Financování strana 3 z 4

Běloruský soud poslal na řadu let do vězení další nezávislou novinářku. Dvaapadesátiletou Irynu Slaunikavovou z polského televizního kanálu Belsat shledal vinnou ze založení extremistické organizace a účasti na protestech, za což jí vyměřil pětiletý nepodmíněný trest. Pokračuje tak vládní tažení proti opozičním aktivistům, kritickým médiím a nezávislým reportérům. Výše trestu je o rok delší, než žádala prokuratura.

Aktuální pražská kauza, která stála místo mimo jiné náměstka primátora Petra Hlubučka, se točí kolem zakázek dopravního podniku. Zdaleka to není poprvé, co se policie jeho hospodařením zabývá. Letitý zájem o DPP mají také lobbisté a důvod je docela zřejmý – více než dvacetimiliardový rozpočet, ze kterého se platí velký objem dopravy i spousta zakázek. Většina peněz, s nimiž dopravní podnik hospodaří, pochází z veřejných rozpočtů, zejména toho pražského.

Stavba prvního úseku vysokorychlostní tratě by podle současných plánů měla začít zhruba za tři až čtyři roky. Vyjít má řádově na desítky miliard korun. Celý projekt pak na 700 miliard. Vláda nemá peníze ani na údržbu a opravu železnic, uvedl v pondělních Událostech, komentářích bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Současný šéf resortu Martin Kupka (ODS) chce jednat se soukromými investory a snažit se získat peníze i ve spolupráci s Německem a Rakouskem.

Česká televize plánuje v letech 2023 a 2024 ušetřit 910 milionů korun. Důvodem je podle generálního ředitele Petra Dvořáka pokles reálné hodnoty koncesionářského poplatku. Šetřit chce na provozu, programu, původní tvorbě i investicích.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) nezahájila úkony trestního řízení v souvislosti s propagací bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) na sociální síti Instagram. Věc takzvaně uložila, uvedl mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Rozhodnutí nyní přezkoumá státní zástupce. NCOZ se začala financováním fotografií a dalších příspěvků na soukromých sociálních sítích Schillerové zabývat v dubnu. Jako první o tom informoval server Neovlivní.cz.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) při čerpání fondu prevence v několika případech postupovala podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) netransparentně a diskriminačně. Mimo jiné platila i projekty, které z fondu hradit neměla, a dlouhodobě nedostatečně spravovala pohledávky, uvedli kontroloři v tiskové zprávě. Podle VZP kontrola NKÚ neodhalila žádné zásadní nedostatky. Její závěry bere pojišťovna na vědomí a u odhalených nepřesností přijme vnitřní opatření k zefektivnění správních úkonů, informovala Jana Sixtová z tiskového oddělení VZP.

Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, uvedli Ukrajinci. Liší se však jejich informace, zda pod troskami jsou, nebo nejsou lidé. Ocelárny jsou podle obránců zcela zničené a vojáci z trosek vytahují lidi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že cílem současné operace je kompletní „osvobození“ samozvaných útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na tamní frontě ruské síly obsadily město Kreminna, ukrajinský generální štáb naopak hlásí úspěšný protiútok u Marjinky. USA vidí aktuální ruské snahy na východě Ukrajiny jako předehru k mnohem výraznější eskalaci konfliktu. Tam, kde boje skončily, se sčítají mrtví, v Kyjevské oblasti našli už přes tisíc těl civilistů.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Prezident Miloš Zeman jmenoval ve středu odpoledne staronovým šéfem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kalu. Ten v rozhovoru pro Českou televizi krátce poté řekl, že by ocenil, pokud by úřad dostal pravomoc kontrolovat veřejné prostředky jako celek, nejen přímo státní peníze. Krátce také zhodnotil loňskou práci NKÚ a nastínil, co úřad čeká letos. Kala instituci řídí od roku 2013.

Národní knihovna v Praze se počátkem 90. let dostala do finančních problémů. Její vedení bylo nejprve nařčeno ze zpronevěry 13 milionů, později se ukázalo, že šlo o chybu v účetnictví. Z potíží měla instituci pomoci Melonova nadace. Ta měla podle plánu knihovně mimo jiné pomoci postavit novou budovu a vybudovat automatizovanou knihovní síť.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před třiceti lety zahájila své působení v tehdejším Československu světová ekologická organizace Greenpeace. Její mluvčí v reportáži nastiňuje, jaké osvětové kampaně si členové pro veřejnost přichystali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Tuzemské úřady se obávají, aby výnosy z nemovitostí, které v Česku vlastní Rusové, nefinancovaly válku proti Ukrajině. Zaměřují se proto na nákupy budov placené z nečitelných zdrojů. Proti penězům pochybného původu z Ruska chce zasáhnout i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek.

Kabinet Petra Fialy (ODS) v nejbližších týdnech vyhlásí tendr na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vyhodnocení by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Zkušební provoz je nutné spustit v roce 2036. Česká republika má dostatečné nástroje k tomu, aby do projektu kdykoliv zasáhla, řekl Fiala v Otázkách Václava Moravce.

Hnutí Starostové a nezávislí se rozhodlo vrátit finanční dary od právnických osob, které na účet přišly od parlamentních voleb až dosud. Podle předsedy Víta Rakušana se jedná o 3,42 milionu korun. Některé z těchto darů se staly předmětem kritiky poté, co se v médiích objevily informace o nejasné vlastnické struktuře darujících subjektů a o údajném trestním stíhání jednoho z lidí spojených s jedním z nich.

Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš v Otázkách Václava Moravce zkritizoval záměr Jana Farského (STAN) odejít na půlroční stáž do amerického Oregonu. Uvedl, že Farský by se měl vzdát buď křesla ve sněmovně, nebo Fullbrightova stipendia. Farský mezitím už do USA odcestoval. Bartoš komentoval také údajně sporné financování hnutí STAN. Podle něj je třeba věc pořádně prošetřit a v případě, že se potvrdí finanční dar od trestně stíhané osoby, mělo by hnutí STAN peníze vrátit.

Vládní hnutí STAN je podle svého předsedy Víta Rakušana připraveno vrátit finanční dary, u nichž by se potvrdilo, že je poslali lidé usvědčení z trestné činnosti. Reagoval na informace serveru SeznamZprávy.cz, podle nichž hnutí STAN sponzorují firmy trestně stíhaného muže. Na něj odkazoval i předseda SPD Tomio Okamura v úvodu mimořádné schůze poslanců, která se sešla ve čtvrtek na podnět opozičních stran. Návrh na zřízení vyšetřovací komise, která by se hospodařením STAN zabývala, sněmovna zatím neprojednávala, SPD jej chce prosadit v pátek. Lídři koaličních stran ale vyjádřili podporu Rakušanovi.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na tiskové konferenci představila priority resortu pro rok 2022. Zdůraznila, že ministerstvo by se v příštím roce mělo zaměřit na modernizaci a novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek. Ministryně chce také předložit návrh zákona o investičním fondu pro obranu, který by umožnil garanci peněz na víceleté financování armádních nákupů.

Městská část Brno-střed nabízí k pronájmu levnější městské byty. Podmínkou je, že si je nájemníci sami na vlastní náklady opraví. Částku za rekonstrukci si poté mohou odečíst z nájmu. Radnice takto zatím nabízí deset bytů například v Tučkově nebo Solniční ulici. Zájemci mohou o městské byty žádat do konce ledna.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

Ruský státní mediální holding Rossija segodňa, známý spíše pod anglickou zkratkou RT jako Russia Today, usiluje o výlučná práva a monopol na značku „zahraniční agent“. Upozornil na to nezávislý zpravodajský server Meduza v souvislosti s žalobou RT proti moskevskému obchodu Feelosophy Store, který začal nabízet trička s potiskem „zahraniční agent“ právě na podporu Meduzy. Té tuto hanlivou nálepku přiřkly úřady letos na jaře.

Výrok guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o zavedení školného na vysokých školách vyvolal v posledním týdnu rozporuplné reakce. Uvedl, že studenti by mohli platit patnáct tisíc za semestr a v případě technických oborů by za ně ale poplatek uhradil stát. „Zavádět takové školné, kdy jednomu ano a druhému ne, by opravdu nebylo fér,“ reaguje rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Štěpánek. Souhlasí s ním ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (UK) Hana Kosová, podle níž jde v debatě o nepochopení smyslu humanitních oborů. Odborníci o tom diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Plzeňský kraj změnil strategii řízení svých šesti nemocnic, chce tím ušetřit na provozních nákladech. Zlepšit by se měla i spolupráce jednotlivých zařízení. Zastupitelé s platností od 1. ledna schválili fúzi dosavadní servisní holdingové organizace Nemocnice Plzeňského kraje (NPK), dříve Zdravotnický holding, s Klatovskou nemocnicí. NPK zanikne, část jejích zaměstnanců přejde do nově zřízeného Centra sdílených služeb (CSS).

Pozemní televizní vysílání by se mohlo po roce 2030 výrazně omezit. Stát by mohl nabídnout televizní frekvence 600 MHz pro internetové sítě. Na konferenci Digimedia 2021 to uvedla předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Hana Továrková.

Průměrná úroková sazba hypoték v srpnu stoupla na 2,32 procenta z červencových 2,23 procenta. Sazba vzrostla pošesté v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Banky v srpnu sjednaly 10 444 hypoték za 33,7 miliardy korun. Jde o meziroční nárůst, ve srovnání s předchozím měsícem ale počet i objem nově sjednaných hypoték klesl.