Výstavba prvního úseku vysokorychlostních železničních tratí (VRT) mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. Na konferenci pořádané Svazem podnikatelů ve stavebnictví to v pátek řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Výstavba rychlostní trati mezi Brnem a Přerovem má začít příští rok, oznámil Kupka
O výstavbě vysokorychlostních tratí se v Česku hovoří už od 90. let, přípravy však začaly až v posledních letech. Na nové železnici by měly vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině. „Celkově by výstavba základní VRT infrastruktury v Česku měla vyjít na osm set miliard korun,“ odhadl Kupka.
Pokud všechno půjde dobře, výstavba pražské části vysokorychlostní infrastruktury začne nejspíš v roce 2030, doplnil v diskusi ministr. Výstavba VRT a růst investic do infrastruktury jsou podle něj pro Česko klíčové. Polsko podle něj v posledních letech významně investovalo do své dálniční sítě a jeho HDP meziročně vzrostlo o čtyřiadvacet procent. V Česku to bylo pouze čtrnáct procent, podotkl.
Důležitý signál pro stavebnictví
„Pro nás je to velmi důležitý signál, abychom měli jistotu těch projektů. Stavebnictví se na to musí připravit, aby bylo schopné úkoly s tím spojené splnit,“ řekl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. „Investovaná koruna v projektu, jako je vysokorychlostní železnice, přinese sedmdesát haléřů zpět do ekonomiky, to má velký význam,“ dodal.
8 minut
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza o přípravách výstavby vysokorychlostních tratí
V Praze Správa železnic (SŽ) bude stavět budovu pro centrální dispečerské pracoviště (CDP) pro dálkové řízení provozu na vysokorychlostních tratích v Čechách za 39,9 milionu. Nová budova vznikne v blízkosti stávajícího centrálního dispečinku na pražské Balabence. Zahájení stavebních prací správa plánuje na rok 2027.
Pocitové mapy a podněty obyvatel
SŽ také sbírá podněty pro výstavbu VRT od veřejnosti prostřednictvím takzvaných pocitových map. Téměř sedm set obyvatel Prahy podalo více než dva tisíce podnětů k přípravě projektu VRT v metropoli. V hlavním městě by trať měla vést územím těchto městských částí – Prahy 9, 10, 15, Dolních Měcholup, Prahy-Dubče, Dolních Počernic a Kyjí. V současnosti se debatuje také o možné výstavbě na území Prahy 2 a napojení na současnou železniční síť a na městskou hromadnou dopravu.
O projektování vysokorychlostních tratí v Česku má podle serveru Zdopravy.cz zájem i jihokorejská firma Dohwa Engineering. Ve sdružení s českou společností NDCon Group podala nabídku na přípravu projektové dokumentace vysokorychlostní trati ze Světlé nad Sázavou do Velké Bíteše.
„Zapojení soukromého kapitálu, jako se to ukazuje v případě dálnice D4 je zároveň cesta, jak výrazně urychlit celou přípravu a realizaci důležitých dopravních cest,“ dodal také Kupka.
