ANO strana 5 z 5

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Blíží se možný výpadek v příjmech měst a obcí. Pravděpodobná budoucí vláda v návrhu programového prohlášení počítá s tím, že peníze, které samosprávy do své kasy vybírají na pokutách z radarů, přenese na stát. Oslovení starostové s takovým krokem nesouhlasí, obcím by podle nich vypadly příjmy. Kritici také upozorňují na to, že se v řadě případů přestane rychlost měřit.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámí, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů, těsně předtím, než ho prezident Petr Pavel jmenuje do premiérské funkce. Pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Babiš to řekl novinářům ve čtvrtek večer po jednání koaliční rady vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v Průhonicích. Lídři stran také uvedli, že neplánují upravovat své programové prohlášení podle požadavků prezidenta.

Prezident Petr Pavel, který po předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi požaduje, aby veřejnosti vysvětlil, jak hodlá vyřešit svůj střet zájmů ještě před svým jmenováním premiérem, by měl podle Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) Babiše jmenovat už nyní. „Pak by mu začala běžet třicetidenní lhůta, během níž by musel střet zájmů vysvětlit,“ uvedl Vondráček v pořadu Interview ČT24, který moderoval Daniel Takáč. Podle Vondráčka by prezident mohl, pokud by zjistil, že ho Babiš „obelstil“, klást překážky při jmenování ministrů. Dodal také, že způsob, jakým chce Babiš střet zájmů vyřešit, zná, avšak otázkou podle něj zůstává, kolik dalších podmínek bude prezident mít.

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Pavel Žáček (ODS) nebyl ani na druhý pokus znovu zvolen šéfem sněmovního bezpečnostního výboru, i když byl jediným kandidátem a podle dohod poslaneckých frakcí náleží vedení výboru ODS. Bezpečnostní výbor se tak stal jediným z těchto orgánů sněmovny, který v tomto týdnu svého předsedu nezvolil. Komora bude volbu předsedů výborů potvrzovat v pátek. Bez nového vedení je zatím jen výbor pro evropské záležitosti, který sněmovna v pátek teprve naplní. Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů nenabídla ani jedno místo ve vedení komory a jejích výborů Pirátům.

Prezident Petr Pavel ve středu oznámil, že je připraven jmenovat Andreje Babiše (ANO) premiérem, ale až poté, co předseda hnutí ANO předloží řešení svého střetu zájmů. Při středeční schůzce na Pražském hradě prezident s Babišem jednal také o programovém prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. O Babišově střetu zájmů a postojích prezidenta v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou debatovali místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, člen poslaneckého klubu SPD Jindřich Rajchl (PRO), poslanec Igor Červený (Motoristé), 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil, místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Věra Kovářová a 1. místopředseda Pirátů Martin Šmída.

Prezident Petr Pavel ve středu na Pražském hradě přijal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Jednali o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a s Motoristy. Tématem byl i Babišův střet zájmů. Možný budoucí premiér po jednání zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Pavel nadále požaduje, aby Babiš do jmenování premiérem veřejně oznámil, jak svůj střet zájmů vyřeší.

Vláda v demisi na středečním jednání rozhodla mimo jiné o tom, že vyhoví požadavku vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů a nově zvolené sněmovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Je identický s původním návrhem z konce září. Rozhodnutí bylo podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) přijato jednomyslně. Končící kabinet podle Fialy krok učinil ve chvíli, kdy je ve sněmovně ustaven patřičný výbor. Ve večerních hodinách už byl rozpočet i s přílohami k dispozici na webu sněmovny.

Většina sněmovních výborů z celkem osmnácti má ve středu nově zvolené předsedy a místopředsedy. V čele hospodářského sněmovního výboru stane Radim Fiala za SPD. Hnutí získalo i vedení petičního výboru. Poslanec Vladimír Pikora (Motoristé) bude předsedat rozpočtovému výboru. Hnutí ANO bude předsedat zahraničnímu výboru, který povede Radek Vondráček. Předsedy výborů musí v jejich funkcích potvrdit ještě plénum sněmovny. Piráti kandidující na místopředsedy sněmovních výborů v žádné volbě neuspěli.

„V rozpočtu určitě není o sto miliard míň,“ odmítá kritiku hnutí ANO člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Karel Haas (ODS). Tvrdí, že ANO změnilo od voleb názor na návrh rozpočtu na příští rok „minimálně pětkrát až desetkrát“. Připouští, že je schopen se bavit o výhradách Národní rozpočtové rady. Poslanec ANO Aleš Juchelka v Událostech, komentářích prohlásil, že v návrhu rozpočtu chybí 15 miliard v příjmech a 85 miliard, které prý schází třeba resortům práce a sociálních věcí, školství či zdravotnictví. Nechce prý, aby Česko bylo v rozpočtovém provizoriu. Diskusí provázel Daniel Takáč.

Začala druhá řádná schůze sněmovny v novém volebním období. Prvním místopředsedou sněmovny se v úterý stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher (ANO). Rozhodl o tom předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí současné dvojice místopředsedů. V pořadí dalším místopředsedou je Jiří Barták (Motoristé). Dvě zbývající místopředsednické pozice zůstaly po ustavující schůzi z minulého týdne volné.

Opakované porušování vzdušného prostoru zemí NATO ze strany Ruska by nemělo být donekonečna tolerováno, sdělil v úterý prezident Petr Pavel při diskusi se studenty středních škol Karlovarského kraje. Soudí, že je třeba adekvátní odpověď a Moskvě ukázat sílu. Český prezident a někdejší šéf vojenského výboru Severoatlantické aliance studentům také řekl, že v navrženém programu vznikající vlády mu chybí zmínky o bezpečnosti.

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.

„Pokud ctíme zákon, tak jmenovaný premiér vyřeší svoji pozici do třiceti dnů od jmenování,“ uvedl ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Vše ostatní jsou dle něj zbytečné spekulace. Podle člena sněmovního mandátového a imunitního výboru Radka Kotena (SPD) je lhůta 30 dní „tak akorát na to, aby nastávající premiér vyřešil svůj střet zájmů“. Veřejnost se dle něj dozví, jakým způsobem. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob se domnívá, že by poslanci i veřejnost měli vědět, jakým způsobem bude Babiš „opravdu velký problém“ řešit. Místopředsedkyně pirátského poslaneckého klubu Kateřina Stojanová je přesvědčena, že u premiéra je veřejným zájmem, aby bylo občanům jasné, jak se ze střetu zájmů dostane. Diskusí provázela Barbora Kroužková.

V programu, který podporuje výstavbu nájemních bytů, už vláda v demisi pokračovat nebude. Končící ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) přitom ještě o prázdninách sliboval opak. Kabinet pro obce a firmy vyčlenil sedm miliard korun, ke konci června se ale sešly žádosti za dvacet miliard. O budoucnosti fondu není i přes enormní zájem jasno.

Téma střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše je po říjnových volbách opět na scéně. Pravděpodobný nový budoucí premiér totiž ve funkci předsedy vlády nesmí vlastnit firmu, která by čerpala dotace či obchodovala se státem. V případě Agrofertu jde přitom ročně minimálně o stovky milionů korun. Novela zákona, která střet zájmů členů kabinetu řeší, vznikla v roce 2017 a bývá přezdívána „Lex Babiš“. Při své minulé vládě šéf ANO vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Podle Evropské komise a českých soudů toto opatření ovšem střet zájmů neřeší. Jak pravděpodobný budoucí premiér situaci vyřeší tentokrát, zatím neoznámil. Nejen na to, jaké možnosti Babiš má, se blíže zaměřila Jana Neumannová v pořadu Reportéři ČT.

Prezident Petr Pavel vnímá jako legitimní žádat po pravděpodobném budoucím předsedovi vlády a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, aby nyní veřejnosti řekl, jakým způsobem vyřeší střet zájmů. Uvedl to při pondělní návštěvě Karlovarského kraje. Bylo by dobře, aby lidé od svého možného budoucího premiéra slyšeli, že nebude ve střetu zájmů a bude fungovat ve prospěch Česka bez konfliktu se zákonem, sdělila hlava státu.

Okresní státní zastupitelství obžalovalo šest lidí kvůli zakázce na stavbu parkovacího domu v Pardubicích, napsal server iRozhlas.cz s odvoláním na okresního státního zástupce Aleše Veselého. Obžalovaní se dle dřívějších informací měli pokusit vyřadit společnost, která zakázku za 340 milionů korun získala. Kvůli kauze již v minulosti rezignoval na svou funkci bývalý primátor města z ANO Martin Charvát.

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček hodlá spolu s dalšími stranami vznikající vládní koalice zrušit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Takový záměr kritizoval ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN), podle kterého je taková norma potřeba. V Otázkách Václava Moravce debatovali třeba o obsazení vedení sněmovny kromě zmíněných hostů také Jan Bartošek z KDU-ČSL či poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).

První místopředseda ANO Karel Havlíček nevyloučil konec muniční iniciativy. Zjištění budoucí vlády podle něj ukazují větší problémy projektu, než ANO před volbami předpokládalo, řekl v Partii na CNN Prima News. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se jedná o bohapustou snahu očernit vše, čeho vláda dosáhla. Konec iniciativy opakovaně označil premiér v demisi Petr Fiala (ODS) za chybu.

Měsíc od spuštění největší reformy sociální podpory za poslední roky zatím lidé podali přes dvě stě tisíc žádostí o takzvanou superdávku. Z toho skoro čtyřicet procent on-line, vyplývá z dat ministerstva práce. Jednotnou dávku, která nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě, pravděpodobně čekají další úpravy. Koalice ANO, SPD a Motoristů už avizovala, že chce systém zrevidovat.

Příprava Strategického podnikatelského parku v Chebu bude pokračovat. K referendu, které se ve městě konalo v sobotu, nepřišlo dost lidí. Volit přišlo jen 20,71 procenta oprávněných voličů, pro platnost referenda bylo potřeba podle zákona 35 procent. Z 22 912 voličů přišlo vyjádřit svůj názor 4745 lidí. Podle starosty Chebu Jana Vrby (ANO) ti, kteří proti záměru nemají větší výhrady, k referendu nepřišli. Příprava dle něj může dál pokračovat.