Archeologové

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.

Novela stavebního zákona se nelíbí archeologům. Podle nich by mohla ohrozit vzácné nálezy kvůli chystanému zkrácení průzkumů. Myslí si to i asociace muzeí a galerií. Novela má stanovit základní časový rámec na šest měsíců. Většina loňských průzkumů by takový limit splnila, jen každý desátý trval déle, a to hlavně kvůli administrativě. Změnit se má i financování výzkumů, které by zasáhlo kraje. Ty se obávají finanční zátěže. Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že změny jsou nezbytné.

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.

Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady středověké penězokazecké dílny. Kovové pláty s otvory pocházejí z patnáctého století. Zajímavou lokalitu z pohledu archeologů letos přiblíží veřejnosti nové speciální prohlídky.

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.

Krátká zeď u pompejského divadla sloužila jako obdoba současných sociálních sítí. Vědci teď pomocí nových technologií rekonstruují vzkazy, které tam zanechali lidé před dvěma tisíci lety.

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba sedmnácti sty lety.

Řím, který ovládl celé Středomoří, se rozkládal na sedmi pahorcích. Stejné číslo definuje i nový archeologický objev, který odborný časopis Antiquity označuje za jeden z nejzajímavějších za poslední desítky lety. Je to rozsáhlé osídlení z doby bronzové, které dostalo přídomek „Město sedmi roklin“.

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Plzeňští archeologové začnou příští rok s archeologickým výzkumem bývalých gulagů, nápravných pracovních táborů, na území dnešního Kazachstánu. Začátkem října se vrátili z prvotního průzkumu pozůstatků sovětských táborů pro politické vězně ze třicátých až padesátých let dvacátého století. Už při obhlídce tam našli archeologové ze Západočeské univerzity (ZČU) první artefakty; výzkum budou práce provádět ve spolupráci s organizací Gulag.cz.

Kraje zavádějí nová pravidla pro zpracování a předávání movitých archeologických nálezů, které jsou v jejich vlastnictví. Dosud o výzkumech a nálezech často ani nevěděly. Nově jim informace poskytne Archeologická mapa ČR. Změnu umožnila novela zákona o památkové péči, kterou na základě špatné zkušenosti inicioval Pardubický kraj. Ten letos v květnu vydal pravidla jako první. Následně se připojil i Jihomoravský a Středočeský kraj.

Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) pod horou Říp. Bohatý pohřeb z doby kamenné obsahuje měděné artefakty nebo náhrdelník ze psích zubů.

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo přípravné práce a záchranný archeologický výzkum na stavbě budoucího obchvatu Břeclavi. Archeologové očekávají bohaté nálezy z období pravěku a středověku. Jde o první viditelné práce na devítikilometrové silnici, kterou Břeclav zahlcená tranzitní dopravou vyhlíží třicet let. ŘSD plánuje zahájení hlavních stavebních prací příští rok a dokončení v roce 2029. Celkové náklady se odhadují na 2,4 miliardy korun.

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.

Vědci poprvé sekvenovali celý genom starověkého Egypťana, který žil přibližně před 4500 až 4800 lety. Získali tak zásadní odpovědi o této civilizaci.

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.