Archeologové

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.

V místě, kde má v Brně vyrůst Janáčkovo kulturní centrum (JKC), objevili archeologové unikátní nálezy. Jde o tisíce drobných artefaktů z mladší doby kamenné i části středověkého obydlí z 13. století. Všechny drobné nálezy se stanou součástí sbírek Muzea města Brna.

Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba sedmnácti sty lety.

Řím, který ovládl celé Středomoří, se rozkládal na sedmi pahorcích. Stejné číslo definuje i nový archeologický objev, který odborný časopis Antiquity označuje za jeden z nejzajímavějších za poslední desítky lety. Je to rozsáhlé osídlení z doby bronzové, které dostalo přídomek „Město sedmi roklin“.

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Plzeňští archeologové začnou příští rok s archeologickým výzkumem bývalých gulagů, nápravných pracovních táborů, na území dnešního Kazachstánu. Začátkem října se vrátili z prvotního průzkumu pozůstatků sovětských táborů pro politické vězně ze třicátých až padesátých let dvacátého století. Už při obhlídce tam našli archeologové ze Západočeské univerzity (ZČU) první artefakty; výzkum budou práce provádět ve spolupráci s organizací Gulag.cz.

Kraje zavádějí nová pravidla pro zpracování a předávání movitých archeologických nálezů, které jsou v jejich vlastnictví. Dosud o výzkumech a nálezech často ani nevěděly. Nově jim informace poskytne Archeologická mapa ČR. Změnu umožnila novela zákona o památkové péči, kterou na základě špatné zkušenosti inicioval Pardubický kraj. Ten letos v květnu vydal pravidla jako první. Následně se připojil i Jihomoravský a Středočeský kraj.

Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) pod horou Říp. Bohatý pohřeb z doby kamenné obsahuje měděné artefakty nebo náhrdelník ze psích zubů.

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo přípravné práce a záchranný archeologický výzkum na stavbě budoucího obchvatu Břeclavi. Archeologové očekávají bohaté nálezy z období pravěku a středověku. Jde o první viditelné práce na devítikilometrové silnici, kterou Břeclav zahlcená tranzitní dopravou vyhlíží třicet let. ŘSD plánuje zahájení hlavních stavebních prací příští rok a dokončení v roce 2029. Celkové náklady se odhadují na 2,4 miliardy korun.

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.

Vědci poprvé sekvenovali celý genom starověkého Egypťana, který žil přibližně před 4500 až 4800 lety. Získali tak zásadní odpovědi o této civilizaci.

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.

Věda znala houbu přezdívanou „Tutanchamonova kletba“ jako nebezpečnou, zejména archeologům totiž způsobovala vážné nemoci. Teď ale biologové popsali její doposud neznámé vlastnosti, které by se daly využít v medicíně.

Nové archeologické výzkumy na filipínských ostrovech ukázaly, že zde před 35 tisíci lety žili lidé, kteří zvládali překonávat rozsáhlé plochy oceánu.

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.

Unikátní výzkum českých vědců v Súdánu zkoumá život lovců-sběračů v severovýchodní Africe. Mapuje povodí Nilu i extrémně suché oblasti. Přináší tak nové poznatky o adaptaci na klimatické podmínky i tamní kultuře. Zároveň výzkumníci mapují, jak vypadal přechod lidí k výrobnímu hospodářství. Dochovaly se taky kosterní pozůstatky a zuby. Díky nim vědci zjišťují, jak vypadal přechod od lovu a sběru k pastevectví.

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.

Výjimečný objev se podařil slovenským archeologům. Přímo na okraji Bratislavy se jim podařilo odhalit téměř dva tisíce let starý římský akvadukt.

Dva polští milovníci historie pátrali na jihu země za pomoci detektorů kovů po stopách bojů polské armády s vojsky nacistického Německa v září 1939. Nenašli pušky ani kulomety, ale asi dva tisíce let starý římský meč.

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.