TÉMA

Historie

Polští potápěči objevili vrak lodi plný šampaňského a „královské“ minerálky

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.
včera|

Ve Střední Asii nalezli ostatky Čechoslováků z první světové války

Desítky tisíc Čechoslováků se za 1. světové války dostaly jako zajatci do Střední Asie a zemřely tam. Badatelé nedávno objevili jedno z míst, kde jsou jejich ostatky uložené. Náhrobek se nachází na zahradě soukromého domu a jeho majitelé o něj celé století pečovali.
21. 7. 2024|

Archeologové na západě Čech odkrývají pozůstatky ženského koncentračního tábora

Archeologové z plzeňské Západočeské univerzity (ZČU) odkrývají ve Svatavě na Sokolovsku pozůstatky ženského koncentračního tábora, který byl na jaře 1945 s počtem okolo 750 vězeňkyň největším na tehdejším českém území. Archeologický průzkum odhalil základy kuchyně nebo zbytky zbraní, lamp nebo oplocení, upřesnil archeolog ze ZČU a vedoucí výzkumu Pavel Vařeka. Výzkum je součástí česko-polského projektu krajinné archeologie.
18. 7. 2024|

Před 79 lety lidstvo poprvé odpálilo jadernou zbraň. U vývoje byli i dva Čechoslováci

Byl to záblesk, kterým lidstvo vstoupilo do nové éry. Když nad ránem 16. července 1945 Spojené státy úspěšně otestovaly první jadernou bombu, vyvrcholil Projekt Manhattan a vojáci tak získali novou, ničivou zbraň. Jen málo se ale ví, že u tohoto přelomového momentu byli i dva lidé s československými kořeny. Fyzik Georg Placzek a chemička Lilli Hornigová.
16. 7. 2024|

Českým archeologům v Izraeli pomáhá i umělá inteligence

Tým českých archeologů se vrátil do lokality Tel Burna v jižním Izraeli. Na pahorku tam stávala pevnost, která střežila západní okraj Judského království. Čeští archeologové tam v rámci mezinárodní skupiny působí už od roku 2015. I během této relativně krátké doby se rozvinuly technologie, které zásadně mění a posouvají vpřed jejich práci. Nově při ní spoléhají například na umělou inteligenci.
7. 7. 2024|

Na Lounsku začala stavba dvanáctikilometrového úseku dálnice D6

Na dálnici D6 začala stavba dvanáctikilometrového úseku mezi Lubencem a Petrohradem. Náklady jsou 3,47 miliardy korun, řidiči se v celé délce projedou poprvé v říjnu 2027, po dva kilometry dlouhém úseku navazujícím na obchvat Lubence pak na přelomu let 2025 a 2026, sdělil ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Dálnice D6 spojuje Prahu přes Středočeský kraj a jih Ústeckého kraje s Karlovými Vary. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že celá trasa bude sloužit motoristům nejpozději v roce 2029.
3. 7. 2024|
Doporučujeme

Archeologové našli římské vojenské sandály. Měly špunty jako kopačky

Starověké boty se do současnosti dochovají jen výjimečně. Tentokrát měli ale němečtí archeologové štěstí, protože našli nejen obvyklé kovové části, ale dokonce i významnou část kožené podrážky.
1. 7. 2024|

Čeští potápěči identifikovali vrak ponorky. Opravili chybu chorvatských vědců

Čeští potápěči se opakovaně ponořili k vraku německé ponorky z první světové války a díky tomu určili její typ. S pomocí historiků zjistili další podrobnosti, a pomohli tak dopsat víc než sto let starý příběh vojenského plavidla.
26. 6. 2024|

Akcí Neptun StB legendou o jezeře zmátla svět

Akce s názvem Neptun, kterou v roce 1964 zorganizovala československá Státní bezpečnost, by se dobře vyjímala i ve špionážním románu o Jamesi Bondovi. Nechybělo v ní tajemné jezero, ukryté nacistické písemnosti nebo zvědaví novináři, kterým se – alespoň na první pohled – podařilo přijít na stopu dokumentům z druhé světové války. Až po letech vyšlo najevo, že pozdvižení kolem beden, nalezených na dně Černého jezera na Šumavě, od počátku režírovalo dezinformační oddělení StB.
21. 6. 2024|

Archeologové objevili nejstarší tekuté víno. Byly v něm lidské ostatky

Bílé víno andaluského původu z doby přelomu letopočtu je nejstarším vínem v tekuté podobě, které kdy bylo objeveno. Zajímavý je ale i kontext nálezu – v tekutině byly uložené lidské ostatky.
19. 6. 2024|

Uranová šachta 11 na Příbramsku se otevře návštěvníkům

Šachta číslo 11 na Příbramsku, kde stovky politických vězňů těžily radioaktivní uranovou rudu, se má otevřít návštěvníkům. Zatím do historického areálu může veřejnost jen výjimečně. Jak v uranovém dole Bytíz spolu s horníky vězni pracovali, ukáže interaktivní výstava. Štáb ČT provedl šachtou Ladislav Skočdopole, který v dole pracoval třicet let.
14. 6. 2024|

Mezi mnišskými bojovníky byla pohřbena žena. Objev španělských archeologů přináší mnoho otázek

Calatravští rytíři byli obávaní obránci Španělska před maurskými dobyvateli. Šlo o obdobu francouzských templářů: mniši-bojovnicí, kteří žili s přísnou řeholí. Hlavní náplní jejich života byla válka. Proto archeology zaskočilo, když mezi nimi našli pohřbenou ženu.
4. 6. 2024|

Barokní chlouba Kroměříže je po rekonstrukci. Obnova zámku i zahrady stála čtvrt miliardy

V Kroměříži po šesti letech skončila nákladná obnova Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady, které jsou památkami UNESCO. Práce zahrnovaly rekonstrukci střechy zámku a restaurování historických místností. Jejich součástí byla oprava Mlýnské brány nebo obnova vodního systému v zahradě. Návštěvníci na zámku uvidí některé dosud nepřístupné prostory, řekli projektový konzultant olomouckého arcibiskupství Štěpán Sittek a ředitel Správy Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Jiří Uhlíř.
31. 5. 2024|

Brutální boj gladiátorů dětskýma očima. Archeologové objevili v Pompejích unikátní obrazy

Archeologové v italských Pompejích objevili staré nákresy, které patrně vyobrazují gladiátory, napsal deník The Guardian. Odborníci soudí, že gladiátory nejspíše při boji nakreslilo dítě, případně více dětí. Uhlem vytvořené výjevy se nachází na zdech jednoho z domů v archeologickém parku města, který se pro veřejnost poprvé otevřel v úterý. Vykopávky už tento rok ve městě poblíž Neapole, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv, odhalily řadu zajímavých objektů.
30. 5. 2024|

Edvard Beneš se zasloužil o stát i komunismus, připomněl historik

Někdejší ministr zahraničí, druhý československý prezident a blízký spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka Edvard Beneš, který se narodil před 140 lety, pomáhal zakládat samostatnou Československou republiku. Zažil její zánik v roce 1939 i její obnovení o šest let později a také komunistický puč v únoru 1948. Jeho osobnost dodnes budí rozdílné reakce. Spory se vedou především o takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě musela většina Němců opustit poválečné Československo. O krocích Beneše mluvil v Událostech, komentářích historik Vít Smetana, který působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
29. 5. 2024|

Historik objevil nové svědectví kolem operace Anthropoid

Uplynulo dvaaosmdesát let od útoku československých výsadkářů na Reinharda Heydricha. Zastupující říšský protektor zraněním po týdnu podlehl. Akci Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka pomohl i domácí odboj. Archivy teď vydaly nové svědectví o blízkém spolupracovníkovi operace Anthropoid, Janu Zelenkovi-Hajském.
27. 5. 2024|
Doporučujeme

Ve zdánlivě nemotorném brnění dokázali vojáci bojovat jedenáct hodin. Archeologové ho testovali s mariňáky

Zbroj z doby bronzové nalezená nedaleko Mykén působí na první, druhý i třetí pohled zcela neobratně a nemotorně. Když si ji oblékli současní vojáci, byli schopní se v ní pohybovat bez problémů několik hodin. Simulovali přitom ty nejnáročnější úkoly, včetně soubojů a jízdy na bojovém voze.
27. 5. 2024|

Archeologové popsali středověký obchod s koňmi. Zvířata určená na smrt cestovala stovky kilometrů

Koně patřili v době vikinské mezi zvířata, se kterými se masivně obchodovalo. Často totiž sloužili jako obětiny pro rituály, při nichž byli pohřbíváni, a to zejména na severovýchodě Evropy. Vědci nyní díky moderním technologiím vysvětlili, jak rozsáhlý byl systém obchodu s nimi.
20. 5. 2024|

Památkáři vystavili uherské dukáty či pražské groše z unikátního nálezu

Památkáři vystavili v Opavě zlatý a stříbrný poklad, který archeologové našli loni při průzkumu v prostoru školního hřiště v ulici Praskov. Soubor obsahuje hlavně uherské dukáty a pražské groše, které jsou výjimečně zachovalé. Na místě hřiště stál v 15. století opavský hrad, který byl později přestavěn na zámek a ještě později zbořen, řekl ředitel ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula. Poklad čítá 102 mincí, k vidění bude v prostorách Galerie Eisler v Obecním domě Opava do 19. května.
15. 5. 2024|

Reportéři ČT: Barrandovské terasy se probouzejí k životu. Ne vše je ale tak, jak majitel sliboval

Za první republiky to bylo noblesní výletní místo, kam pravidelně proudily tisíce návštěvníků. Obyčejní lidé mohli na Barrandovských terasách povečeřet vedle filmových hvězd. Poslední desítky let ale terasy chátraly. Teď se probouzejí k novému životu, v jejich sousedství vyrostly nové stavby. Jenže ne všechno je tak, jak současný majitel původně sliboval. Zůstalo něco z prvorepublikové slávy teras, nebo se změnily v uzavřenou luxusní rezidenci? Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.
14. 5. 2024|

První nálet na rafinerii v Záluží před osmdesáti lety měl stovky obětí. Následovaly další

Americké bombardéry podnikly 12. května 1944 první ničivý nálet na rafinerii v Záluží u Mostu. Bombardování si vyžádalo téměř šest stovek životů. I kvůli tomu, že lidé v chemičce a okolí nedbali varování – od začátku války totiž zažili přes sedmdesát planých poplachů. V závodě nebylo ani dost krytů.
12. 5. 2024|

Ukrajinu nevymyslel Lenin a Krym nebyl vždy ruský. Kreml válčí i manipulací historie

Rusko při své agresi proti Ukrajině používá celou řadu propagandistických lží – ať už jde o tvrzení o „kyjevských fašistech“ údajně ovládajících stát nebo o údajném útlaku Rusů a rusky mluvících obyvatel. Kreml se ale zaměřuje také na historii, jejíž účelovou manipulací se snaží zpochybnit ukrajinskou územní celistvost a upřít Ukrajině právo na existenci.
9. 5. 2024|
Doporučujeme

Metro jezdí pod Prahou padesát let. Ulevilo přetíženým ulicím, na velkou vodu nestačilo

Pražskému metru je padesát let. Přesně před půlstoletím přišli na tehdejší konečnou stanici první trasy podzemní dráhy vrcholní činitelé komunistické strany, československé a také sovětské vlády a samozřejmě pražského dopravního podniku, aby slavnostně zahájili její provoz. Oficiálním termínem otevření pražského metra je 9. květen 1974, i když to se svezli jen „papaláši“, jak se tehdy říkalo. Lidé, kteří si předtím vystáli na svezení dlouhou frontu, mohli metro poprvé vyzkoušet v následujících dvou dnech, na které připadalo pracovní volno, a konečně 12. května se jím vydali poprvé do práce. Nejenže je do práce svezlo metro, ale bezmála po deseti letech na trase prvního úseku „céčka“ bylo hotovo a ustaly velké dopravní komplikace na povrchu.
9. 5. 2024|

Říkala jsem si, že nás zabijí. A v tom začali přijíždět Rusové, vzpomíná pamětnice Pražského povstání

Konci války na českém území předcházely tvrdé boje v ulicích. Jen v Praze podle historiků během povstání proti německým okupantům zemřelo přes tři tisíce lidí.
8. 5. 2024|