Sankce strana 3 z 5

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým uvalil sankce na činitele Mezinárodního trestního soudu (ICC) podílející se na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael. Kromě toho také například podepsal exekutivní příkaz, kterým chce v USA vymýtit protikřesťanskou zaujatost.

K obnovení česko-slovenských mezivládních konzultací nejsou podmínky ani důvod, prohlásil v Otázkách Václava Moravce premiér Petr Fiala (ODS). Příčinou jsou nynější zahraničněpolitické aktivity slovenské vlády v čele s Robertem Ficem (Smer), dodal. Fiala tvrdí, že kritika aktivit, které nejsou v zájmu Česka, není „vměšováním do slovenských vnitřních záležitostí“ a žádný z vládních představitelů se toho nedopouští. V rozhovoru také připustil, že by bylo možné v příštím volebním období zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Čtyři roky po převratu v Myanmaru pozice vojenské junty významně oslabila na úkor nejrůznějších povstaleckých skupin. Odpor si ale vyžádal značné oběti – tisíce lidí zemřely, další skončily za mřížemi a přes tři miliony obyvatel muselo opustit své domovy. Režim podporuje vojensky i na mezinárodním poli Rusko a Čína. Ta se chystá vyslat do země ozbrojené soukromé bezpečnostní síly na ochranu společných projektů. Kontroverzní plán budí u států jihovýchodní Asie obavy z rozšiřování vlivu Pekingu v době, kdy přináší nejistotu změny v Bílém domě.

Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance. Vyjádřilo mu nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Tamní diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila.

Kolumbie souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných ze Spojených států, uvedl v neděli večer Bílý dům. Podle něj se tak odkládá plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na uvalení cel na dovoz z Kolumbie kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Podle agentury AP označil Bílý dům tento krok za „varování ostatním zemím, které by se mohly pokusit bránit plánům nové administrativy“.

Za prodloužení sankcí EU proti Rusku chtělo Maďarsko záruky v oblasti energetiky – Komise ho proto přizve k jednáním s Ukrajinou a Slovenskem, která se týkají možného obnovení přepravy plynu do Evropy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že by se mohlo jednat o surovinu z Ázerbájdžánu.

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

Běloruský režim před nedělními prezidentskými „volbami“ ještě posílil represe. Do ulic Minsku a dalších měst vyrazili policisté se samopaly. Předem určeným vítězem je diktátor Alexandr Lukašenko, který vládne od roku 1994. Ani letos nemá reálného soupeře, protože jména schvaluje Minsk. Jedinou „nezávislou“ kandidátkou je někdejší poslankyně Anna Kanopacká, opozice se k ní ale nehlásí.

Evropský parlament odsoudil režim běloruského diktátora Alexandra Lukašenka jako nelegitimní a zločinný. Nejdéle vládnoucí diktátor v Evropě si o víkendu hodlá pojistit svou moc na dalších pět let „volbami“, které opozice předem označuje za podvod. Minsk sice před hlasováním propustil desítky vězňů, represe vůči kritikům režimu ale v posledních letech zesílily.

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.

Spojené státy možná už od pátku omezí vývoz čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. V úterý o tom informovala agentura Bloomberg. Regulace se bude týkat i České republiky, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější, což kritizovala Evropská komise. Největší omezení se budou týkat Ruska, Číny nebo Íránu s Venezuelou.

Američané uvalili sankce na švýcarského právníka Fabia Delca, viní jej z pomoci vlivným Rusům obejít sankce. O muži, který je blízký ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, se před lety mluvilo i v České republice – v souvislosti se sponzory dnes již zaniklé Strany práv občanů, takzvaných Zemanovců. Reportéři ČT mluvili s Petarem Petkovem Stanchevem, který v celém případu Fabia Delca hraje důležitou roli. Reportáž natočili Adéla Paclíková a Václav Crhonek.

V Baltském moři severně od německého ostrova Rujána plul tanker, který nebylo možné ovládat. Už se jej ale podařilo zajistit. Podle spolkové agentury, která se zabývá nehodami na moři, má loď na palubě 99 tisíc tun ropy. Agentura DPA uvedla, že je tanker Eventin zřejmě součástí takzvané ruské stínové flotily.

Do Sýrie se po pádu režimu diktátora Bašára Asada krok za krokem vrací normální život. Symbolem změn je i letiště v Damašku, které po letech sankcí obnovuje mezinárodní provoz. Opatrnou euforii obyvatel ale zastiňují obavy z plánů vládnoucích islamistů i stav země zničené dlouholetou občanskou válkou.

Vládnoucí islamisté v Sýrii v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) začali zatýkat vysoké důstojníky armády a obávaných tajných služeb svrženého režimu. Zatímco diktátor Bašár Asad s rodinou a uloupeným bohatstvím uprchl do Moskvy, tisíce mučitelů odpůrců jeho režimu se v zemi dál skrývají.

Finská policie podezřívá z nedávného přerušení podmořského energetického kabelu mezi Finskem a Estonskem sedm lidí z asi dvacetičlenné posádky tankeru Eagle S, který patří k takzvané ruské stínové flotile. Informovala o tom finská televize YLE. Námořníci mají zákaz vycestovat.

Na palubě tankeru Eagle S, který je podezříván z porušení kabelu v Baltském moři, se našlo „špionážní vybavení“, píše britský server Lloyd's List specializovaný na námořní dopravu s odkazem na své zdroje. Finsko, jež nad ruským plavidlem v týdnu převzalo kontrolu, incident vyšetřuje jako sabotáž.

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.

Členské státy Evropské unie (EU) schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Informovala o tom Rada EU. Balík obsahuje mimo jiné omezení mířící na 54 osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské vojenské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Česká obchodní inspekce (ČOI) objevila na pultech jihočeské prodejny nebezpečné zapalovače. Vypadají jako rtěnka nebo hrací kostky. Nabízet je v takové zavádějící podobě je v Česku zakázané – kvůli riziku poranění dětí i dospělých. Případná sankce se pohybuje od desítek tisíc až do půl milionu korun. Kontroloři ČOI jejich prodej zakázali v obchodě už ve středu, během neděle je ale reportéři ČT opět našli v regálech.

Dva ruské tankery plující Kerčským průlivem s devíti tisíci tun mazutu u okupovaného ukrajinského Krymu poškodila bouře. Jedna loď se rozlomila a později potopila, druhou odnesl proud. Posádku prvního tankeru se podařilo evakuovat, jeden námořník ale zemřel, osud druhé posádky zůstává nejasný. V důsledku havárie v oblasti mezi ruskou pevninou a Krymem vzniká ropná skvrna, kterou se snaží odstranit specialisté, píše agentura Interfax. Úřady zřídily krizový štáb.