Historie

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.

Před patnácti lety postihlo severovýchod Japonska zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály. Šlo o největší zaznamenané otřesy v historii země. Místy vyvolaly několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží na největším japonském ostrově Honšú. Následkem byla i havárie jaderné elektrárny Fukušima.

Z fasád domů v ruských městech mizí už čtvrtým rokem takzvané tabulky paměti. Připomínají oběti politických čistek v Sovětském svazu. Odstraňují je neznámé osoby nebo i přímo místní úřady v rámci snahy potlačit vzpomínky na stalinistické represe. Navzdory riziku se tomu snaží čelit ruští občanští aktivisté. Z domů ale nemizí pouze tabulky obětí komunistického teroru. Například v Moskvě někdo opakovaně odstraňuje pamětní desku nezávislé novinářky Anny Politkovské, která byla zavražděna v roce 2006.

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.

Historik Ladislav Kudrna zůstává na další funkční období ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Rada ÚSTR ho zvolila v tajné volbě, sdělila za ústav mluvčí Petra Jungwirthová. Pro Kudrnu hlasovalo v sedmičlenné radě šest lidí a jeden se zdržel. Další funkční období začne Kudrnovi 1. května, mandát je na pět let. O funkci se ucházeli dva lidé. Druhým byl historik Jan B. Uhlíř.

Krátká zeď u pompejského divadla sloužila jako obdoba současných sociálních sítí. Vědci teď pomocí nových technologií rekonstruují vzkazy, které tam zanechali lidé před dvěma tisíci lety.

Jak nás poznamenal komunismus? A co provádí totalita s lidskou duší? Únorový díl Fokusu Václava Moravce se zabýval dědictvím komunismu. Diskutovali mimo jiné bývalý politik Milan Uhde, soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková nebo historici Jakub Rákosník a Petr Blažek.

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) kritizoval diskvalifikovaného ukrajinského skeletonistu Vladyslava Heraskevyče, který chtěl nastoupit s helmou s portréty zabitých ukrajinských sportovců. Vích je označil za vojáky, i když tam byli zobrazeni i civilisté. Podle exministryně obrany Jany Černochové (ODS) je vyjádření „ostudné“. Podle poslance Filipa Turka (za Motoristy) by sport měl být politicky neutrální. Poslanec Jiří Mašek (ANO) považuje diskvalifikaci za oprávněnou. Dle poslance Ivana Bartoše (Piráti) je řada věcí přetavována do „jakoby ruského narativu“.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V Česku byla jedním z posledních žijících dětí, které Winton tímto způsobem zachránil, poznamenali zástupci projektu Paměť národa.

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.

Evžen Štelcl pamatuje kruté zimy, kdy koně protahovaly silnice a děti do školy chodily kilometry pěšky. Jako mladík byl totálně nasazený v německé továrně na letecké motory a na konci války kopal zákopy. Je mu sto jedna let, stále žije aktivní život a zůstává pevně spjatý s Brnem. Jeho příběhu se věnovala Paměťová stopa.

Do kin vstupuje dokument mapující vzestup a pád rodu Schichtů – Království mýdlových bublin. Rodina založila značku mýdla s jelenem. Tvůrci hovoří o tom, že jméno Schicht bylo ve své době srovnatelné s firmami Baťa nebo Kolben. O okolnostech vzniku snímku, historickém pozadí rodiny i budování firmy hovořil v Událostech, komentářích historik, spoluautor námětu dokumentu a senátor Martin Krsek (nestr. za SEN 21). Rozhovorem provázela Tereza Řezníčková.

Josef Salomonovič přežil holocaust. Do prvního pracovního tábora ho přivezli ve třech letech. Matka ho schovávala, aby ho nacisti nenašli a nezavraždili. Prošel i vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. Otce mu nacisti zavraždili injekcí do srdce v táboře Stutthof. Rozhovor se Salomonovičem přinesl Hyde Park Civilizace.

V dějinách televizního vysílání se objevila celá řada průkopníků, ale asi jen skotského inženýra Johna L. Bairda lze bez obav označit za skutečného „otce televize“. Nadaný technik nové médium nejen před sto lety, 26. ledna 1926, poprvé předvedl na veřejnosti, ale o dva roky později uskutečnil první dálkový televizní přenos z Londýna do New Yorku. A už koncem dvacátých let minulého století dokonce úspěšně experimentoval s barevným vysíláním.

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.

Ve věku 101 let zemřel válečný veterán druhé světové války a generálporučík ve výslužbě Miloslav Masopust, oznámilo ministerstvo obrany. Bojoval na východní frontě, účastnil se osvobozování Slovenska i Slovenského národního povstání a v armádě sloužil i po válce. V roce 2020 obdržel Řád bílého lva.

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.

O výkonech římských legionářů už od starověku kolovaly doslova legendy. Se čtyřiceti kilogramy výstroje dokázali bez problémů urazit při zrychleném pochodu až čtyřicet kilometrů denně – a pak ještě rozdrtit protivníka. Nová archeologická data ukazují, že to zvládli, i když je trápila spousta chorob.

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.