TÉMA

Historie

Archeologové našli římské vojenské sandály. Měly špunty jako kopačky

Starověké boty se do současnosti dochovají jen výjimečně. Tentokrát měli ale němečtí archeologové štěstí, protože našli nejen obvyklé kovové části, ale dokonce i významnou část kožené podrážky.
včera|

Čeští potápěči identifikovali vrak ponorky. Opravili chybu chorvatských vědců

Čeští potápěči se opakovaně ponořili k vraku německé ponorky z první světové války a díky tomu určili její typ. S pomocí historiků zjistili další podrobnosti, a pomohli tak dopsat víc než sto let starý příběh vojenského plavidla.
26. 6. 2024|

Akcí Neptun StB legendou o jezeře zmátla svět

Akce s názvem Neptun, kterou v roce 1964 zorganizovala československá Státní bezpečnost, by se dobře vyjímala i ve špionážním románu o Jamesi Bondovi. Nechybělo v ní tajemné jezero, ukryté nacistické písemnosti nebo zvědaví novináři, kterým se – alespoň na první pohled – podařilo přijít na stopu dokumentům z druhé světové války. Až po letech vyšlo najevo, že pozdvižení kolem beden, nalezených na dně Černého jezera na Šumavě, od počátku režírovalo dezinformační oddělení StB.
21. 6. 2024|

Archeologové objevili nejstarší tekuté víno. Byly v něm lidské ostatky

Bílé víno andaluského původu z doby přelomu letopočtu je nejstarším vínem v tekuté podobě, které kdy bylo objeveno. Zajímavý je ale i kontext nálezu – v tekutině byly uložené lidské ostatky.
19. 6. 2024|

Uranová šachta 11 na Příbramsku se otevře návštěvníkům

Šachta číslo 11 na Příbramsku, kde stovky politických vězňů těžily radioaktivní uranovou rudu, se má otevřít návštěvníkům. Zatím do historického areálu může veřejnost jen výjimečně. Jak v uranovém dole Bytíz spolu s horníky vězni pracovali, ukáže interaktivní výstava. Štáb ČT provedl šachtou Ladislav Skočdopole, který v dole pracoval třicet let.
14. 6. 2024|

Mezi mnišskými bojovníky byla pohřbena žena. Objev španělských archeologů přináší mnoho otázek

Calatravští rytíři byli obávaní obránci Španělska před maurskými dobyvateli. Šlo o obdobu francouzských templářů: mniši-bojovnicí, kteří žili s přísnou řeholí. Hlavní náplní jejich života byla válka. Proto archeology zaskočilo, když mezi nimi našli pohřbenou ženu.
4. 6. 2024|

Barokní chlouba Kroměříže je po rekonstrukci. Obnova zámku i zahrady stála čtvrt miliardy

V Kroměříži po šesti letech skončila nákladná obnova Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady, které jsou památkami UNESCO. Práce zahrnovaly rekonstrukci střechy zámku a restaurování historických místností. Jejich součástí byla oprava Mlýnské brány nebo obnova vodního systému v zahradě. Návštěvníci na zámku uvidí některé dosud nepřístupné prostory, řekli projektový konzultant olomouckého arcibiskupství Štěpán Sittek a ředitel Správy Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Jiří Uhlíř.
31. 5. 2024|

Brutální boj gladiátorů dětskýma očima. Archeologové objevili v Pompejích unikátní obrazy

Archeologové v italských Pompejích objevili staré nákresy, které patrně vyobrazují gladiátory, napsal deník The Guardian. Odborníci soudí, že gladiátory nejspíše při boji nakreslilo dítě, případně více dětí. Uhlem vytvořené výjevy se nachází na zdech jednoho z domů v archeologickém parku města, který se pro veřejnost poprvé otevřel v úterý. Vykopávky už tento rok ve městě poblíž Neapole, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv, odhalily řadu zajímavých objektů.
30. 5. 2024|

Edvard Beneš se zasloužil o stát i komunismus, připomněl historik

Někdejší ministr zahraničí, druhý československý prezident a blízký spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka Edvard Beneš, který se narodil před 140 lety, pomáhal zakládat samostatnou Československou republiku. Zažil její zánik v roce 1939 i její obnovení o šest let později a také komunistický puč v únoru 1948. Jeho osobnost dodnes budí rozdílné reakce. Spory se vedou především o takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě musela většina Němců opustit poválečné Československo. O krocích Beneše mluvil v Událostech, komentářích historik Vít Smetana, který působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
29. 5. 2024|

Historik objevil nové svědectví kolem operace Anthropoid

Uplynulo dvaaosmdesát let od útoku československých výsadkářů na Reinharda Heydricha. Zastupující říšský protektor zraněním po týdnu podlehl. Akci Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka pomohl i domácí odboj. Archivy teď vydaly nové svědectví o blízkém spolupracovníkovi operace Anthropoid, Janu Zelenkovi-Hajském.
27. 5. 2024|
Doporučujeme

Ve zdánlivě nemotorném brnění dokázali vojáci bojovat jedenáct hodin. Archeologové ho testovali s mariňáky

Zbroj z doby bronzové nalezená nedaleko Mykén působí na první, druhý i třetí pohled zcela neobratně a nemotorně. Když si ji oblékli současní vojáci, byli schopní se v ní pohybovat bez problémů několik hodin. Simulovali přitom ty nejnáročnější úkoly, včetně soubojů a jízdy na bojovém voze.
27. 5. 2024|

Archeologové popsali středověký obchod s koňmi. Zvířata určená na smrt cestovala stovky kilometrů

Koně patřili v době vikinské mezi zvířata, se kterými se masivně obchodovalo. Často totiž sloužili jako obětiny pro rituály, při nichž byli pohřbíváni, a to zejména na severovýchodě Evropy. Vědci nyní díky moderním technologiím vysvětlili, jak rozsáhlý byl systém obchodu s nimi.
20. 5. 2024|

Památkáři vystavili uherské dukáty či pražské groše z unikátního nálezu

Památkáři vystavili v Opavě zlatý a stříbrný poklad, který archeologové našli loni při průzkumu v prostoru školního hřiště v ulici Praskov. Soubor obsahuje hlavně uherské dukáty a pražské groše, které jsou výjimečně zachovalé. Na místě hřiště stál v 15. století opavský hrad, který byl později přestavěn na zámek a ještě později zbořen, řekl ředitel ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula. Poklad čítá 102 mincí, k vidění bude v prostorách Galerie Eisler v Obecním domě Opava do 19. května.
15. 5. 2024|

Reportéři ČT: Barrandovské terasy se probouzejí k životu. Ne vše je ale tak, jak majitel sliboval

Za první republiky to bylo noblesní výletní místo, kam pravidelně proudily tisíce návštěvníků. Obyčejní lidé mohli na Barrandovských terasách povečeřet vedle filmových hvězd. Poslední desítky let ale terasy chátraly. Teď se probouzejí k novému životu, v jejich sousedství vyrostly nové stavby. Jenže ne všechno je tak, jak současný majitel původně sliboval. Zůstalo něco z prvorepublikové slávy teras, nebo se změnily v uzavřenou luxusní rezidenci? Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.
14. 5. 2024|

První nálet na rafinerii v Záluží před osmdesáti lety měl stovky obětí. Následovaly další

Americké bombardéry podnikly 12. května 1944 první ničivý nálet na rafinerii v Záluží u Mostu. Bombardování si vyžádalo téměř šest stovek životů. I kvůli tomu, že lidé v chemičce a okolí nedbali varování – od začátku války totiž zažili přes sedmdesát planých poplachů. V závodě nebylo ani dost krytů.
12. 5. 2024|

Ukrajinu nevymyslel Lenin a Krym nebyl vždy ruský. Kreml válčí i manipulací historie

Rusko při své agresi proti Ukrajině používá celou řadu propagandistických lží – ať už jde o tvrzení o „kyjevských fašistech“ údajně ovládajících stát nebo o údajném útlaku Rusů a rusky mluvících obyvatel. Kreml se ale zaměřuje také na historii, jejíž účelovou manipulací se snaží zpochybnit ukrajinskou územní celistvost a upřít Ukrajině právo na existenci.
9. 5. 2024|
Doporučujeme

Metro jezdí pod Prahou padesát let. Ulevilo přetíženým ulicím, na velkou vodu nestačilo

Pražskému metru je padesát let. Přesně před půlstoletím přišli na tehdejší konečnou stanici první trasy podzemní dráhy vrcholní činitelé komunistické strany, československé a také sovětské vlády a samozřejmě pražského dopravního podniku, aby slavnostně zahájili její provoz. Oficiálním termínem otevření pražského metra je 9. květen 1974, i když to se svezli jen „papaláši“, jak se tehdy říkalo. Lidé, kteří si předtím vystáli na svezení dlouhou frontu, mohli metro poprvé vyzkoušet v následujících dvou dnech, na které připadalo pracovní volno, a konečně 12. května se jím vydali poprvé do práce. Nejenže je do práce svezlo metro, ale bezmála po deseti letech na trase prvního úseku „céčka“ bylo hotovo a ustaly velké dopravní komplikace na povrchu.
9. 5. 2024|

Říkala jsem si, že nás zabijí. A v tom začali přijíždět Rusové, vzpomíná pamětnice Pražského povstání

Konci války na českém území předcházely tvrdé boje v ulicích. Jen v Praze podle historiků během povstání proti německým okupantům zemřelo přes tři tisíce lidí.
8. 5. 2024|

Svoboda nikdy není zadarmo, obrana země je věcí celé společnosti, řekl Pavel na Vítkově

Na mnoha místech Česka si ve středu lidé připomínají 79. výročí konce druhé světové války. Prezident Petr Pavel během dopoledního pietního aktu na pražském Vítkově zdůraznil, že bezpečí a svoboda nikdy nejsou zadarmo a někdy si vyžádají i tu nejvyšší oběť. Miliony vojáků padly, aby další generace mohly prožít život v míru, prohlásila hlava státu. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že všichni, kdo zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu Česku. V poledne na Pražském hradě prezident jmenoval generály.
8. 5. 2024Aktualizováno8. 5. 2024, 17:57|

Je nutné oddělit řadové vojáky a režim, který je do války vehnal. Podle historika Marka část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.
8. 5. 2024|

Ozdoba stará jedenáct tisíc let. Nejstarší piercing se našel v Turecku

Lidé si zřejmě zdobili svá těla pomocí různých vylepšení odpradávna. Ale důkazy o tom se jen těžko hledají – teď se to podařilo archeologům, kteří popsali nejstarší doložený piercing v dějinách. Našel se ve starověké turecké lokalitě.
6. 5. 2024|

Přežil Osvětim, poté pěstoval česko-izraelské vztahy. Zemřel Avraham Harshalom

Ve věku 99 let zemřel někdejší předseda Izraelské společnosti přátel České republiky a jeden z přeživších holocaustu Avraham Harshalom. Na síti X to oznámilo české velvyslanectví v Izraeli, kde Harshalom od roku 1949 žil. Měl izraelské i české občanství. Za své aktivní působení při obnově vztahů mezi oběma státy získal v roce 2016 cenu Gratias Agit, kterou uděluje české ministerstvo zahraničí krajanům a přátelům Česka za šíření dobrého jména republiky v zahraničí.
4. 5. 2024|

Komiks Na nitkách připomíná protest bulharských studentů proti okupaci Československa

Eduard Genov, Alexandr Dimitrov a Valentin Radev – tři bulharští studenti, kteří protestovali proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Méně známý příběh odporu připomíná komiks Na nitkách. Knihu vytvořil Veselin Pramatarov, v českém překladu Davida Bernsteina ji vydal Ústav pro studium totalitních režimů.
2. 5. 2024|

Poslední hodiny strávil Platón kritikou hudebnice, ukazují rozluštěné svitky z Herculanea

Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. S odvoláním na výzkum badatelů pod vedením profesora z Univerzity v Pise to na svém webu píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.
2. 5. 2024|