Jaderná elektrárna

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.

Kampaň před maďarskými parlamentními volbami v polovině dubna se z národní politické debaty změnila na geopolitické bojiště. Střety probíhaly především na sociálních sítích. Analytici společnosti Murmur Intelligence, která se zaměřila na síť X, prošli celkem sedm milionů příspěvků a 144 tisíc vzorků dokumentů od 81 tisíc uživatelů. Zjistili, že Maďaři tvořili asi jen procento z uživatelů, kteří se do geopolitických střetů a kulturních válek na sociální síti pustili. Na základě toho lze konstatovat, že dění na síti a tamní zdánlivé rozložení sil, neodráželo skutečné nálady maďarských voličů. Výsledky výzkumu podrobněji rozebrala Zóna ČT24.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podepsalo v pátek memorandum s energetickou společností ČEZ o spolupráci na vývoji modulárních reaktorů v Česku. Zařízení by se v budoucnu měla stát důležitou součástí tuzemského energetického mixu společně s velkými jadernými bloky, plynovými elektrárnami a obnovitelnými zdroji. Vedení ČEZu také uzavřelo smlouvu o provedení přípravných prací s britskou společností Rolls-Royce SMR na vývoj malých modulárních reaktorů.

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.

Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude podle analýzy možné provozovat až 80 let, tedy do roku 2067, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nyní mají povolení do roku 2035. Skupina ČEZ pokračuje v diverzifikaci dodavatelů paliva pro jaderné elektrárny. Bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. V Dukovanech zatím slouží ruské palivo TVEL.

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.

Před patnácti lety došlo na japonském pobřeží k havárii v elektrárně Fukušima – jednalo se o druhou největší jadernou nehodu po Černobylu. Havárii způsobilo silné zemětřesení a především následné vlny tsunami, na které nebylo zařízení připravené. „Došlo k narušení důvěry obyvatelstva Japonska v jadernou energetiku, které se nyní projevuje tím, že se (země) snaží jít velmi konzervativním přístupem – snaží se kontrolovat vše nad rámec nutnosti, aby si získala důvěru obyvatelstva zpět,“ uvedla jaderná fyzička z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Lenka Frýbortová. Nehoda ale ovlivnila jaderné elektrárny ve všech státech. „Ve všech elektrárnách po celém světě probíhaly kontroly, dodatečné analýzy i s ohledem na vnější ohrožení a posilovaly se bezpečnostní systémy pro případ těchto těžkých havárií,“ dodala.

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.

Maďarsko chce mír a doufá, že současné iniciativy k němu povedou, řekl v Moskvě maďarský premiér Viktor Orbán ruskému vůdci Vladimiru Putinovi. Budapešť nepodlehla tlaku a bude spolupracovat s Ruskem, dodal. Orbán jednal s Putinem vedle možností uzavření míru v rusko-ukrajinské válce také o dodávkách energií. Maďarský premiér je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii.

Údery ruské invazní armády na Ukrajinu zabily osm lidí. V noci na pátek zaútočilo Rusko na Kyjev, kde zemřelo šest lidí, dalších 35 je zraněno, uvedl starosta metropole Vitalij Klyčko. Mezi raněnými jsou i děti. Další dva mrtvé hlásí Oděská oblast. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové použili k úderům na ukrajinské území zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Útokům čelilo údajně i Rusko, tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček hodlá spolu s dalšími stranami vznikající vládní koalice zrušit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Takový záměr kritizoval ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN), podle kterého je taková norma potřeba. V Otázkách Václava Moravce debatovali třeba o obsazení vedení sněmovny kromě zmíněných hostů také Jan Bartošek z KDU-ČSL či poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).

Rozhodnutí české vlády stavět nové jaderné zdroje může pomoci ekonomice, ale zároveň přináší rozsáhlé vedlejší náklady státu, a to v řádech desítek miliard korun. Zda budou investice návratné, rozhodnou až ceny elektřiny na burze za patnáct let. Vyplývá to z vyjádření expertů pro reportážní pořad Bilance, který se zabýval projektem nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech.

„Radiační situace na Ukrajině zůstává normální,“ byla asi nejslavnější věta Dany Drábové. Podle jejího kolegy Františka Pazdery byl její vztah k této zemi mnohem starší a hlubší. Vzpomínky na dlouholetou předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost přinesl Hyde Park Civilizace.

Před pětadvaceti lety vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost povolení ke spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Temelín. Štěpná reakce byla v reaktoru nastartována 11. října, proud dodaly reaktory do sítě 21. prosince.

Slovenská vláda schválila návrh mezistátní dohody s USA o výstavbě nového jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích na Slovensku, vyplývá z úterního prohlášení premiéra Roberta Fica (Smer) na Evropském jaderném fóru. Zařízení o výkonu přes tisíc megawattů bude podle něj ve vlastnictví státu. Atomové elektrárny mají na Slovensku už v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny.