Andrej Babiš strana 2 z 5

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) brzy navštíví Ukrajinu. Uvedl to po telefonátu se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Ministři spolu podle Macinky hovořili o budoucí spolupráci i náladách části české veřejnosti vůči Ukrajincům v Česku. Shodli se na tom, že je jejich společným úkolem pracovat na tom, aby byly pozitivnější. V diskusi budou brzy pokračovat při Macinkově návštěvě Kyjeva, dodal český ministr.

„Jsme svědky vzniku nových globálních geopolitických pravidel a Česko na to musí reagovat. Nelze se na to pouze dívat a komentovat, ale musíme se k tomu jako země postavit,“ míní předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). Místopředseda ústavně–právního výboru Karel Dvořák (STAN) se obává, že dochází ke změně světového řádu na imperiální uspořádání, kde neplatí mezinárodní právo. Bývalého ministra zahraničí a poslance Jana Lipavského (za ODS) zejména znervózňují výroky Trumpa ohledně Grónska a očekává silnou a jednotnou pozici EU, aby naopak pokračovala konstruktivní spolupráce s USA. Podle člena zahraničního výboru Jindřicha Rajchla (PRO, klub SPD) je důležité prosazovat střízlivou zahraniční politiku a zaměřit se na české národní zájmy, nikoliv kádrovat velmoci. Události, komentáře moderovala Tereza Řezníčková.

Pokud chceme mít vliv na dodržování mezinárodního práva, musí se Evropa mobilizovat, být silná a jednotná, řekl k zásahu USA ve Venezuele předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). USA zajaly tamního diktátora Nicoláse Madura a odvezly ho k soudu v New Yorku. Podle Vystrčila je ale takové řešení konfliktů nebezpečné. „Může se stát, že to zemi pomůže (...), ale pravidla by měli dodržovat všichni,“ dodal v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.

V pondělí schválený program vlády Andreje Babiše (ANO) slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací. Někteří politici hovoří dokonce o možnosti ušetřit v oblasti nevládních spolků desítky miliard korun. Podrobná analýza státních výdajů však ukazuje, že prostor pro radikální škrty je minimální, aniž by došlo k ohrožení sportu mládeže, školství, sociálních služeb nebo ochrany přírody. Vyplývá to z rozhovorů pro nový díl ekonomické publicistiky ČT Bilance.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v pondělí odvolal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána. Důvodem jsou podle něj dlouhodobé neuspokojivé hospodářské výsledky a rozdílná představa o vedení státního podniku. Dočasně ho povede ředitel divize sdílených služeb České pošty Ondřej Škorpil. Informovala o tom Ivana Nguyenová z odboru komunikace ministerstva vnitra. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve v pondělí Metnara pověřil vypsáním výběrového řízení na vedení pošty.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura svůj novoroční projev pojal jako projev předsedy hnutí SPD, řekl v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO). Opozice chce hlasovat o odvolání Okamury z postu šéfa dolní parlamentní komory kvůli ostrým výrokům vůči Ukrajině či Evropské unii. Představitelé opozičních stran nesouhlasí ani s výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy, podle něhož není prokázáno, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 bylo Rusko. S Fialou nesouhlasí ani někteří ministři ANO, včetně premiéra.

Pozice prezidenta Petra Pavla ke jmenování čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí se nijak nemění. Hrad to sdělil České televizi poté, co premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání vlády uvedl, že na přání Motoristů ponese ve středu na jednání s Pavlem Turkovu nominaci.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila své programové prohlášení. Za týden by s ním měla žádat sněmovnu o důvěru. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády sdělil, že kabinet schválil programové prohlášení v té podobě, v jaké ho zveřejnil na konci října loňského roku. Ministři jednali i o služebním zákonu. Ten chce vláda nahradit normou s flexibilnějšími prvky, jak navrhli koaliční poslanci. Babiš rovněž potvrdil, že ve středu ponese na jednání na Hradě nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí.

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o důsledcích útoku USA na Venezuelu, při kterém došlo k zatčení autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Pořad se také věnoval obsahu novoročních projevů prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD). Hosté probrali i možné cesty k míru v rusko-ukrajinské válce. Pozvání přijali filmový režisér a producent Václav Marhoul, diplomat a bývalý ministr obrany Karel Kühnl, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, komentátorka Tereza Povolná a publicista Roman Joch. Diskusí provázela Jana Fabianová.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Uvedl to na instagramu. Americké síly při sobotním útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.

Premiér Andrej Babiš podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (oba ANO) navrhne Filipa Turka (Motoristé) do čela ministerstva životního prostředí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Prezident Petr Pavel Turka dlouhodobě odmítá. Resort dočasně vede předseda Motoristů Petr Macinka, který je zároveň v čele ministerstva zahraničí.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si pozve ukrajinského velvyslance v Praze Vasyla Zvaryče kvůli jeho kritice projevu šéfa sněmovny Tomia Okamury (SPD). Předsedové senátorských klubů ODS a TOP 09, STAN, KDU-ČSL, SEN 21 a Piráti společně vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby dal Okamurovi jasně najevo, že jeho vyjádření škodí Česku a nejsou slučitelná s deklarovanými principy zahraniční politiky nynější vlády ANO, SPD a Motoristů.

Výdaje na obranu minulý měsíc vzrostly oproti zbytku roku o více než 43 miliard, zjistila z nejnovějších dat ministerstev obrany a financí Česká televize. Za celý loňský rok Česko vykáže útraty ve výši 171,5 miliardy korun, čímž by podruhé za dvacet let mohlo splnit závazek vůči NATO vydávat minimálně dvě procenta HDP. Ke splnění aliančního cíle chce využít i 15,5 miliardy, které plánují vykázat jiné úřady než resort obrany.

Hosté Událostí, komentářů debatovali o ruské invazi na Ukrajinu, bezpečnostních zárukách, mírových jednáních a roli Evropy. Diskuse se účastnili europoslanec a místopředseda STAN Jan Farský, místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Podle Vondry je klíčové, aby se mír opíral o seriózní bezpečnostní garance a nebyla to jen krátká přestávka mezi ruskými útoky na Ukrajinu. „Evropa není slabá, ale je fragmentovaná. (...) V Evropě chybí vůle spojit svou sílu vůči Rusku,“ myslí si Farský. Diskuse se také týkala novoročního projevu předsedy poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD). „S formou některých výroků Okamury nesouhlasím, ale jsou to fakta,“ sdělil Doksanský. Vondráček míní, že zahraniční politiku určuje premiér a ministr zahraničí, proto Okamura mluvil spíše za sebe a ne za vládu. Moderovala Tereza Řezníčková.

Opoziční strany chtějí vyvolat hlasování Poslanecké sněmovny o odvolání předsedy Tomia Okamury (SPD). Sběr podpisů nutných k podání návrhu začne příští týden, avizoval předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Okamura čelí kritice všech stran sněmovní opozice kvůli svému novoročnímu projevu kritickému k pomoci Ukrajině. Předsednictvo ODS v pátek uvedlo, že chce jeho výroky ve sněmovně projednávat. Okamura v reakci sdělil, že opozice nemá žádné pozitivní téma.

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.

Předseda Poslanecké sněmovny a lídr SPD Tomio Okamura se v novoročním projevu, který zveřejnil na sociálních sítích, opět vymezil proti poskytování zbraní Ukrajině. Nelze je posílat k „udržování naprosto nesmyslné války“, prohlásil v desetiminutovém příspěvku. Poznamenal také, že kabinet ANO, SPD a Motoristů bude vládou pragmatickou, jež bude jednat tak, aby to přinášelo prospěch českým občanům a firmám.

Vláda udělá vše pro to, aby se česká rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. V novoročním projevu, zveřejněném na sociálních sítích, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Doufá také, že rok 2026 bude rokem míru. Považuje za neodpovědné, když politici straší válkou, odmítá prý tezi, že mír je slabost.

Odbory kritizují návrhy vládních poslanců k nahrazení služebního zákona novou normou, která by usnadnila propouštění úředníků. Označily je za diletantský hazard. Žádají vládu, aby předlohu na svém jednání odmítla. Poukazují na to, že zamýšlené změny s dopadem na desetitisíce zaměstnanců s odboráři nikdo neprojednal, neprošly řádným legislativním procesem, jsou nekoncepční a mohly by ohrozit fungování úřadů, sdělil předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO) Pavel Bednář.

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.

S novým rokem chce vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) začít naplno prosazovat své priority. Protože začne hospodařením v provizoriu, hodlá jako první schválit rozpočet, který jí umožní naplňování slibů. Mezi ně patří zrušení hlavních bodů důchodové reformy, rozhodnout má též o restartu elektronické evidence tržeb. Kabinet také plánuje znovu zavést některé daňové slevy. Rušení úsporných kroků a zvyšování výdajů na dluh ale s obavami sledují zástupci předchozí vlády.

Premiér Andrej Babiš (ANO) do svěřenského fondu RSVP Trust vloží výhradně holding Agrofert, nikoli svou investiční a holdingovou společnost SynBiol, řekl Deníku. Vyřešením střetu zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu podmiňoval prezident Petr Pavel jmenování Babiše premiérem.