Financování

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.

Prezident Petr Pavel na úterním setkání s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) požádal o odbornou debatu věnující se důvodům změn ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a jejich efektům. Ministra se ptal také na to, jak bude vláda garantovat nezávislost médií veřejné služby a jejich předvídatelné a udržitelné financování. Hrad o tom informoval na sociální síti X. Ministr Klempíř se ke schůzce okamžitě nevyjádřil, při příjezdu i odjezdu se vyhnul setkání s novináři. Reagoval až ve středu na sociální síti X.

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.

Vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu neobsahuje legislativní záruky, jejichž cílem by bylo chránit Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) před politickým vlivem na budoucí rozhodnutí o financování. Uvedla to Evropská vysílací unie (EBU) ve společném prohlášení se 17 veřejnoprávními médii ze střední a východní Evropy a osmi novinářskými organizacemi. Vyzývá vládu, aby od plánovaných změn upustila.

Ačkoli vláda plánuje zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) úplně, vydala v pondělí kladné stanovisko k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení. O postoji informovala na webu Úřadu vlády. Převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet chce kabinet od Nového roku.

„Myslím, že mámě silná a nezávislá média. V tuhle chvíli se bavíme pouze o financování veřejnoprávních médií,“ řekla v Duelu ČT24 moderovaném Danielem Takáčem senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že i po vládou plánované změně financování taková dle ní zůstanou. „Mění se financování tak, jako je to v jiných státech, (…) my to jako hnutí ANO měli v programu, programové prohlášení naplňujeme,“ dodala. „Chci silná a nezávislá veřejnoprávní média a myslím, že to je úkolem nejen pro politiky, ale i pro celou společnost, abychom byli schopni toto si uhájit,“ uvedl senátor Martin Červíček (ODS). „Pokud to (financování veřejnoprávních médií) někdo chce měnit, tak by se měl bavit o nějaké koncepční a systémové změně,“ sdělil také a doplnil, že by všemu měla předcházet odborná diskuse.

Je evidentní, že vláda chce šlápnout médiím veřejné služby na krk, uvedl bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) v Nedělní debatě. Podle něj tomu proces okolo vládního návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu napovídá. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) novelu hájí, ale kritizuje dosavadní komunikaci ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Diskuzi moderoval Martin Řezníček.

Propad rozpočtu České televize (ČT) v příštím roce kvůli vládnímu návrhu na změnu financování může dosáhnout 1,75 miliardy korun. Kromě schodku 1,3 miliardy korun, který tvoří rozdíl mezi příjmy z televizních poplatků a plánovanými příjmy ze státního rozpočtu, nebude ČT v příštím roce čerpat z rezerv 463 milionů korun, jako tomu bylo v roce 2024. K tehdejšímu rozpočtu ČT přitom vládní návrh odkazuje. V roce 2028 by propad příjmů mohl být až o 2,4 miliardy korun, uvedla ČT.

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.

Iniciativa zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu Veřejnoprávně v reakci na změnu financování veřejnoprávních médií, kterou schválila vláda, ohlásila výstražnou stávku. Na brífinku před budovou ČRo organizátoři uvedli, že do stávky se zapojí stovky zaměstnanců. Projeví se ve vysílání s výjimkou dětských stanic Radio Junior a Déčko, neohrozí ale klíčové funkce médií veřejné služby. Stávka má podporu odborových organizací obou médií, které ji ale nevyhlašují.

Prezident Petr Pavel na současném systému poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas nevidí nic, co by nefungovalo, pro změnu zatím neslyšel pádný důvod, řekl v úterý při návštěvě kraje Vysočina. Žádné opatření podle něj nesmí ohrozit jejich nezávislost. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) však v úterý o možném uzákonění garancí nezávislosti pro Českou televizi a Český rozhlas prohlásil, že není potřeba. Poslanec Josef Nerušil (SPD) hovořil i o posílení kontroly obsahu, což ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) dementoval.

Zestátnění poplatků za veřejnoprávní média je legitimní politický cíl, důležité ale je, jakým způsobem k tomu dojde, upozorňuje redaktor České televize Petr Vašek. Škrty v rozpočtech jsou pro ČT návratem do roku 2008, pro Český rozhlas dokonce o dvacet let nazpět, dodal ve Studiu 6.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má za sebou půl roku a hosté Událostí, komentářů probrali například navrhované změny včetně financování veřejnoprávních médií nebo novely o střetu zájmů politiků. Věnovali se i státnímu rozpočtu na příští rok nebo bezpečnostní politice. „Náklady pro veřejnoprávní média budou ve státním rozpočtu zajištěny. (…) Jsem přesvědčena, že to bude funkční, není potřeba se znepokojovat. Stávkové pohotovosti rozumím, ale musí začít konstruktivní debata,“ řekla šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. „Změna financování veřejnoprávních médií je nesmysl a zbytečnost. Jediné, o co vládě jde, je tato média vyhladovět. Navrací tím výši financování do roku 2008, což je nehorázné,“ oponovala místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. Pozvání také přijali místopředseda SPD Radim Fiala, ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), předseda Pirátů Zdeněk Hřib a místopředseda ODS Karel Haas. Diskuzi moderoval Lukáš Dolanský.

Vláda v pondělí schválila novelu mediálních zákonů, která ruší poplatky za veřejnoprávní média, informoval po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Napojena budou na státní rozpočet. Česká televize má podle Klempíře hospodařit s 5,74 miliardy korun a Český rozhlas s 2,065 miliardy korun. Částky vychází z rozpočtu k roku 2024, tedy před loňským navýšením poplatků po sedmnácti letech. Fakticky to znamená, že se vrací na úroveň roku 2008. Ředitelé obou institucí se obávají propouštění a omezení výroby.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali střet zájmů politiků a konkrétně novelu zákona, která řeší mimo jiné i otázku střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Dále diskutovali o financování veřejnoprávních médií a politice na fotbalovém mistrovství světa v Severní Americe. Pozvání přijali bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, chirurg, účastník misí Lékařů bez hranic Tomáš Šebek, vodní slalomář a kajakář Vavřinec Hradilek, šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek a redaktorka Respektu Kristýna Jelínková. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.

Zavedení nové univerzitní rady, posílení funkce rektorů a mnohé další změny obsahuje velký návrh na reformu vysokých škol, který připravuje ministr Robert Plaga (ANO). Právě nový orgán univerzitní rady by měl přinést výraznou změnu ve fungování vysokoškolské samosprávy. Do jisté míry by se totiž například omezily pravomoci akademických senátů. Podle odborníků je změna potřeba. Rada vysokých škol (RVŠ) souhlasí, že je reforma potřebná, ale obává se ztráty nezávislosti a politizace.