Historie

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.

Evžen Štelcl pamatuje kruté zimy, kdy koně protahovaly silnice a děti do školy chodily kilometry pěšky. Jako mladík byl totálně nasazený v německé továrně na letecké motory a na konci války kopal zákopy. Je mu sto jedna let, stále žije aktivní život a zůstává pevně spjatý s Brnem. Jeho příběhu se věnovala Paměťová stopa.

Do kin vstupuje dokument mapující vzestup a pád rodu Schichtů – Království mýdlových bublin. Rodina založila značku mýdla s jelenem. Tvůrci hovoří o tom, že jméno Schicht bylo ve své době srovnatelné s firmami Baťa nebo Kolben. O okolnostech vzniku snímku, historickém pozadí rodiny i budování firmy hovořil v Událostech, komentářích historik, spoluautor námětu dokumentu a senátor Martin Krsek (nestr. za SEN 21). Rozhovorem provázela Tereza Řezníčková.

Josef Salomonovič přežil holocaust. Do prvního pracovního tábora ho přivezli ve třech letech. Matka ho schovávala, aby ho nacisti nenašli a nezavraždili. Prošel i vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. Otce mu nacisti zavraždili injekcí do srdce v táboře Stutthof. Rozhovor se Salomonovičem přinesl Hyde Park Civilizace.

V dějinách televizního vysílání se objevila celá řada průkopníků, ale asi jen skotského inženýra Johna L. Bairda lze bez obav označit za skutečného „otce televize“. Nadaný technik nové médium nejen před sto lety, 26. ledna 1926, poprvé předvedl na veřejnosti, ale o dva roky později uskutečnil první dálkový televizní přenos z Londýna do New Yorku. A už koncem dvacátých let minulého století dokonce úspěšně experimentoval s barevným vysíláním.

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.

Ve věku 101 let zemřel válečný veterán druhé světové války a generálporučík ve výslužbě Miloslav Masopust, oznámilo ministerstvo obrany. Bojoval na východní frontě, účastnil se osvobozování Slovenska i Slovenského národního povstání a v armádě sloužil i po válce. V roce 2020 obdržel Řád bílého lva.

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.

O výkonech římských legionářů už od starověku kolovaly doslova legendy. Se čtyřiceti kilogramy výstroje dokázali bez problémů urazit při zrychleném pochodu až čtyřicet kilometrů denně – a pak ještě rozdrtit protivníka. Nová archeologická data ukazují, že to zvládli, i když je trápila spousta chorob.

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.

Kočky se v Evropě domestikovaly výrazně později, než se doposud předpokládalo. Zásadní roli v jejich šíření po kontinentu hrálo Římské impérium a jeho armáda. Ukázala to studie italských vědců.

Některé francouzské zámky a muzea zvyšují vstupné. Týká se to také pařížského Louvru. Nové ceny budou platit od poloviny ledna, získané peníze hodlají správci vložit především do moderních bezpečnostních systémů. Na mezery v těch stávajících poukázala říjnová krádež historických šperků v centru francouzské metropole.

Zájem o moderní historický šerm v Česku v posledních letech skokově roste. Potvrzují to data mezinárodní platformy HEMA (Historical European Martial Arts) Ratings, podle které se počet českých účastníků historicko-sportovních turnajů od roku 2015 zvýšil více než desetinásobně – z tehdejších 22 na letošních 229 šermířů. Počet aktivních klubů vzrostl z osmi na 35. Úspěchy na mezinárodní úrovni přitom sbírají i samotní čeští sportovci. V první světové stovce HEMA statistik je několik Čechů.

Některým místům s historickou stopou hrozí zánik, upozorňuje Rada vlády pro paměťovou agendu. Apeluje na samosprávy, aby devastaci předešly – jedná se například o okolí Šikmého kostela v Karviné. Orgán chce dále podporovat projekty, vyhlásil proto nové kolo dotací. Někteří představitelé hnutí ANO, které skládá příští vládu, však radu v minulosti označili za zbytečnou.

Přesně před osmi dekádami ztratilo tehdejší Československo dvanáct tisíc kilometrů čtverečních území a na šest set tisíc obyvatel, když si Podkarpatskou Rus převzal Sovětský svaz. Stalo se tak po jeho hrubém nátlaku.

Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba sedmnácti sty lety.

Před osmdesáti lety začal norimberský proces. Před soudem stanuli někteří nacističtí vůdci zodpovědní za rozpoutání války, smrt milionů lidí i za holocaust. V rámci procesu bylo obžalováno 24 mužů, před soud se jich nakonec dostalo jen jednadvacet – byli mezi nimi například Hermann Göring, Joachim von Ribbentrop nebo Rudolf Hess. K trestu smrti bylo odsouzeno dvanáct mužů, popraveno bylo ale jen deset z nich. Kvůli hrůzám druhé světové války museli Spojenci přijít i s definicí nových zločinů. Poprvé v historii tak byli lidé obžalováni ze zločinů proti lidskosti. Soud zasedal ve válkou zničeném Norimberku. O potrestání nacistických zločinů se zasadil také český právník Bohuslav Ečer.

Řím, který ovládl celé Středomoří, se rozkládal na sedmi pahorcích. Stejné číslo definuje i nový archeologický objev, který odborný časopis Antiquity označuje za jeden z nejzajímavějších za poslední desítky lety. Je to rozsáhlé osídlení z doby bronzové, které dostalo přídomek „Město sedmi roklin“.

Hostina se správně zvoleným jídlem může prolomit diplomatické bariéry, špatně vybrané menu je ale schopné naopak vztahy mezi státy vyhrotit. A volba pokrmu může posloužit i jako nenápadný, ale o to silnější signál druhé straně, popisují historici, kteří zkoumali sto let diplomatických hostin.

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz – smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.