STAN

Poslanci navrhli ve druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

Krajská soudkyně Dita Řepková se v prosinci stane ústavní soudkyní. Senát její jmenování podle očekávání schválil, jak mu to doporučily jeho výbory. Její kandidaturu přišel v poledne před členy horní komory obhájit prezident Petr Pavel. Podle něj obstála pod tlakem, když soudila mediálně sledované případy, zaujala i svou autenticitou, upřímností a spontánností. Řepková senátorům řekla, že Ústavní soud nemá být tím, kdo vládne všem, má zejména dohlížet na dodržování základních práv a svobod.

Starostové a nezávislí (STAN) vyloučili bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka z hnutí v souladu se svými stanovami, rozhodl ve středu pravomocně Vrchní soud v Praze, vyhověl odvolání hnutí. STAN Hlubučka vyloučil v souvislosti s trestní kauzou Dozimetr, v níž politik figuruje jako jeden z obžalovaných, a také kvůli dalším kauzám. Proti rozsudku může Hlubuček podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně.

Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna má mimořádné politické konexe a vymezil se vůči plánovaným změnám fungování své instituce. Reportéři ČT zjistili, že Mlsna přes WhatsApp neoficiálně oslovil některé instituce, které se za něj pak postavily. Mnohdy doslovně zkopírovaly stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Natáčel Michael Fiala.

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) a šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) představili výsledky socioekonomické studie, která řeší dopady dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech na Vysočinu. Podle studie přibyde téměř deset tisíc nových obyvatel, s čímž bude spojen nedostatek lékařů i bytů. Mezi pozitiva mají patřit vyšší příjmy obcí, vyšší zaplněnost dosud málo vytížených školských zařízení a do budoucna lepší prosperita regionu.

Události 17. listopadu 1989 si na Národní třídě v Praze připomínali pamětníci, studenti i rodiny s dětmi. Vpodvečer přítomní zhlédli film Svoboda nás spojuje a v 17:11 vyslechli píseň Modlitba pro Martu. Většina zúčastněných se shodla, že připomínat si události z roku 1989 chodí pravidelně. Na Národní třídu přišla během dne i řada politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš. Program v metropoli večer vyvrcholil velkým koncertem na Václavském náměstí.

Důchodová reforma, která postupně zvyšuje věk odchodu do penze, pravděpodobně projde Senátem. Zjistila to Česká televize, když oslovila předsedy největších senátorských klubů. Všichni koaliční senátoři pro normu ale s největší pravděpodobností hlasovat nebudou. Šéfové klubů očekávají obsáhlou debatu o konkrétních parametrech. Hlavně o nově definované skupině náročných profesí.

Hnutí ANO potvrdilo i v listopadovém volebním modelu agentury Kantar CZ velký náskok, jeho podpora ještě vzrostla. Podle modelu si polepšila i koalice SPOLU či Piráti, naopak hnutí STAN kleslo. Do sněmovny by se dostala ještě SPD. Pouze pět uskupení by pětiprocentní hranici překonalo i v modelu, kdy by kandidovaly ODS, KDU-ČSL a TOP 09 samostatně. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se v noci na sobotu dohodli na unijním rozpočtu na příští rok ve výši téměř 200 miliard eur (pěti bilionů korun). Informovala o tom Rada Evropské unie. Dohodu vyjednavačů musí ještě oficiálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu.

Unie bezpečnostních složek (UBS) ani po příslibu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně zvýšení platů policistů a hasičů o 2500 korun neustoupila od plánovaného protestu ve čtvrtek 21. listopadu před budovou ministerstva. Odbory chtějí nadále upozornit na nízké platy policistů, hasičů i dalších příslušníků a zaměstnanců sborů.

Kabinet chce sjednotit měsíční hlášení firem úřadům. Odpadlo by tak samostatné posílání potvrzení o zdanitelných příjmech, přehledu výše pojistného nebo informací a statistik o průměrném výdělku. Místo toho zaměstnavatelé pošlou jen jeden formulář, který si pak jednotlivé úřady převezmou. „Pilotní projekt spouštíme od července 2025, počítáme pak s plným náběhem od začátku roku 2026,“ informoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Rozsudek o psychiatrovi Janu Cimickém, kterému Obvodní soud pro Prahu 8 nepravomocně uložil pět let vězení a zákaz výkonu lékařské praxe po dobu deseti let, považuje spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová (STAN) za pozitivní. Apeluje však, aby se lidé na problematiku sexualizovaného násilí nedívali prizmatem medializovaných kauz. Uvedla, že každý druhý pachatel dle statistik dostane za znásilnění jen podmínku. Oběť sexualizovaného násilí přitom prožívá dle psychologa Petra Válka z organizace Spondea celou škálu emocí a jde o zásadní zásah do lidské psychiky.

Policisté tvrdí, že jejich práci komplikuje nadbytečná byrokracie. Také prý chybí tisíce lidí. I proto vznikne pracovní skupina, která se bude zabývat upuštěním od některých agend, například v oblasti přestupků. To by znamenalo velký posun a úlevu v tom, co musí policisté řešit.

Hasiči a policisté dostanou přidáno 2500 korun měsíčně, sdělil po jednání s odbory bezpečnostních sborů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kromě již slíbených 1500 korun v tarifní složce získají dalších tisíc korun jako stabilizační příspěvek. Hasičům a policistům, kteří pracují ve směnném provozu, by se měly platy zvednout ještě o trochu více. Zástupci odborů doplnili, že by se navýšení mělo týkat i ostatních bezpečnostních sborů. Výsledek jednání považují za posun, spokojeni jsou ale jen částečně. Ministr o situaci jednal i s prezidentem Petrem Pavlem.

Vláda ve středu schválila rozsáhlou reformu trestního práva, která klade důraz na alternativní tresty včetně peněžitého a částečně dekriminalizuje některé činy. Součástí schválených změn je i částečné uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Vláda také schválila návrh dvaceti staveb pro zlepšení dopravy v okolí dostavby Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1 za 1,3 miliardy.

Hospodaření samospráv letos skončí v plusu přes sedmdesát miliard korun, vyplývá z odhadů ministerstva financí. Část poslanců kritizuje, že výsledky zkresluje Praha, která je v rozpočtu mezi obcemi, a žádá změnu. V pololetí vykázalo hlavní město téměř sedmnáctimiliardový přebytek.

Sněmovní volby by v říjnu vyhrálo hnutí ANO se 33,5 procenta hlasů, ODS by dostala dvanáct a STAN jedenáct procent. Klesla podpora Pirátů a SPD, do dolní komory by se spolu s nimi dostali také Motoristé a KSČM. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejichž předsedové nedávno podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici SPOLU. Vzrostl zájem lidí jít k volbám.

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s výrokem Výborného z diskusního pořadu v CNN Prima News vyjádřila i Potravinářská komora. Ministr ale v pondělním pořadu 90' ČT24 řekl, že si za výroky stojí.

Od ledna se znovu zvedne spotřební daň z lihu, a to o deset procent. S nárůstem počítá loni schválený úsporný balíček. Desetinové zvýšení přinesl už letošní rok, vláda očekávala půl miliardy navíc do rozpočtu. V meziročním srovnání ke konci října se ale naopak vybralo méně než loni – o tři sta milionů. Ministerstvo financí čeká vyšší výnos až před koncem roku. Podle výrobců lihovin spotřeba klesá, proto žádají, aby odvody už nerostly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní plán měnit nehodlá.

Přenést vyšetřování přestupků proti státní správě a samosprávě na správní orgány či zjednodušit vyšetřování přestupků proti majetku a občanskému soužití – takové kroky by mohly snížit administrativní zatížení policistů o desítky procent. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Šéf policie bude usilovat o to, aby ministerstvo vnitra zpracovalo věcný záměr zákona o přestupcích. Omezení byrokracie je spolu s lepšími platovými podmínkami pro policisty jedním z požadavků, na kterém se vedení policie shodne s odboráři.

Ministerstva průmyslu a životního prostředí chtějí otevřít cestu větrným elektrárnám, a to skrze novelu energetického zákona. Pro jejich výstavbu by měly vzniknout i speciální zóny. Aktuálně patří Česko ve výrobě tohoto typu energie mezi nejhorší v Evropě.

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Jesenicko patří k regionům, které se stále vzpamatovávají po zářijových povodních. Zástupci státu i kraje uvádějí, že finanční pomoc funguje, podle některých podnikatelů ale informování o možnostech podpory není dostatečné. Následky velké vody jsou navíc jen jedním z problémů regionu, který se mimo jiné potýká s vylidňováním. Řešení je třeba promyslet komplexně a vyžaduje investice, shodli se hosté diskusního pořadu Zkraje.