Andrej Babiš

Prezident Petr Pavel předpokládá, že premiér Andrej Babiš (ANO) na ministra životního prostředí čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nenavrhne. Pokud by ho navrhl, prezident by ho nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok. Uvedl to Hrad po Turkově schůzce s Pavlem. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky Turek kandidátem na ministra zůstává. Babiš se chce s Turkem a Macinkou do Vánoc sejít, Pavlovi stanovisko řekne 6. ledna u novoročního oběda.

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Novinářům to po jednání vlády řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda nezabývala.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) se bude napříště vyjadřovat k armádě a jejímu zabezpečení, zatímco postoje vlády k zahraničním otázkám včetně toho k Ukrajině bude sdělovat premiér Andrej Babiš (ANO). Dohodla se na tom koaliční rada ANO, SPD a Motoristů, oznámil místopředseda SPD Radim Fiala. Šlo o reakci na Zůnovy páteční výroky. Muniční iniciativu, ke které se Zůna v pátek také vyjádřil, projedná sedmého ledna Bezpečnostní rada státu.

Noví ministři navrhují rušení neobsazených míst a konec některých úředníků na svých resortech. Škrty má v pondělí schvalovat vláda. Podle odborů ale dosavadní postup zatím plně neodpovídá zákonným požadavkům. Kritiku vzbuzují například kroky předsedy Motoristů Petra Macinky. Vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na provozu ministerstev ušetřit pět procent.

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali jmenování nové vlády ANO, SPD a Motoristů a s tím spojené převzetí jednotlivých resortů novými ministry. Debata se týkala také předvánočního období. Pozvání přijali bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář, šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek, spisovatelka, kuchařka a gastronomická novinářka Dita Pecháčková, výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek a herec Jan Antonín Duchoslav. Moderoval Lukáš Dolanský.

Lidé v Česku si v neděli připomněli památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konaly se i další akce, které připravily spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) ve výzvě předsednictvu vládního hnutí ANO kritizuje reorganizaci na ministerstvu zahraničí pod vedením Motoristů. Struktura úřadu se podle STAN mění narychlo a bez analýz. Odbor komunikace ministerstva v sobotu sdělil, že systemizace byla projednána s uznávanými velvyslanci a že úřad neruší žádné místo v zahraničí. Podle Deníku N chce premiér Andrej Babiš (ANO) věc řešit ještě před vánočními svátky.

Peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině, uvedl na síti X předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala s tím, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na páteční tiskové konferenci jen popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy (ODS). Zůna mimo jiné prohlásil, že podpora Ukrajiny bude pokračovat, jde jen o to, jakým způsobem, a že o osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 tisíc. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují.

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) nechal z budovy svého resortu na pražské Letné sundat ukrajinskou vlajku, informovaly weby iDNES.cz a Publico. Vlajka tam visela od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinskou vlajku nechal už na začátku listopadu sundat z budovy sněmovny nově zvolený předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).

Senát schválil roční odklad povinnosti předkládat novely v systému elektronické tvorby zákonů. Místopředsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů zvolila horní komora Petra Jägera. Senát dále doporučil nové vládě, aby se zasazovala o alespoň humánní zacházení s politickými vězni a ukrajinskými válečnými zajatci v Rusku. V lednu také Senát uspořádá veřejné slyšení k zákonu o podpoře bydlení.

Americký prezident Donald Trump pogratuloval Andrejovi Babišovi (ANO) ke jmenování českým premiérem. Na své sociální síti Truth Social v noci na středu šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že společně s českým ministerským předsedou „dosáhnou úspěchu mimo jiné v oblasti obrany nebo energetiky“. Český prezident Petr Pavel jmenoval kabinet Andreje Babiše v pondělí. Nový premiér ve středu dopoledne sdělil, že je za gratulaci od Trumpa rád.

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.

Vláda v úterý odmítla emisní povolenky ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, řekl po jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů také odmítla migrační pakt EU. Naopak souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv VZP šesti menším zdravotním pojišťovnám. Krok má stabilizovat jejich financování, VZP prý neohrozí. Kabinet také přijal nový stavební zákon. Ten zavádí centrální stavební správu či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) sdělil, že odvolal členy dozorčí rady České pošty. Upozornil na to server Odkryto.cz. Podle Metnara nebude mít snížení počtu členů významný dopad na fungování podniku. Krok zdůvodnil zásadními personálními a organizačními zásahy, které připravovalo vedení pošty a neinformovalo o nich včas a transparentně. Zmíněný orgán má patnáct členů, z toho pět volí zaměstnanci a resort je odvolat nemůže.