V Poslanecké sněmovně ve středu poprvé zasedal rozpočtový výbor, aby projednal návrh státního rozpočtu, který předložila končící koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Vláda v demisi navrhla schodek 286 miliard korun. Na návrh místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ale výbor projednávání přerušil do pondělí. Podle možné budoucí ministryně financí návrh nepokrývá povinné, zákonem předepsané a investiční výdaje v objemu 95,9 miliardy. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) tvrzení odmítá.
„Jednání, které trvalo více než tři hodiny, přineslo naprosto alarmující zjištění, kvůli kterým jsme ho museli přerušit,“ prohlásila Schillerová, podle níž rozpočtový výbor nemohl jednat o materiálu, který nesplňuje základní zákonné náležitosti.
ANO podle Schillerové nehovoří o žádných nadbytečných požadavcích, ale o zákonných výdajích, které musí rozpočet zabezpečit. Například v kapitole ministerstva práce podle ní chybí nejméně 32 miliard na důchody, nemocenskou, na péči nebo podpory v nezaměstnanosti.
V rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury podle místopředsedkyně ANO chybí 32,7 miliardy korun na naplánované dopravní investice a v rozpočtu samotného ministerstva dopravy chybí podle ní osm miliard na spolufinancování investic, peníze na slevy na jízdném nebo na dálkovou železniční dopravu. Ministerstvu školství podle ní chybí sedm miliard a jde třeba o peníze na kampusy Masarykovy univerzity v Brně nebo Univerzity Karlovy v Praze, vyjmenovala jako příklady.
„Bylo to tak, že členové rozpočtového výboru si vůbec nejsou jisti těmi čísly. A chtěli si je více potvrdit s lidmi, kteří s těmi čísly na každodenní bázi pracují, s těmi, kteří připravovali jednotlivé kapitoly,“ řekl předseda výboru Vladimír Pikora (Motoristé).
Proto se také podle něj poslanci ptali na jednotlivé kapitoly. Na dotaz, zda je možné, že nastupující vládní koalice ANO, Motoristů a SPD připraví vlastní rozpočet, odpověděl, že ve hře je všechno.
Návrh státního rozpočtu byl tématem i na koaliční radě ANO, SPD a Motoristů, která proběhla po jednání rozpočtového výboru. Podle předsedy poslaneckého klubu Motoristů Borise Šťastného zabrala jednání o rozpočtu drtivou většinu zhruba hodinové schůzky. Koalice se k celé věci vrátí ještě před pondělním zasedáním rozpočtového výboru.
„Rozešli jsme se s tím, že si to každý z nás projedná v rámci jednotlivých klubů stran. Sejdeme se znovu v pondělí ráno před jednáním rozpočtového výboru, kde si definitivně řekneme, jakým způsobem se k tomu postavíme při hlasování,“ avizovala Schillerová.
Stanjura si za návrhem rozpočtu stojí
Stanjura během jednání rozpočtového výboru řekl, že rozpočet pokládá za realistický a proinvestiční. Zdůraznil, že si za návrhem stojí. „Evidentně chtějí zvyšovat deficit. To všechno je jenom mediální příprava k tomu, aby ten důvod měli,“ prohlásil po schůzi končící ministr směrem ke vznikajícími kabinetu. Z vyjádření poslanců nastupující vládní koalice je podle něj zřejmé, že budou hlasovat proti rozpočtu. Tvrzení o chybějících mandatorních výdajích označil za lži a podotkl, že se je podařilo vyvrátit.
„Nejdůležitější mandatorní výdaje jsou naplánovány dobře,“ sdělila členka výboru a bývalá místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN).
Předseda klubu TOP 09 a člen výboru Jan Jakob navrhoval, aby výbor doporučil sněmovně vrátit rozpočet vládě k přepracování. O jeho návrhu se ovšem nehlasovalo. Mohlo by se o něm ale hlasovat v pondělí.
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) odpoledne sdělil, že se vznikající koalice snaží debatou o rozpočtu překrýt problém se střetem zájmů kandidáta na premiéra Andreje Babiše (ANO). „Pro vznikající vládu není nic jednoduššího než se nevyčerpávat nad naším návrhem rozpočtu a poslat svůj. My jsme to před čtyřmi roky udělali,“ připomněl.
Rozpočtový výbor, v němž už mají nově většinu strany nastupující vládní koalice, tedy ANO, SPD a Motoristů, má poslancům vydat doporučení pro první čtení. Zákonodárci v něm schvalují základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a schodek a způsob jeho vypořádání.
Rozpočet kritizovali i další představitelé ANO
Na středeční rozpočtový výbor zavítali i další představitelé hnutí ANO, kteří poukazovali na jednotlivé rozpočtové kapitoly podle jejich zájmu a zmiňovali příklady, kde podle nich chybí peníze. Poslanci ODS Jiří Havránek a Vojtěch Munzar naopak uváděli, že před prvním čtením má výbor posuzovat hlavně základní ukazatele rozpočtu.
Například podle člena zemědělského výboru Karla Turečka (ANO) chybí kolem sedmi miliard korun na spolufinancování evropských fondů. Podle možného budoucího ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) jsou podceněné výdaje resortu práce například na důchody, ale i na další dávky. Podseknuté výdaje se podle něj ale týkají všech resortů.
Předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl nicméně podotkl, že v případě rozpočtu ministerstva práce se rada dívala na klíčové položky a například v případě důchodů problém nevidí.
Lubomír Metnar (ANO) řekl, že ministerstvo vnitra přišlo o 670 milionů korun na dotace sborům dobrovolných hasičů a zůstalo mu čtyřicet milionů korun. Stanjura se s ním o to přel a řekl, že včetně ušetřených peněz z minulých let je pro dobrovolné hasiče v rozpočtu vnitra k dispozici 1,34 miliardy korun.
Bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík (za SPD) řekl, že rozpočet je postaven na špatných východiscích. Například inflace se podle něj bude blížit třem procentům a možná bude i vyšší. Vláda odhaduje naproti tomu růst cen o 2,3 procenta. Rozpočet je podle Ševčíka sestavený chybně a možná je to i záměrně, aby nový kabinet začal o tyto chyby zakopávat již od počátku.
Stanjura to ale odmítl. Zdůvodnil to tím, že nynější vláda chtěla vládnout, a proto by si nepřipravovala sama na sebe „miny“ do rozpočtu. Opakovaně uváděl, že prognózované příjmy označil výbor pro rozpočtové prognózy za realistické.
Podle pirátské poslankyně Venduly Svobodové chybí v rozpočtu čtrnáct miliard na podporu dostupného nájemního bydlení.
Výdaje mají podle návrhu vzrůst o 81,6 miliardy
Příjmy rozpočtu se mají meziročně zvýšit o 36,6 miliardy na 2122,7 miliardy korun. Výdaje mají vzrůst o 81,6 miliardy na 2408,7 miliardy korun. Návrh rozpočtu počítá s růstem ekonomiky v příštím roce o dvě procenta. Kolem dvou procent by se měla pohybovat i inflace. Vláda v demisi jako hlavní priority rozpočtu uvádí obranu a bezpečnost obyvatelstva, výzkum a inovace nebo investice do infrastruktury.
První čtení rozpočtu na plénu sněmovny se má konat příští středu. Pokud poslanci v prvním čtení základní parametry schválí, už je nebudou moci měnit. Budou moci pouze navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
Stanjura nicméně poznamenal, že prostor pro změny uvnitř rozpočtu mezi prvním a druhým čtením vidí jako malý. Důvodem je podle něj vysoký podíl povinných výdajů, který v souhrnu se všemi zákonem předepsanými výdaji představuje asi 95 procent výdajů rozpočtu.
Podle Hampla vláda zneužívá výjimku u výdajů na obranu
Stanjura už dříve upozornil na to, že podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený schodek 237 miliard korun. Dodatečných 49 miliard korun tvoří výdaje na obranu nad dvě procenta HDP a půjčka na Dukovany, na které se rozpočtová pravidla nevztahují.
Podle předsedy NRR Hampla ovšem končící kabinet výjimku zneužívá. Vláda v demisi podle něj takto financuje výstavbu dopravní infrastruktury pomocí výjimky určené na obranné výdaje. Poukazoval například na to, že zatímco letos je v rozpočtu ministerstva dopravy označena jako výdaje na obranu suma zhruba 130 milionů korun, pro příští rok je to už dvacet miliard. Sdělil také, že podle rady je tento nárůst výdajů neodůvodnitelný tím, že jej podle metodiky lze vysvětlit jako výdaj, který je vázán na zvyšování obranyschopnosti země. Tento nárůst označil za absolutně enormní.
„I ostatní členské státy používají výdaje na infrastrukturu jako výdaje na obranu,“ reagoval Stanjura. Jako příklad uvedl, že pokud to schválí Evropská komise, budou mezi výdaje na obranu započteny i výdaje na výstavbu dálnice D11.
Vláda v demisi před týdnem opětovně poslala návrh rozpočtu na příští rok do sněmovny. Je identický s původním návrhem z konce září. Končící kabinet už jednou rozpočet předložil, po říjnových volbách se jím ale nově zvolení poslanci nemohli zabývat. Nová koalice postup vlády v demisi kritizovala.
Čtyři resorty dostanou chybějící peníze do konce listopadu, řekl Jurečka
Právě končící vláda se na svém středečním jednání taktéž zabývala ekonomickými otázkami. Jurečka po zasedání sdělil, že resorty školství, spravedlnosti, zemědělství a sociálních věcí dostanou na chybějící mandatorní výdaje od ostatních ministerstev peníze do konce listopadu.
Každé ministerstvo podle něj přesně ví, kolik peněz už letos nestihne spotřebovat, poslat je tak má tam, kde chybí. Podle Jurečky zatím nejsou peníze na platy soudců, ve školství i ministerstvu práce a sociálních věcí.
Konkrétně v regionálním školství chybí 3,5 miliardy korun. Kvůli chybějícím penězům vyhlásily minulý týden školské odbory stávkovou pohotovost.
„Počítáme s tím, že do resortů by se měly peníze dostat zhruba během čtrnácti dnů,“ upřesnil později Jurečka. Postup vlády v demisi hájil tím, že šetří výdaje na státní dluh, který zbytečně nezvyšuje.
Vláda v demisi také opětovně schválila návrh státního závěrečného účtu za rok 2024, vyplývá z výsledků jednání kabinetu. Poprvé návrh schválila v dubnu, sněmovna ho ale do říjnových voleb nestihla projednat, a proto jí ho vláda poslala znovu. Projednání státního závěrečného účtu za loňský rok je nutnou podmínkou pro to, aby dolní komora mohla ve třetím čtení schválit státní rozpočet na rok příští.









