STAN strana 3 z 5

Školství v příštím roce dostane více peněz. Podle informací ČT se na tom v úterý na neformální schůzce shodla vládní koalice. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je prioritou přidat učitelům. Těm musí ze zákona vzrůst platy minimálně na 130 procent průměrné mzdy z roku 2023. Šéf resortu však požaduje další peníze na lepší ohodnocení pro další školské pracovníky.

Sněmovní volby by v červenci s převahou vyhrálo hnutí ANO, získalo by 33 procent hlasů. Druhou ODS by volilo 14 procent lidí, třetí hnutí STAN by mělo devět procent hlasů. Do dolní komory by se dostali také Piráti, hnutí SPD a těsně i Přísaha. Vládní TOP 09 by se v červenci do sněmovny nedostala, preference jí klesly pod pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který zveřejnila agentura Median.

Vládní koalice už v tomto volebním období nechystá žádné zásadní daňové změny, řekl České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet tak neplánuje diskutované zdanění tichého vína a málo pravděpodobné je i zdanění slazených nápojů, které prosazuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ministerstvo vnitra spíše nepočítá se zvýšením platů příslušníků bezpečnostních sborů v letošním roce, zvýšit by se mohly platy občanských zaměstnanců, řekl po čtvrteční schůzce ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s odbory Petr Kuchař z odborové organizace Unie bezpečnostních složek. Platy policistů, hasičů a dalších příslušníků sborů by pak údajně mohly vzrůst od příštího roku. Rakušan by podle Kuchaře měl do konce srpna sdělit, jak budou platy příslušníků bezpečnostních sborů v budoucnu vypadat. O navýšení platů jednal se školskými odbory také ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Senát ve čtvrtek navrhl doplnit novelu, která mění sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Horní komora také schválila nová pravidla pro kulturní instituce či návrh zákona na podporu výroby čipů a navrhla také zmírnění podmínek pro případné slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. K dalšímu plenárnímu jednání se senátoři zřejmě sejdou v druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.

Vláda navrhne Jozefa Síkelu (STAN) na českého eurokomisaře. Jeho nominaci ve středu projednal nejprve sněmovní výbor pro evropské záležitosti, který ve schváleném usnesení jeho kandidaturu podpořil. Následně ji potvrdil kabinet. Premiér Petr Fiala (ODS) formálně přednese návrh předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Síkela po jednání vlády uvedl, že za důležitou pro budoucnost Evropy považuje spolupráci mezi členskými státy EU.

Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro úpravu hlasovalo v závěru jednacího dne 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Ta schválila i další novely. Zabývala se také problémy s digitálním stavebním řízením, kde ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) obhajoval zavádění nového systému.

Senát se usnesl, že digitalizace stavebního řízení vykazuje zásadní nedostatky a závažné chyby. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by podle horní komory mělo zvážit ustavení krizového manažera i pracovní skupiny. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který před senátory vystoupil, uvedl, že má soupis nedostatků, s nímž ale chce nejprve seznámit vládu. Senátoři varovali před možnými hospodářskými důsledky, před odchodem pracovníků z úřadů i případnými žalobami. Předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl rozhodnutí Senátu uvítal. Podle MMR by ale zřízení krizového manažera problém neřešilo.

Vedení vládní TOP 09 rozhodlo o vyvolání koaličního jednání, na němž má ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) předložit harmonogram a návrh řešení problémů se stavebním řízením. Ministr řekl, že rád všechny koaliční partnery seznámí s aktuálním stavem, nasazenými funkcionalitami a dalším plánem digitalizace stavebního řízení ve středu na jednání vlády. Doplnění nejdůležitějších částí systémů je podle něj na dobré cestě.

Školní vědomostní soutěže se budou moci nadále nazývat „olympiáda“. Ministerstvo školství společně s Českým olympijským výborem (ČOV) vytvoří malou expertní skupinu, která připraví stručnou metodiku pro pořadatele. Po setkání s předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Výbor chtěl po pořadatelích vědomostních soutěží, aby přestali používat v názvu slovo olympiáda. Vycházel ze zákona o ochraně olympijských symbolik, problematické bylo podle něj zapojování komerčních partnerů soutěží.

Oprava přivaděče z Plzně na dálnici D5 se už podruhé odsouvá. Silničáři práce odložili na příští rok, a to hlavně kvůli množství stávajících dopravních omezení. Těch je aktuálně v Plzni přes deset.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) znovu slíbil, že se pokusí od října vyjednat zvýšení platů policistů, hasičů nebo pracovníků vězeňské služby o deset procent. Využít k tomu chce úterní neformální jednání ministrů o rozpočtu a středeční zasedání vlády. Zatím ale pro svůj záměr nemá podporu v koalici. Kvůli platům se v pondělí sešli s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Dohodu ale schůzka nepřinesla.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce příští rok získat pro svůj resort rekordních 169 miliard korun, o 18 miliard víc než letos, řekla České televizi. Hlavním důvodem je podle ministryně pokračující modernizace armády a snaha splnit závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP. Resort chce investovat třeba do nákupu nadzvukových letounů, bojových vozidel pěchoty nebo do raket, které zajistí protivzdušnou obranu. Opozice ale namítá, že takovou částku není možné utratit.

Ministři se po třech týdnech vládní dovolené vrátili do úřadů. Kabinet zasedne poprvé příští středu. Debata o klíčovém tématu – státním rozpočtu na příští rok – čeká ministry v září. Předmětem diskuzí bude například priorita školství nebo zahrnutí výdajů na dopravní infrastrukturu, které žádá prezident Petr Pavel. Jednat se bude také o důchodové reformě.

Většina ministerstev podpořila plán resortu práce na zářijové zvýšení platů části státních zaměstnanců o deset procent, zjistila ČT ze zaslaných připomínek. V nich zároveň úřady ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL) upozorňují, že vláda zatím nenašla na růst výdělků kuchařek, školníků nebo úředníků potřebné miliardy. Ve hře jsou stále dvě varianty – růst tarifů o deset, nebo o sedm procent. Jednohlasně se ale zatím kabinet neshoduje ani na jedné, proti oběma je resort financí. Zvýšení platů vybraným profesím o desetinu schvalují hlavně ministři z KDU-ČSL, Starostové a Piráti.

Hnutí STAN a jeho předseda Vít Rakušan odstraní z internetu příspěvky, které vyvolávaly dojem, že je odposlouchávala společnost Agrofert. O smírném vyřešení sporu informovaly Agrofert a STAN ve společném prohlášení. Výroky se podle jejich vyjádření ukázaly jako nepodložené. Rakušan společnost ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) zmínil v souvislosti s kauzou týkající se šifrovaných telefonů. Agrofert na něj a na hnutí podal žalobu, kterou se zabýval Městský soud v Praze.

Systémy digitalizace stavebního řízení stále vykazují nedostatky, které brání odesílání a přijímání žádostí nebo jejich odbavování výrazně prodlužují. Kromě pracovníků stavebních úřadů se o současné podobě systémů negativně vyjádřili také někteří senátoři. Konkrétní komplikace zákonodárcům předvedli pracovníci na jednání senátního výboru. „Zadat do systému fyzické podání trvá půl hodiny, v minulém systému to bylo za dvě minuty,“ stěžuje si jeden z úředníků.

Česká republika prosperuje, a tak by mohla v dalším dotačním období získat z evropských fondů až o sto dvacet šest miliard méně. Kvůli dopadům pandemie covidu a ruské agresi na Ukrajině ale země zůstane čistým příjemcem. Podle ministerstva pro místní rozvoj je penězi z Bruselu financováno až čtyřicet procent investic v tuzemsku. Resort dopravy už se na úbytek financí připravuje, chce se více zaměřit například na PPP projekty.

Koaliční plán na lednové zvýšení průměrného důchodu o 355 korun měsíčně je definitivní, zjistila Česká televize z vyjádření jednotlivých vládních stran. Zákonem nařízený růst o 1,7 procenta podle nich pokryje zvyšování životních nákladů. Důchody ale příští rok neporostou všem stejně. Lidé s vyššími penzemi dostanou přidáno o něco víc. Podle ANO a SPD by měl být růst celkově výraznější. Koaliční strany oponují, že na to není dost peněz.

Rozdíl mezi přáním ministrů, kolik peněz by chtěli dostat v příštím roce ze státního rozpočtu, a tím, kolik jim ve svém prvním návrhu nabízí ministerstvo financí, je značný. Například ministr vnitra by dostal dvacetkrát méně, než požaduje. Někteří pak mohou obdržet ještě méně než letos. Jistotu splněných základních požadavků má jen ministryně obrany.

Obce a kraje dál hospodaří s rekordními penězi. Poslední data ministerstva financí ukazují, že mají druhý nejvyšší přebytek v novodobé historii, bezmála 28 miliard korun. Spory se však vedou o to, jak ho využít, i o novelu zákona o rozpočtovém určení daní.

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.

Sněmovní volby by v červnu vyhrálo ANO s 30,5 procenta hlasů, druhá ODS by měla dvanáct procent a třetí Piráti 10,5 procenta. Do sněmovny by se dostalo sedm politických stran, nově by mezi nimi byla i Přísaha, která ve spolupráci se stranou Motoristé sobě uspěla v červnu v eurovolbách. Vyplývá to z volebního modelu, který zveřejnila agentura Median. Oproti květnovému modelu si ANO i ODS pohoršily asi o 2,5 procentního bodu, Piráti naopak o půl procentního bodu posílili.