Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.

O soubojích mezi lidmi a lvy v antickém Římě se až doposud vědělo jenom z písemných pramenů, které ale mohou být velmi nespolehlivé. Teď mají ale vědci v rukou mnohem kvalitnější důkaz: kostru. Ta se našla na území dnešního Yorku v místě, o kterém se archeologové domnívají, že mohlo sloužit jako pohřebiště gladiátorů, uvádí britská média.

Na jedné z koster, která patřila muži ve věku 26 až 35 let, rozpoznali archeologové znaky, které podle nich velmi dobře odpovídají kousnutí od lva. Vědci k tomuto názoru dospěli na základě srovnání znaků, které zanechávají tyto kočkovité šelmy na kostech ulovených nebo roztrhaných zvířat.

Kost gladiátora poškozená lvem
Zdroj: PLOS ONE

Znaky po útoku lva se nacházely na úrovni boku zkoumaného muže, což je pro lvy nezvyklé místo pro úder: obvykle směřují na krk kořisti, a to hlavně zezadu. „Pánev je nepřirozená, s takovým zraněním je možné přežít, není smrtelné,“ uvedl podle deníku The Guardian antropolog Tim Thompson, který je za nový objev zodpovědný.

Pozoruhodné je, že stejné místo útoku zachycuje i jedno z mála zobrazení boje gladiátora s člověkem:

Mramorový reliéf, který ukazuje duel lva s gladiátorem
Zdroj: PLos/ The Trustees of the British Museum

Specialista na boj s bestiemi

Podle této studie se zvíře během zápasu s člověkem mohlo chovat mimo obvyklá pravidla, jimiž se řídí při běžném lovu.

Není jasné, zda muž zemřel přímo na následky tohoto potenciálně, nikoliv smrtícího útoku.

Na základě dřívějších zkoumání kostí se vědci domnívají, že patřily gladiátorovi, jehož specializovaná role v aréně se nazývala bestiarius. Tito muži bojovali právě se zvířaty, hlavně s těmi velkými a nebezpečnými. Dalším silným argumentem pro pravdivost této hypotézy je fakt, že kostra pochází z naleziště, o kterém se archeologové domnívají, že mohlo být hřbitovem gladiátorů. Napovídají tomu například zranění, která tito muži měli, ale také jejich velmi dobrá fyzická kondice.

York založili Římané v roce 74, město nazývali Eboracum. Jednalo se o významné centrum tehdejší římské provincie Británie. Ve městě například zemřel v roce 211 císař Lucius Septimius Severus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 27 mminutami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 16 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 18 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 20 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 21 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 21 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 23 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...