Historie

Kočky se v Evropě domestikovaly výrazně později, než se doposud předpokládalo. Zásadní roli v jejich šíření po kontinentu hrálo Římské impérium a jeho armáda. Ukázala to studie italských vědců.

Některé francouzské zámky a muzea zvyšují vstupné. Týká se to také pařížského Louvru. Nové ceny budou platit od poloviny ledna, získané peníze hodlají správci vložit především do moderních bezpečnostních systémů. Na mezery v těch stávajících poukázala říjnová krádež historických šperků v centru francouzské metropole.

Zájem o moderní historický šerm v Česku v posledních letech skokově roste. Potvrzují to data mezinárodní platformy HEMA (Historical European Martial Arts) Ratings, podle které se počet českých účastníků historicko-sportovních turnajů od roku 2015 zvýšil více než desetinásobně – z tehdejších 22 na letošních 229 šermířů. Počet aktivních klubů vzrostl z osmi na 35. Úspěchy na mezinárodní úrovni přitom sbírají i samotní čeští sportovci. V první světové stovce HEMA statistik je několik Čechů.

Některým místům s historickou stopou hrozí zánik, upozorňuje Rada vlády pro paměťovou agendu. Apeluje na samosprávy, aby devastaci předešly – jedná se například o okolí Šikmého kostela v Karviné. Orgán chce dále podporovat projekty, vyhlásil proto nové kolo dotací. Někteří představitelé hnutí ANO, které skládá příští vládu, však radu v minulosti označili za zbytečnou.

Přesně před osmi dekádami ztratilo tehdejší Československo dvanáct tisíc kilometrů čtverečních území a na šest set tisíc obyvatel, když si Podkarpatskou Rus převzal Sovětský svaz. Stalo se tak po jeho hrubém nátlaku.

Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba sedmnácti sty lety.

Před osmdesáti lety začal norimberský proces. Před soudem stanuli někteří nacističtí vůdci zodpovědní za rozpoutání války, smrt milionů lidí i za holocaust. V rámci procesu bylo obžalováno 24 mužů, před soud se jich nakonec dostalo jen jednadvacet – byli mezi nimi například Hermann Göring, Joachim von Ribbentrop nebo Rudolf Hess. K trestu smrti bylo odsouzeno dvanáct mužů, popraveno bylo ale jen deset z nich. Kvůli hrůzám druhé světové války museli Spojenci přijít i s definicí nových zločinů. Poprvé v historii tak byli lidé obžalováni ze zločinů proti lidskosti. Soud zasedal ve válkou zničeném Norimberku. O potrestání nacistických zločinů se zasadil také český právník Bohuslav Ečer.

Řím, který ovládl celé Středomoří, se rozkládal na sedmi pahorcích. Stejné číslo definuje i nový archeologický objev, který odborný časopis Antiquity označuje za jeden z nejzajímavějších za poslední desítky lety. Je to rozsáhlé osídlení z doby bronzové, které dostalo přídomek „Město sedmi roklin“.

Hostina se správně zvoleným jídlem může prolomit diplomatické bariéry, špatně vybrané menu je ale schopné naopak vztahy mezi státy vyhrotit. A volba pokrmu může posloužit i jako nenápadný, ale o to silnější signál druhé straně, popisují historici, kteří zkoumali sto let diplomatických hostin.

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.

Na pražském Vítkově, v Brně i dalších městech si lidé připomněli Den válečných veteránů. Zástupci armády, politici i veřejnost vzdali hold těm, kteří sloužili ve válečných konfliktech. Veterány uctili i v zahraničí, zejména v západní Evropě a zámoří.

Při jednom z největších protižidovských pogromů – takzvané křišťálové noci – z 9. na 10. listopadu 1938 (a na některých místech i v následujících dnech) bylo v Německu zničeno přibližně dvanáct set synagog, z toho asi pětatřicet v Sudetech, které muselo Československo postoupit po mnichovské dohodě. Dotklo se to i synagogy v Žatci, která se teprve loni dočkala obnovy, nebo v Liberci, na jejímž místě dnes stojí nová modlitebna. Mnoho synagog však zaniklo nebo chátrá.

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.

Tradičně se uvádí, že středověký mor přišel do Evropy z Asie poté, co vznikl na území dnešní Číny. Už některé genetické výzkumy naznačují, že to tak být nemuselo. Nová analýza základního středověkého pramene teď řekla, že jde jen o vymyšlený příběh.

Archeologové již týden pátrají po ostatcích obětí komunistického režimu na Ďáblickém hřbitově v Praze. Po odkrytí první ze čtyř vrstev však zjistili, že nejde o hledaný šachtový hrob číslo čtrnáct, ve kterém mají být pohřbeni tři zavraždění političtí vězni – Karel Sabela, Miloslav Jebavý a Vilém Sok. Archivní data nekorespondují s nalezenými ostatky a nový nález dokonce neodpovídá žádnému z dosud zmapovaných hrobů. Podle historiků je problém hlavně v nejasném číslovaní šachet. Experti teď proto řeší, jak postupovat dál. Další kroky by měl schválit pražský magistrát i vláda.

Lidé v Česku si v úterý připomněli 107. výročí vzniku samostatné Československé republiky. V Praze i v jiných městech byly na programu tradiční pietní akce i veřejná shromáždění. Dopoledne se představitelé státu zúčastnili tradičního pietního aktu na čestném dvoře Národního památníku na pražském Vítkově. Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) u památníku položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Hlava státu na Hradě také jmenovala nové generály.

Na pražském Ďáblickém hřbitově začala exhumace ostatků tří politických vězňů. Vilém Sok, Karel Sabela a Miloslav Jebavý byli za protikomunistický odboj zavražděni v pankrácké věznici před 76 lety. Jejich těla byla tajně uložena do šachtového hrobu číslo čtrnáct, který nyní archeologové a antropologové odkrývají. Odborníci dál pokračují i s hledáním informací o druhém odboji. Těla jeho členů, včetně parašutistů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, by měla být v šachtách na samém konci hřbitova.

Papež Lev XIV. podepsal dekret o blahořečení Jana Buly a Václava Drboly, oznámilo brněnské biskupství. Oba kněží patří k obětem komunistické totality v Československu. Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a popraveni. Nyní jsou církví oficiálně prohlášeni za mučedníky, uvedla mluvčí biskupství Anežka Benešová. Slavnost blahořečení se bude podle biskupství konat v polovině roku 2026 v Brně.

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Německý historik žijící v USA Jürgen Matthäus s pomocí umělé inteligence zřejmě zjistil jméno nacistického vraha z jedné z nejznámějších fotografií zachycujících zvěrstva holocaustu. Vrahem byl podle něj velmi pravděpodobně nacistický válečný zločinec Jakobus Onnen, jehož identita se se snímkem shodovala na 99 procent, jak uvedla německá stanice Deutsche Welle (DW).

Šéf Kremlu Vladimir Putin během srpnového setkání na Aljašce poučoval prezidenta Donalda Trumpa o ruských středověkých a raně novověkých vůdcích, čímž šéfa Bílého domu zaskočil. Píše to deník Financial Times (FT) s odkazem na své zdroje. Trump ze summitu podle listu málem odešel poté, co Putin odmítl dohodu o příměří a požadoval, aby Ukrajina postoupila další území. Od té doby americká podpora Kyjeva sílí, podotýká FT.

Archiváři zjistili, že dokument s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka je ve skutečnosti zápis Masarykovy promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi v Lánech koncem srpna 1934. Vyplývá to z obsahové analýzy odborníků, kterou ve středu představili na konferenci v pražské vile Lanna. Vážně nemocný Masaryk abdikoval v prosinci 1935, v čele státu ho nahradil Beneš. Zemřel 14. září 1937.