Putin označil americko-ruský plán za možný základ příštích mírových dohod

Americko-ruský návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení ruské války na Ukrajině, prohlásil ve čtvrtek ruský vládce Vladimir Putin v Kyrgyzstánu při návštěvě v tamním hlavním městě Biškeku. Základem budoucích jednání o skončení bojů musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k územním ústupkům, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Podle Putina nebyly předloženy žádné návrhy mírové dohody, pouze soubor otázek k diskusi, přičemž po jednáních v Ženevě bylo rozhodnuto původních 28 bodů amerického návrhu rozdělit na čtyři části. „Obecně souhlasíme s tím, že to může být základem příštích dohod,“ řekl Putin. Americká strana podle něj bere do jisté míry zřetel na ruský postoj, ale záhodno je „vážně projednat konkrétní věci“.

„Je nutné vše přeložit do diplomatické řeči, protože je jedna věc obecně říci, že se Rusko nechystá napadnout Evropu, což nám zní samozřejmě směšně. Nikdy se nechystalo. Ale pokud to chtějí od nás slyšet, tak dobrá, zaznamenáme to, nemáme s tím problém,“ řekl šéf Kremlu.

Moskva přitom už dříve opakovaně ujišťovala, že nezaútočí na Ukrajinu, ale pak Putin v únoru 2022 vydal rozkaz ke vpádu vojsk do sousední země, a rozpoutal tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajina se s pomocí Západu brání ruské agresi čtvrtým rokem.

Rusku se stále říká, že by mělo ukončit válku, ale podle Putina „se ukrajinská vojska musí stáhnout z území, která drží, a pak boje ustanou“. A pokud se Ukrajinci nestáhnou, Rusové svého dosáhnou bojem, varoval a tvrdil, že postup ruských vojsk na východě Ukrajiny se zrychluje.

Minulý týden média zveřejnila osmadvacetibodový plán počítající s významnými ústupky ze strany Kyjeva, který připravily Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli. V neděli pak o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako jasně proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny a také evropských zemí.

Po těchto jednáních podle amerického prezidenta Donalda Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav. Podle médií byly ponechány stranou některé citlivé body, aby o nich rozhodli na chystané schůzce přímo Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Merz: Ukrajina potřebuje silnou armádu

„Ukrajina potřebuje silnou armádu a odolné bezpečnostní záruky svých partnerů,“ uvedl Merz na tiskové konferenci s estonským premiérem Kristenem Michalem. Německý kancléř dodal, že současná linie bojů musí být základem pro budoucí jednání o ukončení bojů na Ukrajině.

V původním americko-ruském plánu byl mimo jiné bod, podle kterého by Ukrajina přišla o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Dále plán navrhoval, že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.

Ukrajince podle Merze nesmí nikdo nutit „k jednostranným územním ústupkům“. V jakékoli dohodě o ukončení války musí být podle něj zohledněny i bezpečnostní zájmy Evropanů.

Merz i estonský premiér Michal zdůraznili, že by chtěli, aby členské země Evropské unie dosáhly do prosincového summitu EU v Bruselu dohody o zmrazených ruských aktivech. Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována.

Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu. Merz ve čtvrtek řekl, že návrh podporuje „převážná část“ členských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 7 mminutami

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
16:06Aktualizovánopřed 16 mminutami

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
12:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 3 hhodinami

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 5 hhodinami

Rusko se dvoří Madagaskaru. USA varují před „sahelským modelem“

Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
před 5 hhodinami

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
09:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruská správa plánuje zabavit přes 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti

Ruské okupační úřady plánují převést více než 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti do „obecního“ vlastnictví. Nemovitosti lidí, kteří uprchli před válkou, chtějí prohlásit za „majetek bez vlastníka“. V pondělí o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.