Sankce strana 4 z 5

Od pondělí budou platit nová pravidla pro létání s drony. Mají být jednodušší i přehlednější. Úřady doufají, že profesionální i amatérští piloti budou lépe vědět, kde smějí a nesmějí létat, jaká povolení potřebují a jaké podmínky musí splnit. Počet registrovaných pilotů roste ročně v desítkách procent. V současnosti jich je v Česku přes osmdesát tisíc.

Většina ministrů obrany Evropské unie (EU) podpořila rozšíření vojenské podpory Ukrajině, aby v případě příměří mohla EU Kyjevu nadále poskytovat vojenský výcvik a bezpečnostní poradenství, uvedla po setkání v Dánsku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Prodloužení podpory by podle diplomatů vyžadovalo jednomyslný souhlas všech členských států EU, píše Reuters. Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy.

Teherán očekává, že začne odebírat ruský plyn přepravovaný přes Ázerbájdžán, sdělil íránský velvyslanec v Rusku Kazem Jalali. Írán sice disponuje velkými zásobami této suroviny, americké sankce a logistické problémy jej však nutí plyn dovážet. Podle bezpečnostního analytika Rezy Parchizadeha je rusko-íránská dohoda „politicky citlivý projekt, jehož cílem je demonstrovat rostoucí spolupráci obou zemí v době, kdy čelí závažné mezinárodní izolaci“.

Severní Korea buduje podle expertů síť tajných vojenských zařízení, v nichž skladuje rakety. Jednu z nepřiznaných základen objevil nedávno u čínských hranic americký think tank Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Podle analytiků se v komplexu nacházejí i střely schopné nést atomové hlavice a zasáhnout pevninu USA. Pchjongjang tvrdí, že jaderné zbraně jsou nezbytné k odstrašení nepřátelských zemí.

Inspekce silniční dopravy (INSID), jež zahájila činnost 1. července letošního roku, funguje již déle než měsíc a půl. Jejím hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti na českých silnicích a dálnicích prostřednictvím kontrol nákladní dopravy. V červenci odhalila 416 přestupků, přičemž nejčastěji řidiči porušovali pravidla týkající se doby řízení a odpočinku. Inspektoři se ovšem setkali i s případem, kdy jeden z řidičů odmítl respektovat fakt, že je INSID organizační složkou státu.

Po jednání v Bílém domě ve světě rezonuje téma bezpečnostních záruk pro Kyjev. Ty mohou znamenat nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině, leteckou podporu, dodávky zbraní, ale i členství v NATO nebo sankce. Podle expertů nemá Evropa šanci bez USA ochránit tisíc kilometrů dlouhou pozemní frontovou linii. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Moskvy nikam nepovede.

Diktátorská KLDR je blízkým spojencem Ruska – dodává mu zbraně i vojáky, aby mohlo pokračovat v invazi proti Ukrajině. Moskva však stále více využívá také severokorejskou pracovní sílu, čímž řeší nedostatek zaměstnanců. Občané KLDR jsou v Rusku vystavováni otřesným podmínkám, píše BBC. Moskva navíc najímáním Severokorejců porušuje rezoluci OSN.

Povstalci v Demokratické republice Kongo podle OSN bohatnou díky coltanovým dolům, které ovládli loni v dubnu – od té doby se těžba této rudy zvýšila. Získává se z ní velmi žádaný kov tantal, který je součástí chytrých telefonů, notebooků a další elektroniky. O cenné kovy v Kongu ale stojí i Spojené státy, konkrétně Gentry Beach, bývalý sponzor prezidenta Donalda Trumpa.

Americko-ruský summit na Aljašce se koná díky americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale je dobře, že EU s ním komunikuje, uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) udělala Evropa maximum, aby USA sdělila své zájmy a předala zkušenosti, které s Ruskem má.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že ruskému vládci Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Přál by si, aby se další schůzka uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, sám by se jí mohl také účastnit. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí zároveň svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s Trumpem, Zelenským a představiteli zemí EU.

Západní softwarové společnosti poslaly totalitnímu režimu v KLDR stovky milionů dolarů. Na práci si totiž nic netušíce najaly severokorejské IT experty, upozornila americká FBI.

Ruský vládce Vladimir Putin může vést válku ještě roky, závisí na ní jeho politické i fyzické přežití, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem ukrajinský diplomat Volodymyr Jurijovyč Jelčenko. Připustil, že pokud dojde k setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem, mohlo by se vyjednávat také o příměří. To by však dle něj zdaleka neznamenalo konec ruské plnohodnotné invaze na Ukrajině. Jelčenko také upozorňuje, že se Putin může snažit Trumpa oklamat. Za způsoby, jak válku skutečně ukončit, považuje diplomat výrazné navýšení dodávek zbraní na Ukrajinu a zpřísnění sankcí uvalených na Rusko.

Rusko bude mít ve středu příležitost odvrátit hrozící nové sankce Spojených států. Moskva pozvala osobního vyjednavače prezidenta USA Donalda Trumpa – Steva Witkoffa. Není vyloučené, že by o příměří s Kyjevem mohl jednat napřímo s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle analytiků Kreml nadále doufá ve zlepšení vztahů s Bílým domem, především po výrazném přitvrzení Trumpovy rétoriky po masivních ruských úderech na Ukrajinu.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, napsala agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský vládce Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Rusku sankcemi. „Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém,“ řekl k Trumpovým krokům europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích, které moderovala Tereza Řezníčková. Ve středu do Moskvy pojede na jednání zvláštní zmocněnec Steve Witkoff. Úspěch jeho mise podle europoslance Jaroslava Bžocha (ANO) záleží na tom, jestli případnou dohodu bude ruský vládce Vladimir Putin schopný prezentovat jako svoje vítězství.

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.

Pobaltí a Skandinávie hlásí výrazný nárůst počtu incidentů, při kterých Rusko narušovalo satelitní systémy v oblasti. Jen Estonsko vyčíslilo škody způsobené v lodní a letecké dopravě za poslední tři měsíce na více než půl milionu eur (12,3 milionu korun).

Austrálie rozšíří zákaz sociálních sítí pro osoby mladší šestnácti let, oznámil tamní premiér Anthony Albanese. Nově mezi zakázané stránky přidává platformu YouTube, pro kterou platila výjimka.

Celníci při kontrolách přepravovaného odpadu v prvním pololetí odhalili porušení předpisů ve čtyřiapadesáti případech a zabavili přes dvě stě tun materiálu. Při podezření na nedovolený tranzit ho musí stát zabezpečit, dokud úřady nerozhodnou o jeho navrácení na původní místa. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) situaci řeší na unijní úrovni. Navrhuje digitalizaci, jednotnou databázi o pokutovaných firmách či lepší sdílení informací mezi státy. Odpad, který kontroly nezachytí, často končí na černých skládkách.

Zrušení bezvízového styku mezi Gruzií a Evropskou unií (EU), kterým hrozí Evropská komise (EK) v případě nesplnění osmi doporučení, je pouze „technická záležitost“ a ekonomika kavkazské země by na tom ještě mohla získat, tvrdí premiér Irakli Kobachidze. Vládní Gruzínský sen přitom dříve bezvízový režim s EU oslavoval jako hlavní úspěch, připomíná server OC Media. Expert Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity se domnívá, že zrušení by mělo dopad na tamní střední třídu.

Ruské úřady na pozadí plnohodnotné invaze na Ukrajinu potlačují na okupovaném Krymu lidská práva tamních obyvatel, a to včetně krymských Tatarů. Informuje o tom Krymskotatarské zdrojové centrum. Za poslední půlrok podle něj vzrostl počet obvinění z vlastizrady, špionáže či diskreditace armády, nově se rozšířil také psychický nátlak. Počet obvinění však ukazuje na přítomnost proukrajinského obyvatelstva na Krymu, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.

Víme, co by fungovalo jako řešení nelegální migrace, jen tyto mechanismy dodnes nikdo neimplementoval, řekla v Událostech, komentářích europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Podle ní jde třeba o vytváření ekonomického nátlaku v návratové politice na země původu běženců. S tím, že EU v této oblasti nepodniká efektivní kroky, nesouhlasil poslanec Martin Exner (STAN) ze sněmovního výboru pro bezpečnost a pro evropské záležitosti. Zpřísňování se podle něj děje i na národní úrovni, na té evropské je příkladem projednávaná směrnice o navýšení trestů za pašeráctví. Debata se věnovala také protiruským sankcím.