Sankce strana 3 z 5

Obavy zámožných Rusů z dalších sankcí, které Česko přijalo vůči Rusku po útoku této země na Ukrajinu, pokračují. ČT zjistila, že exmanažer významné ruské zbrojařské firmy Genadij Ljachov například prodává historickou karlovarskou vilu za víc než sto milionů korun. Nemovitostí se snaží zbavit i někteří ruští politici.

Finanční analytický úřad, který dohlíží i na uplatňování sankcí, dostane více peněz. Se štědřejším rozpočtem může počítat už letos, další zvýšení navrhují někteří poslanci. Podle nich by pak instituce mohla přijmout nové lidi a rychleji odhalovat podezřelý majetek.

V Evropě i v Česku stále udržují svou aktivitu ruské zpravodajské služby. Mimo jiné se podílejí na obcházení sankcí. Síť ruských agentů odhalilo nedávno Finsko. Fungování těchto zpravodajců zaznamenala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mimo jiné varuje před akcemi Ruského domu v Praze.

Státní zástupce minulý týden obžaloval muže, který se měl předloni pokusit vyvézt tři luxusní auta do Ruska. ČT to řekl žalobce Jan Scholle z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Podle dostupných informací jde o ruského občana, hrozí mu až tříleté vězení nebo peněžitý trest. Jde o první známý případ údajného obcházení protiruských sankcí, který budou řešit české soudy.

Česká justice řeší první žalobu na vyškrtnutí ze sankčního seznamu, který přijala Česká republika vůči Rusku po útoku této země na Ukrajinu. U Městského soudu v Praze o to usiluje Rostislav Zorikov, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova. Finanční analytický úřadu obstavil Zorikovovi nemovitosti za zhruba sto milionů korun.

Evropa stále řeší, co dělat s obstaveným majetkem sankcionovaných Rusů a firem. Unie už schválila dvanáct sankčních balíčků a zajistila nemovitosti i podniky za miliardy eur. Některé zmrazené objekty uprostřed měst chátrají a státy zatím nemají možnost je zkonfiskovat. Někde povolují dotčeným společnostem pokračovat v provozu.

Evropská rada v pondělí schválila dvanáctý balík protiruských sankcí. Rozšířila seznam subjektů, které podporují tamní režim, a zakázala zpětný dovoz strategického zboží. Nově je zakázán také nákup či převoz diamantů z Ruska. Česko smí díky výjimce dovážet ruskou ropu ještě rok.

Spor mezi Venezuelou a Guyanou kvůli venezuelským nárokům na region Esequibo, který kontroluje Guyana a kde se nacházejí velká ložiska ropy i drahých kovů, má kořeny sahající až do 15. století. Proč venezuelský prezident Nicolás Maduro hrozil anexí? Scénářů je hned několik. A zainteresovaných států vícero.

Zdánlivě výhodná půjčka na malou částku, která skončila exekucí na statisíce. To je situace, kterou podle odborníků v Česku znají desetitisíce lidí. Přitom smlouvy s vysokým úrokem nebo například příliš přísnými sankcemi za opožděné splátky mohou být neplatné. A lidé mohou peníze, které na nich exekutor vymohl nezákonně, získat zpět. S takovým nárokem už u soudů uspělo několik desítek bývalých dlužníků.

Schválený zákon o ruském rozpočtu na rok 2024 ukazuje, že Kreml plánuje dlouhou válku. Rekordních 40 procent výdajů půjde do armády a na bezpečnost. Právě válečný průmysl spolu s úspěšným obcházením sankcí drží ruské hospodářství nad vodou, experti ale varují, že v dlouhodobém horizontu není současný stav udržitelný. S pokračujícími boji počítá i Ukrajina, která plánuje příští rok hospodařit s obrovským deficitem, aby posílila obranyschopnost země a zajistila vlastní výrobu dronů, zbraní a munice. Kyjev spoléhá na finanční podporu ze zahraničí, obává se ale sílící únavy z války u spojenců.

České úřady se zabývají dalším majetkem Ruska, který by mohl být obstavený v rámci národních sankcí. Podle informací ČT Finanční analytický úřad (FAÚ) prověřuje hotely ovládané ruskými státními organizacemi. Už před dvěma týdny vláda uvalila sankce na společnost ovládající v Česku desítky nemovitostí Ruské federace.

Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu (PVV) dlouhodobě vystupují proti vojenské pomoci Ukrajině, jejich vítězství by mohlo ovlivnit schopnost Kyjeva bránit se ruské invazi, míní ukrajinská média. Okolnosti ohledně dodávek vojenské techniky však zůstávají nejisté, protože ještě musí vzniknout koaliční vláda a PVV přes volební vítězství nemá podporu dostatečného množství partnerů zdaleka jistou.

Do rukou státního zástupce se dostala první kauza související s možným obcházením protiruských sankcí. Policie dokončila vyšetřování muže, který se snažil do Ruska vyvézt luxusní auta. Zároveň se policisté věnují i dalším podobným případům, ministerstvo financí se zabývá snahami o nelegální převody peněz do Ruska. Pokusů o obcházení sankcí je letos oproti loňsku více.

Klíčové součástky pro vojenské vrtulníky, které vyrábí První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, se dostaly do Ruska i po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Ukrajinský server The Kyiv Independent (TKI) tvrdí, že k tomu došlo pomocí třetích podniků v Kazachstánu a v Indii a že tím česká společnost mohla porušit sankce zavedené proti Rusku Evropskou unií. PBS pochybení odmítá a na svých stránkách v úterý uvedla, že ukrajinská analýza čerpá informace z nespolehlivého zdroje. Jde prý o „falešné obvinění“ a o „špinavou hru ruských služeb“.

Mezi ruskými nemovitostmi, které v České republice zablokoval katastrální úřad, je i pražské sídlo Ruského kulturního centra. To bylo už dříve prověřováno kvůli protiukrajinské propagandě. Kromě toho se národní sankce vztahují i na budovy konzulátů v Brně a Karlových Varech.

Městský soud v Praze zahájil řízení v případě žaloby na Ruskou federaci kvůli neplacení nájmu za užívání pozemků. Soudce už vyzval velvyslanectví Ruska, aby se k podnětu vyjádřilo. Líčení by mohlo začít příští rok. Rusové neplatí za pozemky, kde stojí jejich budovy, které dále komerčně pronajímají. Kauzu sleduje reportér ČT Jiří Hynek.

Ukrajinským silám se podařilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny zatlačit ruská vojska tři až osm kilometrů dál od levého břehu řeky Dněpr, tvrdí mluvčí jižního velení ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Výrok však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Ruské síly už podle ní nemohou ostřelovat pravý břeh z minometů, i když pokračují v palbě pomocí jiných zbraní. Invazní jednotky pak v noci na neděli pokračovaly v útocích na ukrajinské území, hlavní město Kyjev hlásí několik náletů bezpilotních letounů.

Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo zástupce českého velvyslance v Rusku Jiřího Čisteckého. Chtělo mu tím dát najevo svůj nesouhlas s přidáním ruského podniku spravujícího nemovitosti na český sankční seznam. S odvoláním na sobotní vyjádření ruského ministerstva zahraničí to uvedla agentura TASS. Přidání ruského podniku na seznam schválila ve středu česká vláda. Rozhodla tím také o zmrazení jeho majetku v České republice.

Zmrazením majetku napsala česká vláda další kapitolu sporu s ruským Podnikem pro správu majetku v zahraničí (Goszagransobstvennosť). Ten v Česku spravuje budovy vlastněné ruským státem. V minulosti od něj začalo Česko vymáhat nájemné za pozemky, na nichž budovy stojí. Nynější zmrazení majetku se dotkne i nájemníků. Ti musí nově platit nájemné výhradně bezhotovostně, a budou-li chtít od vlastníka objektů například něco opravit, bude k tomu nutný souhlas české strany.

Zmrazení majetku ruského podniku spravujícího nemovitosti Českou republikou nezůstane  podle Moskvy bez odpovědi. Podle agentury TASS se tak vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, později podobně reagovala také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Peskov označil krok Prahy za nezákonný, ruské úřady podle něj prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. O zařazení podniku na národní sankční seznam rozhodla ve středu vláda.

V Česku se zbavují majetku další podnikatelé z Ruska napojení na současný režim Vladimira Putina. Podle Reportérů ČT jde například o rodinu exministra dopravy Igora Levitina nebo někdejšího poslance strany Jednotné Rusko Vjačeslava Timčenka. Podle analytiků převody majetku souvisí s obavou před sankcemi.

České úřady vyšetřují čím dál více kauz, které se týkají vývozu i dovozu sankcionovaného zboží přes třetí země. Často přes Turecko nebo postsovětské státy. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej uvedl, že jeho útvar vede trestní stíhání ve dvou případech ohledně porušování mezinárodních sankcí. Celní správa se přitom v rámci obdobného porušení norem zabývá asi čtyřiceti případy.

Rusko v září vyvezlo nejméně fosilních paliv od začátku jeho loňské obnovené agrese proti Ukrajině. I tak Kreml vydělal víc než o měsíc dřív díky rostoucím cenám ropy a mezerám v sankcích. Obcházet cenový strop na ropu stanovený Západem umožňuje Moskvě flotila lodí, které nedodržují zavedená pravidla námořního obchodu. Experti vidí řešení ve zpřísnění postihů a zároveň snížení stropu na cenu ruské ropy na 30 dolarů za barel, tedy na polovinu současného limitu.

Skupina sedmi velkých světových ekonomik G7 má brzy rozhodnout o tom, jestli zařadí ruské diamanty na sankční seznam. Kvůli agresi na Ukrajině to požaduje Kyjev i některé evropské země. Moskva by podle nich přišla o důležitý zdroj financování války. Ruská státní společnost Alrosa, která těží celou třetinu světových diamantů, vydělává Kremlu každý rok přes tři miliardy eur.