Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
Zdání, že Polsko zvýšilo tlak na převzetí části českého území, se snažil vzbudit mimo jiné podvržený profil českého velvyslance v Polsku nebo zfalšovaný web Českého rozhlasu. „Proto jsem svolal mimořádné zasedání Bezpečnostní rady státu, kde jsem konkrétně vyčetl příslušným službám, že informaci o polském fake profilu jsem se dozvěděl z médií, že jsme to nedostali právě od nich nebo jsme to měli pozdě,“ řekl v sobotu premiér. S poukazem na utajení jednání bezpečnostní rady o tom víc nechtěl mluvit, ale předmětem jednání podle něj byly kybernetické útoky.
Babiš se o dezinformační kampani dozvěděl až z médií, protože vláda jako nepotřebný zrušila svůj odbor strategické komunikace, uvedl na síti X poslanec za ODS a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský. „Přesně před tím jsme opakovaně varovali. Vláda z ideologických důvodů likviduje kapacity státu pro boj s dezinformačními a vlivovými operacemi právě ve chvíli, kdy je proti Česku někdo reálně používá,“ napsal. Babiš by měl podle Lipavského kapacitu státu pro strategickou komunikaci obnovit a konečně začít informační a hybridní hrozby brát vážně. „Ne až ve chvíli, kdy se o útoku na Česko dozví z novin,“ dodal.
„Ze všeho, co vím, i z reakcí polských orgánů, je to cílená provokace. A já jsem moc rád, že na tu provokaci lidé neslyší, a to na obou stranách hranice,“ řekl v pátek prezident Pavel v Třinci na Frýdecko-Místecku, kde zahajoval ultramaraton Beskydská sedmička. Vztahy Čechů a Poláků by podle prezidenta nikdo neměl jitřit. „Nenechat se rozdělovat, protože to je to nejhorší, co by se nám mohlo stát,“ vyzval.
Pavel nemá informace, že by za touto dezinformační kampaní stálo Rusko. Připomněl ale dřívější podvratné akce, které se podařilo s Ruskem jednoznačně spojit. „Rusku evidentně nejde o podporu jedné či druhé strany. Rusku jde o to vyvolat co nejvíc tření uvnitř společnosti, anebo v tomto případě uvnitř dvou společností. Rusové se často řídí heslem čím hůř pro vás, tím lépe pro nás nebo jinými slovy rozděl a panuj,“ podotkl prezident. Češi a Poláci by se ale podle něj neměli nechat rozdělit a měli by si vážit svých dobrých vztahů.
K dezinformační kampani se na sobotní akci vyjádřil i místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „Nevím, odkud je řízená, může to tak skutečně být a mě osobně to nepřekvapuje,“ řekl na otázku ke spekulacím, že aktivita mohla být řízená z Ruska. Kampaň označil za snahu zasáhnout do vztahů dvou zemí, které jsou si velmi blízké.
Možné angažmá nebo hybridní působení jiných zemí včetně Ruska v této dezinformační kampani nevyloučil ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) na tiskové konferenci po schůzce v Centru policejní spolupráce Mikulov-Drasenhofen. Se svým polským protějškem o věci Metnar nemluvil, doplnil.
Územní dluh Česka
České ministerstvo zahraničí ve středu v souvislosti se šířením nepravdivých informací o takzvaném územním dluhu Česka na síti X poděkovalo polskému ministrovi zahraničí Radoslawu Sikorskému, který podle úřadu iniciativně přišel s návrhem možného řešení.
Otázka územního dluhu souvisí se smlouvou z roku 1958, kterou se napřímila hranice mezi Československem a Polskem, čímž se zkrátila o osmdesát kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Na vypořádání nároků se v roce 1992 domluvili tehdejší ministři zahraničí. Letos v únoru o věci jednal ve Varšavě český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Řekl tehdy, že řešením má být projekt, který se bude týkat ochrany proti povodním.
