Andrej Babiš

Kabinet hodlá v pondělí schválit první důchodové změny v tomto volebním období, sdělil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Penzistům po dosažení osmdesáti let chce od ledna nad rámec valorizace přidat pět set korun měsíčně. O další peníze si mají přilepšit i ještě starší důchodci. Novinku zdůvodňuje tím, že seniorům rostou náklady na léky nebo sociální služby. Opozice by místo tohoto plošného růstu radši víc podpořila nemocné seniory.

Evropská komise (EK) chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou představila EK. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040. Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny za úspěch své vlády.

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.

Poslanec Motoristů Filip Turek se nadále nebude účastnit jednání, oficiálních schůzek ani porad vedení na ministerstvu životního prostředí (MŽP). Turek tam působil jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, funkci však přestal vykonávat v souvislosti s vyšetřováním své pondělní dopravní nehody, sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

Poslanec Motoristů Filip Turek by nevyužil poslaneckou imunitu, pokud by policie žádala o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli pondělní autonehodě. Řekl to ve středu Blesku. K okolnostem nehody už se nechce s ohledem na policejní vyšetřování vyjadřovat. Turkův automobil se v pondělí v centru Prahy střetl s nemocničním vozem, jeho řidič je podle mluvčí Fakultní nemocnice Motol a Homolka Martiny Dostálové v pracovní neschopnosti. K jeho zdravotnímu stavu se však nemůže nemocnice vyjadřovat.

Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura zásadně nesouhlasí s českým příspěvkem na financování zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu a požádal koaliční partnery, aby se to už neopakovalo. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem s tím, že se o penězích dozvěděl až poté, co odešly. K takovým věcem by podle něj nemělo v koalici docházet a vládní strany by se o krocích, které by mohly být v rozporu s koaliční smlouvou, měly informovat v předstihu.

Poslanec za Motoristy Filip Turek nebude do rozhodnutí policie o viníkovi pondělní nehody vykonávat pozici vládního zmocněnce pro Green Deal. V případě, že bude policií označen za viníka nehody, na post zmocněnce rezignuje. Turek to v úterý večer oznámil na sociálních sítích. Turka vyzvala k rezignaci na post zmocněnce i poslance opozice, premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil pouze pozici zmocněnce. Policie by nehodu měla rychle vyšetřit, míní premiér.

Policisté vyhodnocují kamerové záznamy a vyslýchají účastníky nehody, při níž se v pondělí střetlo auto poslance Filipa Turka (za Motoristy) s vozem nemocnice. Podle záznamu nehody, který zveřejnil server Seznam Zprávy, nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou houkal. Poslancovo auto vjelo do křižovatky jako jediné a zasáhlo zadní část vozu. Ten se vymrštil do vzduchu a při nekontrolovaném letu minul ve vzdálenosti několika metrů skupinu chodců čekajících na přechodu.

Poslanci v úvodním kole podpořili zmrazení cen dálničních známek od ledna příštího roku. Třeba za roční by tak řidiči nadále platili 2570 korun. Pravidelné zdražování kuponů podle inflace a nově otevřených kilometrů dálnic zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Opozice zrušení pravidelné valorizace kritizuje jako populistický krok. Jednání sněmovny místo schvalování zákonů vyplnila dopoledne vystoupení stranických lídrů, kteří se střetli kvůli plnění předvolebních slibů.

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Reaguje tak na trestní oznámení, jež podali Piráti kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Žalobci prověřují mimo jiné politiky a úředníky, kteří vyplácení dotací umožňují. Zajímá je také, proč Česko nevymáhá po holdingu dotace z minulosti, píše server Seznam Zprávy (SZ). Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust a střet zájmů tím má za vyřešený.

Neshody mezi vládou a prezidentem trvají. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu hlavy státu Petra Pavla k obnovení koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů. „Babiš po zkušenostech a neustálé kritice vlády nemá zájem s takovým prezidentem spolupracovat. Já tomu rozumím. Prezident by se měl dle ústavy přizpůsobit vládě, ne naopak. Prezident vyvolává nevhodné konflikty,“ tvrdí europoslanec Ivan David (SPD). „V demokracii politik ctí ústavní rámec a zvyklosti. Pokud je premiér osloven prezidentem, je minimální slušnost alespoň odpovědět. Babišovo chování je mimo rámec. Snaží se privatizovat tuto zemi a hodit do koše všechny ústavní principy,“ míní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Téma také probrali politolog Petr Jüptner a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.

Sněmovna v pátek schválila novelu stavebního zákona. Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát. Sněmovna schválila také vládní předlohu, podle níž mají být spotřebitelé při uzavírání finančních smluv na dálku více chránění.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.

Hosté Událostí, komentářů probrali dozvuky summitu NATO, dosavadní působení vlády Andreje Babiše (ANO), spor vlády a prezidenta Petra Pavla a zapojení Česka do programu, přes který putují americké zbraně na Ukrajinu (PURL). Zapojení Česka je dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) marginální a jedná se o jednorázovou symbolickou částku. „Zodpovědnost za tento krok plně přebírá ministerstvo zahraničních věcí. (...) Jsem připraven se s poslanci SPD o tom bavit. Rozumím, že se na ně obrací voliči, kteří to nechápou,“ řekl.

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.

O rozhodnutí přesměrovat peníze na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) před odletem na summit NATO nevěděl. Uvedl to v rozhovoru pro server Deník N. Je to podle něj jen symbolická částka, objem peněz ale neupřesnil. Právě SPD proti přesunu peněz protestuje a chce tento krok řešit na koaliční radě. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve čtvrtek odpoledne sdělil, že je ochotný poslancům SPD situaci vysvětlit.

Kabinet ve čtvrtek zhodnotil svou činnost za uplynulých šest měsíců. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vláda vyhodnocovala ohledně plnění svého programu 978 úkolů. Ministři jich dokončili 195, pracují na 774, nezačali s devíti, prohlásil. Na tiskové konferenci Babiš za největší úspěchy kabinetu označil nízkou inflaci či snížení cen energií. Opozice hodnotí kabinet jako vládu arogance, nekompetentnosti a chaosu.

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.

Lídři 32 zemí na summitu NATO debatují mimo jiné o plnění závazků o výdajích na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Ankary slíbil, že Česko v příštím roce dá na obranu dvě procenta HDP, letos to podle něj vláda nestihne. Prezident Petr Pavel ocenil, že Babišův kabinet chce závazky vůči NATO naplnit. Na středečním zasedání Severoatlantické rady chce nicméně slyšet argumenty premiéra, kterými zdůvodní, proč letos Česko dvouprocentní hranici výdajů na obranu nesplní. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou rozebrali místopředseda Senátu Ladislav Václavec (za ANO), poslankyně a bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD), poslankyně Michaela Šebelová (STAN), senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti).