Historie strana 5 z 5

V Banské Bystrici začínají dvoudenní oslavy 80. výročí Slovenského národního povstání (SNP). To patří spolu s Varšavským povstáním k jedněm z největších protinacistických ozbrojených vystoupení v Evropě. Centrem odporu proti nacistickému režimu se stala právě Banská Bystrica ve středním Slovensku. První den oslav patřil klubům vojenské historie, koloně historických vozidel, organizátoři do programu zařadili i setkání s veterány. Celostátní oslavy vyvrcholí ve čtvrtek 29. srpna, v případě Banské Bystrice se hlavní část programu přesune k areálu Památníku SNP i do přilehlého parku. Organizátoři připravili v průběhu akce i doprovodné aktivity a další kulturní program.

Před osmdesáti lety udeřilo na Pardubice nejničivější bombardování během druhé světové války. Americké letouny shodily na město přes tisíc náloží. Výsledkem bylo přes dvě stě obětí a desítky zničených domů. Historikům se podařilo objevit dobový amatérský film, který zachycuje následky bombardování.

Památkáři reklamují zvlněnou podlahu refektáře kladrubského kláštera na Stříbrsku. Nová podlaha v zimní jídelně mnichů vyšla asi na dva miliony korun. Celková rekonstrukce konventu, který se pro návštěvníky otevřel loni v dubnu, stála 165 milionů. Firma tvrdí, že ke zvlnění podlahy došlo kvůli zvýšené vlhkosti, znalecký posudek si však chce ještě prostudovat.

Nejstarší biograf v Liberci čeká rekonstrukce za 55 milionů korun. Momentálně je ale v kině Varšava pořádně rušno, je totiž potřeba ještě před opravou vynosit z budovy veškerý mobiliář. I ten se totiž vymění za nový. O původní podium a 250 sedaček ale už projevil zájem festival Anifilm. Do známého kina Varšava se diváci znovu vrátí za dva roky.

Stavbaři v ulicích starého města v centru Hradce Králové objevili při výkopových pracích zbytky gotického hradu. Momentálně se tam buduje nový horkovod. Archeologové považují nález za významný příspěvek ke zkoumání historie věnného města českých královen. Společnost, která horkovod buduje, navíc sdělila, že zbytky hradu pracím nepřekáží a budou zachovány.

Už několik dní před výročím okupace se v srpnu 1969 začali potkávat lidé na pražském Václavském náměstí. Právě 20. a 21. srpna demonstrovaly desítky tisíc z nich a režim se proto rozhodl zakročit nejdřív výzvami k opuštění náměstí a poté obušky, slzným plynem a vodními děly. Vyhnání protestů z Václavského náměstí přineslo první oběti.

Megasucho, ke kterému došlo před 4200 lety, mělo katastrofální dopady, které mohly vést k zániku starověkých říší a rozsáhlým změnám po celém světě. Bylo tak významné, že dokonce znamenalo zlom v geologické historii Země, tvrdili historici. Nový výzkum ale tuto hypotézu vyvrací.

Influencerka Hana Gelnarová zveřejnila video, kde za zvuku německé hudby pochoduje se zdviženou pravicí. Po kritice ho smazala a v omluvě uvedla, že nevěděla, co gesto znamená. Podle ředitele Památníku ticha Pavla Štingla to není ojedinělý případ hajlování či použití nacistických symbolů, často jde o cílenou provokaci. Za největší problém označil v Událostech, komentářích absenci prevence a nedostatek času věnovaného ideologiím na školách. Rád by v této otázce viděl aktivnější roli státu.

Pětimetrový balvan, který leží naplocho uprostřed kamenného kruhu ve Stonehenge, byl na jih Anglie dopraven ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska, zjistili archeologové. Zatím ale není jasné, jestli většinu cesty putoval po vodě, nebo po souši.

Vedení Ústeckého kraje si od investice do Žižkových kasáren a dalších historických objektů v Terezíně na Litoměřicku slibuje, že se do města začnou stěhovat noví obyvatelé. Opravy totiž nemají přinést další depozitáře, ale objekty, které budou mít polyfunkční využití. O byty na Litoměřicku je zájem, protože okres je blízko Prahy, říká hejtman Jan Schiller (ANO) a jeho radní Tomáš Rieger (ODS).

Okresní soud v Děčíně uznal vinným z organizace podvodu při opravě děčínských Podmokel technického šéfa Strabagu Alexandra Ligu. Uložil mu tři roky podmíněně a peněžitý trest ve výši dvě stě tisíc korun. Rozhodnutí není pravomocné, strany si ponechaly lhůtu pro odvolání. Obžalovaný instruoval stavbyvedoucího, aby na stavbě používal materiál v rozporu s projektem, ale fakturoval ho podle projektové dokumentace. Muži hrozilo až osm let vězení. Státní zastupitelství navrhlo podmínku a peněžitý trest.

Nová studie navrhuje nečekaný způsob, jak si mohli starověcí egyptští stavitelé pomoci při budování jedné z nejslavnějších pyramid této říše.

Před 35 lety se komunistický režim snažil zastavit sílící vliv petice Několik vět. Na začátku srpna 1989 pod ní bylo 16 tisíc podpisů – skoro desetkrát víc, než pod Chartou 77. Oficiální média spustila propagandistickou ofenzivu – lidi toužící po svobodě označovala za teroristy a fašisty.

Jak a kam se cestovalo před sto lety, v dobách světových válek, ale i za socialismu. Historii rekreací a nejstarší československé cestovní kanceláře přibližuje nová výpravná kniha. Jmenuje se Historie psaná Čedokem.

Českým badatelům se nedávno podařilo v Tádžikistánu objevit hrob československých válečných zajatců z první světové války. Podobných míst, která dosud nebyla zdokumentována, jsou podle Radima Chrásta z odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany stovky. Jejich odkrývání ale komplikuje například nová zástavba nebo složitý přístup do některých zemí, včetně Ruska, podotkl v pořadu Události, komentáře reportér ČT Tomáš Vlach, který osudy těchto pomníků dlouhodobě mapuje.

Skrytá místa Pražského hradu i proměnu jeho areálu v čase ukazuje nová aplikace Pražský hrad archeologický. Čtyři roky na ní pracovali odborníci Archeologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Aplikace je aktuálně dostupná pro zařízení se systémem Android, pracuje se i na dalších verzích.

Nová genetická analýza mezinárodního týmu vědců pomohla rozbít dvě stě let starý mýtus o Kašparu Hauserovi, jehož příběh se stal jednou z nejzáhadnějších kapitol německé historie. Podle studie, která vyšla v časopise iScience, Hauser nebyl princem, jak se tradovalo, jeho přesný původ ale badatelé určit stále nedokázali.

Pravěké sídliště, cihelnu z přelomu 18. a 19. století a další historické pozůstatky našli archeologové na jednom z úseků budované dálnice D6 u obce Bílenec na Lounsku. Oblast je na nálezy bohatá, a proto je možné, že archeologové nakonec vypracují i odbornou publikaci, informoval vedoucí archeologického výzkumu Jan Vizner.

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.

Desítky tisíc Čechoslováků se za 1. světové války dostaly jako zajatci do Střední Asie a zemřely tam. Badatelé nedávno objevili jedno z míst, kde jsou jejich ostatky uložené. Náhrobek se nachází na zahradě soukromého domu a jeho majitelé o něj celé století pečovali.

Archeologové z plzeňské Západočeské univerzity (ZČU) odkrývají ve Svatavě na Sokolovsku pozůstatky ženského koncentračního tábora, který byl na jaře 1945 s počtem okolo 750 vězeňkyň největším na tehdejším českém území. Archeologický průzkum odhalil základy kuchyně nebo zbytky zbraní, lamp nebo oplocení, upřesnil archeolog ze ZČU a vedoucí výzkumu Pavel Vařeka. Výzkum je součástí česko-polského projektu krajinné archeologie.

Byl to záblesk, kterým lidstvo vstoupilo do nové éry. Když nad ránem 16. července 1945 Spojené státy úspěšně otestovaly první jadernou bombu, vyvrcholil Projekt Manhattan a vojáci tak získali novou, ničivou zbraň. Jen málo se ale ví, že u tohoto přelomového momentu byli i dva lidé s československými kořeny. Fyzik Georg Placzek a chemička Lilli Hornigová.

Tým českých archeologů se vrátil do lokality Tel Burna v jižním Izraeli. Na pahorku tam stávala pevnost, která střežila západní okraj Judského království. Čeští archeologové tam v rámci mezinárodní skupiny působí už od roku 2015. I během této relativně krátké doby se rozvinuly technologie, které zásadně mění a posouvají vpřed jejich práci. Nově při ní spoléhají například na umělou inteligenci.

Na dálnici D6 začala stavba dvanáctikilometrového úseku mezi Lubencem a Petrohradem. Náklady jsou 3,47 miliardy korun, řidiči se v celé délce projedou poprvé v říjnu 2027, po dva kilometry dlouhém úseku navazujícím na obchvat Lubence pak na přelomu let 2025 a 2026, sdělil ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Dálnice D6 spojuje Prahu přes Středočeský kraj a jih Ústeckého kraje s Karlovými Vary. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že celá trasa bude sloužit motoristům nejpozději v roce 2029.