STAN

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard korun pro příští rok by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by rozpočtová politika měla pomoci hospodářskému růstu, opozice naopak výši schodku kritizuje. O podrobnostech diskutovali v Událostech, komentářích ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), členové sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) a Jan Papajanovský (STAN) a předseda Pirátů a poslanec Zdeněk Hřib. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje.

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.

Podle srpnového volebního modelu agentury Kantar pro ČT by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny šest politických subjektů. První místo zaujímá ANO, kterému srpnový model přisoudil 30,5 procenta, tedy o jeden bod méně než v květnu. Oproti volbám se ale jedná o propad o čtyři procentní body. Odliv voličů směřuje nyní nejvíce ke STAN, část také k SPD nebo ODS. Hlavním důvodem je zklamání z plnění, respektive neplnění volebních slibů nebo styl komunikace.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.

Vládní politici připravili normu, kterou by do ústavy zakotvili českou korunu. Jednali o tom už i koaliční lídři. Předložit normu by měli příští týden. S tím, že změnu navrhnou, počítá programové prohlášení, stejně jako se zavedením práva používat hotovost. Dostatečnou ústavní většinu ale kabinet nemá a připouští, že její hledání ve sněmovně bude obtížné. K přijetí eura se Česko navíc zavázalo vstupem do Unie.

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.

Poslanci definitivně schválili vládní novelu k veřejným rozpočtům. Zvrátili tak veto prezidenta Petra Pavla, podle nějž ohrožuje udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Vládní koalice nevyslyšela obavy opozice z přehnaného utrácení a růstu státního dluhu. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají napadnout novelu u Ústavního soudu. Pavel v reakci uvedl, že ačkoli ho výsledek nepřekvapil, tak rozhodnutí respektuje.

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.

Nezávislá média patří k pilířům demokracie, řekl při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze prezident Petr Pavel. Vyzval k jejich obraně, až bude potřeba. Akcí na Vinohradské třídě si obyvatelé i politici připomněli 58. výročí zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Další vzpomínkové akce byly naplánovány i v Brně a dalších městech. Invaze začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, už první den při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty zemřely desítky obyvatel Československa.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

Česko trápí nedostatek pracovníků v sociálních službách. V příštích deseti letech jich bude podle asociace poskytovatelů potřeba kolem pětapadesáti tisíc. Aktuálně jich je zhruba čtyřiatřicet tisíc a už teď je to málo. Pomoci má podle ministerstva práce a sociálních věcí třeba digitalizace nebo zahraniční pečovatelé.

Ministři se v pondělí sešli na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývali se mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO). Na brífinku po jednání kabinetu doplnil, že orgán bude řídit. Členy budou i ministři zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nebo životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Koalice poprvé jednala v pondělí odpoledne.

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.

Na středeční schůzi má Senát jednat o změně názvu resortu průmyslu a obchodu. Nově to má být ministerstvo hospodářství. Přejmenování je součástí novely stavebních pravidel, u níž zákonodárci očekávají nejobsáhlejší debatu. Kromě změny názvu ministerstva bude tématem i centralizace úřadů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.

Kandidáti do Senátu postupně začínají s kampaní, o 27 křesel usiluje přes 150 uchazečů. Hnutí ANO chce v horní komoře výrazně posílit a usnadnit tak přijímání koaličních zákonů. Pro sněmovní opozici je klíčové udržet v horní komoře většinu. Senát označují za potřebnou protiváhu dolní komory.

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.