Sankce

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o „velké facce pro Evropu“.

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.

Třicet lidí přišlo o život a další utrpěli zranění při útoku ruského dronu na dva autobusy v Kramatorsku na východě Ukrajiny, oznámily místní úřady. Dalších pět pak zabily následující ruské údery později ve čtvrtek. Kyjev hlásí čtyři mrtvé. V Rusku bylo při údajném dronovém útoku zasaženo hlavní datové centrum společnosti Yandex v Rjazaňské oblasti, které je klíčové pro obranný průmysl země, informují telegramové kanály Astra a Exilenova+. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla největší ruskou ropnou rafinerii v Omsku. Vzplanula též ropná rafinerie v ruském Salavatu.

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.

Rusko a Írán prohlubují finanční, zpravodajské i vojenské vazby. Stanice Fox News odhalila, že neveřejný ruský dokument z roku 2024 počítal s plánem, jak obcházet sankce, a to i posílením spolupráce v jaderné oblasti či v ropném sektoru. V islámské republice se měly začít vyrábět rovněž díly do ruských letadel. Podle listu Financial Times (FT) Moskva tajně pomáhá Teheránu s vývojem pokročilé nadzvukové střely s plochou dráhou letu. Tyto rakety by mohly vážně ohrozit námořní síly USA na Blízkém východě.

Členské země EU se dohodly na prodloužení protiruských sankcí, které se týkají tří tisíc lidí. Poprvé je prodlouží o tři roky, nikoliv šest měsíců jako dosud. Po dlouhých jednáních bylo dosaženo kompromisní dohody, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Jejich odstranění v pondělí požadovaly Slovensko, Francie a Lucembursko. Fridman má v Lucembursku zmrazených 16 miliard dolarů. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vyřazení miliardářů označil za ostudné a neobhajitelné.

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.

Prezident Petr Pavel chce na Valném shromáždění OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 až 2033. Pavel to řekl na brífinku před odletem do USA. Svá bilaterální jednání v New Yorku zaměří právě na země, které mohou s kandidaturou pomoci. Česko bylo naposledy nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.

Americký prezident Donad Trump v pátek podepsal zákon zavádějící rozsáhlé sankce, které mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení ruské války na Ukrajině. Sankční balík je odkazem republikánského senátora Lindseye Grahama, který zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny, informovaly světové tiskové agentury.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení ruské války proti Ukrajině. Pro návrh zákona, který již v srpnu schválil Senát, podle agentury AP hlasovalo v republikány ovládané dolní komoře amerického parlamentu 262 poslanců, přičemž 159 jich bylo proti. Aby sankční zákon vstoupil v platnost, musí ho podepsat prezident USA Donald Trump.

Premiér Andrej Babiš (ANO) by mohl v dubnu navštívit Čínu, uvedl v Událostech, komentářích předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura s tím, že návštěvu předjednal a hovořil o ní i s premiérem. Předseda ODS Martin Kupka připustil, že by cesta mohla být užitečná, pokud přinese konkrétní výsledky, například propuštění zadržovaného Čecha nebo zrušení sankcí vůči Tatra Trucks. Hosté pořadu moderovaného Lukášem Dolanským se věnovali i vztahům vlády s prezidentem Petrem Pavlem a přípravě státního rozpočtu.

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.

Svatbu Donalda Trumpa juniora na konci května na Bahamách tajně financoval ruský oligarcha Umar Kremlev, napojený na ruského vládce Vladimira Putina, uvedl server Propublica. Seznam hostů čítal kolem padesáti osob. Kremlev podle serveru uhradil náklady na svatbu ve výši stovek tisíc dolarů.

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyzval svůj americký protějšek Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Ukrajinská hlava státu to podle agentury AFP řekla v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.

Izrael uzavře britský konzulát ve východním Jeruzalémě a zakáže vstup do země dvanácti britským občanům. Uvedl to podle agentury AFP izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Rozhodnutí je reakcí na omezení dovozu zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu, které v úterý oznámily Británie a jedenáct dalších západních zemí.

Syrské úřady oznámily zatčení bývalého generála Muhammada Alího Durghama, který byl jedním z hlavních důstojníků někdejšího diktátorského režimu Bašára Asada. Vztahují se na něj evropské sankce a je obviněn z účasti na krvavém potlačení demonstrací v roce 2011 a z masakru v Hamá v roce 1982, píše agentura AFP. Podle SANA byl zadržen v pobřežním městě Tartús.