ANO strana 5 z 5

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.

Pětiprocentní růst platů příslušníků bezpečnostních sborů v příštím roce, který v pondělí oznámila vláda, považuje předseda Unie bezpečnostních složek (UBS) Aleš Lehký za nedostatečný. V rozhovoru pro ČT mimo jiné uvedl, že UBS požaduje růst o 6,9 procenta. S ohledem na několik slibů ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jde podle něj o kompromis. V případě zvýšení o pět procent se obává odlivu kvalifikovaných pracovníků. „Letos překročíme červenou linii pod 40 tisíc policistů,“ varuje.

Uzavření smíru slovenského ministerstva vnitra s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence jako agenta komunistické Státní bezpečnosti je podle českého historika a ředitele Muzea paměti XX. století v Praze Petra Blažka naprosto výjimečné. „Není to něco běžného,“ řekl v ČT24. „Máme dostatek důkazů k tomu, že Andrej Babiš jako tajný spolupracovník s krycím jménem Bureš spolupracoval s jednou částí Státní bezpečnosti,“ uvedl Blažek. Slovenské vnitro oznámilo, že Babiš byl jako agent totalitní rozvědky evidován neoprávněně.

V dozorčí radě DPP sedí nekompetentní lidé a orgán by se měl depolitizovat, uvedl v pořadu Události, komentáře její člen Ondřej Prokop (ANO), a to v reakci na odvolání předsedy představenstva Petra Witowského, který skončil i jako generální ředitel. Další člen dozorčí rady Jan Lička (Piráti) podotkl, že Witowski čelil odvolání v posledních letech opakovaně a nyní podle něj ztratil důvěru zaměstnanců podniku. Podle Adama Scheinherra (Praha sobě), jenž rovněž působí v radě, Witowski naopak skončit neměl, protože se celkem úspěšně snažil podnik vyčistit.

Slovenské ministerstvo vnitra rozhodlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil, informovalo ministerstvo. Jeho uzavření zdůvodnilo dvěma právními analýzami a tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) je však Babiš jako agent evidován oprávněně a podle komentátorů je rozhodnutí politické. Bývalý premiér uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že spor ohledně evidence u komunistické Státní bezpečnosti vyhraje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud poslalo domácnostem v záplavami postižených krajích 400 milionů korun, uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání členů vlády se starosty a starostkami povodněmi zasažených obcí a zástupci Moravskoslezského kraje. Doplnil, že jednou z priorit těchto setkání je najít mezery a nedostatky v pomoci po záplavách. Ministr práce chystá legislativní úpravu, která umožní financovat náhradní ubytování obětem velké vody, které přišly o dům. Příspěvek by se měl pohybovat od patnácti zhruba do dvaceti tisíc měsíčně.

Zastupitelé Moravskoslezského a Olomouckého kraje si v pondělí zvolili hejtmana. Moravskoslezský kraj opět povede Josef Bělica z vítězného ANO. Neměl protikandidáta. Novým hejtmanem Olomouckého kraje byl na ustavujícím zasedání zastupitelstva zvolen lídr kandidátky ANO a poslanec Ladislav Okleštěk.

V Českých Budějovicích ztrácí koalice nadpoloviční většinu, opouští ji Piráti. V koalici zůstávají ODS, Společně pro Budějovice a Jihočeši 2012, kteří mají dohromady dvacet zastupitelů z pětačtyřiceti. Zatím není jisté, zda si koalice najde jiného partnera, aby získala nadpoloviční většinu, nebo jestli bude vládnout v menšině, řekli zástupci ODS, Společně pro Budějovice a Jihočechů 2012.

V kauze sportovních dotací pražského magistrátu uznal soud vinnými tři z devíti obžalovaných – exministra bez portfeje Karla Březinu (dříve ČSSD, současná SOCDEM) a dvě úřednice z magistrátního odboru volného času a sportu – šéfku odboru Soňu Fáberovou a vedoucí oddělení sportu Danu Šachovou. Březinovi i Fáberové uložil tříleté vězení a šestiletý zákaz vykonávání funkcí ve veřejné správě spojených se správou majetku, Šachovou potrestal tříletou podmínkou a čtyřletým zákazem činnosti. Verdikt není pravomocný.

Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard začnou už ve středu projednávat poslanci. Deficit má oproti letošnímu plánovanému rozpočtu klesnout o čtyřicet miliard. Přesto vláda plánuje oproti letošku vydat víc peněz například na investice, vědu a výzkum, na důchody nebo na dávky pro zdravotně postižené. Opozice návrh rozpočtu nepodpoří, ANO a SPD vládě vytýkají, že špatně vybírá daně a málo šetří.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit vyšší odvody z dohod o provedení práce, které měli lidé platit od nového roku. Nyní platí pravidlo, že jeden člověk může mít víc dohod o provedení práce. Pokud je každá z nich do deseti tisíc, platí se z ní pouze daň, už ne ale zdravotní a sociální pojištění. Nově se výdělky ze všech dohod měly sčítat a při překročení určitého limitu i z nich platit odvody. Vláda tak chtěla zabránit takzvanému řetězení, kdy jeden člověk má několik dohod o provedení práce a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. První data ale ukazují, že takových je naprosté minimum.

Způsob, jakým vláda postupovala v otázce platů ústavních činitelů, byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) chybou, uvedl v Otázkách Václava Moravce. S předsedou poslaneckého klubu Pirátů Jakubem Michálkem se shodli na tom, že by si všechny parlamentní strany měly sednout k jednomu stolu a domluvit se, jakým způsobem se platy nastaví. Opoziční ANO s vládou na toto téma podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka jednat nechce a navrhuje zmrazení platů na pět let.

Hnutí ANO si v říjnovém volebním modelu agentury Kantar CZ drží velký náskok a oproti červnovému průzkumu je na tom ještě lépe. Druhá by byla ODS s odstupem více než dvaceti procentních bodů, za ní by se pak umístilo hnutí STAN, které si oproti červnu polepšilo nejvíce ze všech. Na druhé straně Piráti se v modelu propadli na pětiprocentní hranici. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo celkem pět subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Špičky vládních stran budou v týdnu jednat o dalším osudu předlohy zákona, který má pomoci řešit krizi bydlení. Novela počítá vedle garancí za nájemníky také se vznikem kontaktních míst ve větších obcích. Úředníci by v nich pomáhali těm, kterým hrozí ztráta střechy nad hlavou. Proti vytvoření nových pozic je ale ODS i TOP 09. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) namítá, že počet úředníků, které bude potřeba přijmout, už víc seškrtat nejde.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) požaduje rezignaci obviněných členů vedení dopravního podniku a vyhlášení výběrového řízení na jeho generálního ředitele. Kromě toho požaduje plné obsazení orgánů podniku. Šéf pražského dopravního podniku Petr Witowski nevidí důvod ke své rezignaci, do případného výběrového řízení se přihlásí. V sídle Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) v pondělí zasahovali policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Situací se bude v pondělí zabývat rada města. Řešit ji budou i zastupitelé příští čtvrtek.

Po ničivých povodních, které Moravu a Slezsko zasáhly v polovině září, statici na území Moravskoslezského kraje rozhodli o demolici celkem dvaasedmdesáti staveb. Z toho je třicet sedm rodinných domů. Nejvíc budov k demolici je na horním toku řeky Opavy na Bruntálsku. Jde především o Zátor, Širokou Nivu, která například přišla o budovu kina, či Brantice.

Přechodné řešení digitalizace stavebního řízení, které vláda schválila ve středu, vítají zástupci měst, obcí, úřadů a developerů v současné situaci jako optimální. Upozorňují, že je třeba začít pečlivou analýzou procesů stavebních řízení. Nově vytvořený systém má fungovat nejpozději od začátku roku 2028. Ten původní bude v přechodném období možné používat souběžně s letos spuštěnými programy. Opozice rozhodnutí podporuje, místopředseda ANO Karel Havlíček nicméně požaduje, aby na ministerstvu pro místní rozvoj proběhl hloubkový audit. Tvrdí, že nepovedená digitalizace vedla k milionovým škodám. Šéf resortu Petr Kulhánek (STAN) ve čtvrtek avizoval zadání auditu v nejbližších dnech, škody dle něj bude možné vyčíslit až po této kontrole.

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra kritizuje návrh na zvýšení platů ústavních činitelů, který ve středu schválila vláda. Vadí mu, že jde prakticky o tutéž úpravu, kterou už v květnu zrušila ústavní instance, a zákon by tak mohl být v rozporu s ústavou. Kabinet se hájí argumentem, že platy soudců mají růst podle stejného vzorce jako u politiků nebo státních zástupců.

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.

Hostem pořadu Interview ČT24 byl senátor a předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Vyjádřil zklamání z výsledků krajských voleb, v nichž Přísaha nezískala žádný mandát. Příčiny neúspěchu si hnutí podle senátora musí vyhodnotit. Šlachta popsal i probíhající vyjednávání s uskupením Motoristé sobě o případné spolupráci pro nadcházející parlamentní volby. „Zatím je to padesát na padesát, že spolu půjdeme,“ sdělil. Kromě krajských a parlamentních voleb se vyjádřil také ke svému vstupu do senátorského klubu hnutí ANO či k platům politiků.

Vláda se rozhodla nepokračovat ve vývoji digitalizovaných systémů stavebního řízení spuštěných 1. července. Pracuje na vypsání nové zakázky, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nové systémy, které se nebudou dále vyvíjet, bude podle něj možné dočasně používat souběžně s těmi starými. Kabinet také uvolnil tři miliardy korun na odstraňování následků povodní.

Všichni obvinění v kauze veřejných zakázek Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) jsou stíháni na svobodě. Dozorující státní zástupce Adam Borgula řekl, že v případu nebude navrhovat vazbu. Kontrolní výbor pražského zastupitelstva vyzval radu města, aby bezodkladně situaci v podniku projednala a doporučila dozorčí radě městské společnosti odvolat obviněné členy představenstva. Policie stíhá třináct fyzických a právnických osob za úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek v DPP, mimo jiné na bezpečnostní systém metra. Podle serveru Seznam Zprávy se počet obviněných už rozšířil na čtrnáct. Borgula to nekomentoval. Odpoledne pouze uvedl, že k případu už nebude poskytovat další informace.

Policie obvinila finanční ředitelku Agrofertu Petru Procházkovou a člena představenstva firmy Imoba Františka Šlingra z křivé výpovědi u soudu v kauze Čapí hnízdo. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Kriminalisté se případem zabývají z podnětu soudce Městského soudu v Praze, který případ padesátimilionové dotace na stavbu Čapího hnízda řešil.

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.