TÉMA

Historie

Při okupaci Krymu žádná pravidla neplatila, vzpomíná na události jara 2014 tehdejší zpravodaj Karas
Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.
včera|Matěj Sviták
„Putin je v kaši,“ zpívá ve své písni Hutka. Rusko je podle něj stále stejné
Písničkář Jaroslav Hutka si myslí, že Rusko se nezměnilo, a v demokracii země pod vedením Vladimira Putina nevěří. V Interview ČT24 také řekl, že Ukrajina prohrát nemůže, jde ale o to, aby Západ dál pokračoval s dodávkami zbraní. Myslí si ale, že „Putin je v kaši“, což zpívá i ve své písni Ukrajina. Rusko svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo před dvěma lety, 24. února 2022.
25. 2. 2024|ČT24
Praha na začátku března vypíše tendr na rekonstrukci vinohradského divadla
Praha vypíše na začátku března tendr na opravu Divadla na Vinohradech. Důvodem je špatný technický stav budovy i jejího vybavení, včetně divadelní techniky, a rozšíření divadelních prostor. Cena zakázky je maximálně 2,76 miliardy korun. Vypsání tendru ve čtvrtek schválili zastupitelé hlavního města. Kromě opravy zahrnuje rekonstrukce také vybudování nové podzemní komorní scény. Práce mají být dokončeny v roce 2027.
22. 2. 2024|ČTK
Pergamonský oltář byl odvezen bez povolení, tvrdí turecký starosta. Usiluje o jeho návrat z Německa
Parthenónské mramory, tedy sochařská výzdoba antické Akropole v Aténách, by se aspoň dočasně mohly vrátit do Řecka. Připustil to ředitel Britského muzea, kde jsou už víc než dvě století vystavené. Jejich osud je stejně dlouho zdrojem kontroverzí. Snahy Řecka o jejich navrácení daly nový impuls také lidem v Turecku, kteří se snaží z Berlína zpět do vlasti dostat Pergamonský oltář.
19. 2. 2024|ČT24
Archeologové v Plasích ukázali nález velmi zachovalých předmětů. Vypovídají o životě mnichů
Archeologové dali nahlédnout do některých z tisícovky předmětů starých tři sta let, které našli před šesti lety v klášteře v Plasích na severu Plzeňska. Konkrétně v jímce ambitu Nové prelatury, která je nově zrekonstruovaná. Nálezy, které vypovídají o životě mnichů v klášteře v době baroka, stále zpracovávají. Výjimečné jsou nejen svým počtem, ale i mírou zachování.
15. 2. 2024|Marek Vrlák, ČT24
Grónsko se zelená, vědcům svítí červená. Za posledních třicet let se rostlinami zarostlé plochy zdvojnásobily
V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, kde předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, popsali vědci v nové studii, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.
14. 2. 2024|Tomáš Karlík
Vědci objevili v Baltském moři kilometrový kamenný val. Vznikl možná už před deseti tisíci lety a mohl sloužit k lovu sobů
Na dně Meklenburského zálivu u německého pobřeží Baltského moře vědci objevili téměř kilometr dlouhý kamenný val. Postavili ho tam patrně lovci a sběrači před více než deseti tisíci lety, kdy ještě toto místo nebylo pod vodou. Archeologové a antropologové se domnívají, že násep mohl lidem pomoci při lovu sobů.
13. 2. 2024Aktualizováno13. 2. 2024, 14:40|Tomáš Karlík
Před pětadevadesáti lety sevřela Československo zima tisíciletí. Teplota klesla až 42 stupňů pod nulu
Zima roku 1929 byla ta nejhorší, jakou Československo zažilo – 11. února to je přesně 95 let, kdy byl v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřen absolutní rekord minimální teploty vzduchu na území Česka, a to minus 42,2 stupně Celsia. Na základě statistické analýzy českobudějovické teplotní řady meteorologové odhadují, že pravděpodobnost výskytu tak nízké teploty je jednou za tisíc let.
11. 2. 2024|Tomáš Karlík, Michal Žák
Záhadné svitky z Herculanea jsou rozluštěné. Stačili na to tři studenti a umělá inteligence
Před dvěma sty lety nalezené svitky konečně vydaly svá tajemství: vědci zjistili, že první rozluštěný obsahuje doposud neznámý filosofický text.
8. 2. 2024|Tomáš Karlík
Polští archeologové odkryli 2500 let starou nekropoli. Narazili na ni při stavbě dálnice
Polští archeologové narazili při stavbě dálnice A2 na starověkou nekropoli. Nález pochází z pátého nebo šestého století před naším letopočtem, oznámilo polské Generální ředitelství státních silnic a dálnic.
6. 2. 2024|Tomáš Karlík
Československo reprezentoval na olympiádě a bránil v odboji. Před 80 lety Němci zavraždili Františka Pecháčka
Sokol a olympionik František Pecháček zahynul v Mauthausenu před rovnými 80 lety. Nacisté se i jeho smrtí mstili za smrt Reinharda Heydricha. Pecháček se jako vedoucí sokolské odbojové organizace podílel na pomoci vojákům, kteří Heydricha zlikvidovali, pomáhala jim také jeho manželka. Tu nacisté zavraždili již v roce 1943.
3. 2. 2024|ČT24
Archeologové s jaderným urychlovačem. Český výzkum chce využít zkušenosti předků pro zlepšení budoucnosti
V lednu odstartoval nejrozsáhlejší a nejkomplexnější archeologický projekt v České republice. Jmenuje se RES-HUM, byl podpořený pěti sty miliony korunami z grantu. Jeho cílem není jen ukázat život v minulosti, ale hlavně připravit naši společnost na výzvy budoucnosti. Jak říká jeho vedoucí, brněnský archeolog Jiří Macháček: „S většinou krizí a problémů, jimž čelíme dnes, se lidstvo setkalo už v minulosti a muselo je řešit. A naše současná existence je nejlepším důkazem, že je vyřešilo.“
1. 2. 2024|Tomáš Karlík
Kořeněné s přichutí kari, popsali vědci víno starých Římanů
O římském víně se toho ví mnohem méně, než by se mohlo zdát z toho, jak moc se o něm v antických literárních památkách píše. Archeologové proto prozkoumali nádoby, v nichž se nápoj ukládal.
27. 1. 2024|Tomáš Karlík
Vědci prozkoumali sopku, která „potopila Atlantidu“. Byla ještě silnější, než se čekalo
Obří katastrofy ničily civilizace, ale i pomáhaly vzniku nových. Jednou z těch největších byla přibližně před 3600 lety erupce sopky, která zničila nejen kulturu na řeckém ostrově Santorini, ale zřejmě stála i za pádem minojské civilizace na Krétě. Nový výzkum prokoumal pozůstatky tohoto vulkánu a zjistil, že jeho dřívější erupce v pravěku byla ještě silnější než ta starověká.
16. 1. 2024|Tomáš Karlík
„Bolest ho nezadržela.“ Přátelé vzpomínají na Jana Palacha jako na vzdělance i veselého kluka
Byl to plnokrevný mladý klučík, dívat se na něj, že to byl jenom student, by nebyla pravda, vzpomíná na Jana Palacha jeho kamarád Stanislav Hamr. Na základní škole se prý mladý Jan hodně pral a nikdy se nevzdal. Podle přátel z vysoké školy byl Palach také velmi aktivní v diskusích, vzpomínají na něj ale také jako na dobrého pracanta.
16. 1. 2024|ČT24
Olomoucké kapitule se vrátila dlouho ztracená kniha z 16. století. Našli ji a přivezli italští policisté
Do Olomouce se vrátila historická kniha Postilla super epistolas et evangelia, je stará přes šest set let. Z metropolitní kapituly zmizela ve 40. letech minulého století. Předloni ji zadrželi italští celníci v aukční síni a nyní ji velitel italských četníků předal děkanovi svatováclavské metropolitní kapituly.
16. 1. 2024|ČTK
Queen Mary 2 sice přišla o titul největší lodi světa, oceánům ale neohroženě vládne i po dvaceti letech
Nalodit se v Southamptonu (nebo třeba Hamburku), na několik dní se zavřít do kajuty či bloumat po palubách a pozorovat nekonečný oceán a nakonec zahlédnout plamen Sochy svobody a pak manhattanské mrakodrapy vystupující zpoza obzoru – to se zdá jako něco, co zůstává bezpečně zamčeno v hloubi minulého a předminulého století. Ale i v době, kdy se dá za cenu transatlantické plavby a za zlomek času stráveného na palubě doletět letadlem na opačnou stranu zeměkoule, stále existuje i možnost se na plavbu přes Atlantik vypravit. Rovných dvacet let se plaví poslední zkonstruovaná transoceánská linková loď Queen Mary 2. V roce 2004, kdy ji pokřtila tehdejší britská královna, to byla také největší dopravní loď na světě. Dnes to už neplatí, ale přesto je Queen Mary 2 zcela unikátním plavidlem, a lze-li některou loď považovat za opravdovou královnu světových moří, je to nepochybně ona.
12. 1. 2024|Milan Dolejší
Van der Lubbeho popravili nacisté za požár Reichstagu, oficiální hrob dostal až teď
Devadesát let od popravy získal ve středu na lipském hřbitově skutečný hrob levicový nizozemský dělník Marinus van der Lubbe, který se přihlásil k zapálení Říšského sněmu v únoru 1933. Společnost Paula Benndorfa, která pečuje o hřbitovy a pamětní místa a která stojí za určením přesného místa uložení van der Lubbeho ostatků, to označila za splacení velkého dluhu. Rodina popraveného nicméně usiluje o návrat ostatků do holandského Leidenu, kde se 13. ledna 1909 narodil.
10. 1. 2024|ČTK
Redaktorka československé sekce BBC léta spolupracovala s StB, napsal Daily Mail
Někdejší redaktorka československé sekce a až do roku 2005 šéfka slovenského vysílání BBC World Service Terézia Javorská podle archivních materiálů působila jako spolupracovnice a později agentka Státní bezpečnosti (StB) komunistického Československa. Server Hlídací pes ve středu upozornil na to, že informace z archivů StB dohledal v Praze reportér britského deníku Daily Mail Tom Kelly.
3. 1. 2024Aktualizováno3. 1. 2024, 22:36|ČTK
Archeologové vysvětlili původ slavného anglického obra. Není to mnich, ale antický polobůh
Nový výzkum archeologů z Oxfordské univerzity vysvětlil smysl i původ jedné z nejslavnějších anglických záhad. Pětapadesátimetrového obra z Cerne Abbas.
3. 1. 2024|Tomáš Karlík
Pravěké malby a písmo naznačují napojení Madagaskaru na Egypt a Borneo
Madagaskar je ostrov izolovaný od zbytku světa. Díky tomu tam vznikl unikátní ekosystém a také se tam vyvíjely pozoruhodné lidské kultury. Nový archeologický výzkum ale ukázal, že Madagaskar si přece jenom nějaké kulturní kontakty s jinými civilizacemi udržovat mohl.
2. 1. 2024|Tomáš Karlík
Lidé věřili, že má magickou moc. Dnes je cukroví oblíbenou vánoční pochoutkou
Tvary, různé suroviny a nespočet druhů jsou nejčastěji dochovanými tradicemi při pečení cukroví. Dospělí i děti si Vánoce bez něj neumí představit. Dříve lidé věřili, že má magickou moc, která ochrání rodinu i obydlí před temnými silami. Na stůl pokládali všechno, co si přáli mít v úrodě následující rok, ať už to bylo pečivo z bílé a žitné mouky, sušené ovoce, houby a ořechy, které měly zajistit plodnost a hojnost. Dnes jsou to vanilkové rohlíčky, linecké, perníčky nebo třeba vosí hnízda, která na vánočním stole nesmí chybět.
24. 12. 2023|ČT24, ČTK
Štědrého večera 1953 se v Šakvicích nedožilo přes sto lidí. Zabil je opilý strojvedoucí
Štědrý den je obvykle považován za období klidu po předvánočním nákupním shonu, je dnem, na který se těší děti celý rok, a v žádném případě to není moment, kdy by musela truchlit celá tisícihlavá vesnice i široké okolí. V roce 1953 se to ale stalo. Na Štědrý den toho roku se stala druhá nejtragičtější železniční nehoda v české historii. Byla navíc mimořádně bizarní – hlavní roli hrál alkohol a značně prodloužená předvánoční směna posádky parní lokomotivy.
23. 12. 2023|Milan Dolejší
Před třemi tisíci lety se něco stalo magnetickému poli Země. Vědci to zjistili díky hliněným tabulkám
Archeologové využili změny magnetického pole Země, aby lépe pochopili dějiny stále nedostatečně popsané Mezopotámie. A současně tuto techniku použili na popsání podivné události, která ve starověku postihla území dnešního Iráku.
23. 12. 2023|Tomáš Karlík