STAN

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné kolo projednávání vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Opozice ji kritizovala, obává se umožnění nekontrolovatelného zadlužování a posunu ve vztahu výkonné a zákonodárné moci. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla, že by nemyslela na další generace. „Právě naopak,“ sdělila. Dolní komora od 14. hodiny pokračuje ve druhém čtení senátní ústavní novely, která rozšiřuje prověrkovou působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i na Českou televizi a Český rozhlas.

Důchodový systém by mohl podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí letos skončit v přebytku kolem dvaceti miliard korun. Schválený rozpočet počítal s přebytkem 15,6 miliardy. V posledních letech systém končil výrazně ve ztrátě. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce první úpravy penzí projednat ve vládě do konce května. Opozice varuje, že změny mohou systém vrátit do hlubokých ztrát.

Podle dubnového volebního modelu roku 2026 by s přehledem vyhrálo volby hnutí ANO. Oproti březnovému modelu si však pohoršilo o dva procentní body, uvádí agentura Kantar CZ. Další subjekty následují s velkým odstupem, druhé místo si udrželo hnutí STAN. Motoristé se pohybují na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Vláda připravuje návrh na zavedení celostátního referenda, k jehož přijetí se zavázala v programovém prohlášení. Na podrobnostech se ale hnutí ANO a SPD neshodují – předmětem debaty je, kolik lidí by mělo k volebním urnám přijít, aby byl výsledek hlasování platný. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) požaduje, aby se pro danou otázku vyslovila minimálně čtvrtina všech voličů, předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) prosazuje nižší počet. Koalice nicméně potřebuje i podporu opozice, protože jde o zákon ústavní.

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) nenalezli shodu v tom, kdo by měl reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pavel to sdělil po pátečním jednání s předsedou vlády na Pražském hradě. Babiš míní, že hlava státu by neměla zemi reprezentovat, a to kvůli názorovému nesouladu v otázce naplňování závazků NATO. Prezident však na účasti trvá, a pokud by mu ji vláda nedovolila, hrozí kompetenční žalobou. Podle Babiše se o složení delegace rozhodne v červnu.

Hosté Události, komentářů probrali českou zahraniční politiku a spor prezidenta Petra Pavla s vládou Andreje Babiše (ANO) o účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pozvání přijali členové sněmovního zahraničního výboru Michal Ratiborský (ANO) a Barbora Urbanová (STAN). „Prezident a vláda se shodují v nutnosti naplňování závazku k výdajům na obranu, ale v zahraniční politice tomu tak není. Například v otázce Číny,“ uvedl Ratiborský. „Svět není černobílý. Nemáme dvě různé zahraniční politiky. Vláda a prezident by se měli shodovat a reprezentovat zájmy naší země,“ míní Urbanová. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová cítí přes mediálně rozebírané kauzy podporu premiéra Andreje Babiše (oba ANO). Na čtvrtečním brífinku řekla, že dlouholeté bydlení v obecním bytě v Bílině, kde se v té době stala starostkou, nepovažovala za nadstandard či něco špatného. Omluvila se naopak za nedůslednost v případě pozemku, na kterém jsou podle serveru Seznam Zprávy černé stavby. Zástupci Pirátů i STAN stále požadují její rezignaci.

Ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé) řekl v debatě Událostí, komentářů o rozpočtových pravidlech, že vláda Andreje Babiše (ANO) chce šetřit a měnit rozpočtovou politiku státu, ale viní zejména opozici z toho, že ve sněmovně kvůli obstrukcím nelze prosadit žádné reformy. „Abychom změnili systém mandatorních výdajů, musíme změnit zákony. Jak můžeme měnit zákony, když sněmovna nefunguje,“ konstatoval. Člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Jakob (TOP 09) oponoval tím, že současná vláda ve sněmovně nepředložila žádnou reformu státního rozpočtu, která by měla pozitivní dopad na mandatorní výdaje. „Je potřeba hledat cesty ke konsolidaci veřejných financí. Nelze donekonečna žít na dluh,“ řekl. Debaty se také zúčastnili další členové sněmovního rozpočtového výboru Jan Papajanovský (STAN) a Jana Murová (ANO). Pořad moderoval Lukáš Dolanský.

Ministerstvo spravedlnosti chce omezit pravomoci odvolacích soudů. Navrhuje vzít jim možnost zavázat nižší instanci k tomu, jak má rozhodnout. Právě to se stalo v kauze Čapí hnízdo. Opozice vidí za postupem resortu snahu zabránit možnému budoucímu potrestání premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministr Jeroným Tejc (za ANO) krok hájí tím, že po něm volají obhájci.

Sněmovní opozice zamezila zahájení závěrečného schvalování vládní novely k rozpočtům. K návrhu, jehož hlavní částí je formální vynětí řady státních výdajů z deficitu rozpočtu, se poslanci vrátí příští středu. Poslanci odhlasovali odklad povinného používání Národního geoportálu územního plánování o jeden rok, novelu ještě posoudí Senát. Do závěrečného schvalování pak poslali zavedení předporodního rodičovského příspěvku. Sněmovna nepokračovala v debatě o postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Schůzi podle dohod klubů ukončila.

Menší zdravotní pojišťovny letos dostanou celkem zhruba 7,9 miliardy korun z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která v uplynulých letech měla zvýšený zisk kvůli platbám státu za ukrajinské uprchlíky. Senát ve středu toto přerozdělení schválil kvůli stabilizaci systému zdravotního pojištění. Senátoři odmítli snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Horní komora podpořila novelu, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách s výjimkou komunálních.

Obce zřejmě budou muset na svoje náklady kastrovat toulavé kočky. Plánuje to chystaná novela, kterou tento týden podpořila vláda. Dle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) si obce samy rozhodnou, jak „nejlépe řídit i tu svoji výši nákladů spojenou s útulky nebo odchytem“. Sdružení místních samospráv přitom požadovalo, aby náklady hradil stát. „Malé obce to určitě potrápí v rozpočtu (…), nemáme žádný aparát, který by ty odchyty prováděl,“ uvedla starostka a místopředsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Jaroslava Mikáčová (STAN). Podle ní může rovněž dojít k záměně opuštěného a chovného zvířete. Na to myslí novela, podle níž by kastrované kočky mělo odlišit zkrácení ucha.

Politici, kteří působí paralelně v obecní a krajské samosprávě, budou dál dostávat snížené odměny. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení právní úpravy. Plnou odměnu těmto politikům od letoška vyplácí jen jeden samosprávný celek, zatímco druhý ji snižuje na 40 procent částky, na kterou by měli nárok, pokud by působili jen v jednom zastupitelstvu. Návrh podala skupina 22 senátorů.

Poslanecká sněmovna na řádné schůzi přerušila jednání o stanovisku vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně. Usnesení, které mimo jiné vyzývá pořadatele sjezdu, aby od něj upustili, navrhl jménem koalice zařadit na program schůze šéf dolní komory a předseda SPD Tomio Okamura (SPD). Opozice žádnou ze tří desítek navrhovaných změn programu schůze neprosadila. Schůze byla přerušena v noci na středu, v debatě by měli zákonodárci pokračovat ve středu v 18 hodin.

Agentura pro sociální začleňování dokázala získat pro obce s vyloučenými lokalitami čtyři miliardy korun. Její fungování ovšem ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ukončilo. Postavili se za ni i regionální politici, kteří s ní spolupracovali. V posledních měsících vláda Andreje Babiše (ANO) ve jménu úspor ve státní správě provedla už dvě kola propouštění. Jedná se především o MMR a ministerstvo práce a sociálních věcí. Reportéři ČT mluvili s desítkami lidí z obou resortů.

Uplynulo 81 let od Květnového povstání českého lidu. Tehdejší události i následný konec druhé světové války připomněla pieta u budovy Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Někteří účastníci ve svých projevech upozornili, že svoboda není samozřejmost. Právě rozhlas sehrál během povstání klíčovou roli, když nejprve začal vysílat v češtině a výzvou k obraně po poledni 5. května 1945 de facto oznámil začátek ozbrojeného odporu.

V Dolanech na Olomoucku zrekonstruovali sokolovnu. Vyšla na bezmála 160 milionů korun, většinu nákladů zaplatila obec. Šlo o její největší investici. S opravou sokolovny končí i Krnov na Bruntálsku, rekonstrukci připravují Nový Bor na Českolipsku a Lázně Bohdaneč. Ne všude se ale záchrana podařila – některé stavby dál chátrají, jiné zanikly úplně. Dodnes se zachovalo asi 750 sokolských staveb. Jejich historii pravidelně připomíná Noc sokoloven, která se letos uskuteční 19. června.

Za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v pondělí Městský soud v Praze potrestal europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) v kauze Čapí hnízdo tříletou podmínkou se zkušební dobou na pět let a peněžitým trestem 500 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Nagyová v závěrečné řeči vinu opětovně odmítla, z vyhlášení rozhodnutí se omluvila.

Prezident Petr Pavel v pondělí dopoledne přivítal na Pražském hradě finskou hlavu státu Alexandera Stubba. Hovořili spolu například o pokračující podpoře Ukrajiny či o posilování evropského pilíře Severoatlantické aliance (NATO). „Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách,“ řekl Pavel a dodal, že to neznamená oslabení transatlantické vazby.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) odmítla opoziční výzvy k rezignaci. Tvrdí, že nikdy nepřekročila zákonné hranice a nezneužila politickou funkci ve svůj vlastní prospěch. Informace serveru Seznam Zprávy o obecním bytě či stavbách na pozemku v rozporu s územním plánem města pokládá za „vytržené z kontextu“. Její rezignaci požadují opoziční Piráti, STAN a TOP 09. Vytýkají jí i manažerská pochybení u přípravy stavebního zákona.