Evropa

Deset let od tragédie, která změnila pravidla leteckých společností. V roce 2015 pilot aerolinek Germanwings, který trpěl psychickými problémy, navedl stroj se 150 lidmi na palubě v plné rychlosti do horského masivu. Od té doby musí posádky pravidelně procházet pečlivými psychologickými testy a v kabině nesmí nikdy být jen jeden z pilotů.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o snahách české armády najít za složité bezpečnostní situace v Evropě nové rekruty, o tom, kdy a jak lze brát dezinformace jako svobodu projevu, ale také třeba o bezpečí na českých sportovních stadionech. Pozvání přijali spisovatel Václav Cílek, influencer Svatopluk Barek, textař Michal Horáček, publicista Luděk Staněk a moderátorka Světlana Witowská.

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) se brání chystanému ukončení financování stanice ze strany USA žalobou. O záchraně v Praze sídlící rozhlasové stanice jedná i česká vláda, která se snaží najít na půdě Evropské unie pro další chod rádia podporu. Programy stanice každý týden sleduje téměř padesát milionů lidí ve 23 zemích světa. Na to, co by jeho případný konec znamenal pro novináře, kteří v rádiu pracují, ale i pro země, do kterých vysílají, se zaměřil nedělní pořad Newsroom ČT24.

Do Česka už od 4. března neproudí ropovodem Družba surovina z Ruska. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) řekl ČT, že by se společnost Orlen, která v tuzemsku vlastní rafinerie, už neměla k odběru ruské ropy vrátit. Rozhodnutí je ale na polské firmě. Odstřižení od ruské ropy mělo podle vlády původně nastat v polovině roku – aktuální dění to může uspíšit. Více suroviny by se tak mělo do Česka dostávat přes evropský ropovod TAL.

Evropa musí nejdříve říci, co je její strategie pro jednání na Ukrajině, uvedl v Otázkách Václava Moravce výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe a bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Dodal, že USA chtějí konflikt na Ukrajině vyřešit především proto, že pomáhá Číně. Europoslanec Jan Farský (STAN) pak o jednání Spojené státy – Rusko soudí, že Kreml proti sobě necítí sílu, aby uvažoval o příměří.

I když stále dopadají na Ukrajinu ruské drony a střely a zabíjí civilní obyvatelstvo, Evropa už přemýšlí, jak po možném příměří zaručit Ukrajině bezpečnost. Jednou z uvažovaných variant je vyslání až deseti tisíc zahraničních vojáků. Také se ale třeba objevuje myšlenka, že by se na Ukrajinu vztahoval článek 5 Severoatlantické smlouvy. Řada evropských zemí v čele s Německem mezitím rapidně přidává ve zbrojení a Polsko a pobaltské země zvažují, že odstoupí od zákazu protipěchotních min. Tématu se věnovala Zóna ČT24.

Prezident Petr Pavel se v pátek setkal v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Při společné tiskové konferenci Pavel uvedl, že jakýkoliv klid zbraní musí být krokem k udržitelnému míru, podmínky musí být přijatelné pro všechny. Během návštěvy také řekl, že provádět masivní útoky v době, kdy začínají jednání o klidu zbraní a možné mírové dohodě, není známkou toho, že by to Rusko myslelo vážně.

V několika slovenských městech opět vyšli do ulic lidé na protest proti současné vládě premiéra Roberta Fica (Smer). Podle demonstrantů kabinet „likviduje právní stát, kulturu, životní prostředí i demokratické principy a hodnoty“. Zástupci občanského sektoru v Bratislavě kritizovali také připravované změny ve fungování nevládních organizací. Účast na akci v hlavním městě podle odhadu sice dosáhla úrovně srovnatelné s předchozími dvěma demonstracemi, byla ale výrazně nižší než například na začátku února.

Část států USA protestuje proti škrtům, které zavádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Úřad pro zefektivnění vlády, kterým pověřil podnikatele Elona Muska, už navrhnul například úspory na úkor Agentury pro mezinárodní rozvoj, kterou miliardář nechal zrušit. O problematice škrtů v Trumpově administrativě debatovali v 90‘ ČT24 ekonom a prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, ekonom BeePartner a člen Národní ekonomická rady vlády Petr Zahradník a místopředseda Republicans Overseas Czech Republic Marek Koten.

Summit Evropské unie vyzval k návratu k dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Prezidenti a premiéři 26 členských zemí EU se shodli i na další podpoře Ukrajiny a vyzvali Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Proti byl maďarský předseda Viktor Orbán. Evropská rada vyzvala i Evropskou komisi, aby pokračovala v revizi emisních pokut pro automobilky, což je prioritou české vlády.

„Evropské státy jsou odzbrojeny,“ prohlásil europoslanec Filip Turek (nezávislý za Motoristé sobě a Přísaha) ve vysílání ČT v komentáři ke čtvrtečnímu summitu Evropské unie. Své názory sdělili i další čeští zástupci v Evropském parlamentu. Kromě stavu evropské obrany se dotkli i posílení konkurenceschopnosti Unie či zachování práva veta.

Evropská komise (EK) do poloviny dubna odkládá zavedení odvetných cel vůči USA, píší agentury. Cla mají být reakcí na americká pětadvacetiprocentní cla na dovoz oceli a hliníku z Evropské unie, která začala platit minulou středu.

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.

Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). S europoslankyní Danuší Nerudovou (STAN) se shodli, že je nutné pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko. S tím nesouhlasí členové sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD), podle nich by se mělo čekat na výsledky jednání Ruska a USA.

Nejistota ohledně dalšího postupu Elona Muska nutí nejen Kyjev, ale i celou Evropu hledat alternativy k satelitnímu systému Starlink. V současné chvíli plnohodnotná náhrada neexistuje. Starlink dominuje jak technologicky, tak i počtem satelitů, kterých má přes sedm tisíc. V příštích pěti letech by nicméně měl vzniknout evropský systém zabezpečeného satelitního internetu.

Možná obchodní válka se Spojenými státy působí evropským státům starosti. Francouzský ministr financí Éric Lombard ji označil za „idiotskou“ poté, co americký prezident Donald Trump v reakci na oznámení Evropy o zavedení padesátiprocentních tarifů na americkou whisky pohrozil clem dvě stě procent na evropský alkohol.

Účastníci čtvrteční schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády a postupného navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast opoziční ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou. Z opozice dorazili pouze zástupci Pirátů.

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal schůzku k bezpečnostním otázkám, které se hnutí ANO i SPD odmítly účastnit. Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v Interview ČT24 vysvětlil, že ANO chce o obraně jednat, ale ne na „PR akcích“ vládní koalice. Zdůraznil, že hnutí podporuje posilování obranyschopnosti a zvyšování výdajů na obranu, avšak pouze za podmínky efektivního a hospodárného využití prostředků. Za klíčové považuje předseda sněmovního branného výboru nábor vojáků či dobudování protivzdušné obrany.