Evropa

Vystěhovávání nájemníků, prudce rostoucí nájmy, mladí lidé, kteří se nemohou osamostatnit, a tisíce lidí v ulicích. Bytová krize ve Španělsku se nachází v jednom ze svých nejkritičtějších období. Za touto sociální krizí se však skrývá strukturální nedostatek, který přetrvává již desítky let: Španělsko má jeden z nejmenších veřejných bytových fondů v Evropě.

Američtí demokraté, kteří ve volbách ovládli obě komory Kongresu, se chtějí kromě jiného zaměřit i na rusko-ukrajinskou válku, od čehož si Kyjev slibuje větší americkou pomoc. Ta je nyní na nule, veškeré vojenské vybavení financuje Evropa. Nové složení Kongresu se ale ujme úřadu až v lednu, výsledky voleb tak nyní na situaci na Ukrajině pozitivní vliv mít nebudou – využít je naopak může šéf Kremlu Vladimir Putin a nabídnout prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, který na ukončení konfliktu tlačí, svou „mírovou dohodu“.

Pokud chce Ukrajina splnit svůj cíl uzavřít přístupová jednání s Evropskou unií do konce roku 2028, musí zrychlit tempo reforem. Evropská komise (EK) to ve středu uvedla ve své pravidelné hodnoticí zprávě o pokroku kandidátských zemí. Doplnila, že je odhodlána ambiciózní ukrajinský cíl podpořit. Černá Hora pak podle EK může do konce roku uzavřít vyjednávací kapitoly, Srbsko naopak Komise zkritizovala za stagnaci v jednáních.

Británie usiluje o nové nastavení vztahů s Evropskou unií deset let po referendu o brexitu – před summitem, který se uskuteční 20. listopadu v Bruselu, to uvádí londýnský zpravodaj stanice ERTnews.

Spojené státy navrhly při zářijových jednáních v Moskvě a Kyjevě obnovu dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu na území Ukrajiny, napsal The Wall Street Journal s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů z USA a některých evropských zemí včetně Ukrajiny. Prodeje by se podle návrhu uskutečňovaly přes americké zprostředkovatele. Podle Moskvy je plán na obnovu prodeje plynu do EU v současnosti nerealizovatelný.

V listopadu může dojít k trojstrannému jednání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Dhabí, které by teoreticky mohlo přispět k ukončení rusko-ukrajinského konfliktu. Kyjev chce hovořit o svých bezpečnostních prioritách, Moskva však o své účasti stále mlží. Podle expertů Moskvě vyhovuje současná situace, kdy se snaží „o natahování času“ a zároveň cítí podporu Spojených států. K jednacímu stolu může zasednout až po zimě, kdy chce zatlačit Ukrajinu do kouta, myslí si odborník Pavel Havlíček (TOP 09).

Pražské Ruské středisko vědy a kultury se chlubilo koncertem v prostorách Univerzity Karlovy. Jeho provozovatel je však od roku 2022 na sankčním seznamu Evropské unie, píší Seznam Zprávy. Univerzita tvrdí, že byla uvedena v omyl. Smlouvu na pronájem sálu s ní nepodepsalo kulturní centrum, ale politik SPD Sergej Zujev, který tak mohl porušit zákon. Zujev jakékoliv porušení sankcí odmítá.

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.

Německá automobilová skupina Volkswagen v prvních devíti měsících roku hospodařila s provozním ziskem 0,1 miliardy eur (2,43 miliardy korun), což je meziroční pokles o 98,7 procenta. Naopak Škoda Auto, která je součástí koncernu, zaznamenala meziroční růst provozního zisku o 7,4 procenta na 1,92 miliardy eur (46,8 miliardy korun).

Za nebývale masivními nepokoji ve Francii stojí podle expertů kromě špatné situace ve školství také růst životních nákladů, stagnující ekonomika, dlouhodobá politická paralýza a celková frustrace zejména mladé generace z „úpadku“ země. K eskalaci přispěla i policejní brutalita, která má kořeny až v Napoleonově éře. Vláda viní z podněcování násilí ultralevicové skupiny a delikventy. Role zahraničních aktérů včetně Ruska se podle unijních činitelů zatím neprokázala, cizí mocnosti ale z chaosu těží. Protestům vedeným generací Z čelí i další země Evropy jako Řecko, Albánie, Itálie či Španělsko.

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.

Evropská komise představila novou arktickou strategii ve stínu geopolitického soupeření v regionu, ve kterém žije na půl milionu unijních občanů ze Švédska, Dánska a Finska. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová upozornila na posilování ruské vojenské přítomnosti v oblasti. Nejen o tom, jak hodlá Evropská unie hájit své zájmy v nejsevernější části planety, mluvila zpravodajka ČT Barbora Maxová s eurokomisařem Jozefem Síkelou, který měl přípravu strategie na starosti.

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.

Evropa v příštím roce zažije nejvýraznější nárůst cen letenek v historii. Uvedl to v úterý podle agentury Reuters šéf irských nízkonákladových aerolinek Ryanair Michael O'Leary. Dodal, že letenky by mohly zdražit až o 20 procent. Letecké společnosti se v poslední době potýkají s růstem nákladů na pohonné hmoty, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě.

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek ráno zveřejnil deník Financial Times (FT), ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev tyto údery na několik dnů přerušil kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Ukrajina poukazovala, že agresor však i nadále útočil na její energetickou infrastrukturu.

Obyvatelé řady evropských zemí jsou většinou podle průzkumů přesvědčeni, že kriminalita v posledních letech výrazně roste. Dlouhodobé statistiky přitom u mnoha tradičních druhů trestné činnosti tento vývoj nepotvrzují. Podobný rozpor je patrný i v Česku. Téměř dvě třetiny lidí v tuzemsku se domnívají, že kriminality přibylo, většina zároveň uvádí, že se cítí bezpečně. To, jak lidé vývoj kolem zločinnosti vnímají, přitom souvisí i s jejich postoji k trestům.

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.

Rusko by v příštích měsících mohlo v Česku či jiné demokratické zemi přistoupit k rizikovějším a závažnějším operacím, uvedl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Mohlo by dle něj například provést sabotážní útoky na objekty, které pomáhají Ukrajině, zaútočit dronem či raketou na sklad zbraní určených pro Kyjev nebo uskutečnit omezenou vojenskou akci vůči některé členské zemi NATO. Zopakoval, že Rusko je pro tuzemsko největší zahraniční bezpečnostní hrozbou a dlouho bude.

Západní zpravodajské služby varovaly šéfy evropských zbrojních firem, že Rusko zesiluje snahy o jejich zabití, píše deník Financial Times (FT). Firmy proto zpřísňují ochranu svých nejvyšších představitelů. Kreml podle deníku i kvůli patové situaci na bojišti na Ukrajině nařídil rozšíření sabotáží a „hybridních“ operací v Evropě, aby se mu v příštích měsících podařilo zásadně oslabit podporu Kyjeva.