Tajemství všech tajemství je mým milostným dopisem Praze, říká Dan Brown

Nahrávám video

Knihy amerického spisovatele Dana Browna se prodaly ve stovkách milionů výtisků, bestsellerem je i jeho nejnovější román Tajemství všech tajemství, jehož děj se odehrává v Praze. „Z dramatického hlediska je historie tohoto místa dojemná. Je to přesně ten typ místa, které by se Robertu Langdonovi líbilo,“ řekl Brown v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby. „Prahu naprosto miluji, tento román je mým milostným dopisem,“ dodal spisovatel.

„Věděl jsem že budu psát o lidském vědomí, a lidské vědomí a mysticismus jsou opravdu srdcem Prahy už od dob Rudolfa II.,“ rozvedl důvody, proč si pro svůj nový román vybral právě českou metropoli. Osobně její kouzlo vnímá především v historii a architektuře. „Praha je jedno z těch míst, například když stojíte na Karlově mostě a díváte se na Pražský hrad a věže, kde máte pocit, jako byste byli na fantasy filmu, nemůžete uvěřit, že to je skutečné. Je to krásné,“ říká Brown.

Poprvé Prahu navštívil už v roce 1984, tehdy na něj však působila jiným dojmem než dnes. „Byl jsem tady v zimě, bylo chladno, pršelo a bylo šedivo. Připadalo mi to jako taková mystická země. Ale dnes mi to tu přijde mnohem veselejší,“ popsal spisovatel.

Do románu začlenil svá oblíbená místa, včetně Valdštejnské zahrady, kde obdivuje zejména krápníkovou stěnu, nebo Starý židovský hřbitov. Pražskou židovskou mystikou, konkrétně pověstí o Golemovi, se inspiroval také pro tvorbu některých postav románu. „Golem je velký ochránce, v románu je postava, která je velkým ochráncem. Chtěl jsem použít Golema jako určitou paralelu k této postavě,“ vysvětluje Brown a dodává, že mimo Česko musí lidem vysvětlovat, o co jde, protože legendu o Golemovi většinou neznají.

Život po smrti

Román Tajemství všech tajemství označuje Brown za nejambicióznější ze svých knih. „Je nejdelší, má nejsložitější zápletku, má nejvíc postav,“ přiblížil spisovatel s tím, že kniha se zabývá hlubokými tématy, jako je lidské vědomí či to, co se děje před smrtí i po ní.

„Rád píšu o velkých tématech, přelidnění, umělé inteligenci, příběhu Ježíše Krista. Neexistuje žádné větší téma než lidské vědomí, je to objektiv, skrze který vnímáme realitu, vnímáme jeden druhého, sami sebe. A tak jsem prostě cítil, že o tom musím napsat. Je to éterické téma, pomíjivé, těžko popsatelné, chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to, jak to udělat,“ sdělil Brown.

Tvrdí, že veškerá poznání v knize jsou založená na vědě a skutečných experimentech. „Bylo to fascinují, hodně jsem toho přečetl a řekl jsem si: to nemůže být pravda,“ říká spisovatel, který v novém románu píše například o mimotělních zážitcích. Přestože byl dříve k takovým věcem skeptický, dnes na ně nahlíží jinak.

„Kdybyste se mě před osmi lety zeptali, zda existuje život po smrti, odpověděl bych, že určitě ne. Ale teď po všech těch rozhovorech s fyziky a dalšími vědci a po přečtení spousty literatury jsem dospěl k přesvědčení, že naše vědomí tu část nás samých, která je v jistém smyslu naším já, nějakým způsobem přesahuje a přežívá naše fyzické já,“ míní Brown.

Pozitivní poselství psaného slova

Podle vlastních slov se snaží být ve svých knihách optimistický a „šířit poselství, že ve světě je víc lásky než nenávisti, víc konstruktivní síly než destruktivní“. A to i navzdory současnému turbulentnímu světovému dění. „Války jsou všude ve světě a vždy byly a vy jen doufáte, že lidský druh se vyvine do bodu, kdy přestane zabíjet jeden druhého kvůli moci,“ poznamenal Brown.

Moc je ostatně jedním z dalších témat jeho románu, přičemž za klíčový nástroj v boji o nadvládu ve světě považuje literaturu. „Psané slovo je velmi mocné a vždy bylo. Když se podíváte na nejdůležitější artefakty na světě, co se týče přesvědčování lidí, náboženské texty, to jsou knihy, ke kterým se tolik lidí obrací, aby zjistili, co je pravda. Pak záleží na tom, jak to písmo čtete, je to úžasná věc, nebo hrozná,“ míní Brown.

Budoucnost knih a čtení vidí pozitivně. „Vyprávění příběhů je nejstarší forma umění na světě. Dělali jsme to vždycky, je to umělecká forma, která nemizí. Lidé čtou každý den čím dál víc, je to legrační, zírají do svých mobilních telefonů a vlastně čtou, všichni čteme, je to jen otázka toho, co čteme,“ říká Brown. „Doufejme, že si lidé zase začnou vzpomínat, jaká je to obrovská zábava číst román,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 2 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 3 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...