Teherán očekává, že začne odebírat ruský plyn přepravovaný přes Ázerbájdžán, sdělil íránský velvyslanec v Rusku Kazem Jalali. Írán sice disponuje velkými zásobami této suroviny, americké sankce a logistické problémy jej však nutí plyn dovážet. Podle bezpečnostního analytika Rezy Parchizadeha je rusko-íránská dohoda „politicky citlivý projekt, jehož cílem je demonstrovat rostoucí spolupráci obou zemí v době, kdy čelí závažné mezinárodní izolaci“.
„Doufáme, že k tomu dojde v blízké budoucnosti. V současné době jednáme s Gazpromem a téměř všechny otázky jsou již vyřešeny. Zbývá se jen dohodnout na ceně. Jakmile to bude vyřešeno, vše bude spuštěno,“ prohlásil o avizovaných dodávkách ruského plynu íránský velvyslanec v Moskvě Kazem Jalali.
Nadcházející dodávky vyplývají z dohody uzavřené v dubnu 2025 mezi Íránem a Ruskem, která navázala na memorandum o porozumění podepsaném mezi ruskou státní společností Gazprom a jejím íránským protějškem National Iranian Gas Company (Národní íránská plynárenská společnost).
V té době nebyla zveřejněna metoda dodávky ani informace, že plyn bude přepravován přes Ázerbájdžán, podotýká kavkazský server OC Media.
Trasa plynovodu
„Dodávky by měly začít v malém rozsahu, do dvou miliard kubických metrů plynu, ale s možností postupného zvýšení ročních dodávek do Íránu až na 55 miliard,“ uvedl již dříve ruský ministr energetiky Sergej Civiljov. Zmíněný roční objem by podle agentury Reuters odpovídal objemu, který proudil Nord Streamem 1 do Evropy předtím, než byl poškozen.
V rámci rusko-íránského projektu existovala možnost začít znovu využívat stávající plynovod, ale také k němu postavit nový jako „odbočku“, uvedl íránský velvyslanec. První dodávky by dle ruského ministra Civiljova měly putovat prostřednictvím stávající infrastruktury přes Ázerbájdžán. S tím je Rusko propojeno plynovodem Mozdok–Machačkala–Kazi-Magomed. Další informace o trase zatím nejsou známé.
Alternativní trasa přes Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán nabízí dle listu The Caspian Post větší kapacitu a dlouhodobou flexibilitu, ale je spojena se složitějšími vyjednáváními o tranzitech. Středoasijská trasa je nicméně stále ve hře a může se stát klíčovou, pokud se uvažuje o větších objemech nebo pokud by ázerbájdžánský koridor čelil určitým omezením, dodává list s tím, že trasa přes kavkazskou zemi ze sovětských dob prozatím představuje spolehlivý výchozí bod.
Íránské problémy s vlastním plynem
Rusko i Írán čelí západním sankcím a vývoz ropy a zemního plynu z Moskvy do Evropy významně poklesl, připomíná Reuters. Teherán sice touto surovinou disponuje – po Rusku má druhé největší zásoby – americké sankce však mají svůj podíl na tom, že Írán musí plyn dovážet.
Spojené státy uvalily sankce na Teherán v reakci na íránský jaderný program a íránskou podporu hnutí Hizballáh, Hamás a Palestinský islámský džihád, které USA považují za teroristické organizace. Nedostatek moderních technologií a zahraničních investic tak vede k poklesu íránské produkce až o pět procent ročně, což nestačí pokrýt ani domácí poptávku, uvádí server Oenergetice.cz.
Teherán se také potýká s logistickými a infrastrukturními problémy. Plyn se totiž těží především na jihu, zatímco velká část domácí poptávky je soustředěna na severu, píše The Caspian Post.
„Demonstrace rostoucí spolupráce“
Bezpečnostní analytik Reza Parchizadeh serveru al-Monitor popsal dohodu o dodávkách plynu jako „politicky citlivý projekt, jehož cílem je demonstrovat rostoucí spolupráci obou zemí v době, kdy čelí závažné mezinárodní izolaci“.
Rusko-íránská dohoda o plynu může navíc urychlit společné iniciativy, jako je Mezinárodní koridor Sever-Jih (INSTC) a dále integrovat Írán do skupiny BRICS, upozorňuje al-Monitor.
Původní hospodářskou skupinu BRICS založenou v roce 2009, reprezentující z velké části globální Jih, tvořila Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Írán se k bloku přidal loni, a to společně s Egyptem, Etiopií, Indonésií a Spojenými arabskými emiráty.
Moskva prohloubila vztahy s Íránem už na začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, v lednu pak s Teheránem podepsala smlouvu o strategickém partnerství. Jejím cílem je ustanovení o společném boji obou zemí proti „společným hrozbám“, nevytváří však žádný druh vojenského spojenectví mezi těmito dvěma zeměmi, uvedl list The Moscow Times.
Írán dodává Rusku bezpilotní letouny Šáhed a zemi poskytl také technickou pomoc pro jejich „domácí výrobu“. Do letošního roku se velká výrobní zařízení v Tatarstánu postarala o lokalizaci převážné většiny produkce, čímž se snížila závislost na íránských komponentech.
Komplikované vztahy s Ázerbájdžánem
Podle Parchizadeha by mohl z provozu plynovodu profitovat Ázerbájdžán, přes který má surovina proudit. Tato kavkazská země však nemá s Íránem a Ruskem v současné době dobré vztahy. Ty s Teheránem se zdají být na vzestupu od doby, kdy Írán obvinil Baku z možné pomoci Izraeli během krátké války mezi židovským státem a Íránem v červnu, napětí s Ruskem ale zůstává vysoké, připomíná OC Media.
Na začátku srpna zaútočily ruské drony na sklad benzinu patřící ázerbájdžánské státní ropné společnosti SOCAR, což byl už druhý úder na daný objekt během jednoho měsíce.
Současná krize rusko-ázerbájdžánských vztahů je spojována také s havárií letu společnosti Azerbaijan Airlines v prosinci 2024, za kterou Baku viní ruskou protivzdušnou obranu, a také se smrtí dvou etnických Ázerbájdžánců během razie ruské policie v Jekatěrinburgu v červnu 2025.
