Vladimir Putin

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.

NATO a Evropská unie jsou díky ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který rozpoutal válku proti Ukrajině, jednotnější a odhodlanější, řekl prezident Petr Pavel ve středečním rozhovoru se stanicí CNN. Moskva podle něj ve válce není úspěšná, a proto se uchyluje k nepřímým akcím v zemích podporujících Kyjev a zaměřuje se na měkké cíle. Ruská válka proti Ukrajině je nyní podle hlavy státu v patové situaci.

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.

Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci po schůzce ministrů zahraničí států visegrádské čtyřky s japonským kolegou řekl, že Japonsko je pro střední Evropu klíčovým partnerem. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár uvedl, že středoevropské země z uskupení visegrádská čtyřka (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) chtějí prohloubit spolupráci s Japonskem ve vědě či v oblasti umělé inteligence.

Ukrajina po rozsáhlých ranních ruských útocích ohlásila výpadky elektřiny v šesti oblastech. Ruské síly udeřily také na důl v Dněpropetrovské oblasti, kde zranily jednoho člověka. Dva mrtvé si pak vyžádal ruský útok na centrum Chersonu. Po útocích v Kyjevské oblasti jsou čtyři zranění, uvedl portál listu Ukrajinska pravda. Gubernátor bělgorodského regionu na západě Ruska Alexandr Šuvajev uvedl, že nejméně dva mrtvé si vyžádalo ukrajinské ostřelování Bělgorodu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden v Moskvě varoval ruské představitele, aby v reakci na patovou situaci ve svém tažení proti Ukrajině nevyhrotili konflikt se spojenci USA v NATO, jmenovitě s pobaltskými státy Estonskem, Litvou a Lotyšskem. Šéf CIA zároveň naléhal na Kreml, aby omezil svou vojenskou a ekonomickou podporu Íránu. Ve čtvrtek šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Sergej Naryškin potvrdil, že se s Ratcliffem setkal. Americký prezident Donald Trump řekl, že si nemyslí, že Rusko na nějakou alianční zemi zaútočí.

Na utajenou schůzku do Moskvy v úterý přicestoval ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe, informovala americká média s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Zpráva přichází poté, co byl v úterý na moskevském letišti spatřen americký vojenský transportní letoun a kolona diplomatických vozidel USA. Washington ani Kreml informaci o cestě šéfa americké tajné služby do Ruska nepotvrdily. Tiskové agentury později informovaly, že letoun už odletěl.

Ruský útok na předměstí Charkova si vyžádal nejméně tři životy, několik dalších osob utrpělo zranění. Uvedl to šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další dva lidé pak podle úřadů zemřeli po ruském úderu na vlak v Charkovské oblasti. Útoky na svém území hlásí také Rusko. Bezpilotní letouny, které tamní úřady připisují Ukrajině, zasáhly město Krasnodar. Tamní správa tvrdí, že o život přišly tři děti a několik dalších lidí utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Volby v době války představují velké riziko, pro stát by v současné chvíli byly jako vlna tsunami a rozdělily by Ukrajinu, uvedl podle veřejnoprávní stanice Suspilne prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se tak před novináři poté, co k uspořádání voleb ještě během nynější války s Ruskem vyzval bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov, jenž nedávno skončil ve vládě. Pořádání voleb během válečného stavu neumožňují ukrajinské zákony.

Ukrajinská armáda v noci zahájila dronový útok na ruskou Samarskou oblast a zasáhla klíčovou ropnou rafinerii a logistické centrum internetového obchodu Ozon. Informují o tom ruská i ukrajinská média s odkazem na svědectví z místa. Podle Moskvy zemřelo několik civilistů. Nejnovější ruské útoky na Ukrajině si vyžádaly nejméně sedm lidských životů, sdělily úřady.

Japonsko kritizuje raketové testy, jejichž provedení u sporných Kurilských ostrovů oznámila Moskva. Ruské Tichomořské loďstvo ve čtvrtek uvedlo, že na největším kurilském ostrově Iturup odpálilo rakety země–loď Bastion. Tokio protestovalo už proti návštěvě šéfa Kremlu Vladimira Putina na ostrovech minulý týden.

Vyloučení opoziční strany Jabloko z ruských zářijových parlamentních „voleb“ poukázalo na nejistotu a strach Kremlu, myslí si disident Vladimir Kara-Murza. Rozhodnutí soudu se opíralo o žalobu prokremelské strany Rodina, která Jabloko označuje za „extremistické“. Nyní je již jasné, jakým ze vznesených obvinění soud vyhověl. Jabloko je v současnosti jedinou stranou v Rusku, která vyjadřuje protiválečné postoje, čímž si vysloužila sympatie především mladých lidí.

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.

Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský vůdce Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Organizace, která se o propuštění bývalého příslušníka námořní pěchoty zasazovala, minulý týden sdělila, že muž byl v ruském vězení podroben psychickému a fyzickému mučení a že „mu hrozí smrt“.

Americký Senát v pátek jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí hlavně na země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Na balíku, který ještě musí schválit Sněmovna reprezentantů, více než rok pracoval nedávno zesnulý republikánský senátor Lindsey Graham, připomíná agentura AP, podle níž je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.

Slovenské ministerstvo vnitra nejspíš instaluje na silnicích dopravní kamery ruské výroby. Píše to server Aktuality.sk s odkazem na opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS). Strana kritizuje i utajenou smlouvu na nákup kamer a varuje před možným zneužitím údajů. Ministerstvo obvinění odmítá a tvrdí, že systém je bezpečný.

Tvrzení anonymních zdrojů z amerických zpravodajských služeb, podle nichž by v příštích letech mohlo dojít k omezenému ruskému útoku proti NATO, jsou přehnanými spekulacemi, uvedl v rozhovoru bezpečnostní expert Rainer Saks, někdejší generální tajemník estonského ministerstva zahraničí (2015–2020) a bývalý šéf zahraniční zpravodajské služby (2011–2015).