Tajemství všech tajemství je mým milostným dopisem Praze, říká Dan Brown

Nahrávám video
Interview ČT24: Dan Brown hovořil o svém nejnovějším románu „Tajemství všech tajemství“
Zdroj: ČT24

Knihy amerického spisovatele Dana Browna se prodaly ve stovkách milionů výtisků, bestsellerem je i jeho nejnovější román Tajemství všech tajemství, jehož děj se odehrává v Praze. „Z dramatického hlediska je historie tohoto místa dojemná. Je to přesně ten typ místa, které by se Robertu Langdonovi líbilo,“ řekl Brown v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby. „Prahu naprosto miluji, tento román je mým milostným dopisem,“ dodal spisovatel.

„Věděl jsem že budu psát o lidském vědomí, a lidské vědomí a mysticismus jsou opravdu srdcem Prahy už od dob Rudolfa II.,“ rozvedl důvody, proč si pro svůj nový román vybral právě českou metropoli. Osobně její kouzlo vnímá především v historii a architektuře. „Praha je jedno z těch míst, například když stojíte na Karlově mostě a díváte se na Pražský hrad a věže, kde máte pocit, jako byste byli na fantasy filmu, nemůžete uvěřit, že to je skutečné. Je to krásné,“ říká Brown.

Poprvé Prahu navštívil už v roce 1984, tehdy na něj však působila jiným dojmem než dnes. „Byl jsem tady v zimě, bylo chladno, pršelo a bylo šedivo. Připadalo mi to jako taková mystická země. Ale dnes mi to tu přijde mnohem veselejší,“ popsal spisovatel.

Do románu začlenil svá oblíbená místa, včetně Valdštejnské zahrady, kde obdivuje zejména krápníkovou stěnu, nebo Starý židovský hřbitov. Pražskou židovskou mystikou, konkrétně pověstí o Golemovi, se inspiroval také pro tvorbu některých postav románu. „Golem je velký ochránce, v románu je postava, která je velkým ochráncem. Chtěl jsem použít Golema jako určitou paralelu k této postavě,“ vysvětluje Brown a dodává, že mimo Česko musí lidem vysvětlovat, o co jde, protože legendu o Golemovi většinou neznají.

Život po smrti

Román Tajemství všech tajemství označuje Brown za nejambicióznější ze svých knih. „Je nejdelší, má nejsložitější zápletku, má nejvíc postav,“ přiblížil spisovatel s tím, že kniha se zabývá hlubokými tématy, jako je lidské vědomí či to, co se děje před smrtí i po ní.

„Rád píšu o velkých tématech, přelidnění, umělé inteligenci, příběhu Ježíše Krista. Neexistuje žádné větší téma než lidské vědomí, je to objektiv, skrze který vnímáme realitu, vnímáme jeden druhého, sami sebe. A tak jsem prostě cítil, že o tom musím napsat. Je to éterické téma, pomíjivé, těžko popsatelné, chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to, jak to udělat,“ sdělil Brown.

Tvrdí, že veškerá poznání v knize jsou založená na vědě a skutečných experimentech. „Bylo to fascinují, hodně jsem toho přečetl a řekl jsem si: to nemůže být pravda,“ říká spisovatel, který v novém románu píše například o mimotělních zážitcích. Přestože byl dříve k takovým věcem skeptický, dnes na ně nahlíží jinak.

„Kdybyste se mě před osmi lety zeptali, zda existuje život po smrti, odpověděl bych, že určitě ne. Ale teď po všech těch rozhovorech s fyziky a dalšími vědci a po přečtení spousty literatury jsem dospěl k přesvědčení, že naše vědomí tu část nás samých, která je v jistém smyslu naším já, nějakým způsobem přesahuje a přežívá naše fyzické já,“ míní Brown.

Pozitivní poselství psaného slova

Podle vlastních slov se snaží být ve svých knihách optimistický a „šířit poselství, že ve světě je víc lásky než nenávisti, víc konstruktivní síly než destruktivní“. A to i navzdory současnému turbulentnímu světovému dění. „Války jsou všude ve světě a vždy byly a vy jen doufáte, že lidský druh se vyvine do bodu, kdy přestane zabíjet jeden druhého kvůli moci,“ poznamenal Brown.

Moc je ostatně jedním z dalších témat jeho románu, přičemž za klíčový nástroj v boji o nadvládu ve světě považuje literaturu. „Psané slovo je velmi mocné a vždy bylo. Když se podíváte na nejdůležitější artefakty na světě, co se týče přesvědčování lidí, náboženské texty, to jsou knihy, ke kterým se tolik lidí obrací, aby zjistili, co je pravda. Pak záleží na tom, jak to písmo čtete, je to úžasná věc, nebo hrozná,“ míní Brown.

Budoucnost knih a čtení vidí pozitivně. „Vyprávění příběhů je nejstarší forma umění na světě. Dělali jsme to vždycky, je to umělecká forma, která nemizí. Lidé čtou každý den čím dál víc, je to legrační, zírají do svých mobilních telefonů a vlastně čtou, všichni čteme, je to jen otázka toho, co čteme,“ říká Brown. „Doufejme, že si lidé zase začnou vzpomínat, jaká je to obrovská zábava číst román,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 19 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 22 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...