Praha strana 3 z 5

První obchodní řetězec v Česku zavádí takzvané Modré hodiny, během nichž přizpůsobuje provoz lidem s autismem, a to každé úterý. V tomto speciálním režimu je vypnuté rádio a tišší jsou například i pokladny. V lepší orientaci poté zákazníkům pomáhají piktogramy a mapy. Projekt byl testován tři roky – v Karviné, Ostravě a Olomouci – a nyní je zaveden i v Praze. Pod dohledem psychologa a organizace, která s nápadem přišla, je na Modré hodiny pravidelně školen i personál.

Řidič tramvaje v Praze slovně a fyzicky napadl ukrajinské cestující a vyhodil je z vozu. Policie to prověřuje jako přestupek proti občanskému soužití. Pražský dopravní podnik už oznámil, že s útočníkem rozváže pracovní poměr. Řidič se brání, že před incidentem čelil od ukrajinského páru nadávkám.

Vrah z pražského Žižkova Alexandr Klempar si odpyká doživotní trest. Pravomocně to potvrdil vrchní soud, který zamítl mužovo odvolání. Klempar předloni ubodal bývalou partnerku v přítomnosti dvou jejích dětí a poté vážně zranil její jedenadvacetiletou spolubydlící, která skončila na invalidním vozíku. Podle justice byla motivem žárlivost a pomsta.

Praha dokončila dlouho připravovanou změnu územního plánu, která je nutná pro zástavbu velké části pozemků v areálu kolem bývalého žižkovského nákladového nádraží. Změnu schválili městští radní spolu se zněním smluv s developery. O změně i smlouvách budou ještě hlasovat zastupitelé. Magistrát také nedávno od Českých drah koupil historickou budovu nádraží.

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.

Vltavská filharmonie v Praze už má hotovou podrobnější architektonickou studii i plán financování projektu. Na setkání s veřejností to řekl náměstek primátora hlavního města pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN). Ten zároveň představil nové vizualizace i model budovy. Stavba by podle plánu měla začít v roce 2027 a trvat by měla pět let.

Mimořádně brutální případ vyšetřuje ústecká policie. Zadržela čtyřicetiletého muže, který měl ve sklepě držet, mučit a znásilňovat mladou dívku. Po třech měsících se jí podařilo z domu utéct k sousedce. Ta ve středu České televizi řekla, že oběť byla v zuboženém stavu a měla řetěz kolem krku. Podle místních podezřelý v Siřemi na Lounsku, kde k činu došlo, nežil. Do obce ale často jezdil.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.

Před Arcibiskupským palácem na Hradčanském náměstí v Praze protestovali lidé v reakci na dění spojené s arcibiskupem Janem Graubnerem a dalšími představiteli katolické církve, kteří čelí obvinění z krytí sexuálního zneužívání. Vadí jim i netransparentní jednání, které vyústilo v odvolání Marka Orko Váchy z pozice vikáře pražské akademické farnosti. Organizátoři z Iniciativy pro čistou církev požadují odchod Graubnera.

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.

Přesně před 80 lety bombardovali Spojenci Prahu. V poledne 14. února 1945 na ni zaútočilo více než 60 amerických letounů B-17. Za méně než pět minut na metropoli svrhly přes 150 tun bomb, které zabily na sedm set civilistů a dalších asi dvanáct set lidí zranily. Při příležitosti uctění památky těchto obětí ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek zmínil, že podobné události je důležité připomínat.

Vlaky, kterými lidé dojíždějí do zaměstnání a do škol v Praze, jsou v ranních špičkách přeplněné. Přibývá také stížností cestujících na nekulturnost takové osobní dopravy. Podle Českých drah je počet vlaků, které lze vypravit, omezený. Například na trase linky S9 z Benešova do Prahy dráhy ve špičce nasazují až pět vlaků za hodinu, další už ale přidat nemohou. Středočeský kraj chce situaci vyřešit nákupem souprav s větší kapacitou, tendr vypíše už příští týden. Prvních dvacet má vyjet na koleje koncem roku 2029.

Velká část dvousetkilometrového potrubí v Jihlavě je starší padesáti let. Právě stáří je důvodem častých poruch. Do oprav město investuje desítky milionů korun ročně, ale jsou postupné. Od začátku roku prasklo potrubí na různých místech už dvacetkrát. Poruchy jsou častější i kvůli mrazům.

Budování Dvoreckého mostu, který bude v Praze přes Vltavu spojovat Podolí a Smíchov, se o rok protáhne a prodraží. Kubistický most za více než miliardu korun zatím stojí jen ze dvou třetin. Otevřít ho lidem chtějí zástupci Prahy příští rok na jaře. Jezdit po něm budou tramvaje, právě jejich provoz se teď kvůli zpoždění komplikuje.

Na hlavní železniční trati z Hradce Králové na Prahu, mezi královéhradeckým hlavním nádražím a Poděbrady, nepojedou v pracovních dnech od pondělí 10. února do pátku 14. a od 17. do 21. února vlaky. Po dobu výluky dopravu obstarají náhradní autobusy podle výlukového jízdního řádu. Důvodem je kácení stromů, odstraňování vegetace, svoz dřeva a další práce.

Česká armáda zahájila přípravu pilotů na nové letouny F-35. Do Spojených států odletěla první skupina, která absolvovala výcvik na simulátoru i první seznámení s plnou verzí těchto strojů. Česko dá za přezbrojení nadzvukového letectva 150 miliard korun. Vojsko to označuje za největší modernizační projekt v historii.

Hudebníkům, výtvarníkům, konzervatoristům, ale také válečným veteránům či politikům za dobu své existence sloužilo pražské Rudolfinum. To s velkou slávou otevřeli přesně před 140 lety. Budovu nechal postavit peněžní ústav Böhmische Sparkasse. První odehranou skladbou bylo Beethovenovo Svěcení domu.

Pražští archeologové objevili rozsáhlé pohřebiště z doby stěhování národů. Obsahovalo celkem 37 hrobů, z nichž byly všechny až na jeden vykradeny. Ten se vymykal i svou podobou – hrob bojovníka byl největší, nejhlubší a dochovala se v něm navíc bohatá výbava. Objev odkryli na zkoumaném úseku plánovaného okruhu v městské části Praha-Dubeč.

Téměř šest set tisíc lidí navštívilo v loňském roce objekty Židovského muzea v Praze, o asi šest procent více než rok předtím. Muzeum se připravuje na příští rok, kdy si bude připomínat 120 let od svého založení. Do té doby chce zpřístupnit některé dosud uzavřené prostory, včetně části starého židovského hřbitova.

Teploty na Šumavě nad ránem počtvrté za sebou klesly k minus dvaceti stupňům. Nejchladněji bylo na Březníku, 22,7 stupně pod nulou je rekord z celé země. Mráz už působí problémy i ve městech. Potrubí praská například v Praze a namrzající voda ovlivňuje dopravu.

Revizoři loni odhalili v Českých Budějovicích rekordní počet černých pasažérů, přes osmnáct tisíc tři sta. Další oslovené dopravní podniky ve větších městech přitom hlásí spíš opačný trend. V Praze rozdali revizoři v roce 2023 téměř tři sta tisíc pokut, loni jich ale o čtyřicet tisíc ubylo. V Brně bylo v meziročním srovnání černých pasažérů o čtyři tisíce méně, i když revizoři kontrolují více vozů. Počet lidí bez jízdenky klesl i v Ústí nad Labem nebo Pardubicích. Vedle Budějovic se zvýšil ještě v Olomouci.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) si podle Deníku N nechal vypracovat za stovky tisíc korun čtyři „strategické“ analýzy k energetice od člověka, pro kterého tato oblast dosud nebyla hlavní pracovní náplní. Primátor odmítá materiály zveřejnit, nechce prozradit ani jejich rozsah.