšit, problém ale podle ní nevyřeší. Algoritmická doporučení totiž mohou uživatele opakovaně vystavovat stejným nepravdivým tvrzením, a tím posilovat jejich přesvědčení, že jsou pravdivá.
Specialistka na právo umělé inteligence Maria Dymitruková z advokátní kanceláře Lubasz i Wspólnicy zároveň upozornila, že povinnost označovat deepfaky podle Aktu o umělé inteligenci se vztahuje především na podnikatelské subjekty, nikoli na soukromé osoby. I když tedy firmy začnou obsah vytvořený umělou inteligencí v reklamách důsledněji označovat, širší množství deepfake obsahu na internetu, včetně materiálů určených k šíření dezinformací, podle ní pravděpodobně zůstane z velké části mimo účinnou kontrolu.
Článek od Polski Radio, poprvé byl publikován 7. sprna 2026 v 11:00 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
