Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
Maďarská jaderná elektrárna Paks odstavuje jeden reaktor kvůli rekordně nízké hladině vody v řece Dunaji, kterou používá pro chlazení. Podle agentury Reuters to ve středu uvedl provozovatel zařízení, tedy společnost MVM. Rumunská jaderná elektrárna Cernavoda odstavuje kvůli nízké hladině v Dunaji dokonce oba reaktory. Za současný pokles vody v řece může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder – zasaženými řekami jednak kvůli nedostatku srážek proteče méně vody, přičemž se jí současně kvůli horku víc odpaří.
Evropská unie zveřejnila srovnávací satelitní snímky pořízené družicemi Sentinel-2 v rámci programu Copernicus, které zachycují část Dunaje v severním Maďarsku. Na první fotografii je vidět, jak vypadalo místo loni loni 14. července, na druhém letos 25. července. Několik dní starý snímek ukazuje na řadě míst odkryté koryto řeky:
Provozovatel rumunského zařízení, společnost Nuclearelectrica, v prohlášení nejprve informoval o odstavení jednoho bloku elektrárny, nevyloučil ale ani odstávku druhého reaktoru. Ve středu se pro tento krok podle agentury AFP nakonec Nuclearelectrica rozhodla. „Vzhledem k nepříznivému vývoji hydrologických podmínek na Dunaji bude druhý blok jaderné elektrárny Cernavoda 30. července od 10:00 kontrolovaně odstaven,“ oznámilo rumunské ministerstvo energetiky. Dvojice bloků v této jaderné elektrárně podle Reuters produkuje zhruba pětinu elektřiny v zemi.
Elektrárna Paks, v níž jsou čtyři reaktory ruské výroby a která vyrábí téměř polovinu maďarské elektřiny, už v pondělí snížila výkon jiného bloku, píše Reuters. Středeční odstavení reaktoru dle agentury sníží výkon elektrárny na přibližně 60 procent celkové kapacity.
Experti hledají řešení
Maďarský ministr životního prostředí László Gajdos uvedl, že vodohospodáři jsou v pohotovosti, aby pomohli zajistit dodávky chladicí vody pro tuto elektrárnu. Úřady podle něj nechaly umístit u zařízení čtyři čerpací pontony a dva plovoucí jeřáby, aby případně pomohly vodu zajistit. V nadcházejících dnech se očekává další pokles hladiny toku.
Paks už během červnové vlny veder snižoval výkon kvůli vysoké teplotě vody v Dunaji. Jeho hladina od té doby klesla na rekordní minima, což narušilo i říční plavbu po řece, která je jednou z nejrušnějších vodních cest v Evropě, píše Reuters. Dunaj je druhou nejdelší řekou kontinentu a protéká deseti zeměmi.
Agentura MTI v úterý napsala, že na maďarském úseku Dunaje uvázlo přibližně 15 hotelových lodí a kvůli rekordně nízké hladině musela plavbu pozastavit také většina nákladních plavidel. Nedostatek vody podle maďarské tiskové agentury postihuje celý splavný úsek Dunaje. V jeho povodí se neočekávají žádné výrazné srážky a nová vlna veder podmínky dále zhoršuje, upozornila MTI.
V Bulharsku zase najela na mělčinu výletní loď Viking Ullur, která plula pod švýcarskou vlajkou po Dunaji z Budapešti. Bulharská pohraniční stráž v úterý evakuovala téměř dvě stovky cestujících. Plavidlo podle ministerstva vnitra najelo na mělčinu v noci, kdy byla snížená viditelnost.
„Trpí“ i francouzské jádro
Už při třetí letošní vlně veder zaznamenaly problémy jaderné elektrárny ve Francii. Tamní společnost EDF podle médii 12. července oznámila, že kvůli meteorologickým podmínkám nechala odstavit tři reaktory jaderných elektráren. U dalších osmi pak nechala snížit výkon. K podobné situaci už došlo v minulých letech.
Povolení pro provoz jaderných elektráren obvykle počítají s limitem průtoku řeky nebo teploty vody odebírané z řek pro chlazení těchto zařízení. Při dosažení limitů musí odběry přestat či se alespoň snížit. EDF nechala kvůli tomu odstavit reaktor v elektrárně Golfech u řeky Garonny, v elektrárně Bugey u řeky Rhôny a v elektrárně Chooz u řeky Mázy. Červencová omezení se tak celkově týkala 11 z 57 reaktorů, které EDF provozuje.
Francie získává z jádra v Evropě největší podíl elektřiny, takže jsou pro ni vedra velmi palčivým problémem, který země musí řešit opakovaně. Například loni v červnu EDF odstavila blok elektrárny Golfech, protože teplota řeky Garonny překročila limitních 28 stupňů Celsia stanovených pro bezpečný provoz chlazení. Podobný scénář nastal už při rekordním suchu v roce 2003.
V problémech se ale kvůli horku v uplynulých, stále teplejších létech, ocitla i jaderná zařízení v dalších evropských zemích. Potíže zaznamenala švýcarská elektrárna Beznau, kde společnost Axpo snížila výkon obou reaktorů na polovinu kvůli vysoké teplotě řeky Aare. Obdobně EDF omezila výkon jaderné elektrárny Tricastin a v Belgii se totéž týkalo jaderného zařízení Doel.
Dva způsoby, jak horko jaderným elektrárnám škodí
Výše popsané situace ukazují, že existují dva způsoby, jak vedro negativně dopadá na jaderná zařízení. V případech z loňska se omezení netýkala přímo nedostatku vody pro chlazení elektráren, ale šlo o snahu ochránit ekosystémy řek před příliš teplou vodou, jež by mohla ublížit zvířatům i rostlinám.
Druhý způsob už přímo s chlazením souvisí – když klesne průtok v řece (nebo hladina nádrže), ze které zařízení vodu odebírá, hrozí, že čerpadla nenaberou dost tekutiny, případně že se chladicí systém poškodí, jak ostatně varovalo rumunské ministerstvo u reaktorů v Cernavodě.
A co Česko?
V tuzemsku situace tak tíživá jako v některých jiných částech Evropy není, a to zejména díky masivním nádržím, které kvůli chlazení jaderných elektráren vznikly. Díky tomu zatím nebylo nutné reaktory v Česku kvůli vlnám veder odstavovat. Vliv má samozřejmě i to, že Česko nemá obvykle tak vysoké teploty jako třeba Španělsko nebo Francie.
Obě tuzemské jaderné elektrárny disponují vlastními vodními zdroji. Dukovany využívají pro chlazení vodu z nádrže Dalešice, kterou napájí řeka Jihlava, Temelín zase čerpá vodu z nádrže Hněvkovice zásobované Vltavou. Obě mají dostatečnou kapacitu i rezervy, aby zvládaly i ty nejdelší vlny veder. Obě rovněž mají dostatečnou kapacitu vody (17,1, respektive 22,2 milionu metrů krychlových). Přesto jsou na tom Dukovany v tomto ohledu hůř než Temelín.
V létě roku 2018, které patřilo k nejteplejším a nejsušším v českých dějinách, tak došlo k situacím, kdy nízký průtok řeky Jihlavy ohrozil stabilitu zásobování vodou pro Dukovany. Nebylo to kritické, k omezování výroby energie tak nedošlo.
Jaderné elektrárny obecně patří k „nejžíznivějším“ zařízením, co lidstvo používá. Dukovany a Temelín například v roce 2023 dohromady spotřebovaly na výrobu elektřiny 89 milionů metrů krychlových vody. Třicet milionů se ale vrátilo zpět do nádrží, takže čistá spotřeba vody činila asi 60 milionů kubíků.
Stoupající teploty vedou experty k úvahám, jak se podobným problémům vyhnout úplně. Technologicky řešení existují, nejsou ale levná. Během příštího desetiletí by měl být uveden do provozu nový jaderný blok v Dukovanech, který už bude na budoucnost připravený – má totiž využívat takzvané suché chlazení.
Zatímco klasické jaderné reaktory chladí kondenzátor, kde se pára z turbíny mění zpět na vodu, suché chlazení tento krok s vodou úplně vynechává – funguje totiž v principu jako obrovský automobilový chladič. Nadbytečné teplo se tak „posílá“ přímo do vzduchu bez nutnosti odpařování vody.
