STAN strana 3 z 5

V Poslanecké sněmovně ve středu poprvé zasedal rozpočtový výbor, aby projednal návrh státního rozpočtu, který předložila končící koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Vláda v demisi navrhla schodek 286 miliard korun. Na návrh místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ale výbor projednávání přerušil do pondělí. Podle možné budoucí ministryně financí návrh nepokrývá povinné, zákonem předepsané a investiční výdaje v objemu 95,9 miliardy. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) tvrzení odmítá.

Vznikající koalice chce změnu pravidel jednání sněmovny, předložit by ji mohla ještě do konce roku. První návrh už mají politici připravený – řeší například časové limity pro vystoupení poslanců. O parametrech chtějí jednat i s nastupující opozicí, s níž se mají sejít ve středu odpoledne. Široká shoda se rýsuje u omezení pro takzvaná přednostní práva.

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.

Sametovou revoluci si připomínají i politici, kteří již od rána přicházeli na Národní třídu. Prezident Petr Pavel na místě zdůraznil, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl. Zášť a zloba podle něho bohužel nepominuly ani 36 let po listopadu 1989. Na Národní třídu dorazily třeba i špičky hnutí ANO v čele se šéfem hnutí Andrejem Babišem, premiér v demisi Petr Fiala (ODS) či zástupci STAN, KDU-ČSL, Pirátů nebo Motoristů.

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.

Bohumín na Karvinsku finišuje s opravami městského majetku po loňských povodních. Zbývá dokončit rekonstrukci dvou školních družin, které poškodila velká voda v září 2024. Město zatím všechny výdaje hradilo z vlastních rezerv a stále čeká na peníze z programu Živel 1, zřízený loni vládou a určený na odstranění škod. Komplikací je složitá administrativa. Vláda v demisi v týdnu schválila akční plán, který má v budoucnu zajistit rychlejší a účinnější pomoc.

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Pavel Žáček (ODS) nebyl ani na druhý pokus znovu zvolen šéfem sněmovního bezpečnostního výboru, i když byl jediným kandidátem a podle dohod poslaneckých frakcí náleží vedení výboru ODS. Bezpečnostní výbor se tak stal jediným z těchto orgánů sněmovny, který v tomto týdnu svého předsedu nezvolil. Komora bude volbu předsedů výborů potvrzovat v pátek. Bez nového vedení je zatím jen výbor pro evropské záležitosti, který sněmovna v pátek teprve naplní. Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů nenabídla ani jedno místo ve vedení komory a jejích výborů Pirátům.

Prezident Petr Pavel ve středu oznámil, že je připraven jmenovat Andreje Babiše (ANO) premiérem, ale až poté, co předseda hnutí ANO předloží řešení svého střetu zájmů. Při středeční schůzce na Pražském hradě prezident s Babišem jednal také o programovém prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. O Babišově střetu zájmů a postojích prezidenta v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou debatovali místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, člen poslaneckého klubu SPD Jindřich Rajchl (PRO), poslanec Igor Červený (Motoristé), 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil, místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová a 1. místopředseda Pirátů Martin Šmída.

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Jednali o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. Tématem byl i Babišův střet zájmů. Možný budoucí premiér po jednání zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Pavel nadále požaduje, aby Babiš do jmenování premiérem veřejně oznámil, jak svůj střet zájmů vyřeší.

Vláda schválila záměr ucházet se u Evropské komise o projekt takzvané AI Gigafactory. Česko předloží oficiální žádost v prvním čtvrtletí příštího roku. Hodnota obřího evropského datového centra pro AI je okolo devadesáti miliard korun, třicet pět procent by mělo jít z evropských nebo národních zdrojů, zbytek má zaplatit soukromý investor. O schválení záměru informovalo po zasedání kabinetu ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vláda v demisi na středečním jednání rozhodla mimo jiné o tom, že vyhoví požadavku vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů a nově zvolené sněmovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Je identický s původním návrhem z konce září. Rozhodnutí bylo podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) přijato jednomyslně. Končící kabinet podle Fialy krok učinil ve chvíli, kdy je ve sněmovně ustaven patřičný výbor. Ve večerních hodinách už byl rozpočet i s přílohami k dispozici na webu sněmovny.

Většina sněmovních výborů z celkem osmnácti má ve středu nově zvolené předsedy a místopředsedy. V čele hospodářského sněmovního výboru stane Radim Fiala za SPD. Hnutí získalo i vedení petičního výboru. Poslanec Vladimír Pikora (Motoristé) bude předsedat rozpočtovému výboru. Hnutí ANO bude předsedat zahraničnímu výboru, který povede Radek Vondráček. Předsedy výborů musí v jejich funkcích potvrdit ještě plénum sněmovny. Piráti kandidující na místopředsedy sněmovních výborů v žádné volbě neuspěli.

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.

V programu, který podporuje výstavbu nájemních bytů, už vláda v demisi pokračovat nebude. Končící ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) přitom ještě o prázdninách sliboval opak. Kabinet pro obce a firmy vyčlenil sedm miliard korun, ke konci června se ale sešly žádosti za dvacet miliard. O budoucnosti fondu není i přes enormní zájem jasno.

Projekt rozšíření meziskladu použitého paliva v Temelíně se posouvá dál. Souhlas připojilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Resort nezjistil negativní dopady na životní prostředí ani na lidské zdraví. „Fakticky se jedná o rozšíření stávajícího skladu, se kterým jsme počítali od samotného počátku, proto byl původní projekt koncipován tak, aby rozšíření kapacity umožňoval,“ říká mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.

Bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Matej Augustín viněný v kauze Dozimetr v pondělí u soudu prohlásil, že spolu s dalšími aktéry případu působil v organizované zločinecké skupině, jejímž cílem bylo z firmy nelegálně vyvádět peníze. Obžalovaného někdejšího náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) však za člena této skupiny nepovažoval. Augustín začal spolupracovat s policií a státní zástupce ještě před zahájením hlavního líčení jeho obžalobu v případu rozsáhlé korupce v DPP stáhl.

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.