Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.
Archeologický projekt RES-HUM, v jehož rámci tento výzkum probíhal, není „čistá“ archeologie. Zkoumá totiž odolnost (odborně resilienci, od toho název) společností v minulosti. Pomáhá tím lepšímu pochopení toho, jak učinit odolnější a přizpůsobivější i moderní společnost. Právě Uherské Hradiště je podle vědců fascinující ukázkou toho, jak zarputile přizpůsobiví byli naši předkové.
Lidé, kteří zde žili, se totiž potýkali s častými záplavami. Ty sice pomáhaly půdě, aby byla úrodná, ale současně to znamenalo, že obyvatelé mnohdy přišli kvůli velké vodě o všechno a museli svá osídlení po záplavách opakovaně obnovit.
Vytrvalost
Experti z různých oborů zkoumali hlavně původ takzvaných pohřbených horizontů tmavé půdy, které naznačují dlouhodobou a opakovanou lidskou přítomnost ještě před založením středověkého města. Kombinovali archeologický přístup s geovědními analýzami včetně půdní mikromorfologie a paleobotanických analýz.
Výsledky analýz ve spojení se získanými artefakty prokázaly výraznou řemeslnickou činnost už v osmém století. Pokračovala v devátém století, kdy se lokalita stala jedním z hlavních center Velkomoravské říše. Oba horizonty osídlení od sebe oddělovala mocná povodňová vrstva, popsal Jan Petřík z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
„Studium tmavých půd odhalilo řadu aktivit, jako je vyrovnání terénu stavební sutí obsahující maltu,“ přiblížil vedoucí archeologického výzkumu Jaroslav Bartík. „Lokalita byla již od osmého století pravděpodobně významným obchodním centrem, o čemž svědčí i nález falza pozlacené arabské mince," doplnil archeolog Tomáš Chrástek ze Slováckého muzea.
Smrt a oživení města může inspirovat i dnes
Zásadní poznatkem je, že toto město zřejmě úplně zaniklo. Od počátku 10. století totiž zůstalo místo pravděpodobně opuštěné, a to dokonce na několik stovek roků. Osada potom znovu vznikla na stejném místě až na počátku 13. století, k roku 1257 se pak datuje založení středověkého města.
Další povodeň postihla město ještě na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně v důsledku intenzivnějších sídelních aktivit v povodí.
Pro získání uceleného přehledu o raně středověkém fungování někdejšího ostrova bude zásadní odkrýt větší část oblastí, kde se lidé věnovali výrobě a směně zboží. Budoucí výzkum by se měl zaměřit také na interpretaci struktur obsahujících značné množství malty nebo vápenné omítky, což by mohlo naznačovat přítomnost kostelů, paláců či jiných významných staveb z období Velké Moravy.
Poznatky mohou být užitečné i pro současnost proto, že Uherské Hradiště se potýká s povodněmi i v moderní době. Zasáhly město v červenci roku 1997, prakticky přesně před 28 lety. Škody tehdy dosáhly výšky asi 2,2 miliard korun, velká voda zcela zničila 108 domů, poškodila 523 bytů a zdevastovala 1730 domácností.
Po samotných záplavách ještě přišly sesuvy půdy, jež postihly 127 hektarů ploch. V samotném Uherském Hradišti muselo být evakuováno z dvanácti set domů více než pět tisíc obyvatel a pod vodou se tam ocitlo 373 hektarů zastavěného území, na němž tehdy žilo 16 700 obyvatel.
