Ázerbájdžán usiluje o novou trasu pro přenos elektřiny do Evropy

„Máme již připravený projekt, který počítá s vybudováním přenosových elektrických vedení z Ázerbájdžánu přes Arménii do Nachičevanu,“ uvedl ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v rozhovoru pro místní média v Nachičevanu.

Podle prezidenta Alijeva je ázerbájdžánská rozvodná síť v současné době propojena s Ruskem, Íránem a Gruzií a také s Tureckem přes Gruzii.

„Energetický koridor vedoucí přes Arménii do Nachičevanu a dále do Turecka a Evropy tak rovněž přispěje k zajištění stability arménské energetické soustavy v krizových situacích. Čím dříve tedy tento projekt zrealizujeme, tím lépe,“ pokračoval Ilham Alijev.

Prohlásil, že Ázerbájdžán je jedinou zemí v regionu, která disponuje rozsáhlými zdroji ropy, zemního plynu a elektřiny.

„Pokud dnes v našem regionu existuje jen několik zemí, které nemají žádné problémy s dodávkami elektřiny, Ázerbájdžán mezi nimi zaujímá první místo. Region prochází energetickou krizí, která by se mohla ještě zhoršit v důsledku probíhajících lokálních konfliktů, zvýšených rizik a narušení dodavatelských řetězců ovlivňujících přepravu paliv. Navíc nelze vyloučit možnost nepředvídaných událostí v budoucnu. Z tohoto hlediska je proto zvláštní role Ázerbájdžánu nesporná. Musíme zajistit, aby nepřetržité a udržitelné zásobování Nachičevanu energií nebylo nikdy ohroženo,“ poznamenal Alijev.

Ázerbájdžánský prezident rovněž uvedl, že země má v úmyslu zásobovat evropský trh kromě ropy a plynu také elektřinou, a to prostřednictvím jediné trasy, která je v současné době k dispozici a vede přes Gruzii a Turecko.

„V našem regionu neexistuje žádná jiná země, která by měla tak komplexní zásobování energií jako Ázerbájdžán, ať už jde o ropu, plyn, nebo elektřinu. Rozšířením našich exportních kapacit do sousedních zemí získáváme zároveň přístup na evropský trh. S naší ropou a plynem jsme již do Evropy pronikli, ale chceme se na evropský trh dostat i s elektřinou. V současné době vede jediná existující trasa přes Gruzii a Turecko směrem do Evropy. Musíme tyto kapacity rozšířit. Konkrétně je hotová studie proveditelnosti projektu energetického kabelu přes Černé moře. Druhé přenosové vedení by však sloužilo pouze k posílení našich kapacit. Navíc, jak si možná vzpomínáte, v listopadu 2024 jsme se společně s prezidenty Kazachstánu a Uzbekistánu dohodli na položení podmořského elektrického kabelu přes Kaspické moře a podepsali jsme k tomu příslušnou dohodu,“ uvedl Alijev během rozhovoru.

Zangezurský koridor

V rozhovoru se zmínil také o Zangezurském koridoru a poznamenal, že přeprava patnácti milionů tun nákladu tímto koridorem by v zemi přinesla nová pracovní místa.

„Přeprava patnácti milionů tun, případně i více, nákladu přes Zangezurský koridor podnítí výrazně větší aktivitu. Vzniknou nová pracovní místa, hospodářská činnost se zvýší a Nachičevan se, jak mohu s jistotou říci, stane nepostradatelným dopravním uzlem,“ míní Alijev.

Ázerbájdžánský prezident dodal, že když původně navrhl koncepci Zangezurského koridoru, pozornost se soustředila především na dopravní složku; dnes to však vnímá v mnohem širším strategickém kontextu.

Článek napsala Svetlana Alimová (GPB_EN), poprvé byl publikován 12. srpna 2026 v 10:24 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSeniorku v Madridu po 70 letech vystěhovali z bytu. Krok vyvolal rozsáhlé protesty

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.
před 34 mminutami

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 2 hhodinami

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 10 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Do Číny se dostaly díly F-35. Pentagon vyšetřuje, jak je to možné

Pentagon prověřuje, jak se v Čínou spravovaném Hongkongu ocitly součástky nejmodernějšího amerického stíhacího letounu. O případu ve středu informoval zpravodajský server Bloomberg, podle nějž Čína získala části vybavení pro „neviditelné stíhačky“ F-35, napsala v noci na čtvrtek agentura AP.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.