Povodně

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.

Povodeň, která nastala ve středu po uvolnění části ledovce, zasáhla pohraničí Tibetu a Nepálu. Nepálská policie potvrdila, že počet obětí vzrostl na minimálně 389. Mezi více než tisícem pohřešovaných jsou lidé z více než třiceti zemí, uvedla agentura AP. Záchranářům v Nepálu pomáhá tamní armáda i policie. V místě sesuvu ledovce vzniklo jezero, které se zvětšuje a hrozí vylitím, píše Reuters. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že mezi pohřešovanými či zemřelými neeviduje české občany.

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.

Oblast mezi Nepálem a Čínou ve středu zasáhla mohutná povodeň. Lidé se snažili utéct před valící se masou vody a bahna, ale neměli se kam ukrýt. Po krátké chvíli je zasáhla s děsivou silou. Smetla řady zaparkovaných autobusů a nákladních automobilů, jako by to byly jen dětské hračky. Ti, kteří příval přežili, teď vzpomínají, jak jejich blízcí zmizeli v bahnitém proudu.

Nejméně 157 obětí si podle nové bilance vyžádaly v Nepálu ničivé povodně na hranici s Tibetem, informovala místní policie. Na čínské straně jsou nejméně tři mrtví a 265 pohřešovaných, uvedla čínská státní televize CCTV. Čeští občané mezi dosud uvedenými pohřešovanými nejsou. V obou zemích se nyní konají rozsáhlé záchranné akce ve snaze najít stovky pohřešovaných.

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.

Česko zasáhly v pátek a v noci na sobotu bouřky s vydatným deštěm. Hasiči měli od 15:00 do 22:00 hodin 370 výjezdů. Nejvíce jich měli ve Středočeském a Jihočeském kraji a v Praze. Na hranicích s Německem a Rakouskem je doprovázely nárazy větru až sedmdesát kilometrů za hodinu. Na Benešovsku a v okolí Slap meteorologové evidovali úhrn srážek okolo 50 milimetrů za hodinu. Pražské potoky Botič a Rokytka dosáhly prvního povodňového stupně. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Ministři se v pondělí sešli na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývali se mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO). Na brífinku po jednání kabinetu doplnil, že orgán bude řídit. Členy budou i ministři zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nebo životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Koalice poprvé jednala v pondělí odpoledne.

Nejméně osm lidí zemřelo při záplavách po prudkých bouřích východně od japonské metropole Tokia. Píše to server BBC News. Přívalové deště, záplavy a sesuvy půdy ochromily část dopravy zejména v prefektuře Čiba na ostrově Honšú. Desítky tisíc domácností se ocitly bez elektřiny, sedm tisíc jich přes noc uvázlo na letišti Narita u Tokia.

Povodně a sesuvy půdy způsobené přívalovými monzunovými dešti si v Indii od začátku července vyžádaly více než 130 životů, tisíce lidí musely být evakuovány. S odvoláním na úřady to dnes napsala agentura AFP. Monzunové deště trvající od června do září představují v jižní Asii 70 až 80 procent ročních srážek, které jsou nezbytné pro zemědělství i průmyslovou činnost. Každý rok ale také přinášejí úmrtí a škody, přičemž počet smrtelných povodní a sesuvů půdy se v posledních letech zvýšil.

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.

Stále častější tajfuny a povodně nastartovaly v Číně nové podnikání – výcvik pro přežití krizových situací. Kurz probíhá v tréninkovém centru v Chang-čou na východě země. Za pět tisíc korun na den si zákazníci vyzkouší, jaké to je ocitnout se uprostřed tajfunu nebo bleskových záplav. S neoprenem, helmou a pod dohledem instruktora zakusí přívaly vody v horských povodních i brodění v městském prostředí. Podle instruktora je nejdůležitějším pravidlem, jak přežít tajfun, nevycházet ven. Pokud opravdu musíte, je třeba zapřít se proti větru a neustále sledovat okolí. Největší chybou je zavírat oči. Zdejší výcviková základna otevřela před rokem a služby už vyhledalo přes 160 tisíc zákazníků. Kvůli zájmu jsou v plánu další centra, která budou simulovat i požáry a zemětřesení.

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.

Během nedělního odpoledne se jihovýchod a východ Česka potýkal s bouřkami. V těchto oblastech platila zpřísněná výstraha. Na jihu Moravy vyjížděli hasiči k desítkám událostí. Silný vítr lámal stromy a poničil střechu školy. Bouřka zasáhla rovněž Zlínský kraj a Vysočinu. Během odpoledne přišlo v důsledku počasí o elektřinu přes 26 200 domácností, uvedli distributoři.

V úterý oznámila evropská satelitní organizace Copernicus na svých sociálních sítích konec družic Sentinel-1A. Ta na oběžné dráze sloužila déle než dvanáct let. Původně přitom byla navržená jen na sedm let provozu.

Už více než dva týdny zásobují obec Rtyně v Podkrkonoší pitnou vodou přistavené cisterny. Je to důsledek bleskové povodně, která zaplavila a kontaminovala obecní vrty. Kohoutková voda se dá pít jen po důkladném převaření, přesto však mnohé rodiny vodu raději berou z cisteren. Vedení obce doplňuje cisterny s pitnou vodou každé dva dny. Vodu v podzemí pročišťuje její přirozené proudění. Podle mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veroniky Krejčí ale kontaminace stále přetrvává.

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.

Po vedrech udeřily na Německo a Švýcarsko prudké bouřky. V německém Rastattu zasáhl blesk na sportovní akci devět lidí, na severu země utrpělo kvůli bouři zranění třináct návštěvníků hudebního festivalu a ve Švýcarsku padající větev těžce zranila šestnáctiletou dívku. Ve spolkové zemi Porýní-Falc úřady v noci varovaly před extrémními povodněmi, hladina jedné z řek se během několika hodin zvýšila téměř o dva metry, poté ale zase rychle poklesla.

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.

Vodohospodáři v pražském Karlíně začali budovat další retenční nádrž, která pojme šest tisíc metrů krychlových vody. To odpovídá šesti olympijským plaveckým bazénům. Nádrž má ochránit město při povodni i přívalových deštích a zároveň bránit znečištění Vltavy. Stát bude přes 361 milionů korun a hotová má být na jaře 2028. „Roku 2024 se podařilo zachytit 35 tisíc kubíků znečištěné vody, která by jinak skončila ve Vltavě, ale takhle byla převedena na čistírnu odpadních vod a vyčištěna,“ popsal efekt již fungující nádrže náměstek pražského primátora pro oblast infrastruktury Michal Hroza (TOP 09). Za dva roky bude kapacita dvojnásobná, Karlín by tak měl být chráněný a situace z roku 2002, kdy byla čtvrť zaplavená, by se již neměla opakovat.