Zmrazení regulovaného nájemného v New Yorku čelí žalobě několika pronajímatelů, kteří obviňují starostu města Zohrana Mamdaniho, že se vměšoval do rozhodovacího procesu. Naopak ze strany takzvaných demokratických socialistů slyší Mamdani kritiku, protože dle nich nepodnikl patřičné kroky proti newyorské policii. Mladý politik se snaží naplnit i další předvolební sliby, jako jsou městem hrazené školky či vznik obchodů s levnými potravinami. Naráží ovšem na problémy s financováním i ekonomické prognózy.
Rada pro stanovení nájemného „se vysmála svému zákonnému mandátu a uchýlila se k četným manipulacím s vlastními daty, aby se pokusila tento iracionální výsledek ospravedlnit. A to vše v době divoké inflace a rostoucích nákladů, které budou muset nést pronajímatelé potýkající se s finančními potížemi,“ uvádí žaloba podaná u newyorského soudu ze strany několika pronajímatelů bydlení s regulovaným nájmem.
V jejím textu se rovněž píše, že Mamdani pro členy rady nechal uspořádat speciální brífink o „skutečných životních nákladech“ v New Yorku. Tato informační schůzka měla za následek „ohrožení nezávislosti rady a nenechala nikoho na pochybách, co (starosta) očekával od své pečlivě vybrané většiny v radě,“ uvádí žaloba.
Mezi právníky zastupujícími pronajímatele, kteří žalobu podali, je i Randy Mastro, bývalý první místostarosta velkoměsta z éry Mamdaniho předchůdce Erica Adamse. Mastro vede vlastní právní spor s Mamdaniho administrativou ohledně právních otázek týkajících se změny městské charty. Sám Mamdani během předvolební kampaně sliboval zmrazení nájmů v milionu bytů s regulovaným nájemným, od svého nástupu do úřadu k tomuto zmrazení výslovně nevyzval, připomněl server Politico.
Zmrazení na jeden rok
Komise pro nájemní směrnice (Rent Guidelines Board – RGB, pozn. red.) 25. června odhlasovala zmrazení nájemného u již zmíněného přibližně jednoho milionu bytů s regulovaným nájemným, což představuje asi 40 procent všech nájemních bytů v New Yorku.
Opatření se bude týkat jednoletých a dvouletých nájemních smluv, které začnou platit od 1. října 2026 včetně až do 30. září 2027. Pokud nájemní smlouva vyprší nebo bude prodloužena před začátkem letošního října, budou se na ni vztahovat stávající předpisy RGB, což představuje povolené zvýšení až o tři procenta u jednoletých nájemních smluv a 4,5 procenta u těch uzavíraných na dva roky. RGB stanovuje limity pro navýšení regulovaného nájemného každý rok, připomněl portál Business Insider.
Letos rada hlasovala pro přijetí zmrazení regulovaných nájmů poměrem hlasů 7:1. Došlo k tomu jen několik hodin poté, co jedna z členek orgánu Christina Smythová veřejně podala rezignaci a obvinila komisi z předpojatosti a z toho, že „vědomě ignoruje vlastní důkazy“ o tom, že pronajímatelé čelí prudkému nárůstu provozních nákladů.
Náklady pro pronajímatele vzrostly, zjistila zpráva
Rada je ze zákona povinna před hlasováním posoudit ekonomickou situaci v odvětví rezidenčních nemovitostí. Žalující obvinili členy rady, že přihlédli pouze k těm údajům, které podhodnocovaly provozní náklady a nadhodnocovaly finanční výsledky pronajímatelů.
„Rada, která hlasuje pro zmrazení nájemného a přitom vědomě ignoruje vlastní důkazy o rostoucích nákladech a klesajících příjmech, nejedná v rámci zákonných mezí,“ napsala Smythová.
Zpráva rady o provozních nákladech pronajímatelů přitom ukázala, že jejich výdaje se v posledním roce zvýšily o 5,3 procenta. Podle závěrů dokumentu potřebují majitelé zvýšení o 3,4 procenta u jednoročních nájemních smluv a o 4,8 procenta u těch dvouletých, aby udrželi čistý provozní příjem na konstantní úrovni, připomněl server City Journal. Zároveň sama zpráva dodává, že nereflektuje kompletní rozvahu RGB a že do finálního rozhodnutí je třeba zahrnout i „další fakta či svědectví zainteresovaných aktérů“.
RGB předpokládala, že pronajímatelé zaznamenali 6,2procentní nárůst čistého provozního příjmu. Toto číslo však podle City Journalu vychází z datového souboru, který zahrnuje budovy s byty jak s regulovaným, tak i tržním nájemným. V těchto smíšených budovách příjmy, které pronajímatelé získávají z bytů s tržním nájemným, kompenzují stále více ztrátové jednotky s nájemným regulovaným, což vyvolává dojem, že trh s těmito byty je mnohem zdravější, než je tomu ve skutečnosti.
„Zasahování ze strany radnice jsem nezaznamenal,“ řekl Gupta
Jediný člen komise jmenovaný bývalým starostou Arpit Gupta, který hlasoval proti zmrazení nájemného, během nedávné panelové diskuse odmítl tvrzení o zasahování radnice do rozhodování RGB, jak naznačuje výše zmíněná žaloba.
„Nezaznamenal jsem žádné zasahování ze strany městské správy do rozhodnutí jednotlivých členů. Musím městské správě přiznat zásluhy za tento přístup, musím ocenit profesionální a pracovitý personál, který nám poskytoval vynikající data a služby,“ ocenil Gupta během debaty pořádané organizací Vital City.
Nicméně zároveň poukázal na to, že chce reformu „univerzálních“ městských směrnic, které se týkají právě zvyšování regulovaného nájemného. Gupta prosazuje cílenější přístup, v jehož rámci se zvyšování nájemného odvíjí od „kondice“ té které budovy.
„Jedno číslo nelze aplikovat na milion bytových jednotek,“ prohlásil Gupta na květnovém zasedání RGB, připomněl server The Wall Street Journal (WSJ).
Levně, ale v neudržovaném bytě
Kritici zmrazení regulovaného nájemného uvedli, že tato politika by mohla negativně ovlivnit schopnost pronajímatelů udržovat úroveň údržby jejich bytů.
„Zmrazení při současném neomezeném růstu nákladů představuje hrozbu pro dlouhodobou finanční udržitelnost,“ napsal Gupta. „Obyvatelé sice i nadále mohou užívat nízkého nájemného, ale za cenu toho, že třeba uváznou v bytech, které nebudou odpovídat jejich potřebám, přičemž bude jen málo alternativ a vybavení se bude pomalu zhoršovat.“
Zmrazení se týká pouze bytů s regulovaným nájemným, nájemné u bytů pronajímaných za tržní cenu není touto politikou města přímo ovlivněno. Někteří kritici kroku radnice však tvrdí, že toto zmrazení by mohlo vést ke zvýšení cen bytů s tržním nájmem kvůli zvýšenému tlaku na celý trh s bydlením.
Mamdani mimo zmrazení nájmů plánuje zavést další opatření s cílem zajistit dostupnost bydlení. Jeho plán „Block by Block Housing Plan“ si klade za cíl postavit v příštím desetiletí dalších 200 tisíc bytů a zároveň zachovat stávající dostupné bydlení.
Daň za druhý domov
Kromě zmrazení regulovaného nájemného a plánu na výstavbu nových jednotek chce Mamdani zavést daň pro lidi, kteří v New Yorku vlastní byt nebo jinou nemovitost, ale není to jejich primární bydliště, kde by trávili většinu času. Koncem července nechal starosta zveřejnit jména a adresy celebrit, podnikatelů a dalších osob, které možná budou muset platit jeho novou „daň z druhého bydliště“. Zpěvačka Taylor Swiftová, novinářka Anna Wintourová či herečka Cynthia Nixonová patří mezi ty, na něž newyorská radnice v této souvislosti poukázala. Krok vyvolal i kritiku a zmínky o obavách o bezpečnost.
V propagačním videu k navrhované změně, které bylo zveřejněno v dubnu, Mamdani a jeho tým natáčeli před manhattanským střešním bytem generálního ředitele společnosti Citadel Kena Griffina. Video si následně připsalo více než pět milionů zhlédnutí. Griffin ho kritizoval jako „děsivé a divné“. Zároveň obvinil starostu, že ho vystavil fyzickému nebezpečí, a varoval, že by mohl přesunout své „významné investice“ do Miami na Floridě.
„Ačkoli informace o roční dani z nemovitosti pro majitele – ať už jde o osoby s trvalým, nebo dočasným pobytem – byly veřejně dostupné již dříve, mnozí to vnímají jako cílené odtajnění jejich osobních údajů,“ přiblížil specialista na luxusní nemovitosti Michael Reisor. „New York City je jedním z nejvyhledávanějších realitních trhů, který i nadále přitahuje kupce z celého světa. Nepředpokládám, že by to další daně změnily,“ dodal.
Mamdani v příspěvku na X ještě před zveřejněním seznamu osob napsal: „Pokud máte v New Yorku druhé bydliště v hodnotě přesahující pět milionů dolarů (asi 106 milionů korun), zkontrolujte si schránku, až se vrátíte do pěti městských částí (New Yorku), protože vám přišla pošta.“ Starosta dodal, že „dnes (23. července) jsme majitelům nemovitostí zaslali oznámení, ve kterém je informujeme, že naše nová daň z druhého bydliště brzy vstoupí v platnost“.
Mamdaniho umírněný přístup k policii
Oproti movitým obyvatelům New Yorku se Mamdani rozhodl pro umírněný postup vůči newyorskému policejnímu sboru (NYPD). Jedno z jeho prvních rozhodnutí po volbách bylo, že ponechá ve funkci dosavadní policejní komisařku Jessicu Tischovou, jíž zároveň během následujících měsíců naslouchal v řadě otázek, napsal server PBS.
„Obdivuji její postup v boji proti korupci ve vyšších patrech policejního sboru, při snižování kriminality v New Yorku a při obraně Newyorčanů tváří v tvář autoritářství,“ uvedl v listopadu Mamdani. V minulosti přitom volal po snížení financování pro největší policejní sbor v USA a v příspěvcích na sociálních sítích označil policii ve městě za rasistickou a zkaženou, připomněl web televizní stanice CNN.
Nyní se zdá, že mnohá z Mamdaniho klíčových opatření v oblasti veřejné bezpečnosti, která sliboval v předvolební kampani, buď uvázla na mrtvém bodě, nebo nabrala zcela nový směr, napsal server The New York Times (NYT).
Mamdani sice stále veřejně prohlašuje, že hodlá zrušit Strategickou zásahovou skupinu – tedy zásahovou jednotku, která bývá nasazována při demonstracích –, avšak kromě vyslání několika poradců a policejních představitelů, kteří v dubnu navštívili policejní oddělení v Columbusu v Ohiu, nepodnikl žádné viditelné kroky k dosažení tohoto cíle. A v posledních měsících se zdá, že starosta ustoupil od svých výzev ke zrušení policejní databáze gangů, což obhajuje tím, že nedávno prošla „dostatečnými reformami“.
Mamdani sice zřídil v kampani slibovaný Úřad pro bezpečnost komunity, ale jedná se o výrazně osekanou variantu plnohodnotného úřadu s menším rozpočtem, než plánoval. Své kroky každopádně starosta prezentuje jako první změny směrem k ambicióznější vizi veřejné bezpečnosti.
V červnu pak Mamdani představil rozpočet města, který počítá s navýšením prostředků pro newyorskou policii, což sboru umožní přijmout do svých řad dalších 580 strážníků. Tento náborový plán souvisí s pokračujícím úsilím policie zvýšit počet svých zaměstnanců na 35 tisíc, což bylo schváleno už dříve. V současné době NYPD zaměstnává přibližně 34 tisíc policistů.
Mamdani při vystoupení v pořadu The Brian Lehrer Show uvedl, že nárůst počtu strážců zákona byl reakcí na „potřeby policejní práce“ v Bronxu a je vedený snahou zlepšit výcvik strážníků.
Mamdaniho „politický domov“ dává najevo nespokojenost
Vlivná krajně levicová organizace Demokratičtí socialisté Ameriky (DSA), která podporovala Mamdaniho během jeho předvolební kampaně, politikův přístup k policejnímu sboru zkritizovala. Jedná se o dosud nevídaný rozkol se starostou, který DSA označil za svůj „politický domov“.
V prohlášení organizace napsala, že navýšení počtu policistů „je v rozporu s hodnotami socialistického a dělnického hnutí, které ho zvolilo“. „V loňském roce nám demokraticko-socialistický program Zohrana Mamdaniho dal naději na transformativní přístup k veřejné bezpečnosti,“ stojí v textu. „Vyzýváme starostu Mamdaniho, aby navrhované rozšíření NYPD zrušil a peníze místo toho investoval do programů zaměřených na bezpečnost komunity,“ dodala DSA.
Prohlášení, podepsané celou řadou dalších levicově orientovaných organizací, zároveň ale mělo poměrně smířlivý tón a uznávalo postupné snahy starosty o reformu policie. Signalizuje však rostoucí frustraci v rámci DSA, která se snažila dát Mamdanimu čas na to, aby se v nové funkci „zabydlel“.
Prohlášení rovněž vyzvalo Mamdaniho, aby splnil své předvolební sliby, mezi něž patří zrušení Strategické zásahové skupiny a odstranění databáze gangů.
Jeden z nejvýznamnějších newyorských představitelů DSA Gustavo Gordillo prohlásil, že zachování současné velikosti policejního sboru je „klíčovým volebním slibem, na kterém záleží starostově voličské základně“. „Museli jsme se k tomu vyjádřit,“ je přesvědčený Gordillo. „Místo toho (navýšení počtu policistů – pozn. red.) bychom mohli obsadit 500 potřebných volných míst na CUNY,“ dodal s odkazem na City University of New York.
Levné autobusy nemusí být pro každého
Kromě snížení financování NYPD se zatím Mamdanimu nepodařilo postoupit ani v oblasti bezplatné autobusové dopravy. Městská rada a někteří zastánci veřejné dopravy navíc prosazují cílenější alternativu – zaměřit se na ty cestující, kteří pomoc potřebují nejvíce, napsal NYT.
Městští úředníci se snaží přepracovat stávající nedostatečně využívaný městský program s názvem „Fair Fares“ (Férové jízdné), který poskytuje Newyorčanům s nízkými příjmy jízdenky na metro a autobus za poloviční cenu. Pasažéři, zastánci veřejné dopravy i volení představitelé argumentují, že ve své současné podobě na tento program kvůli náročné administrativě nedosáhne řada lidí, kteří přitom splňují podmínky a podporu potřebují.
Aby měl Newyorčan na účast v programu nárok, jeho příjem musí být nižší než 150 procent federální hranice chudoby. To představuje roční příjem 23 500 dolarů (asi 495 tisíc korun), čtyřčlenná rodina musí mít příjem celé domácnosti přibližně 48 tisíc dolarů (1,01 milionu korun) nebo méně. Následně za každou jízdu autobusem či metrem díky podpoře města zaplatí jen 1,50 dolaru (necelých 32 korun). Občanství se v tomto případě nebere v úvahu.
Ačkoli slevu využívá téměř 380 tisíc Newyorčanů, dalších přibližně 575 tisíc splňuje podmínky, ale programu se neúčastní. Zastánci opatření poukazují na to, že proces vyřizování žádostí vyžaduje složitou administrativu, která podle nich brzdí nárůst počtu příjemců pomoci.
Tlak ze strany městské rady přichází v době, kdy řada skupin prosazujících veřejnou dopravu vyjádřila obavy ohledně plánu Mamdaniho na bezplatnou autobusovou dopravu.
Například nezisková organizace Občanská rozpočtová komise, která se zabývá dohledem nad veřejnými financemi a je vůči Mamdaniho plánu na bezplatné autobusy skeptická, uvedla, že naopak podporuje zvýšení příjmového limitu pro účast v programu „Fair Fares“ na 250 procent federální hranice chudoby. To by zahrnovalo jednotlivce s ročním příjmem až 39 900 dolarů (asi 841 tisíc korun) nebo čtyřčlennou domácnost s příjmem 82 500 dolarů (1,74 milionu korun).
Mamdaniho plán počítá s náklady, které ročně dosahují téměř miliardy dolarů (přibližně 21 miliard korun). Program „Fair Fares“, který běží od roku 2019, v současné době stojí město méně než sto milionů dolarů ročně (2,1 miliardy korun).
Předškolní péče
Vysoké náklady pro městský rozpočet bude představovat i program radnicí hrazené předškolní péče, který se pro Mamdaniho stal jedním z prvních viditelných úspěchů. Jeho uvedení do praxe starosta propagoval řadou tiskových konferencí plných dětí, a dokonce i návštěvou bývalého prezidenta Baracka Obamy, jenž mu poskytl požehnání, když prohlásil: „To je přesně to, co potřebujeme.“
Nicméně klíčovou otázkou zůstává, jak radnice personálně zajistí tisíce nových pracovních míst vychovatelů a vychovatelek, která jsou špatně placená, ale zároveň velmi náročná, napsalo Politico.
Mamdaniho administrativa reagovala, že personál je z velké části zajištěn pro zářijové otevření dvou tisíc míst pro dvouleté děti, stejně jako dalších dvou tisíc míst pro tříleté děti v newyorských čtvrtích, které se potýkají s nedostatkem míst ve školkách.
Do podzimu 2027 má být pro newyorské děti k dispozici dalších deset tisíc míst. Spolu s tím ale nejspíš bude stále obtížnější najímat pečovatele. Do konce Mamdaniho funkčního období by měl městský program předškolní péče pokrývat potřeby všech dvouletých dětí.
Peníze pro další roky nejsou jisté
Guvernérka státu New York Kathy Hochulová vyčlenila 73 milionů dolarů (1,54 miliardy korun) na první rok provozu hrazené předškolní péče a 425 milionů dolarů (devět miliard korun) na ten následující. Stále však není jasné, kolik státních prostředků bude k dispozici na provoz školek v následujících letech.
Jak uvádí prosincová zpráva organizace Day Care Council of New York sdružující poskytovatele péče o děti, město bude potřebovat nejméně 30 tisíc dalších vychovatelů a vychovatelek, aby dosáhlo Mamdanim slíbeného plného pokrytí poskytované předškolní péče.
Zpráva, jejíž autorkou je současná výkonná ředitelka Mamdaniho Úřadu pro péči o děti Emmy Lissová, odhaduje, že plné zavedení univerzální péče o děti by vyžadovalo celkem asi 68 tisíc pracovníků. Zajistit, aby v pravý čas byla k dispozici potřebná pracovní síla, tak bude téměř jistě představovat velkou výzvu.
Městské obchody
Kromě toho newyorská radnice připravuje plány na zřízení městských obchodů s potravinami, které budou nabízet zboží za nižší ceny. Jedná se o další z Mamdaniho slibů. Město dle něj postaví a otevře pět obchodů, tedy po jednom v každém městském obvodu (Manhattan, Brooklyn, Bronx, Queens a Staten Island – pozn. red.). První z nich má vzniknout v Bronxu do konce roku 2027 a druhý je plánován na trhu La Marqueta v East Harlemu do roku 2029, napsal server americké veřejnoprávní rozhlasové stanice NPR.
Hlavním rysem těchto obchodů je, že základní sortiment zboží – včetně ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, pečiva, vybraných masných a mořských produktů a asi dvaceti dalších základních potravin – bude dle plánu o 30 procent levnější, než činí běžné maloobchodní ceny. Podle deníku NYT budou tyto ceny fixní po dobu jednoho měsíce a zboží, které není součástí základního sortimentu, se bude prodávat za stanovenou tržní cenu.
Podle zastánců této politiky si obchody budou moci dovolit nižší ceny, protože nebudou muset platit nájemné díky tomu, že budou sídlit v budovách ve vlastnictví města. A na rozdíl od jiných provozoven, které nedokážou generovat zisk a zkrachují, případné finanční ztráty z těchto obchodů pokryje město, a tedy i newyorští daňoví poplatníci.
Podle Forbesu existuje pro takové obchody v USA precedens z několika posledních let. Například ve městě Baldwin na Floridě zavřel jediný obchod s potravinami, takže tamní samospráva vybudovala vlastní, aby obyvatelé nezůstali bez přístupu k základním potravinám. Podobná situace nastala i v Erie v Kansasu. Nicméně oba tyto obchody ukončily předloni svůj provoz z finančních důvodů.
Jiná města, včetně Chicaga a Kansas City, zvažovala zřízení městských obchodů s potravinami, ale buď je nikdy nezprovoznila, nebo se potýkala s obtížemi. Forbes za hlavní výzvu označil problém, jak se vypořádat s nabídkou a poptávkou v odvětví s výraznou konkurencí a minimálními maržemi. Zda bude situace v New Yorku jiná, zůstává zatím nejasné.
Newyorské večerky zůstanou, míní Mamdani
Starosta se ohradil proti obavám, že by tyto plánované levnější obchody mohly způsobit krach malých místních prodejen. V New Yorku je přibližně třináct tisíc večerek, které často fungují s velmi malými maržemi. A mnohé z nich, primárně ty, které se nacházejí v blízkosti zamýšlených městských obchodů s levnějšími potravinami, mohou potenciálně kvůli konkurenci městem zřízených prodejen čelit finančním potížím.
Pokud by tyto večerky zanikly, mohlo by dojít ke vzniku „potravinových pouští“, což by mělo opačný účinek, než jaký byl zamýšlen.
S předpokládaným zánikem večerek a s tím související klesající nabídkou potravin může paradoxně dojít k růstu jejich cen ve zbývajících obchodech, a ve svém důsledku i ve městem zřízených prodejnách.
Například – pokud je tržní cena galonu mléka čtyři dolary (asi 85 korun), Mamdaniho obchody ho budou prodávat za 2,80 dolaru (bezmála 60 korun). Pokud však mnoho večerek skončí, a tím pádem klesne nabídka, tak zbývající malé obchody mohou cenu mléka zvýšit třeba na šest dolarů (asi 128 korun). V takovém případě sice budou obchody prosazované Mamdanim stále nabízet mléko s třicetiprocentní slevou, jeho nová cena 4,20 dolaru (přes 89 korun) však bude vyšší než ta původní před zřízením městských samoobsluh s levnějšími potravinami.
Na druhou stranu tyto městské obchody nebudou nabízet řadu produktů, které jsou pro večerky typické, jako jsou teplá hotová jídla, alkohol či tabák. Díky odlišnému sortimentu si tak večerky zachovají určitou konkurenční výhodu, připomíná Forbes. „V hustě osídlené čtvrti je více než dostatek (prostoru na) trhu jak pro stávající prodejny potravin, tak i pro jeden městský obchod,“ míní Mamdani.
