Sněmovna reprezentantů USA schválila návrh zákona pro další podporu Ukrajiny

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek schválila návrh zákona, který má umožnit další finanční podporu Ukrajiny a zavedení nových protiruských sankcí. Zákon má napadené zemi zajistit více než miliardu dolarů určených pro obranu a rekonstrukci a dalších osm miliard dolarů ve formě půjček pro vojenské účely. Přestože legislativu předloženou demokratickým poslancem Gregory Meeksem podpořilo několik republikánů, podle agentury AP se nepředpokládá, že ji schválí republikány ovládaný Senát.

Pro návrh hlasovalo 226 poslanců, včetně osmnácti členů republikánské strany, která má ve sněmovně většinu. Proti bylo 195 poslanců, mezi nimiž byla jediná demokratka, Ilhan Omarová. Skutečnost, že návrh zákona podpořila řada republikánů, podle serveru The Hill svědčí o ochotě některých členů strany postavit se v otázkách zahraniční politiky americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Návrh zákona podle serveru zahrnuje pomoc při obnově Ukrajiny, poskytnutí půjček na nákup zbraní a dalšího vojenského vybavení, podporu boje proti ruským hybridním hrozbám, zavedení nových protiruských sankcí a také rozšíření bezpečnostní pomoci pobaltským zemím.

Olha Stefanišynová, ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech, v příspěvku na X označila rozhodnutí Sněmovny reprezentantů za „důležitý krok vpřed, který odráží pokračující podporu Ukrajiny od obou stran“.

Naposledy Kongres schválil velký balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, a to ve výši několika desítek miliard dolarů, v dubnu 2024.

Zákon nemusí projít Senátem

Budoucnost zákona o podpoře Ukrajiny je však nejistá. Aby vešel v platnost, musí být schválen v Senátu. Jeho republikánští lídři neumožnili hlasování o legislativě týkající se sankcí proti Rusku s tím, že budou čekat na pokyny od Trumpa. Legislativa má přitom širokou podporu obou stran.

Pokud by návrh zákona nakonec Senátem prošel, Trump by jej pravděpodobně vetoval.

Podpora Ukrajiny po nástupu Trumpa

Zatímco mnoho členů Kongresu z obou stran silně podporovalo Ukrajinu v prvních letech po zahájení plnohodnotné invaze Ruska v únoru 2022, někteří z Trumpových nejbližších republikánských spojenců – včetně vedení Sněmovny reprezentantů a Senátu – zaujímají vůči Kyjevu chladnější postoj od Trumpova návratu do Bílého domu v lednu 2025.

Americký prezident také od začátku svého druhého funkčního období ponechává většinu rozhodnutí o sankcích vůči Ruské federaci na své administrativě, nikoli na Kongresu.

Americká pomoc kyjevské vládě se od ledna 2025 výrazně zpomalila, i když se Rusko a Ukrajina navzájem ostřelují raketami, drony a dělostřelectvem. Mírová jednání jsou momentálně na mrtvém bodě. Ukrajina odmítá požadavek ruského vládce Vladimira Putina, aby se vzdala svého území, které úspěšně brání od roku 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...