Praha

Obědy mimo domov lidem zdražily – průměrná cena poledního menu v českých restauracích v dubnu poprvé přesáhla dvě stě korun. Platí to hlavně pro velká města, za oběd tak lidé platí průměrně o šest korun více než v dubnu minulého roku. Ceny jsou nejvyšší v Praze, a to především ve čtvrtích, kde řada lidí pracuje v kancelářích. Nejnovější průzkum ukazuje, že pro průměrného zákazníka v Česku zůstává rozhodujícím faktorem cena.

Devět z deseti Pražanů kritizuje situaci na silnicích ve městě. Za největší problémy lidé považují zácpy a hustý provoz, nárůst počtu automobilů, parkování a nedostavěné okruhy. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro think tank Strategeo Institute. Většina lidí podle průzkumu používá k dopravě ve všední dny především MHD, se kterou jsou spokojeni. Situaci na silnicích by řešili hlavně posilováním infrastruktury. Vedení města zároveň zvažuje zdražení jízdného v MHD i parkovného.

Za loňský konflikt s cestujícím ukrajinským párem potvrdil soud řidiči tramvaje Danielu Bejvlovi dvě stě hodin obecně prospěšných prací. Nařídil mu také podrobit se programu sociálního výcviku, páru musí rovněž uhradit odškodné 55 tisíc korun. Rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze je pravomocné. Bejvl v minulosti vinu popřel, úterní rozhodnutí nekomentoval.

Sto osmdesát dva tisíc – tolik je v hlavním městě dopravních značek. Podle Prahy 1 je ale část z nich v metropoli zbytečně. Teď se odborníci snaží takové značky najít a z centra města odstranit. Pokud se projekt osvědčí, mohl by se rozšířit i do dalších čtvrtí. Cílem Prahy 1 je také snížit vizuální smog. V tuhle chvíli Staroměstské náměstí doplňuje asi dvacet dopravních značek. Řada z nich je na chodníku, což je problém hlavně pro rodiče s dětmi v kočárcích. Právě takové značky chce radnice do budoucna umístit třeba na lampy nebo na zdi.

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.

Letecký provoz v Praze narušil dron v bezletové zóně Letiště Václava Havla. Jedno letadlo bylo odkloněno do Vídně a několik dalších nabralo zpoždění. Policie dron zajistila a zadržela jednoho člověka.

Hosté Události, komentářů probrali českou zahraniční politiku a spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše (ANO) o účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pozvání přijali členové sněmovního zahraničního výboru Michal Ratiborský (ANO) a Barbora Urbanová (STAN). „Prezident a vláda se shodují v nutnosti naplňování závazku k výdajům na obranu, ale v zahraniční politice tomu tak není. Například v otázce Číny,“ uvedl Ratiborský. „Svět není černobílý. Nemáme dvě různé zahraniční politiky. Vláda a prezident by se měli shodovat a reprezentovat zájmy naší země,“ míní Urbanová. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Den vítězství je v Česku státní svátek připomínající konec druhé světové války v Evropě v roce 1945, na letošek připadá jeho 81. výročí. Navazuje na kapitulaci nacistického Německa, která vstoupila v platnost 8. května ve 23:01 středoevropského času. Na území tehdejšího Československa boje končily postupně – zásadní roli sehrálo Pražské povstání. Na osvobozování tehdejšího Československa se kromě Američanů a Sovětů podílela i rumunská armáda.

Pachatelé z bankomatu, který v noci odpálili v pražských Kunraticích, odcizili kolem 300 tisíc korun. Po podezřelých dál pátrá policie a hledá svědky, kteří je viděli mezi 02:00 až 05:00 v okolí Kunratického a Krčského lesa na elektrokoloběžkách. Případ si převzali detektivové z prvního oddělení. Způsob odpálení bankomatu ve čtvrtek nad ránem byl stejný jako před měsícem u obchodního centra na Opatově.

Významné budovy ve velkých českých městech pomáhaly šířit osvětu o plicní hypertenzi. Jedním z příznaků nemoci je modrání rtů a konečků prstů, proto organizátoři zvolili modré nasvícení staveb. Správná diagnóza plicní hypertenze trvá i dva roky. Tato vážná nemoc, která může vést až k selhání srdce, postupuje plíživě. Před charakteristickým modráním se projevuje jako řada běžnějších chorob.

Uplynulo 81 let od Květnového povstání českého lidu. Tehdejší události i následný konec druhé světové války připomněla pieta u budovy Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Někteří účastníci ve svých projevech upozornili, že svoboda není samozřejmost. Právě rozhlas sehrál během povstání klíčovou roli, když nejprve začal vysílat v češtině a výzvou k obraně po poledni 5. května 1945 de facto oznámil začátek ozbrojeného odporu.

Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se vyklubal doposud neznámý druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, jeho nejbližší známý příbuzný pocházel až z jižní Afriky. Tento objev mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové informace o životě v době prvního hromadného vymírání druhů.

Jeden z nejlepších kytaristů všech dob – Eric Clapton – zahraje v pondělí v Praze. Během dvouhodinového koncertu by měly zaznít zásadní hity jako Layla, Cocaine a samozřejmě Tears in Heaven. V největší české hale vystoupí Clapton celkově počtvrté. Předchozí koncerty, zejména ten poslední před čtyřmi lety, ale kritici nehodnotili příliš pozitivně. „Má 81 let a nikdy to nebyl velký showman. Je to statické. Samozřejmě všechno geniálně odehrané, ale není tam ta vřelost, je to spíš rutina,“ tvrdí hudební publicista Pavel Parikrupa.

Hasičům v národním parku České Švýcarsko se daří zmenšovat plochu zasaženou požárem. Velikost je odhadem lehce pod sto hektary, lokalizaci však zatím vyhlásit nemohou. V pondělí dorazí dva vrtulníky Black Hawk ze Slovenska, požár tak bude hasit celkem devět helikoptér, řekl České televizi v neděli večer generální ředitel hasičů Vladimír Vlček. K požáru lesa vyjely jednotky také na pražskou Zbraslav a k Rusavě na Kroměřížsku.

Záchranáři při pražském maratonu ošetřili 163 lidí, z toho pětatřicet převezli do nemocnic. Dva lidé skončili ve vážném stavu na ARO a jeden člověk na jednotce intenzivní péče, shrnula pozdě odpoledne záchranná služba. Závod provázelo slunné a teplé počasí, v poledne bylo ve stínu 26 stupňů. Běhu, který omezil dopravu v centru města, se zúčastnilo téměř dvanáct tisíc běžců. Před rokem záchranáři při stejné akci ošetřili podle tehdejších informací 63 lidí, přičemž jedenáct skončilo v nemocnici.

Kvůli dlouhodobému suchu a současnému teplu hrozí zejména v pásu od Ústeckého kraje po jižní Moravu vznik a šíření požárů. Počátkem pracovního týdne bude pršet a nebezpečí požárů by se mělo snížit, plyne ze sobotní výstrahy zveřejněné na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Praze zároveň platí v souvislosti s touto výstrahou zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech.

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.

V Česku je nyní celkem 28 školních ulic. Jejich princip spočívá v tom, že se v době ranní špičky vyhradí okolí školy pouze pro chodce a cyklisty. Hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti dětí. Podle nevládní organizace Pěšky městem chystají v letošním roce tyto ulice i další města.

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.

Správa železnic zahajuje svůj nejvýznamnější a nejnákladnější letošní projekt: modernizaci tratě mezi pražskou Ruzyní a Kladnem. První těžká technika už je nasazená v Jenči. Připravuje se zde parkoviště, které bude stát hned vedle nových nástupišť. Cena za práce na patnáctikilometrovém úseku je nyní odhadována zhruba na 8,3 miliardy korun. Hotovo má být v roce 2030. Po celém úseku přibude druhá kolej. Díky elektrizaci a narovnání stopy mají vlaky jezdit výrazně rychleji než dosud, až 145 kilometrů v hodině. V blízkosti Letiště Václava Havla začíná také – za necelou miliardu – přestavba mimoúrovňové křižovatky z centra metropole.

Zastupitelé pražského magistrátu a Středočeského kraje opět otevřeli, po třech letech, debatu o vybudování kampusu pro tisíce středoškolských studentů. Například v pražských Letňanech je pro něj připraveno přes 80 hektarů rozvojového území. Podle některých hlasů by mohl vzniknout do šesti let a být zaměřen hlavně na technické obory. Vybudování kampusu by znamenalo investice v řádech miliard korun. O financování se Praha chce dělit se Středočeským krajem a také se státem. Letňany jsou zmiňovány i jako místo pro novou nemocnici. Pro ni už ministerstvo zdravotnictví zahájilo kapacitní studii.

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.

Pouliční umělci se zvířaty se už v ulicích Prahy téměř neobjevují. Jejich vystupování, takzvaný busking, zakázala vyhláška, která platí od konce roku 2024. Lidé ji nyní porušují jen výjimečně. Podle mluvčí městské policie Ireny Seifertové šlo loni zhruba o dvacet případů. Ochránci zvířat ale upozorňují, že někteří buskeři zákaz obchází nebo se přesouvají do jiných lokalit a měst.

Dělníkům na stavbě prvního úseku metra D v Praze v ražbě zbývá už jen asi třicet metrů. To by mohli zvládnout za dva měsíce, všechny práce na etapě ale potrvají až do roku 2029. V nejbližších týdnech by měla začít odkládaná stavba druhého úseku za 30 miliard, kterou zdržely vleklé právní spory o zadání i vyhodnocení veřejné zakázky. Kvůli dvouletému zpoždění má být celá linka hotová nejdřív v roce 2032.