Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.

O soubojích mezi lidmi a lvy v antickém Římě se až doposud vědělo jenom z písemných pramenů, které ale mohou být velmi nespolehlivé. Teď mají ale vědci v rukou mnohem kvalitnější důkaz: kostru. Ta se našla na území dnešního Yorku v místě, o kterém se archeologové domnívají, že mohlo sloužit jako pohřebiště gladiátorů, uvádí britská média.

Na jedné z koster, která patřila muži ve věku 26 až 35 let, rozpoznali archeologové znaky, které podle nich velmi dobře odpovídají kousnutí od lva. Vědci k tomuto názoru dospěli na základě srovnání znaků, které zanechávají tyto kočkovité šelmy na kostech ulovených nebo roztrhaných zvířat.

Kost gladiátora poškozená lvem
Zdroj: PLOS ONE

Znaky po útoku lva se nacházely na úrovni boku zkoumaného muže, což je pro lvy nezvyklé místo pro úder: obvykle směřují na krk kořisti, a to hlavně zezadu. „Pánev je nepřirozená, s takovým zraněním je možné přežít, není smrtelné,“ uvedl podle deníku The Guardian antropolog Tim Thompson, který je za nový objev zodpovědný.

Pozoruhodné je, že stejné místo útoku zachycuje i jedno z mála zobrazení boje gladiátora s člověkem:

Mramorový reliéf, který ukazuje duel lva s gladiátorem
Zdroj: PLos/ The Trustees of the British Museum

Specialista na boj s bestiemi

Podle této studie se zvíře během zápasu s člověkem mohlo chovat mimo obvyklá pravidla, jimiž se řídí při běžném lovu.

Není jasné, zda muž zemřel přímo na následky tohoto potenciálně, nikoliv smrtícího útoku.

Na základě dřívějších zkoumání kostí se vědci domnívají, že patřily gladiátorovi, jehož specializovaná role v aréně se nazývala bestiarius. Tito muži bojovali právě se zvířaty, hlavně s těmi velkými a nebezpečnými. Dalším silným argumentem pro pravdivost této hypotézy je fakt, že kostra pochází z naleziště, o kterém se archeologové domnívají, že mohlo být hřbitovem gladiátorů. Napovídají tomu například zranění, která tito muži měli, ale také jejich velmi dobrá fyzická kondice.

York založili Římané v roce 74, město nazývali Eboracum. Jednalo se o významné centrum tehdejší římské provincie Británie. Ve městě například zemřel v roce 211 císař Lucius Septimius Severus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
před 17 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
před 18 hhodinami

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...