Evropa

Je složité si představit scénář, který by umožnil Ukrajincům vyhnat Rusy ze všech či většiny okupovaných území, míní britský historik, spisovatel a profesor na University College London Mark Galeotti. Podle něj se zároveň nebude jednat o evropské vojáky, kteří v případě příměří Ukrajinu zabezpečí. Na přednášce na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze hovořil i o tom, že sankce proti Rusku nedokáží srazit tamní ekonomiku v rámci několika měsíců a je potřeba je obnovovat.

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Ekvádor byl dříve považován za jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a přezdívalo se mu „ostrov míru“. Země sevřená mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru, se ale v posledních letech proměnila z tranzitního bodu v klíčový logistický uzel hlavní pašerácké trasy kokainu do Evropy. Nárůst násilí přiměl prezidenta Daniela Nobou v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a zahájení války proti drogovým kartelům. Na pašování drog do Evropy se přitom nepodílí jen tamní gangy či mexické drogové kartely, ale také albánská mafie.

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.

Svět volá po uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které se vystupňovalo vzájemným bombardováním příhraničních oblastí. Londýn a Peking se chtějí zapojit do snah o diplomatické snížení napětí. K podniknutí kroků k uklidnění situace vyzvala strany konfliktu také Evropská unie, Německo či Turecko. Americký prezident Donald Trump označil eskalaci konfliktu za „ostudnou“.

Americká věda zažívá po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce největší změny ve své moderní historii. Jeho administrativa omezuje grantové programy, mění vedení institucí, ruší financování celých oborů a podle řady kritiků dokonce omezuje svobodu vědeckého výzkumu. A Evropa na to reaguje.

Uvalení stoprocentních cel na všechny filmy vyrobené mimo USA, které avizoval americký prezident Donald Trump, by na české producenty určitě mělo dopad, ale ne likvidační. Řekl to předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Odhadl, že americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v tuzemsku. Ministerstvo kultury bude analyzovat, jak by českou audiovizi případná americká cla ovlivnila.

Český Krumlov, historické město na jihu Čech, už zase zaplňují turisté z Česka i z ciziny. Patrná je tam ale jedna změna oproti nedávné minulosti – turisty z Asie tam nyní nahrazují spíše návštěvníci z Německa. Oproti tomu například Praha úbytek asijských turistů nezaznamenala.

Argentina odtajnila dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Napsal to britský list The Times.

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.

Za loňskou sérií požárů balíčků na evropských letištích stojí agenti naverbovaní ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Vyplývá to z informací, které zveřejnila německá média. Odvolávají se přitom na informace evropských tajných služeb. Podezřelé podle médií zadržely bezpečnostní služby v Litvě, Polsku, Bosně a Hercegovině a Británii. Úřady informace nepotvrdily.

Hluboké ideové příkopy mezi konzervativními „strážci tradic“ a liberálně-progresivními „vizionáři“ rozdělují společnost. Je možné najít společnou řeč, nebo se Evropa propadá do stále větší polarizace? Mohou tradice a pokrok kráčet ruku v ruce? Mimo jiné na tyto otázky v Událostech, komentářích odpovídali senátorka Miroslava Němcová (ODS) a europoslanec Ivan David (SPD). Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Textilní výrobky, od koberců přes závěsy až po funkční oblečení, mohou být podle Zdeny Škrob z Mikrobiologického ústavu Akademie věd významným zdrojem toxických látek v domácnostech. Některé látky obsažené v oblečení či bytovém textilu se mohou postupně uvolňovat a kontaminovat vzduch, vodu nebo potraviny, řekla vědkyně při zahájení výzkumného programu Strategie AV21 Epicentra civilizace – inteligentní domácnosti, technologie a společnost.

Globální situace se začíná přeměňovat do koncertu velmocí, prohlásil někdejší premiér Vladimír Špidla (SOCDEM) v Událostech, komentářích. Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde míní, že současné události volají po hlubinných změnách, o které se svět snažil po studené válce. O zahraniční politice a budoucí roli Evropy hovořili také člen Mladých lidovců Benjamin Činčila a předseda Mladého Pirátstva Kristián Sušer. Pořad moderovala Jana Peroutková.

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.