STAN

Sněmovna ve středu schválila vznik vyšetřovací komise ke korupční kauze Dozimetr. Komise by měla prověřit okolnosti, souvislosti a úřední fungování Dopravního podniku hlavního města Prahy. Poslanci rovněž ve třetím čtení schválili předlohu týkající se odvodů živnostníků na sociální pojistné. Ty se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Poslanci také v závěrečném kole schválili novelu týkající se přerozdělení peněz z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Poslanci ani na čtvrtý pokus nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny.

Poslanecká sněmovna v úterý zahájila svou 13. schůzi. V jejím úvodu složil slib nový poslanec SPD Josef Nerušil. Několik dalších hodin poté vyplnila vystoupení poslanců s návrhy na změny pořadu schůze. Ten dolní komora schválila až krátce po devatenácté hodině. Poslanci pak v úterý večer schválili možnost důchodců ukončit penzijní spoření bez sankcí a větší ochranu spotřebitelů. Sněmovna také schválila unijní legislativu o mezinárodní justiční spolupráci a povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.

V Plzni začala dopravně nejnáročnější fáze rekonstrukce tramvajové trati ze Skvrňan do centra města. Nově je výrazně omezen provoz na frekventované křižovatce u Nového divadla. Stavební práce, které Plzeň vyjdou na necelých 140 milionů korun, začaly loni v říjnu. Vedení města doufá, že se je stavební firmě podaří dokončit do květnových Slavností svobody.

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.

Na Letné v Praze se v sobotu odpoledne konalo shromáždění nazvané Nenecháme si ukrást budoucnost. Akce chtěla podle předsedy iniciativy Milion chvilek Mikuláše Mináře upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim dle něj směřují. Organizátoři očekávali na akci statisícovou účast, ke shromážděným lidem promluvila kromě Mináře i řada dalších řečníků. Protest trval nakonec přibližně dvě a půl hodiny.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání Bezpečnostní rady státu vyzval v souvislosti s požárem v Pardubicích firmy vyrábějící vojenský materiál, aby si zabezpečily své areály na úrovni nejvyšších technologií. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) řekl, že nemá informace o tom, že by hrozilo další nebezpečí. Policejní prezident Martin Vondrášek upřesnil, že vyšetřovatelé mají čtyři verze vzniku požáru, všechny pracují s úmyslným zaviněním, které „mají v podstatě za prokázané“. Incident vyšetřuje jak policie, tak tajné služby.

Sněmovní ústavně-právní výbor schválil návrh, který má prezidenta republiky připravit o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Místopředseda výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), který je autorem návrhu, tvrdí, že jde o princip, ne o konkrétní postavy. Prohlásil také, že „jsme zažili z jeho (prezidentovy) strany mnoho různých naschválů“ či snah jít na hranu nebo za ni. Vnímá to jako zpřesnění pravomocí při kontrasignaci. Místopředseda téhož výboru Karel Dvořák (STAN) vnímá návrh naopak jako „naschvál vládní koalice vůči prezidentovi“. Má prý několik úskalí – vnímá ho procesně jako přílepek, který dle něj není v souladu s ústavou, boří to i ústavní zvyklosti. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání volebních hlasů v jednom z blanenských okrsků při říjnových sněmovních volbách. Nebylo prokázáno, že by šlo o úmysl. Trestní oznámení podal Nejvyšší správní soud (NSS), který na základě volební stížnosti Pirátů přepočítal hlasy v blanenském okrsku 28. Piráti jich mají po přepočtu o 20 více, ANO o 21 méně. Výsledek voleb to neovlivnilo, soud tedy nezasáhl. Existovalo ale podezření, že nešlo jen o početní omyl, ale o úmysl.

„Já si myslím, že každý občan si zaslouží, aby žil v kraji, který je spravedlivě financovaný (...). V tomto my teď nežijeme a myslím si, že je potřeba to narovnat,“ domnívá se hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně na situaci nahlíží i lídr Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.) a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Předseda Rady Asociace krajů a šéf Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) má v tomto směru ambici představit vládě dohodu, kterou podpoří minimálně třináct ze čtrnácti krajů.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce, aby nedospělým pachatelům nejzávažnějších činů hrozilo více než současných maximálních deset let za mřížemi. Za vraždu by pak podle něho měly být děti trestně odpovědné už od třinácti let. Teď je věková hranice o dva roky vyšší. Podle části opozice i některých odborníků by ale stát měl spíš řešit příčiny dětské kriminality.

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.

Na provoz domovů pro seniory a dalších podobných zařízení chybí v rozpočtu až dvě miliardy korun. Sumu vyčíslila Asociace poskytovatelů sociálních služeb s tím, že bez doplnění peněz hrozí v krajním případě výpovědi pečovatelkám nebo krácení jejich odměn. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) slibuje, že teď do systému pošle miliardu a čtyři sta milionů.

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.