Andrej Babiš

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zadržela při úterní razii v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) a na dalších místech jedenáct lidí. Podezírá je ze zvlášť závažného zločinu maření spravedlnosti, dále z podvodu, přijímání úplatků, podplácení, padělání lékařských zpráv a vystavování nepravdivých posudků.

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) dohodl v souvislosti s návrhy nových velvyslanců na čtyřech změnách, oznámil před odletem na summity Slavkovského formátu a Bukurešťské devítky. Blíže je nekomentoval. Usnesení ohledně vyslání diplomatů schválila předchozí vláda Petra Fialy (ODS), Babišův kabinet ho ale koncem ledna zrušil. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) tehdy prohlásil, že je chce vybrat znovu, transparentně a v souladu s prioritami nové vlády.

Evropské nařízení o obalech, které by mělo vstoupit v účinnost letos 12. srpna, kritizují tuzemští potravináři i obchodníci jako nepromyšlené a nákladné. Svaz obchodu a cestovního ruchu a Obalový institut SYBA proto žádají, aby byla účinnost odložena. Ministerstvo životního prostředí s Evropskou komisí aktivně komunikuje, uvedl pro ČT24 resort. Ten také připravuje dokument (takzvaný non-paper) k oblasti účinnosti nařízení, pro který bude shánět podporu dalších členských zemí.

Německo se nehodlá vměšovat do české vnitrostátní debaty o tom, zda je Brno vhodným místem pro pořádání letošního sjezdu sudetských Němců, sdělilo německé ministerstvo zahraničí. Podle ministerstva je nicméně cílem Sudetoněmeckého sjezdu smíření mezi Němci a Čechy. Sjezd se bude konat příští týden, poprvé to bude na území České republiky. Svou účast na něm potvrdil v pondělí bavorský premiér Markus Söder. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že místo smíření se budou otevírat staré rány.

O novém náčelníkovi generálního štábu by vláda mohla mít jasno do pátku, řekl po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO). Vybírat budou ze čtyř kandidátů, konkrétní jména zatím nikdo z vlády neuvedl. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) měl původně s předsedou vlády o dalším šéfovi české armády jednat v pondělí. Podle Babiše to ale nestihli, protože na společné schůzce s novým zmocněncem pro naplňování závazků Severoatlantické aliance (NATO) Jakubem Landovským mluvili o strategii výdajů.

Bývalý velvyslanec ČR při Severoatlantické alianci (NATO) Jakub Landovský se stal vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO. Návrh na vytvoření pozice i jeho jmenování v pondělí schválila vláda, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Že se Landovský zmocněncem stane, oznámil předseda vlády už před týdnem v televizi Nova. Slibuje si od něj naplnění cílů vůči Alianci, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Sjezd sudetských Němců, který se má uskutečnit v Brně, je podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) „otevíráním starých ran“. Podle předsedy ODS Martina Kupky program Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) naopak směřuje ke smíření, které je podle něj potřeba podporovat. Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že jeho strana patrně podpoří sněmovní rezoluci proti konání sjezdu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel varoval, že by takové usnesení vyslalo špatný diplomatický signál. V Nedělní debatě moderované Martinem Řezníčkem se hosté věnovali také slovníku některých politiků a zastoupení Česka na summitu NATO.

Vláda má v pondělí rozhodnout o zřízení postu zmocněnce pro plnění závazků vůči Aliancii, kterým se má stát bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Ten říká, že může Česku pomoci zkušenostmi z NATO i z domácí obranné politiky. Opozice ale novou funkci označuje za zbytečnou trafiku a upozorňuje, že potřebné odborníky už má ministerstvo obrany i české zastoupení v Bruselu. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá, že by šlo o „koryto“, Landovský má podle něj radit bez nároku na další plat.

Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. V projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po šestnácti letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Premiér Andrej Babiš podotkl, že se na spolupráci s Magyarem těší a věří, že se i díky němu povede obnovit V4.

Vláda Andreje Babiše (ANO) brzy splní závazek Aliance dát na obranu dvě procenta HDP, ideální by to bylo už v letos. V Interview ČT24 to uvedl budoucí vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský, který chce zabránit „resortismu“. Na summit do Ankary by podle něj měl jet předseda vlády – zažil však i summity, kde se vystřídali prezident a premiér. Klíčový je národní konsenzus, míní Landovský. Spojenci podle něj spor vnímají jako „kuriozitu do kuloárů druhé kategorie“. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Na pietách po celém Česku si v pátek lidé připomnělo 81. výročí konce druhé světové války v Evropě. Hlavní oficiální vzpomínkovou akcí bylo slavnostní shromáždění před Národním památníkem na Vítkově. Zúčastnili se ho politici i představitelé armády. Prezident Petr Pavel označil druhou světovou válku za varovné svědectví pro současnost.

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) nenalezli shodu v tom, kdo by měl reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pavel to sdělil po pátečním jednání s předsedou vlády na Pražském hradě. Babiš míní, že hlava státu by neměla zemi reprezentovat, a to kvůli názorovému nesouladu v otázce naplňování závazků NATO. Prezident však na účasti trvá, a pokud by mu ji vláda nedovolila, hrozí kompetenční žalobou. Podle Babiše se o složení delegace rozhodne v červnu.

Hosté Události, komentářů probrali českou zahraniční politiku a spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše (ANO) o účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pozvání přijali členové sněmovního zahraničního výboru Michal Ratiborský (ANO) a Barbora Urbanová (STAN). „Prezident a vláda se shodují v nutnosti naplňování závazku k výdajům na obranu, ale v zahraniční politice tomu tak není. Například v otázce Číny,“ uvedl Ratiborský. „Svět není černobílý. Nemáme dvě různé zahraniční politiky. Vláda a prezident by se měli shodovat a reprezentovat zájmy naší země,“ míní Urbanová. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Prezident Petr Pavel chce po pátečním jednání společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) oznámit, že se červencového summitu NATO v Turecku zúčastní oba, jinak je připraven podat kompetenční žalobu. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož části ve středu zveřejnil Deník N. Prezident také uvedl, že na summit pojede každopádně, připustil tedy cestu po vlastní ose. S Babišem chce v pátek také dojednat pravidelné schůzky. Pavel usiluje o vedení delegace na summitu, premiér už dříve řekl, že považuje za nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová cítí přes mediálně rozebírané kauzy podporu premiéra Andreje Babiše (oba ANO). Na čtvrtečním brífinku řekla, že dlouholeté bydlení v obecním bytě v Bílině, kde se v té době stala starostkou, nepovažovala za nadstandard či něco špatného. Omluvila se naopak za nedůslednost v případě pozemku, na kterém jsou podle serveru Seznam Zprávy černé stavby. Zástupci Pirátů i STAN stále požadují její rezignaci.

Evropská komise (EK) zaslala českým úřadům další sérii dotazů týkajících se řešení střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Píše to server Seznam Zprávy.

Ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé) řekl v debatě Událostí, komentářů o rozpočtových pravidlech, že vláda Andreje Babiše (ANO) chce šetřit a měnit rozpočtovou politiku státu, ale viní zejména opozici z toho, že ve sněmovně kvůli obstrukcím nelze prosadit žádné reformy. „Abychom změnili systém mandatorních výdajů, musíme změnit zákony. Jak můžeme měnit zákony, když sněmovna nefunguje,“ konstatoval. Člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Jakob (TOP 09) oponoval tím, že současná vláda ve sněmovně nepředložila žádnou reformu státního rozpočtu, která by měla pozitivní dopad na mandatorní výdaje. „Je potřeba hledat cesty ke konsolidaci veřejných financí. Nelze donekonečna žít na dluh,“ řekl. Debaty se také zúčastnili další členové sněmovního rozpočtového výboru Jan Papajanovský (STAN) a Jana Murová (ANO). Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Ministerstvo spravedlnosti chce omezit pravomoci odvolacích soudů. Navrhuje vzít jim možnost zavázat nižší instanci k tomu, jak má rozhodnout. Právě to se stalo v kauze Čapí hnízdo. Opozice vidí za postupem resortu snahu zabránit možnému budoucímu potrestání premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministr Jeroným Tejc (za ANO) krok hájí tím, že po něm volají obhájci.

Finský prezident Alexander Stubb se v úterý na konferenci Evropa jako úkol na Pražském hradě vyslovil pro širší evropskou integraci i rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a další země včetně Ukrajiny. Jde podle něj o geopolitické a strategické rozhodnutí, pro které aktuálně existuje příležitost. Její okno se však může brzy zavřít, hovořil v té souvislosti zhruba o pěti letech. U příležitosti jeho pobytu v Praze udělal s finským prezidentem rozhovor moderátor ČT Martin Řezníček.

Vrcholný politik se může k rozhodnutí soudů vyjadřovat jako běžný občan, uvedla v Interview ČT24 předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy). Reagovala tak na výroky premiéra Andreje Babiše (ANO), který označil pondělní rozsudek nad svou někdejší poradkyní a europoslankyní Janou Nagyovou (ANO) v kauze Čapí hnízdo za „individuální selhání justice“. Vesecká zároveň přiznala, že mezi lidmi, kteří se zúčastnili úterního pochodu na podporu České televize a Českého rozhlasu, mohli být i voliči Motoristů. Strana totiž změnu financování veřejnoprávních médií ve volebním programu neměla a k návrhu přistoupila pouze na základě koaliční dohody, dodala. Moderátorem pořadu byl Jiří Václavek.

Agentura pro sociální začleňování dokázala získat pro obce s vyloučenými lokalitami čtyři miliardy korun. Její fungování ovšem ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ukončilo. Postavili se za ni i regionální politici, kteří s ní spolupracovali. V posledních měsících vláda Andreje Babiše (ANO) ve jménu úspor ve státní správě provedla už dvě kola propouštění. Jedná se především o MMR a ministerstvo práce a sociálních věcí. Reportéři ČT mluvili s desítkami lidí z obou resortů.

„Jde o individuální selhání justice v případě kauzy Čapí hnízdo. Trestní řád byl ohnut a zlomen,“ prohlásil místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) v Událostech, komentářích. Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se vůči zpochybnění české justice ohradila. Zdůraznila, že stále žijeme v právním státě. Vondráček zmínil bitcoinovou kauzu, která je dle něj teprve na začátku kvůli „informačnímu balastu, auditům a časovým osám“. „V bitcoinové kauze selhaly kontrolní mechanismy. Ale hlavní problém je, že se směšuje rovina spravedlnosti s rovinou politickou. Ministerstvo spravedlnosti férově zpracovalo audity pro zodpovězení otázek veřejnosti a pro odhalení nefunkčních kontrolních mechanismů. Nicméně odpověď na všechny otázky musí přinést orgány činné v trestním řízení. Ministerstvo v tomto ohledu poskytlo maximální součinnost,“ namítla Decroix. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.

Arménie si vybrala evropskou budoucnost, mír a rozhodla se zbavit ruského vlivu, prohlásil po summitu Evropského politického společenství (EPC) francouzský prezident Emmanuel Macron. Předseda Evropské rady António Costa po zasedání téměř pěti desítek lídrů v Jerevanu uvedl, že Evropa v zájmu své bezpečnosti musí spolupracovat s partnery ve všech regionech včetně jižního Kavkazu. Česko v Jerevanu zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).