Financování

Vláda uvolní jako první okamžitou pomoc domácnostem postiženým povodněmi průměrně čtyřicet tisíc korun na domácnost. Peníze pošle obcím, které rozhodnou o konkrétní výši pro konkrétní domácnost. Pro firmy připraví Národní rozvojová banka (NRB) dva podpůrné programy, ve kterých budou moct malé a střední podniky žádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky. Po jednání pracovní skupiny pro financování následků povodní to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Piráti nesouhlasí s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Vadí jim zejména to, že ministerstvu pro místní rozvoj chybí peníze na výstavbu a rekonstrukci bytů, konkrétně jde o sedm miliard korun. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterním Interview ČT24 řekl, že konsolidaci veřejných financí strana podporuje, ale podpora dostupného bydlení je podle něj jednou z hlavních priorit Pirátů. Méně peněz má dostat také Lipavského resort. Uvedl, že o rozpočtu bude nutné ještě jednat. To v pořadu Události, komentáře potvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Práce s drogově závislými představuje pro sociální pracovníky vysoký tlak na psychiku, ale výše jejich platů tomu neodpovídá. Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že zlepšení finančního ohodnocení v této oblasti je pro něj prioritou. Podle zástupců sociálních pracovníků se však jedná už o několikátou vládu v řadě, která zlepšení slíbila, ale nerealizovala. Pro mnohé z nich se tak práce stává posláním místo toho, aby to byl primární zdroj obživy. Pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Rourovnu a válcovnu plochých výrobků ve zkrachovalé huti Liberty Ostrava by od října měla financovat společnost Vítkovice Machinery Trade (VMT) ze skupiny CE Industries miliardáře Jaroslava Strnada. Po intenzivních jednáních podala nejvýhodnější nabídku mezi zájemci o tollingové a úvěrové financování a insolvenční správce Liberty Šimon Peták ji doporučil prozatímnímu věřitelskému výboru. Díky kroku má být zachováno až dva tisíce pracovních míst ve výrobních a obslužných provozech, sdělil insolvenční správce. Odbory to vítají.

S rozšiřováním jaderné energetiky v Česku musí posilovat i Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V příštích letech mu totiž naroste agenda třeba kvůli výstavbě dvou nových bloků v Dukovanech. Po vládě tak úřad požaduje víc peněz pro příští roky.

ČEZ tento týden zahájil debatu s jihokorejskou společností KHNP o stavbě dvou jaderných reaktorů v Dukovanech. Finální znění smlouvy by mělo být hotové v prvních měsících příštího roku. České firmy by se na zakázce mohly podílet zhruba z šedesáti procent. Opozice se chce ptát zejména na financování druhého bloku. Právě to má navrhnout pracovní skupina ministerstva financí, průmyslu a společnosti ČEZ do konce roku.

Protialkoholní záchytná stanice v Sokolově má problémy s financováním. Její ztráta narůstá. Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (KOA) už vyzval obce, aby na provoz jediné záchytky v regionu finančně přispívaly. Klienti totiž za střízlivění často nezaplatí, roční ztráta zařízení se už pohybuje kolem deseti milionů korun.

Nejvýznamnějším úkolem ministerstva obrany a armády je modernizace a zajištění stabilního financování, řekla na slavnostním nástupu při příležitosti oslav Dne ozbrojených sil na pražském Vítkově ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je přesvědčena o tom, že v obou oblastech se dělá maximum možného. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je česká armáda moderní, sebevědomá a připravena beze zbytku plnit úkoly, které dostane.

Hokejový šampionát v Praze a Ostravě přitáhl do měst tisíce fanoušků z Česka i zahraničí. S nimi přišla také spousta peněz, které lidé ve městech utratili. Ekonomickým přínosem nyní argumentuje například vedení města Brna, které začalo se stavbou nové multifunkční haly. Naopak opozice kritizuje způsob financování projektu. Na řadě podobných staveb v Česku se finančně podílí Národní sportovní agentura, ta má pro letošní rok připraveno sedm miliard korun. Jaké mají podobně velké projekty plusy a minusy, řešil nový pořad České televize Zkraje.

Evropa má v porovnání s Čínou nebo Spojenými státy odborníky i instituce a univerzity na velice dobré vědecké úrovni. Je ale pozadu v tom, kolik do vědy dává peněz. Mohla by sice být lídrem v oboru, ale z tohoto důvodu není, upozornila při návštěvě Prahy Maria Leptinová, která je prezidentkou Evropské výzkumné rady (ERC). To je agentura Evropské unie pro financování vědy pomocí grantů.

Za navýšení peněz na vysoké školství demonstrovalo v pondělí odpoledne v centru Prahy podle ČTK několik stovek lidí. Po proslovech na náměstí Jana Palacha se poté vydali k ministerstvu školství, zastavili se také u úřadu vlády a ministerstva financí. Akci nazvanou Kolaps systému pořádala iniciativa Hodina pravdy. Žádá navýšení peněz na vysoké školství o jedenáct miliard korun a plán na stabilizaci financování na období let 2025 až 2030. Akce se účastnili studenti, zaměstnanci vysokých škol i zástupci školských odborů.

Bývalý právník amerického exprezidenta Donalda Trumpa Michael Cohen v pondělí u soudu na Manhattanu vypověděl, že s Trumpem v době jeho prezidentské kampaně v roce 2016 tajně zařizoval, aby o republikánském kandidátovi nevycházely v tisku negativní zprávy. Cohen je označovaný za klíčového svědka v kauze, která se týká falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Stormy Daniels za mlčení o poměru s Trumpem.

Stovky těžkooděnců zasahovaly ve čtvrtek nad ránem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Rozebraly tam tábor propalestinských demonstrantů, kteří se den předtím střetli se svými odpůrci. Tamní studenti se stále hlasitěji bouří proti způsobu, jakým Izrael vede válku v pásmu Gazy. Americká média navíc upozorňují i na organizace, které za protesty stojí.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v pondělí vedení své strany, že dostával „malé balíčky a že žádné peníze nepřijímal“. Napsal to německý magazín Der Spiegel. Časopis rovněž uvedl, že Bystroň na otázku magazínu přijímání balíčků přímo nepopřel, celou kauzu pak označil za kampaň proti němu.

Prezident Petr Pavel usiluje o co nejlepší kvalitu vztahů mezi Slovenskem a Českou republikou, zejména v mezilidské rovině. Řekl to na úterní tiskové konferenci v rámci své návštěvy Zlínského kraje, který se Slovenskem sousedí. S krajskými zastupiteli a starosty jednal také o zdravotnictví nebo rozpočtovém určení daní.

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila prodloužení rozpočtového provizoria o týden, informovala agentura AP. Podle stanice CNN bylo pro návrh 113 republikánů a proti němu 97 společně se dvěma demokraty. Opatření pro odvrácení kolapsu státních financí ještě musí schválit Senát USA. Vůdce senátní demokratické většiny Chuck Schumer uvedl, že doufá v hlasování ještě ve čtvrtek večer. Avšak neexistuje žádný bezprostřední plán na schválení balíku pomoci ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,217 bilionu korun) pro Ukrajinu, Izrael a další spojence.

Vládní koalice se v případě letošního rozpočtu školství rozhodla jít delší, zato horší cestou. Na sociální síti X to napsal ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s tím, že chtěl vyšší rozpočet na školství rovnou a kvůli některým koaličním partnerům ho vláda zvyšuje jen postupně a pomalu. Následky podle něj nesou koaliční politici, on, Starostové, ministerstvo školství a především školy. V prohlášení reagoval mimo jiné na kritiku předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS).

Za politického neumětela označil ministra školství Mikuláše Beka (STAN) kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky v Otázkách Václava Moravce předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Bek kritiku považuje za nespravedlivou. Předseda školských odborů František Dobšík nevyloučil kvůli spornému financování nepedagogických pracovníků další protesty. O tématu debatovali také ministr místního rozvoje Ivan Bartoš (Piráti) a exministryně Klára Dostálová (ANO).

K řešení nepokrytých úvazků asi dvou tisíc nepedagogických pracovníků je potřeba 800 milionů korun, prohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po pondělním jednání se zástupci školských odborů a asociací sdružující ředitele škol rovněž pronesl, že na posílení rozpočtu regionálního školství se musí dohodnout vládní koalice. Její setkání se podle Beka uskuteční v úterý.

Na dodávkách zbraní Ruskem napadené Ukrajině se i nadále podílejí české zbrojařské firmy. Jejich asociace hlásí, že společnosti vyrábí naplno a navyšují své kapacity. Tvrdí ale zároveň, že narážejí na problémy třeba se získáváním úvěrů. Situace se teď ale podle části podniků zlepšuje.

Nová polská vláda chce přísnější odluku církve od státu. Zlikvidovat hodlá církevní fond, který nahradí daňovými odpisy. Duchovní se obávají, že přijdou o část peněz na provoz. Zemi, v níž rychle ubývá věřících, čeká i omezení výuky náboženství na základních školách.