Andrej Babiš

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.

Městský soud v Praze zamítl žalobu Kosteleckých uzenin ze skupiny Agrofert na ministerstvo zemědělství, ve které se firma domáhala vyplacení dotace. Mimo jiné konstatoval, že předseda ANO Andrej Babiš, který firmy v roce 2017 vložil do svěřenských fondů, byl ve střetu zájmů. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding počká na písemné vyhotovení rozsudku a následně zváží další kroky.

Překročení povolené rychlosti je druhou nejčastější příčinou nehod, jen loni kvůli tomu zemřelo 148 lidí. Policie nyní prošetřuje, jestli se tohoto přestupku nedopustil český europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristy). Politik sklidil kritiku za sdílení fotografie, jak jede 200 kilometrů za hodinu. Tato kauza ale rovněž rozpoutala na sociálních sítích nebezpečný fenomén.

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který zrušil základnu pro výpočet platů soudců, se soudci připravují na podání žalob. Podle Soudcovské unie má jít o hromadnou akci. Požadují doplatek odpovídající verdiktu Ústavního soudu a tvrdí, že nový zákon o růstu platů ústavních činitelů, který po prezidentském vetu schválila Poslanecká sněmovna letos v březnu, je v rozporu s evropským právem. Opozice naopak připomněla svůj návrh na oddělení platů soudců a politiků.

Schodek státního rozpočtu by mohl v příštím roce dosáhnout až 251 miliard korun. Výpočet ČT vychází z makroekonomické prognózy ministerstva financí. Hlavním důvodem takového schodku je plánované zvýšení výdajů na obranu, které mají stoupnout ze současných dvou na 2,3 procenta HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura přesto doufá, že se vládě podaří dohodnout na nižší částce. Většina ministrů přesto požaduje pro své resorty víc peněz než letos. Opozice kabinet kritizuje za to, že se nedaří schodek rychleji snižovat. Finální návrh bude schvalovat nově zvolená Poslanecká sněmovna.

Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.

Sněmovna podpořila ve středečním úvodním kole koaliční novelu s úpravou českých azylových a migračních pravidel. Opoziční hnutí ANO a SPD pokládají zpřísnění za nedostatečné a zablokovala schválení předlohy zrychleně už v prvním čtení. Chtějí předkládat pozměňovací návrhy, zamítnutí neprosazovala. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) naopak mluvil o výrazném zpřísnění azylové a migrační legislativy. Novelu nyní posoudí bezpečnostní výbor, na což bude mít měsíční, tedy poloviční lhůtu.

Před závěrečným schvalováním ve sněmovně je vládní předloha, která má zavést registr ubytovacích zařízení a také evidenci údajů o ubytovaných hostech. Poslanci ji v úterý projednali ve druhém čtení. Podle předložených pozměňovacích návrhů by z ní mohli při schvalování zúžit okruh údajů, které by hoteliéři a další ubytovatelé museli státu hlásit o svých hostech. Po dvacáté třetí hodině bylo jednání dolní komory přerušeno. Znovu se poslanci sejdou ve středu.

Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit většinu cel na 90 dní je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dobrá zpráva. Lepší by ale bylo, kdyby platila stávající pravidla, řekl v Událostech, komentářích s moderátorkou Barborou Kroužkovou. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) uvedl, že se má s USA o clech jednat. „V této první fázi by ta jednání měla být zastřešena Evropskou unií, protože je to celek a síla, které Donald Trump rozumí,“ dodal.

Verdikt o Marine Le Penové není politické, ale soudní rozhodnutí, uvedl podle agentury AFP pařížský generální prokurátor Rémy Heitz. Francouzské listy píší v souvislosti s rozsudkem nad krajně pravicovou političkou o šoku a politickém zemětřesení. Le Penová v reakci prohlásila, že proti ní systém vytáhl atomovou zbraň.

Evropský parlament zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která je v Česku obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Nagyová uvedla, že podobný verdikt čekala. Dodala, že věří, že soud potřetí rozhodne v její prospěch. O imunitu přišel i německý europoslanec českého původu Petr Bystroň (AfD), čelí obvinění z propagace protiústavních hnutí.

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.

Soudy v případě Ladislava Vrabela porušily podle Ústavního soudu (ÚS) svobodu projevu. Případy souvisejícími s její ochranou se v minulosti ÚS zabýval několikrát. Na některé odkázal i v usnesení o Vrabelově případu, například na soudní spor týkající se výroků šéfa ANO Andreje Babiše po explozi skladu ve Vrběticích. V případě Babiše šlo podle ÚS, stejně jako u Vrabela, o takzvaný hybridní výrok. Ten mísí fakta, případně nepravdy, a názory.

Hlavním tématem podzimních sněmovních voleb bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) bezpečnost. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček naopak doufá, že jím budou konkrétní otázky domácí politiky. Vláda podle něj vytváří umělá témata. Podle místopředsedkyně ODS Evy Decroix jsou témata bezpečnosti a ekonomiky úzce propojena. Oba politici v pořadu Devadesátka ČT24 reagovali také na slova premiéra pro deník Financial Times, kde uvedl, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš pomáhá ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Vondráček to označil za „sprostou kampaň“, zatímco Decroix premiéra podpořila s tím, že pouze pojmenoval věci správným jménem.

Koalice nedokázala prosadit konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou nechala svolat k některým vládním i poslaneckým předlohám. Dolní komora návrh programu zamítla, byť se hlasování několikrát opakovalo. V posledním z hlasování chyběly vládnímu táboru dva hlasy. Měla se projednávat povinná registrace ubytovacích zařízení v připravovaném elektronickém systému eTurista či zálohování PET lahví.

Lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL Petr Fiala, Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný podepsali v Praze koaliční smlouvu pro podzimní sněmovní volby. Uskupení do nich jde se sedmi základními programovými pilíři. V úterý zahajuje kontaktní kampaň. Koalice zároveň také představila zjednodušené logo a nový vizuální styl, ve kterém modrou barvu nahradily výrazná zelená, meruňková a bílá.

Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520 tisíc. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že se to pravděpodobně podaří. Česká muniční iniciativa patří k nejúspěšnějším programům na podporu země napadené Ruskem, přidali se k ní i mnozí spojenci.

Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. S účastí Česka by v případě shody napříč většinou evropských států souhlasil i poslanec Jakub Michálek (Piráti). Poslankyně Helena Válková (ANO) se obává, že tuzemsko na něco takového nemá dostatek kapacit.

Pravidla pro jednání sněmovny se do konce volebního období nepodaří změnit. Zástupci koalice potvrdili, že se na úpravách jednacího řádu s opozicí nedohodli. ANO a SPD nesouhlasí třeba s omezením přednostních práv.

Hnutí SPD spoluprací s PRO, Svobodnými a Trikolorou pro sněmovní volby „si ubírá“ radikálně pravicovou konkurenci a zvyšuje šanci, že se do dolní komory parlamentu dostane, říká politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha. Toto memorandum však podle něj může zároveň některé voliče odradit, tvrdí. O budoucnosti koalice SPOLU a rovněž přežití malých stran jako TOP 09 podle něj rozhodne volební úspěch.

Europoslanci z výboru pro právní záležitosti (JURI) v úterý doporučili zbavit imunity Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která je v Česku stále obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Informoval o tom na sociální síti X europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Nagyová sdělila, že rozhodnutí výboru čekala. Je přesvědčena, že soud potřetí rozhodně v její prospěch a očistí ji.