Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.

O soubojích mezi lidmi a lvy v antickém Římě se až doposud vědělo jenom z písemných pramenů, které ale mohou být velmi nespolehlivé. Teď mají ale vědci v rukou mnohem kvalitnější důkaz: kostru. Ta se našla na území dnešního Yorku v místě, o kterém se archeologové domnívají, že mohlo sloužit jako pohřebiště gladiátorů, uvádí britská média.

Na jedné z koster, která patřila muži ve věku 26 až 35 let, rozpoznali archeologové znaky, které podle nich velmi dobře odpovídají kousnutí od lva. Vědci k tomuto názoru dospěli na základě srovnání znaků, které zanechávají tyto kočkovité šelmy na kostech ulovených nebo roztrhaných zvířat.

Kost gladiátora poškozená lvem
Zdroj: PLOS ONE

Znaky po útoku lva se nacházely na úrovni boku zkoumaného muže, což je pro lvy nezvyklé místo pro úder: obvykle směřují na krk kořisti, a to hlavně zezadu. „Pánev je nepřirozená, s takovým zraněním je možné přežít, není smrtelné,“ uvedl podle deníku The Guardian antropolog Tim Thompson, který je za nový objev zodpovědný.

Pozoruhodné je, že stejné místo útoku zachycuje i jedno z mála zobrazení boje gladiátora s člověkem:

Mramorový reliéf, který ukazuje duel lva s gladiátorem
Zdroj: PLos/ The Trustees of the British Museum

Specialista na boj s bestiemi

Podle této studie se zvíře během zápasu s člověkem mohlo chovat mimo obvyklá pravidla, jimiž se řídí při běžném lovu.

Není jasné, zda muž zemřel přímo na následky tohoto potenciálně, nikoliv smrtícího útoku.

Na základě dřívějších zkoumání kostí se vědci domnívají, že patřily gladiátorovi, jehož specializovaná role v aréně se nazývala bestiarius. Tito muži bojovali právě se zvířaty, hlavně s těmi velkými a nebezpečnými. Dalším silným argumentem pro pravdivost této hypotézy je fakt, že kostra pochází z naleziště, o kterém se archeologové domnívají, že mohlo být hřbitovem gladiátorů. Napovídají tomu například zranění, která tito muži měli, ale také jejich velmi dobrá fyzická kondice.

York založili Římané v roce 74, město nazývali Eboracum. Jednalo se o významné centrum tehdejší římské provincie Británie. Ve městě například zemřel v roce 211 císař Lucius Septimius Severus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 17 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 22 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...