Evropa

Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.

Evropa musí mnohem více investovat do své obrany, chybí jí ale jasně stanovené cíle, co nakupovat a dělat, myslí si europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Starý kontinent podle něj stále nedělá, co je nejen v obraně třeba, což svědčí o jeho lenosti a neochotě riskovat. Vondra v Interview ČT24 řekl, že věří, že zvolený prezident USA Donald Trump bude chtít za své vlády ukončit rusko-ukrajinskou válku a Evropa v tom bude muset hrát roli.

Povinné základní vojenské službě v Česku po téměř 140 letech odzvonilo před dvěma desetiletími. Ve světle ruských výhrůžek a imperiálních snah či personálních problémů české armády je však nyní otázka, zda neměla povinná vojna zůstat, opět relevantní. V jiných zemích Evropy ji často obnovují.

Na okraj summitu zemí Asie a Tichomoří se v peruánské Limě naposledy ve funkci setkali americký prezident Joe Biden s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa jsou napjaté, ale stabilizované. S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se ale očekává nové stupňování strategického soupeření.

„Ráda bych řekla, že to, co si občas Evropané myslí o Ukrajině, že je tam v určité části klid, vůbec není pravda. Každý den se střílí, každý den se ostřeluje, každý den tam umírají lidé, a to i civilisté a malé děti. Skutečně není pravda, že by tam byl klid,“ říká o ruské válce na Ukrajině vojákyně Oksana Volodymyrivna Rubaniaková. V Událostech, komentářích mluvila také o tom, co by Ukrajině v konfliktu pomohlo nebo jak jí válka změnila život.

Cestou k prosperitě Evropy je jednota a rozhodnost, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Důležité podle něj budou v příštích letech hlavně investice do technologií či obrany. Evropa čelí bezpečnostním hrozbám, hlavně ze strany Ruska, obchodním sporům s budoucí administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo i narůstajícímu antisemitismu, dodal. To, jak se s těmito problémy kontinent vypořádá, je ale především na Evropanech samotných, říká Haddad.

Evropská odnož Islámského státu (ISIS) není schopná spáchat velké spektakulární útoky, prohlásil ve středečním Horizontu ČT24 vedoucí Centra bezpečnostních studií z Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš. Upozornil však na to, že roste riziko útoků „vlků samotářů“ či menších skupin. Mezitím si Francie připomněla devět let od série teroristických útoků v Paříži, teroristé tehdy zavraždili 131 lidí. Vzpomínalo se na ně před hudebním klubem Bataclan i na dalších místech.

Kanadští poslanci svolali na konci října zasedání Stálého výboru pro veřejnou bezpečnost a obranu, aby projednali dopad ruských dezinformací na kanadské informační prostředí. Ačkoli svědectví o dezinformacích nejsou v zemi ničím novým, toto zasedání si získalo značnou pozornost poté, co bývalý ministr a významný politik z Konzervativní strany Chris Alexander obvinil známého novináře Davida Puglieseho z listu Ottawa Citizen, že pracoval pro sovětské – a následně potenciálně pro ruské – zpravodajské služby.

Češi si toho mohou v průměru dovolit finančně méně než loni, jejich kupní síla poprvé po čtyřech letech klesla. Důvodem je hlavně oslabení koruny vůči euru. Průměrně má každý Čech ročně k dispozici asi čtrnáct tisíc eur, tedy necelých 360 tisíc korun. To je skoro o dvě stě euro méně než loni. Navíc se asi o desetinu prohloubil odstup od dalších evropských států. Průměrný Evropan hospodaří zhruba s devatenácti tisíci eury.

Evropské země si připomněly Den válečných veteránů – svátek, jenž slouží jako připomínka příměří, které 11. listopadu 1918 ukončilo první světovou válku. Velké vzpomínkové akce proběhly tradičně v centru Paříže. Symbolicky se na nich setkali francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Skoro každý druhý obyvatel Česka je podle bleskového průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi nespokojený s tím, jak dopadly americké prezidentské volby. Vítězství Donalda Trumpa pozitivně hodnotí pětatřicet procent respondentů. U lidí dotázaných v Česku tak převažuje podíl těch, kdo by hlasovali pro Kamalu Harrisovou, kterých je 48 procent. Donalda Trumpa by volil zhruba každý třetí oslovený.

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

Vítěz prezidentské volby v USA Donald Trump v minulosti kritizoval rozsah americké pomoci Ukrajině bránící se Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tak sice ve středu gratuloval Trumpovi, ale list Financial Times podotkl, že i když se ukrajinští činitelé snažili tvářit statečně, skrývá se za tím obava, zda budou USA nadále Kyjev podporovat. Pokud se zvolený šéf Bílého domu bude držet svých předchozích vyjádření, bude zřejmě i Evropa muset vynaložit mnohem více na svoji obranu a bezpečnost.

Akcie na evropských i amerických trzích zahájily středeční obchodování silným růstem. Evropské akcie nakonec den uzavřely s mírnou ztrátou, ty americké růst udržely a hlavní indexy tak den zakončily na rekordu. V závěru obchodování oslabila i pražská burza. Investoři i trh reagovali na průběžné výsledky prezidentských voleb v USA.

Bývalému předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi nezáleží na tom, co kandidáti na prezidenta USA říkali v předvolební kampani. V Událostech, komentářích uvedl, že mu záleží spíše na výsledku voleb z pohledu Evropy. Podle předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jana Švejnara je demokratická kandidátka Kamala Harrisová předvídatelnější než její republikánský soupeř Donald Trump. S tím souhlasí i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle kterého se nemožností předvídat výsledek ukazuje, že „Amerika prožívá svojí svobodu“.

„Chystáme se na obě varianty“, řekl v úterním Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o probíhajících prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zároveň nechtěl komentovat, zda by pro Česko bylo lepší zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové. Česko je ale podle něj připraveno spolupracovat s oběma potenciálními administrativami. „Nakonec to budou občané USA, kteří rozhodnou. A my se jako česká diplomacie a Evropa musíme podle toho zařídit,“ konstatoval. Ministr v rozhovoru mluvil také o NATO nebo o předvídatelnosti Donalda Trumpa.

Výroky republikánského kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa k válce mezi Ruskem a Ukrajinou vyvolávají v Bruselu či některých evropských státech nejistotu, jak by se USA pod jeho vedením postavily k tomuto konfliktu. Zejména to, zda by mohlo dojít k narušení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu. Evropské zbrojovky sice zrychlují výrobu, stále ale zdaleka nepokrývají potřeby vojáků na frontě.

Gruzínská ústřední volební komise vyhlásila vítězem sobotního parlamentního hlasování vládnoucí stranu Gruzínský sen. Ta po sečtení téměř všech okrsků získala přes 54 procent hlasů. Výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice, píše agentura Reuters. Opozice už v sobotu pozdě večer oznámila, že výsledky neuznává. Gruzínská opoziční strana Koalice za změnu, která získala nejvíce hlasů ze všech uskupení kandidujících proti vládnoucímu Gruzínskému snu, se odmítá poslaneckých mandátů ujmout. Monitorovací organizace mluví o možném porušování volebních pravidel.

Podle volební komise v Gruzii vede v parlamentních volbách po sečtení hlasů ze 70 procent okrsků vládní strana Gruzínský sen, a to se ziskem 53 procent hlasů. Výsledky odmítá uznat opozice. Průběh hlasování provázely násilné incidenty, ombudsman vyzývá k jejich prošetření a prezidentka kavkazské země Salome Zurabišviliová je odsoudila.

Úzký vztah mezi myší domácí a člověkem je pro vědce jedinečnou příležitostí k výzkumu historických migrací lidské populace. Nové poznatky přinesla studie českých vědců. Rozsáhlý výzkum zahrnoval genetické vzorky více než osmi tisíc myší. Jeho výsledky posouvají dosavadní představy o kolonizaci Evropy myšmi a nabízejí možnost nově nahlédnout na vzájemné působení lidí a zvířat.

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozornil, že na účastníky listopadové konference Prague Defence Summit míří phishingová kampaň. Cílem má být zřejmě sběr zpravodajsky významných informací. Na konferenci se sejdou vysocí vládní představitelé, představitelé obrany či zástupci obranného průmyslu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl, že by s evropskými partnery jednal o příměří Ukrajiny s Ruskem. V Paříži žádal o podporu před začátkem zimy, píše agentura AFP. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte krátce předtím po jednání se Zelenským v Londýně potvrdil, že povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Kyjevu k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících pro boj proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.