ANO strana 5 z 5

Nový hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica, který je zároveň poslancem a primátorem Havířova, prohlásil, že se vzdá některých aktivit v Poslanecké sněmovně a vedení Havířova opustí hned, jak to bude možné, aby nekumuloval funkce. Řekl to v pořadu Interview ČT24. Jako hejtman se chce zaměřit na řešení situace kolem huti Liberty Ostrava nebo dalšího financování kraje.

Zastupitelé Moravskoslezského kraje zvolili primátora Havířova Josefa Bělicu (ANO) novým hejtmanem. Ve funkci nahradil nepravomocně odsouzeného Jana Krkošku (zvolen za ANO), který kraj vedl od loňského června. Bělicu ve veřejné volbě podpořilo 36 zastupitelů, proti jich bylo 16 a hlasování se zdrželi čtyři. Kraj má v tomto volebním období třetího hejtmana, krajské volby se konají na podzim. Bělica bude ve středu od 18:28 hostem Interview ČT24.

Vlastník pražského letiště v Letňanech představil městské části záměr přestavby areálu na obytnou čtvrť. O povolení a změně územního plánu už jedná s vedením metropole i městské části. Začátek stavby včetně přípravy projektu odhaduje nejdříve na rok 2030. Proti záměru sepisuje část občanů petici. Obávají se mimo jiné zhoršení dopravy.

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.

Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Vláda ji chce navázat na průměrné příjmy a postupně minimum a průměr sbližovat, až by koncem desetiletí dosáhla minimální mzda 47 procent výše té průměrné. Ruku v ruce jde ale také návrh na zrušení zaručených mezd, které stanoví nejnižší výdělky pro jednotlivé profese v soukromé sféře. To se vůbec nelíbí opozici, ale ani odborům. Souzní také v názoru, že minimální mzda by měla být v poměru k průměrné vyšší.

Koalici se stále nedaří shodnout se na pravidlech rychlejšího oddlužení. Novela, která to má umožnit, sice konečně může jít do druhého čtení – poté, co ji ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny šestkrát odložil – ale přesto si jednotlivé vládní strany představují detaily různě. A opozice odmítá urychlení procesu z pěti let na tři úplně.

Zhruba o šedesát korun by se mohly s příštím rokem zvednout platby za státní pojištěnce. České televizi to potvrdila ministerstva financí a zdravotnictví. Stát by tak za děti nebo důchodce platil 2148 korun měsíčně. Automatická valorizace zohledňuje růst reálných mezd i inflaci.

Poslanecká sněmovna by do prázdnin mohla zvolit členy Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, potvrdil v rozhovoru pro Českou televizi premiér Petr Fiala (ODS). Zákon s touto institucí počítá přes šest let, doteď se ji ale nepovedlo personálně obsadit. Opozice nicméně s některými kandidáty navrženými vládou nesouhlasí a vyčítá kabinetu, že s ní v této věci dostatečně nekomunikoval. Vláda kritiku odmítá.

Seznam v takzvaném liniovém zákoně, který umožňuje rychlejší výstavbu prioritních projektů, se zřejmě rozroste. Vláda se do něj podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) chystá zařadit několik dalších lokalit. Zvažuje se forma poslaneckého pozměňovacího návrhu – zákon přitom chtějí měnit i senátoři.

Hospodaření důchodového systému se zatím vyvíjí podobně jako loni, kdy skončilo v rekordním deficitu. Za letošní první dva měsíce se penzijní účet propadl skoro šestnáct miliard korun do minusu. Podle zástupců vlády to ukazuje na nutnost reformy. K některým jejím částem, jako je posouvání věku odchodu do penze, má výhrady opozice. Další společné jednání i s prezidentem je v plánu za necelý měsíc.

Resort spravedlnosti přichází s plánem, jak ulevit věznicím a tím i státnímu rozpočtu. Návrh předpokládá méně vězňů v zařízeních díky nižším trestním sazbám a častějším alternativním trestům. Záměr vítá justice i opoziční hnutí ANO. Většina trestanců je teď za mřížemi za opakované krádeže nebo neplacení alimentů.

Vládní novela, kterou se nejspíš už v dubnu začne zabývat sněmovna, ukládá prezidentské kanceláři povinnost zajistit zázemí pro nově zvolenou hlavu státu. Mezi zvolením a složením prezidentského slibu by měl nastupující prezident automaticky k dispozici třeba jednací místnost nebo pracovnu.

Usnadnění pravidel pro přeměny firem – známé také jako lex ČEZ – by podle premiéra Petra Fialy (ODS) měla sněmovna z předložené novely vypustit. Řekl to v rozhovoru pro pořad Týden v politice. Kritici totiž vládě vyčítali, že tím plánuje začít transformaci ČEZu a vyvlastnit podíly menšinových akcionářů. Také sněmovní ústavně-právní výbor dolní komory navrhl tuto část vypustit.

Vládní koalice se pře o zvýšení příspěvku na péči pro 86 tisíc lidí s nejnižším stupněm postižení. Hnutí STAN kritizuje, že mají dál dostávat stejně peněz jako teď. Aktuálně přiznávaná částka 880 korun měsíčně se neměnila bezmála osm let. Premiér Petr Fiala (ODS) argumentuje tím, že kabinet chce být štědřejší spíš k lidem s většími handicapy, a tudíž vyšší závislostí na druhých.

Věk odchodu do důchodu se podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nezbytně musí posouvat. Je ale ochoten diskutovat o pravidlech, která tyto posuny stanoví. Ambice Jurečkova ministerstva vypočítávat penzijní věk z předpokládaného věku dožití konkrétního populačního ročníku, od nějž by se odečetlo 21,5 roku, se vůbec nelíbí opozici. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová považuje za zásadní, že takový systém nemá žádnou jasnou hranici. Jurečka a Schillerová debatovali o penzích v Událostech, komentářích.

Rozporuplně působila v průběhu čtvrtka prohlášení ohledně jednání o penzijní reformě. Prezident Petr Pavel po setkání koalice i opozice na Hradě řekl, že panovala shoda na prodloužení věku odchodu do důchodu. První místopředseda ANO Karel Havlíček však v pořadu Interview ČT24 vysvětlil, že se hnutí s posunutím hranice nad 65 let neztotožňuje. A přiblížil, proč je podle něj vytvoření druhého důchodového pilíře pro stát zásadní.

Věk odchodu do důchodu se bude muset postupně zvyšovat i po roce 2030, řekl prezident Petr Pavel po prvním setkání k penzijní reformě, na které pozval zástupce koalice i opozice. Právě s pozdějším nástupem na odpočinek počítá vláda ve své reformě. Opoziční ANO ale tento záměr naopak nepodpořilo. Od ministra práce a sociálních věcí si vyžádalo analýzu, jak by krok dopadl na nezaměstnanost a na pracovní trh. Další jednání o reformě penzí je naplánováno na pondělí 22. dubna.

Vláda ve středu zařadila dvě osoby a jednu instituci na národní sankční seznam. „Dokázali jsme zasáhnout proti ruské propagandě, je to výsledek dobré práce našeho bezpečnostního aparátu a klíčové bylo i zapojení Bezpečnostní informační služby (BIS)," zhodnotil to v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO) s tímto krokem vlády souhlasil a rovněž vyzdvihl práci BIS.

Jednání o korespondenční volbě pro Čechy žijící v zahraničí se posunula. Opozice záměr sice dále odmítá, vládní strany jí ale nabídly některé ústupky – třeba větší dohled nad sčítáním hlasů či jednodušší prokazování bydliště v cizině. Díky snaze dosáhnout kompromisu někteří politici věří, že by zákon ve sněmovně nemusely blokovat další obstrukce.

Kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu podle informací ČT jednal v utajeném režimu o českém velvyslanci v Rusku. Vztahy Prahy a Moskvy jsou mimořádně napjaté a to, zda vůbec Česko ambasadora v zemi potřebuje a kdo má zemi případně v Rusku zastupovat, se řeší už dlouhé měsíce. Vláda i prezident na to měli různé názory. Podle zdrojů z jednání vláda rozhodla o výměně na velvyslaneckém postu a proces může začít už v pondělí. Oficiálně to ale komentovat nechtěla.

Vláda se zabývá obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě. Jde o citlivé téma, zvlášť vzhledem ke stavu česko-ruských vztahů v posledních letech. Diplomatickou roztržku spustilo zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojení agenti ruských tajných služeb. Vzájemné vztahy pak dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu.

Pavel Bělobrádek přivedl před jedenácti lety lidovce zpět do Poslanecké sněmovny, odkud v předchozích volbách vypadli. Nyní jim ovšem volební modely přičítají jen kolem dvou až tří procent, což by znamenalo, že by v případných volbách ze sněmovny vypadli podruhé. Bělobrádek je nicméně přesvědčen, že je to hlavně otázka vysvětlování, propagace dosažených úspěchů, ale i toho, že nynější předseda KDU-ČSL Marian Jurečka na sebe ve vládě bral představování více nepopulárních věcí, než bylo třeba. Naopak si Bělobrádek – na rozdíl třeba od dalšího lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka – nemyslí, že by bylo pro stranu škodlivé hlavně to, s jakými stranami spolupracuje ve vládní koalici. Pavel Bělobrádek byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Současná bezpečnostní situace je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. To, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, nebo to, co palestinští teroristé provedli v Izraeli, by bez milosti udělali také u nás, řekl novinářům po jednání s prezidentem v pražském sídle kontrarozvědky. Žádné konkrétní informace o přímém ohrožení bezpečnosti Česka momentálně tajné služby nemají. Podle Petra Pavla je v současnosti role BIS zásadní.

Středočeský kraj vypověděl dlouhodobé smlouvy na údržbu silnic kolem Mnichova Hradiště. Jsou v platnosti i víc než patnáct let a vedení kraje se domnívá, že přesoutěžením zakázek by se dalo ušetřit - podle představ i několik set milionů korun.