Sankce

Kuba oznámila mezinárodním leteckým společnostem, že přestává na svých letištích poskytovat dodávky leteckého paliva pro civilní spoje. S odkazem na své zdroje to uvedly v noci na pondělí agentury EFE a AFP. Podle AFP přerušení dodávek začne o půlnoci z pondělí na úterý místního času a bude trvat jeden měsíc.

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.

Ruská tajná služba FSB oznámila zatčení muže, který podle ní v pátek postřelil zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, píše Interfax. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.

Neznámý člověk postřelil v Moskvě zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, který je v nemocnici ve vážném stavu, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Alexejev je spojován s otravou Sergeje Skripala, vyjednával také s hlavou žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem. Kyjev ho viní z obelhání obránců Azovstalu, kterým lživě slíbil dobré zacházení v zajetí, či z přípravy dat pro útoky na ukrajinské civilní cíle. Moskva z postřelení Alexejeva obvinila Ukrajinu, ta se zatím nevyjádřila.

Policie přímo během plenárního zasedání saského sněmu zadržela zemského poslance Jörga Dornaua z Alternativy pro Německo (AfD), kterou německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. O zadržení informoval deník Bild, podle kterého je takovéto zadržení v historii saského zákonodárného sboru bezprecedentní. Podle Bildu případ zřejmě souvisí s Dornauovými podnikatelskými aktivitami v Bělorusku. Poslanec už v minulosti čelil kritice kvůli obviněním, že na jeho běloruské farmě nuceně pracují političtí vězni.

Německé úřady zadržely v pondělí pět lidí, kteří podle nich obcházeli protiruské sankce a vyváželi tajně do Ruska průmyslové zboží. Jeho koncovými příjemci byly především zbrojařské firmy.

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.

Venezuela přijala zákon o privatizaci ropného sektoru. Ten soukromým společnostem mimo jiné slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů. Napsala to agentura AP, podle níž se tím „zvrátil jeden z principů samozvaného socialistického hnutí panujícího v zemi už přes dvě dekády“. Americká administrativa souběžně s tím uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.

Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Podle tiskových agentur tak Washington stupňuje svou kampaň proti Havaně, vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za „snahu o genocidu kubánského lidu“.

Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. V Bruselu hovořili také o situaci na Ukrajině, v souvislosti s tím podle Kallasové přidali Rusko na seznam zemí podezřelých z praní špinavých peněz. Česko zastupoval ministr Petr Macinka (Motoristé).

Bylo pro mě šokující, s jakou lehkostí žongluje ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s pojmy muniční iniciativa nebo dodávka letounů L-159, řekl v Interview ČT24 poslanec a bývalý šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS). O letounech se ministr zmínil i v SMS zprávě, jejíž znění bylo určené prezidentu Petru Pavlovi. Podle Lipavského by pomoc Ukrajině, zemi napadené Ruskem, neměla být předmětem „politikaření“. Pořad moderovala Barbora Kroužková.

Oznámení o krádeži hřebce jménem Zazou, který měl podle dostupných informací patřit čečenskému vůdci Ramzanu Kadyrovovi, se nepotvrdilo. Policie nově věc prověřuje jako možné porušení mezinárodních sankcí. Koně údajně po dohodě s majitelem odvezlo několik lidí. Uvedla to mluvčí ústecké policie Pavla Kofrová. Hřebec byl na sankčním seznamu, který zakazoval jeho prodej, převod nebo vývoz mimo Evropsku unii. Zvíře podle policie někdo převezl přes Polsko a následně vyvezl mimo EU, pravděpodobně do Čečenska.

Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.

Ruská letecká doprava čelící západním sankcím musí kvůli nedostatku strojů vracet do provozu zakonzervovaná letadla ještě sovětské či zahraniční výroby. O jejich rekonstrukci se může postarat „spřátelený“ Írán, kam už Moskva dříve posílala své letouny na technickou údržbu.

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.

Americké námořnictvo obsadilo v Karibiku další tanker. Oznámilo to na sociálních sítích velitelství americké armády SOUTHCOM. Loď vyplula minulý týden z Venezuely s nákladem ropy, napsala agentura Reuters. Podle serverů jsou na tanker zavedeny sankce kvůli ruské válce na Ukrajině.

Bílý dům od Caracasu požaduje, aby omezil své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Ministerstvo energetiky USA zároveň ve středu oznámilo, že sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní.

Spojené státy se v severním Atlantiku zmocnily tankeru, který se vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a který déle než dva týdny pronásledovaly. Oznámilo to Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM). Rusko předtím vyslalo ponorku a další prostředky, aby tanker, dříve známý jako Bella 1 a plující pod ruskou vlajkou, doprovodily, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Moskva zásah USA odsoudila a uvedla, že požaduje, aby USA s Rusy na tankeru zacházely humánně a umožnily jejich návrat do vlasti.