Sametovou revoluci si připomínají i politici, kteří již od rána přicházeli na Národní třídu. Prezident Petr Pavel na místě zdůraznil, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl. Zášť a zloba podle něho bohužel nepominuly ani 36 let po listopadu 1989. Na Národní třídu dorazily třeba i špičky hnutí ANO v čele se šéfem hnutí Andrejem Babišem, premiér v demisi Petr Fiala (ODS) či zástupci STAN, KDU-ČSL, Pirátů nebo Motoristů.
Pavel na Národní třídu přišel před 9:30. Lidé při jeho příchodu tleskali, skandovali „děkujeme“ a „ať žije Pavel“. Zněly ale i nesouhlasné výkřiky. Někdo z davu prezidenta v ruštině nabádal, aby řekl, co dělal v roce 1989, a oslovoval ho soudruhu. Zazněla i výzva „čelem vzad a odchod“ nebo ojedinělé výkřiky „hanba“.
Hlava státu pokládá za důležité, aby politici šli příkladem a nesnažili se společnost rozdělovat. Současná situace v tuzemsku a vše, co se od roku 1989 podařilo, podle prezidenta i přes existující problémy nedává důvod živit mezi lidmi zlobu či nenávist. „To máme za domácí úkol, na kterém bychom měli ještě pracovat,“ míní Pavel. „Svoboda bez odpovědnosti je anarchie. Svoboda znamená respekt a odpovědnost k druhým, to bychom si měli uvědomit,“ poznamenal také.
Pavlovi, který před zvolením do prezidentské funkce zastával vysoké funkce v české armádě i v NATO, kritici vyčítají jeho předlistopadové angažmá v armádě normalizačního Československa a členství v komunistické straně. Pavel do KSČ vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985. Opakovaně řekl, že to bylo rozhodnutí, na které není pyšný, a omluvil se za to.
„Musíme být vděční těm, kteří k tomu přispěli,“ míní Babiš
Kolem osmé hodiny ranní dorazil na Národní třídu předseda ANO Andrej Babiš společně s místopředsedy hnutí Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou. U pietního místa připomínajícího události 17. listopadu 1989 položili květiny. Někteří lidé na politiky, kteří po vítězných volbách jednají o nové vládě s SPD a Motoristy, pískali a volali „hanba“ či „StB“ v narážce na Babišovo jméno v evidenci spolupracovníků komunistické tajné policie. Z davu se ale ozvala i ojedinělá provolání „ať žije Babiš“ nebo „ať žije Andrej“.
Babiš řekl, že význam 17. listopadu spočívá v tom, že země získala svobodu, demokracii či svobodné volby. Lidé mohou bez obav vyjadřovat svůj názor, cestovat nebo podnikat. „To nejdůležitější nastalo a za to musíme být vděční těm, kteří k tomu tehdy přispěli. Stav naší společnosti, jaký je, o tom si můžeme povídat někdy jindy,“ dodal.
Babiš byl za normalizace členem KSČ a pracovníkem podniku zahraničního obchodu. Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa se v roce 1980 stal důvěrníkem Státní bezpečnosti (StB) a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem „Bureš“. Babiš vědomou spolupráci s StB popírá a roky vedl na Slovensku soudní spory. Nakonec uzavřel dohodu s tamním ministerstvem vnitra, které uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší Státní bezpečnosti neoprávněně evidován jako agent a s StB vědomě nespolupracoval.
Podle Schillerové jsou události 17. listopadu 1989 i po 36 letech mostem mezi generacemi. Rok 1989 byl podle ní rokem, kudy kráčely dějiny. „Zvítězila naděje, demokracie, svoboda,“ uvedla. Je ráda, že si revoluční dění připomínají nejen její vrstevníci, kteří tehdejší dění zažili, ale i mladí lidé. V souvislosti s kritickým přijetím politiků ANO na Národní třídě zdůraznila, že ke svobodné společnosti patří i svoboda projevu a svoboda vyjádřit se i kriticky, nicméně o tom, kdo bude ve vládě a kdo v opozici, lidé rozhodují ve volbách.
Havlíček podotkl, že se účastnil protirežimních demonstrací už před listopadem 1989. Po 17. listopadu podle něj panovala nejistota, jak to dopadne, a obavy, zda to nebude jen další reforma socialistického režimu. Naštěstí se podle něj většina společnosti sjednotila v tom, že je třeba změnit systém „zgruntu“, otevřít hranice, zavést tržní hospodářství a prosadit demokratický systém.
36 let svobody
- Pondělí 17. listopadu 2025
- 22:25
On-line přenos z dění k výročí 17. listopadu v tuto chvíli ukončujeme. Děkujeme za pozornost.
- 22:00
Na Václavském náměstí skončil Koncert pro budoucnost. Novinář Jindřich Šídlo ho zakončil parafrází bývalého prezidenta Václava Havla: „Ať žije svobodné Česko“.
- 20:44
Asi 102 tisíc lidí si v pondělí přišlo připomenout události 17. listopadu na Národní třídu v Praze. Uvedli to organizátoři akce Korzo Národní na základě údajů mobilního operátora T-Mobile.
Nemám radost z toho, co se v naší zemi teď odehrává, řekl Fiala
Na Národní třídu přišel i premiér v demisi Fiala, který prohlásil, že nemá radost z toho, co se nyní v Česku odehrává. „Ty 17. listopady jsou různé. Někdy sem chodím s radostí, někdy trochu s obavami. Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíše s obavami,“ poznamenal. Svoboda a demokracie podle něj vyžadují každodenní péči.
Kritizoval například šéfa SPD a předsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru (SPD), který se podle něj přiklání k extrémním názorům, nebo pravděpodobného budoucího premiéra Babiše mimo jiné za údajnou spolupráci s někdejší StB.
Fiala zdůraznil, že 17. listopad je pro něj osobně nejkrásnějším svátkem. Česko podle něj za 36 let ušlo obrovský kus cesty. „Dnes jsme svobodnou, demokratickou, nezávislou a prosperující zemí a z toho bychom měli mít všichni radost,“ zdůraznil. Pokud lidé přestanou být pozorní, tak podle něj mohou o svobodu a demokracii rychle přijít. Míní, že je potřeba se poučit i z minulosti. „Abychom ani o kousek té demokracie a svobody nepřišli, protože už to je nebezpečné,“ dodal.
Na Národní třídu přišel rovněž předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Studenti byli podle něj jak v roce 1939, tak 1989 obětí zla. Poznamenal, že 17. listopad je i připomínkou toho, že proti zlu v jakékoliv podobě se musí bojovat a že to může někdy i bolet. Nic, ani demokracie a svoboda, ale není zadarmo, doplnil šéf horní komory.
Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) dopoledne u pietního místa řekl, že na Národní v roce 1989 byl. Považuje za důležité, že historická událost, kterou si pamatuje, se dneškem zpřístupňuje všem jako připomínka, že svobodu, kterou dnes Češi mají, dříve neměli a že o ni lze přijít, nebudou-li o ni pečovat.
Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného nelze zpochybňovat základní principy právního řádu ani skutečnost, že zákony platí pro všechny. Kritizoval také útoky na novináře, kteří podle něj plní funkci jako „hlídací psi demokracie“. Dodal, že za svobodu a demokracii nesou odpovědnost všichni lidé.
Na Národní třídu, která je tradičním centrem připomínky listopadových událostí, přišli například také bývalá předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová či místopředseda této strany Jiří Pospíšil. „Sedmnáctý listopad je nejdůležitějším státním svátkem, protože 17. listopadu 1989 jsme získali svobodu,“ zdůraznil nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Okamuru kritizoval i Rakušan
Předseda STAN a ministr vnitra v demisi Vít Rakušan kritizoval neúčast Okamury na Národní třídě. „To, že nepřijde 17. listopadu předseda Poslanecké sněmovny na Národní třídu, považuji opravdu za ostudu a za věc, která je bezprecedentní,“ prohlásil. Okamura se již dříve nechal slyšet, že návštěvu místa neplánuje. Přítomen naopak byl u piet u pražské Hlávkovy koleje a ruzyňských kasáren. Později v reakci na Rakušanův výrok uvedl, že není potřeba hodnotit, kdo si jde kam 17. listopad připomínat.
Rakušan vyzdvihl význam listopadových událostí jak v roce 1939, kdy se studenti postavili proti nacistické totalitě, tak o padesát let později. „V roce 1989 studenti zahájili změnu kvality režimu v téhle zemi,“ podotkl. Pondělní svátek pokládá za svátek demokracie. „K tomu patří jednou vládnout, jednou být v opozici, ale být svobodným člověkem,“ poznamenal šéf Starostů v souvislosti s tím, že nynější vládu ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 má vzhledem k výsledkům říjnových voleb vystřídat kabinet hnutí ANO, SPD a Motoristů.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib na Národní třídě zdůraznil význam svobodných voleb. Kdyby to bylo nutné, je podle něho třeba se za svobodu postavit. Bývalý šéf strany a exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš řekl, že 17. listopad je svátek svobodomyslných lidí. „Nesmíme si ho nechat ukrást populisty,“ míní.
Motoristy přivítal pískot i vyjádření podpory
V bouřlivé atmosféře pak na Národní třídu dorazili před polednem Motoristé v čele s předsedou Petrem Macinkou. Jejich příchod doprovázel pískot a výkřiky „hanba“ mířící zejména na čestného prezidenta strany Filipa Turka. Někteří ale Turkovi naopak vyjadřovali podporu. Turek řekl, že negativní reakce pokládá za součást demokracie a nemá je lidem za zlé. Podivil se ale, že se píská na člověka z antikomunistické rodiny, a naopak se vítají bývalí komunisté, čímž zřejmě narážel na dřívější příchod prezidenta Pavla.
Macinka zdůraznil, že 17. listopad není muzejní exponát, ale připomínka toho, že svoboda není samozřejmost a je potřeba ji chránit i před různými ideologiemi. Svoboda je podle Macinky i to, že Motoristé se mohou na Národní třídě potkat se svými příznivci a zároveň slyšet nadávky od odpůrců, a je třeba ji uchovat.
Pískot již brzy ráno provázel i příchod předsedy Svobodných zvoleného na kandidátce SPD Libora Vondráčka, který na místo dorazil už kolem sedmé hodiny ranní. Poté, co zapálil u památníku svíčku, začal se svými odpůrci diskutovat o tom, zda je SPD proruská, nebo ne.
Na Národní třídě komunistická policie před 36 lety násilně potlačila studentský průvod. V ulici bude celý den opět i slavnost Korzo Národní. Letos je s heslem „Máme si co říct“ a organizátoři chtějí uctít nejen sametovou revoluci, ale i letošní 75. výročí justiční vraždy Milady Horákové a smrti Josefa Toufara, kněze umučeného komunisty.
