STAN

Ministerstvo vnitra nezmínilo vládní SPD ve své zprávě o extremismu za loňský rok. Předtím se v ní hnutí objevovalo opakovaně. Píše to server Seznam Zprávy (SZ), podle něhož z resortu odcházejí dva lidé, kteří měli nový dokument na starosti. Důvod neuvedli, podle serveru je jím ale právě i finální podoba zprávy. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) informace označil za lživé a manipulativní.

Kabinet hodlá v pondělí schválit první důchodové změny v tomto volebním období, sdělil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Penzistům po dosažení osmdesáti let chce od ledna nad rámec valorizace přidat pět set korun měsíčně. O další peníze si mají přilepšit i ještě starší důchodci. Novinku zdůvodňuje tím, že seniorům rostou náklady na léky nebo sociální služby. Opozice by místo tohoto plošného růstu radši víc podpořila nemocné seniory.

Evropská komise (EK) chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou představila EK. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040. Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny za úspěch své vlády.

Sněmovna ve středu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Má být jednodušší a bez tištěných účtenek. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Nyní musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.

Hosté Událostí, komentářů debatovali o automobilové nehodě poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy). „Situace s Turkem není vůbec v pořádku. Potvrzuje to jeho opakované chování. Nemá problém porušovat zákony. Souhlasím s výzvami kolegů, aby ze své funkce odstoupil,“ řekla poslankyně Starostů Adriana Chochelová. „Turek situaci řidičsky podcenil. Oceňuji jeho přístup, kdy nabídl svou funkci k dispozici a u nehody okamžitě pomohl. Mrzí mě ale, jak se situace politicky zneužívá,“ sdělil poslanec Matěj Gregor (Motoristé). Odborný pohled dodal dopravní expert Pavel Greiner. Dalším tématem diskuse, do níž se zapojila také starostka obce Záchlumí Karolína Miltová (nestr.), byla atraktivita politiky pro mladé lidi. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Poslanec za Motoristy Filip Turek nebude do rozhodnutí policie o viníkovi pondělní nehody vykonávat pozici vládního zmocněnce pro Green Deal. V případě, že bude policií označen za viníka nehody, na post zmocněnce rezignuje. Turek to v úterý večer oznámil na sociálních sítích. Turka vyzvala k rezignaci na post zmocněnce i poslance opozice, premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil pouze pozici zmocněnce. Policie by nehodu měla rychle vyšetřit, míní premiér.

Policisté vyhodnocují kamerové záznamy a vyslýchají účastníky nehody, při níž se v pondělí střetlo auto poslance Filipa Turka (za Motoristy) s vozem nemocnice. Podle záznamu nehody, který zveřejnil server Seznam Zprávy, nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou houkal. Poslancovo auto vjelo do křižovatky jako jediné a zasáhlo zadní část vozu. Ten se vymrštil do vzduchu a při nekontrolovaném letu minul ve vzdálenosti několika metrů skupinu chodců čekajících na přechodu.

Poslanci v úvodním kole podpořili zmrazení cen dálničních známek od ledna příštího roku. Třeba za roční by tak řidiči nadále platili 2570 korun. Pravidelné zdražování kuponů podle inflace a nově otevřených kilometrů dálnic zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Opozice zrušení pravidelné valorizace kritizuje jako populistický krok. Jednání sněmovny místo schvalování zákonů vyplnila dopoledne vystoupení stranických lídrů, kteří se střetli kvůli plnění předvolebních slibů.

V koalici se debatuje o možném návratu karenční doby – tedy neproplácení prvních dnů nemoci. České televizi to potvrdili zástupci vládních stran. Po prvních diskusích by se návrh mohl brzy dostat i na program koaliční rady. Politici teď řeší, zda a v jaké formě takovou věc případně zavést. Podporu by našli u části opozice. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je zatím zdrženlivý.

Dětské certifikáty mají zaručit, aby s dětmi dál nepracovali ti, kteří jim dřív ubližovali. Platit začnou sice od nového roku, do praxe ale budou zavedeny o něco později. Potřebné systémy se totiž teprve připravují a organizace by neměly dost času své vedoucí prověřit. „Bude tady přechodné období, (...) které se v tom legislativním fofru opomnělo,“ popsala poslankyně Helena Válková (ANO). „Myslím, že by se to bývalo stihlo, kdybychom se tomu věnovali dříve, respektive kdyby se tomu ministerstvo (spravedlnosti) věnovalo dříve,“ poznamenala zákonodárkyně Barbora Urbanová (STAN). Ohledně návrhu budou ještě poslanci s resortem jednat. Musí vyřešit, jestli bude posun tříměsíční, nebo půlroční.

Sněmovna v pátek schválila novelu stavebního zákona. Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát. Sněmovna schválila také vládní předlohu, podle níž mají být spotřebitelé při uzavírání finančních smluv na dálku více chránění.

Vedení ODS vyzvalo stranického kandidáta na starostu Prahy 1 Filipa Dvořáka, aby z kandidátky odstoupil. Důvodem je to, že vedení strany ani veřejnosti nevysvětlil své majetkové poměry, informovala strana. Na Dvořákovy majetkové poměry upozornily Seznam Zprávy – dle nich chce vedení ODS vysvětlit, jak jeho otec přišel k majetku v hodnotě 230 milionů korun, který Dvořák zdědil. Dvořák výzvu označil za nešťastnou. Odmítl, že by své majetkové poměry nevysvětlil.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.

Pokud by se konaly sněmovní volby v červnu, jasně by je ovládlo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje ODS, které by dalo hlas 13 procent voličů, těsně třetí je hnutí STAN s podporou 12,5 procenta. Podle aktuálního volebního modelu agentury Median by se do sněmovny dostali ještě Piráti se sedmi procenty, SPD se ziskem 6,5 procenta hlasů a Motoristé, kteří by dosáhli přesně na pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní parlamentní komory.

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Vládní koalice chce, aby vraždu nešlo promlčet, a pachatelům tak hrozil trest po celý život. V současné době je totiž policisté nemohou stíhat za zločiny starší třiceti let. Podobný návrh navíc vznikl i v Senátu. Autoři obou novel změnu odůvodňují hlavně čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami, zejména zajišťováním a porovnáváním DNA. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) by se úprava mohla dotknout jednotek případů.

Kabinet ve čtvrtek zhodnotil svou činnost za uplynulých šest měsíců. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vláda vyhodnocovala ohledně plnění svého programu 978 úkolů. Ministři jich dokončili 195, pracují na 774, nezačali s devíti, prohlásil. Na tiskové konferenci Babiš za největší úspěchy kabinetu označil nízkou inflaci či snížení cen energií. Opozice hodnotí kabinet jako vládu arogance, nekompetentnosti a chaosu.

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).

Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít mají část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí, schválil Senát. Ten také ve středu souhlasil, že důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Senátoři také rozhodli, že lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. V prvním čtení horní komora rovněž odmítla již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě. V úvodním kole naopak podpořila návrh, že vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem.

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.

Lídři 32 zemí na summitu NATO debatují mimo jiné o plnění závazků o výdajích na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Ankary slíbil, že Česko v příštím roce dá na obranu dvě procenta HDP, letos to podle něj vláda nestihne. Prezident Petr Pavel ocenil, že Babišův kabinet chce závazky vůči NATO naplnit. Na středečním zasedání Severoatlantické rady chce nicméně slyšet argumenty premiéra, kterými zdůvodní, proč letos Česko dvouprocentní hranici výdajů na obranu nesplní. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou rozebrali místopředseda Senátu Ladislav Václavec (za ANO), poslankyně a bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD), poslankyně Michaela Šebelová (STAN), senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti).

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.