Vladimir Putin

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.

Neznámý člověk postřelil v Moskvě zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, který je v nemocnici ve vážném stavu, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Alexejev je spojován s otravou Sergeje Skripala, vyjednával také s hlavou žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem. Kyjev ho viní z obelhání obránců Azovstalu, kterým lživě slíbil dobré zacházení v zajetí, či z přípravy dat pro útoky na ukrajinské civilní cíle. Moskva z postřelení Alexejeva obvinila Ukrajinu, ta se zatím nevyjádřila.

Vazby zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina sahaly i do Ruska, ukazují dokumenty zveřejněné na konci ledna. Podle nich si domlouval schůzky i s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Epsteinova kuplířská činnost, během níž měl poskytnout mnoho žen mocným mužům, podle serveru The Telegraph připomíná praktiky sovětských tajných služeb na získání kompromitujících materiálů.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů, spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že budou nadále dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START. To však podle agentur Bílý dům popřel.

Delegace Spojených států amerických, Ruska a Ukrajiny se dohodly na výměně dohromady 314 zajatců, oznámil ve čtvrtek vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Jde podle něj o první takovou výměnu za posledních pět měsíců. Ruské ministerstvo obrany poté podle státní agentury TASS oznámilo, že Ukrajině předalo 157 zajatých osob a že stejný počet ruských vojáků se vrátil z ukrajinského zajetí. Výměnu potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval šéf NATO Mark Rutte. Podle něj ruské útoky nesvědčí o seriózním mírovém úsilí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává reakci USA.

Pokud Moskva zastaví útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Kyjev přestane s útoky na ruskou energetiku, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V odpovědi na nabídku Kremlu, aby přijel do Moskvy k jednání s ruským vůdcem, pozval na oplátku Vladimira Putina do Kyjeva. Datum a místo dalšího kola třístranných rozhovorů o americkém plánu na ukončení války, které je naplánované na neděli v Abú Dhabí, se podle Zelenského ještě mohou změnit.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že šéf Kremlu Vladimir Putin slíbil, že ruská armáda nebude jeden týden útočit na Kyjev. Moskva zatím nepotvrdila, že se zastavením útoků na Kyjev či jiná ukrajinská města souhlasila. Ukrajinská metropole se po opakovaných ruských úderech potýká s problémy s dodávkami elektrické energie, tepla i vody. Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi, čekají podle meteorologů v nadcházejících dnech mimořádně silné mrazy, kdy teplota klesne i na minus dvacet stupňů Celsia.

Moskva podporuje úsilí Damašku o obnovení územní celistvosti Sýrie a oceňuje, že se tento proces zrychluje, řekl ruský vůdce Vladimir Putin prozatímnímu syrskému prezidentu Ahmadu Šaráovi. Podle agentury TASS spolu ve středu v Moskvě jednali o velkém množství témat. Šará podle agentury Reuters Putinovi poděkoval za pomoc při „stabilizaci situace v Sýrii“.

Ruský dronový útok zasáhl osobní vlak v ukrajinské Charkovské oblasti a zabil pět lidí, uvedla na platformě telegram v úterý večer regionální prokuratura. Už dříve informovala o dvou zraněných. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který předtím na síti X informoval o čtyřech zabitých, úder na civilní vlak označil za teroristický čin. Záchranáři podle něj na místě stále pátrají po několika dalších lidech. Moskva se zatím k těmto informacím nevyjádřila.

V jednáních s Ruskem v Abú Dhabí nastal pokrok, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven setkat se se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ohledně dosud sporných územních otázek i okupované Záporožské jaderné elektrárny. V úterý zveřejněném rozhovoru s deníkem Jevropejska pravda to uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Chystaný mírový plán podle něj podepíše Ukrajina se Spojenými státy a samostatně Spojené státy s Ruskem.

Dokument o bezpečnostních zárukách Spojených států pro Ukrajinu je kompletně připraven, čeká se jen na americké potvrzení místa a data podpisu, řekl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters.

Ruské drony v sobotu brzy ráno zasáhly několik částí ukrajinského hlavního města Kyjev. V pohotovosti byly jednotky protivzdušné obrany. Útok drony hlásilo i druhé největší ukrajinské město Charkov. Při obou útocích byly zraněny desítky lidí, v Kyjevě jeden člověk zahynul, uvedla agentura Reuters s odvoláním na představitele měst. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby zůstalo na Ukrajině po úderech více než 1,2 milionu lidí bez dodávek elektřiny.

V Abú Dhabí skončilo v pátek večer první kolo rozhovorů mezi delegacemi Spojených států, Ukrajiny a Ruska, jednání mají pokračovat v sobotu, oznámila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jde o první třístranné rozhovory s cílem projednat plán na ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Téměř čtyři roky po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu zůstává klíčovou otázka území. Moskva požaduje okupovaná území i části Donbasu, které se invazním silám stále brání. Jedná se asi o dvacet procent Doněcké oblasti. Pro Ukrajince jde ale o nepřekročitelnou linii.

Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači. Jednání trvalo více než tři a půl hodiny, informují tiskové agentury s odvoláním na Kreml. Poradce také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Dhabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou lídrů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval Evropu za to, že nedokáže jednat sama, ale vždy čeká na rozhodnutí Spojených států. Připomněl, že již loni v Davosu prohlásil, že Evropa musí vědět, jak se bránit. „Nic se ale nezměnilo,“ řekl ve čtvrtek po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj dodal, že vyjednávací týmy Ukrajiny, USA a Ruska se v pátek a v sobotu setkají ve Spojených arabských emirátech. Formát takového jednání ale neupřesnil.

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států. Francie a další evropské země účast odmítly. Pozvánku dostalo i Česko.

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, uvedl zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Kreml Witkoffovo vyjádření nechtěl komentovat. Podle prezidenta USA Donalda Trumpa se američtí diplomaté s ruským vládcem Vladimirem Putinem sejdou v pátek.

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.