ANO

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.

Sněmovna v pátek schválila novelu stavebního zákona. Stavební úřady budou nově fungovat pod státem a vznikne Úřad rozvoje území a jeho krajské pobočky. Na ně se má přesunout část úředníků z nynějších úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Předlohu nyní musí posoudit Senát. Sněmovna schválila také vládní předlohu, podle níž mají být spotřebitelé při uzavírání finančních smluv na dálku více chránění.

Hosté Událostí, komentářů probrali dozvuky summitu NATO, dosavadní působení vlády Andreje Babiše (ANO), spor vlády a prezidenta Petra Pavla a zapojení Česka do programu, přes který putují americké zbraně na Ukrajinu (PURL). Zapojení Česka je dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) marginální a jedná se o jednorázovou symbolickou částku. „Zodpovědnost za tento krok plně přebírá ministerstvo zahraničních věcí. (...) Jsem připraven se s poslanci SPD o tom bavit. Rozumím, že se na ně obrací voliči, kteří to nechápou,“ řekl.

Pokud by se konaly sněmovní volby v červnu, jasně by je ovládlo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje ODS, které by dalo hlas 13 procent voličů, těsně třetí je hnutí STAN s podporou 12,5 procenta. Podle aktuálního volebního modelu agentury Median by se do sněmovny dostali ještě Piráti se sedmi procenty, SPD se ziskem 6,5 procenta hlasů a Motoristé, kteří by dosáhli přesně na pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní parlamentní komory.

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Vládní koalice chce, aby vraždu nešlo promlčet, a pachatelům tak hrozil trest po celý život. V současné době je totiž policisté nemohou stíhat za zločiny starší třiceti let. Podobný návrh navíc vznikl i v Senátu. Autoři obou novel změnu odůvodňují hlavně čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami, zejména zajišťováním a porovnáváním DNA. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) by se úprava mohla dotknout jednotek případů.

O rozhodnutí přesměrovat peníze na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) před odletem na summit NATO nevěděl. Uvedl to v rozhovoru pro server Deník N. Je to podle něj jen symbolická částka, objem peněz ale neupřesnil. Právě SPD proti přesunu peněz protestuje a chce tento krok řešit na koaliční radě. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve čtvrtek odpoledne sdělil, že je ochotný poslancům SPD situaci vysvětlit.

Ve Zlíně ráno vypukl požár ve skladu obuvi v devátém patře budovy číslo 34 v bývalém baťovském továrním areálu. Odpoledne se budova postupně na dvou místech zřítila, stát zůstávala zhruba polovina objektu s jedenácti nadzemními podlažími. Podle mluvčího hasičů má ale budova narušenou statiku. Požár, který podle hasičů ve čtvrtek uhašený nebude, si dle policie a záchranné služby nevyžádal žádné zranění. Materiální škody ale budou vysoké. Město doporučuje obyvatelům omezit větrání.

Kabinet ve čtvrtek zhodnotil svou činnost za uplynulých šest měsíců. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vláda vyhodnocovala ohledně plnění svého programu 978 úkolů. Ministři jich dokončili 195, pracují na 774, nezačali s devíti, prohlásil. Na tiskové konferenci Babiš za největší úspěchy kabinetu označil nízkou inflaci či snížení cen energií. Opozice hodnotí kabinet jako vládu arogance, nekompetentnosti a chaosu.

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).

Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít mají část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí, schválil Senát. Ten také ve středu souhlasil, že důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Senátoři také rozhodli, že lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. V prvním čtení horní komora rovněž odmítla již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě. V úvodním kole naopak podpořila návrh, že vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem.

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.

Ústavní soud (ÚS) zrušil usnesení soudu nižšího stupně o vazbě Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy, bylo porušeno jeho právo. V další části ÚS stížnost odmítl. Pro Jiřikovského se ale nic nemění, za mřížemi zůstává. Jiřikovský je ve vazbě od loňského srpna. Obviněný je mimo jiné z legalizace výnosů z trestné činnosti, hrozí mu až třicet let vězení.

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.

Lídři 32 zemí na summitu NATO debatují mimo jiné o plnění závazků o výdajích na obranu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Ankary slíbil, že Česko v příštím roce dá na obranu dvě procenta HDP, letos to podle něj vláda nestihne. Prezident Petr Pavel ocenil, že Babišův kabinet chce závazky vůči NATO naplnit. Na středečním zasedání Severoatlantické rady chce nicméně slyšet argumenty premiéra, kterými zdůvodní, proč letos Česko dvouprocentní hranici výdajů na obranu nesplní. Téma v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou rozebrali místopředseda Senátu Ladislav Václavec (za ANO), poslankyně a bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS), náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD), poslankyně Michaela Šebelová (STAN), senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) a poslanec Ivan Bartoš (Piráti).

SPD chce na páteční koaliční radě jednat o zapojení České republiky do iniciativy, pomocí které evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro Ukrajinu. Vládní hnutí s českou účastí v programu zásadně nesouhlasí, uvedl na síti X předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Na koaliční radě se podle něj tato otázka nikdy neřešila a jedná se o rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé).

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.