Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) diskutovali v pořadu Události, komentáře o budoucnosti vysokorychlostní železnice. Shodli se na jejím strategickém významu, lišili se však v pohledu na způsob financování. Kupka prosazuje větší ambice, zapojení soukromých investic a evropské podpory. Kolovratník naopak varoval před růstem státního dluhu.
Plán na vybudování vysokorychlostních tratí počítá se spuštěním výstavby prvních úseků před rokem 2030. Celkem by mělo vzniknout přes šest set kilometrů vysokorychlostních tratí. Kompletní síť napojená na evropskou železniční infrastrukturu má být hotová do roku 2050. Náklady se odhadují až na bilion korun.
Kolovratník připomněl, že projekt má podporu hnutí ANO i dalších stran. První krok podle něj udělala sněmovna už v roce 2017. „Tehdy jsme přijali usnesení, kterým jsme dali vládě úkol projekt rychlých spojení odstartovat. Byl jsem jeho spoluautorem,“ uvedl. Věří, že projekt bude pokračovat, za klíčové ale označil financování. „Za sebe jsem optimista. Pokud dostanu příležitost, budu se snažit, aby horizont dokončení vysokorychlostní železnice byl dříve než v roce 2050.“
Zároveň se však přidal k připomínce svého stranického kolegy Karla Havlíčka (ANO), podle něhož mohou tratě stát až dva biliony korun. „Jsou nezaplatitelné. Je to vládní sen, který se nemusí splnit,“ uvedl Havlíček v Echu24. Na to Kolovratník navázal: „Chceme vyzvat vládu, aby nedělala takto závažné závazky – jako je financování obnovitelných zdrojů nebo závazky v obraně – nečinila kroky, které by dál zvyšovaly státní dluh.“
Kupka: Vysokorychlostní trať opravdu potřebujeme
Ministr Kupka ale trvá na tom, že stát má povinnost tento typ infrastruktury realizovat. „Musíme na tom pracovat denně, aby to bylo ekonomicky dosažitelné. Stát potřebuje vysokorychlostní trať, jinak neobstojí v konkurenci ostatních zemí,“ řekl.
Připustil, že Česká republika má zpoždění, a vyzdvihl nutnost dohnat to nejen pro cestující, ale také z důvodu podpory ekonomického růstu. Hovořil o hledání nových finančních nástrojů a o možnostech zapojení soukromých investorů formou PPP projektů, také zdůraznil snahu o posílení podpory vysokorychlostních tratí ze strany Evropské unie.
„Ministerstvo dopravy s iniciativou premiéra Petra Fialy (ODS) oslovilo premiéry dalších zemí Evropské unie, aby podpořili posílení financování vysokorychlostních tratí. Máme dopis jedenácti premiérů, kteří říkají, pojďme v rámci vyjednávání o víceletém finančním rámci pro EU posílit právě tu oblast vysokorychlostních spojení.“
Přerov, Brno a rychlost 200 km/h
Kupka označil za významný pokrok získání kladného stanoviska pro úsek mezi Přerovem a Ostravou. Připomněl, že se letos začalo stavět mezi Nezamyslicemi a Kojetínem a zahájena bude i výstavba mezi Kojetínem a Přerovem. Tyto modernizované tratě budou schopné provozu vlaků rychlostí dvě stě kilometrů za hodinu a zároveň poslouží i nákladní dopravě.
„Snažíme se o to, aby budoucnost vlakové dopravy byla cenově dostupná, modernizovaná a efektivní ve všech oblastech.“ uvedl Kupka.
Debata ohledně krajiny
Kolovratník uvedl, že problémy, jako jsou protesty proti výstavbě nebo blokace dálnic, mohou vést k přehodnocení některých částí projektu a ohrozit jeho realizaci.
Kupka v reakci připustil, že stát musí být schopen své klíčové záměry prosadit. „Zároveň ale musíme s lidmi v území a se samosprávami hledat nejlepší technická řešení,“ dodal.
