Povodně

Ministerstvo vnitra ruší svůj Krizový informační tým (KRIT), který od roku 2022 koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Uvedl to v úterý šéf týmu Jan Paťawa. Ministerstvo v pondělí na webu informovalo o tom, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku přinese úsporu v tabulkových místech, podle Paťawy stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.

U dotačních programů na protipovodňová opatření, která měla zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu, se nepodařilo tento cíl dostatečně zajistit. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz, které vynaložilo ministerstvo zemědělství (MZe) na podporu protipovodňové ochrany a zadržování vody v krajině. Resort se závěry nesouhlasí, projekty podle něj pomohly, v některých případech ale chyběly peníze.

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří v Česku mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Opírají se o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle vědců by bylo vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, která by dokázala těmto ničivým událostem předcházet.

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,

Západní Evropou se přehnala bouře Nils, která přinesla silný vítr i vytrvalé deště a na řadě míst způsobila vážné potíže. Vyžádala si tři oběti a stovky tisíc domácností se ocitly bez elektřiny. S rozsáhlými záplavami se potýkali i na západě Francie. Půda, která je po neustálých deštích v minulém měsíci rekordně nasycená vodou, již nezvládá vstřebat další. V důsledku toho i při menších deštích hladiny řek rychle stoupají.

Olomoucká radnice zveřejnila mapu záplavového území podél řeky Moravy. Ukazuje, jak se při dvacetileté a stoleté vodě chová řeka v okolí i centru města. Hydrotechnické výpočty už pracují i s novou protipovodňovou ochranou Olomouce. Oproti dosud platnému vymezení záplavového území z roku 2004 jsou nová data výrazně přesnější. Mapa má samosprávám umožnit rychleji a cíleněji reagovat na riziko záplav a předejít rozsáhlým škodám.

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.

Více než 143 tisíc lidí evakuovaly marocké úřady na severu země kvůli rozsáhlým záplavám. Vyvolaly je mohutné přívalové deště. Extrémní srážky a povodně zasáhly i Pyrenejský poloostrov, trápí především regiony na jihu Portugalska a Španělska. Už tisíce obyvatel tam musely opustit své domovy. V Andalusii nejezdí vlaky a uzavřené zůstávají některé školy i silnice. Špatné počasí má pokračovat i v dalších dnech.

Britské ostrovy během úterý zasáhly silné deště a nárazový vítr. Podle místních médií se v Irsku i Severním Irsku ocitlo bez dodávek elektřiny více než dvacet tisíc domácností a podniků. Intenzivní srážky výrazně zkomplikovaly dopravu v Dublinu i na přilehlých dálničních tazích. Fotografie z Irska ukazují zaplavené ulice. V Severním Irsku byl vyhlášen druhý nejvyšší stupeň výstrahy před silným větrem, vláda preventivně uzavřela přibližně tři stovky škol a letiště v Belfastu zrušilo část plánovaných letů. Výstrahy před nepříznivým počasím a hlášení o zvýšených hladinách řek zaznamenaly také úřady v Anglii.

Nejméně čtrnáct obětí si vyžádaly prudké povodně, které v úterý postihly indonéskou provincii Severní Sulawesi. Čtyři lidé se stále pohřešují, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální činitele.

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.

Na indonéské Sumatře dál sčítají oběti záplav a sesuvů půdy. Podle agentur AFP i AP je již zhruba 600 mrtvých, web stanice BBC hovoří o více než 500 ztrátách na životech. Dalších nejméně tolik osob se pohřešuje, podle BBC je až 2,5 tisíce zraněných. O střechu nad hlavou přinejmenším dočasně přišlo kolem 300 tisíc lidí. Do některých z nejhůře postižených oblastí se stále snaží dostat záchranáři.

Počet obětí záplav v Thajsku vzrostl na 145, napsala v pátek s odvoláním na prohlášení vlády agentura Reuters. Předchozí bilance činila 87 obětí. Na indonéském ostrově Sumatra vzrostla bilance obětí záplav a sesuvů půdy na 174 z předchozích devadesáti. Úřady pohřešují desítky dalších lidí. Na Srí Lance vzrostl počet obětí povodní a sesuvů ze 46 na 56.

Počet obětí povodní v jižním Thajsku se zvýšil na více než osmdesát, uvedla agentura AP s odkazem na úřady. Podle ministerstva bylo záplavami postiženo přibližně milion domácností a více než tři miliony lidí. Sousední Malajsie hlásí podle Reuters dvě oběti. S extrémním počasím se potýká také indonéský ostrov Sumatra, podle Reuters je tam přes šedesát mrtvých. Zasažena byla také Srí Lanka.

Silný déšť a tající sníh způsobily lokální záplavy na Slovensku. Nepříznivé počasí zejména v centrální části země ovlivnilo silniční i železniční dopravu. V Nízkých Tatrách po vydatném sněžení platí zvýšené lavinové nebezpečí. Informovaly o tom slovenské úřady.

Nejméně sedmnáct mrtvých, šest pohřešovaných a více než padesát zraněných si vyžádaly povodně a sesuvy půdy, které postihly indonéský ostrov Sumatra. O novém počtu obětí a zraněných informovala agentura AP. Velká voda přinesla oběti také v Thajsku a Malajsii.

Přívalové deště způsobily na jihu Thajska nejhorší povodně za posledních patnáct let. Uvedl to tamní premiér Anutin Čánvirakun v souvislosti s živelní pohromou, která v zemi v posledních dnech postihla téměř dva miliony lidí. Nejméně devatenáct lidí zemřelo. Nejhorší situace je ve městě Chat Jaj, které zaznamenalo nejvyšší denní úhrn srážek za posledních tři sta let.

Počet obětí záplav ve Vietnamu vzrostl na devadesát, píše agentura AFP s odkazem na aktualizované údaje tamního ministerstva životního prostředí. V důsledku prudkých dešťů zasáhly na konci druhého listopadového týdne jižní a střední část země bleskové záplavy. V sobotu 22. listopadu ministerstvo uvedlo, že zahynulo 55 osob a dalších 13 lidí se pohřešuje.

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze. Tajfun později zasáhl i centrální Vietnam, úřady varují před sesuvy půdy a povodněmi.