Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.
„Je to daň, kterou jsme zavedli poprvé. Bylo to v době, kdy jsme věděli, že musíme vydávat kolem 150 miliard nových mimořádných výdajů na pomoc s vysokými cenami energií. Po třech letech by to samozřejmě každý z nás konstruoval trochu jinak,“ řekl Stanjura.
Odcházející kabinet Petra Fialy (ODS) daň zavedl v roce 2023 proto, aby získal prostředky na pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií. Podle ministerstva financí reagoval pružně.
Původně si resort sliboval, že na mimořádné dani vybere od šesti největších bank v Česku přes třicet miliard korun. Výsledek do konce letošního září je jedna miliarda.
„Zcela neformálně jsem upozorňoval – přátelé opatrně s těmi odhady, je tady nějaký vývoj na trhu, nebude to zdaleka tolik, kolik si myslíte,“ prohlásil hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník.
Méně než miliardu odvedl i další zdaněný sektor, kam se řadí třeba rafinerie. Naopak zdaleka nejvíc, celkem 107 miliard, zaplatily energetické firmy. Suverénně nejvíc ČEZ, který předpokládá, že celkem na dani odvede zhruba 95 miliard korun.
„Tak, jak byla ze strany ministerstva financí konstruována, bohužel nenaplnila původní ambici výběru daní. Ty parametry mohly být od začátku širší,“ domnívá se ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).
„Já říkám panu Stanjurovi ministr bank, takže to byla konstrukce, která byla jednoznačně ve prospěch bank,“ podotkla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.
Kritika akcionářů
Proti dani se dlouhodobě ohrazují minoritní akcionáři společnosti ČEZ. Snižuje totiž dividendu, kterou jim firma vyplácí. Upozorňují navíc, že peníze si vláda mohla vzít právě skrz příjem z dividendy.
Minoritní akcionáři si na daň stěžovali u Evropské komise. Ta je ale odmítla, kroky české vlády podle ní nebyly v rozporu s evropským právem. „Na to, jak dlouho jim to trvalo, tak to vzali hodně po povrchu a prakticky vůbec neřešili podstatu věci,“ uvedl pro iRozhlas.cz předseda výboru spolku Minoritní Akcionáři.com Petr Mojžíšek.
Příjmy nepokryly výdaje na pomoc
Podle resortu financí mimořádné příjmy nepokryly výdaje na pomoc s energetickou krizí. Ministerstvo tvrdí, že celkem stát za tímto účelem vydal 130 miliard korun.
„I když na trzích už odezněla energetická krize, vynaložené náklady státu na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií byly na konci loňského roku stále o 35 miliard korun vyšší než příjmy ze zavedených dočasných mimořádných titulů,“ sdělila mluvčí úřadu Petra Vodstrčilová.
Daň tímto rokem skončí. Šéf ANO Andrej Babiš před volbami navrhoval zaměřit se na jiný sektor. „Mě baví ta debata o zdrojích. No ale já mám skvělé zdroje, víte jaké? Zdaníme zbrojaře. Zbrojaři mají nehorázné zisky,“ prohlásil v dubnu.
Od toho ale budoucí kabinet upustil, v programovém prohlášení vlády se nepíše ani o zavedení jakékoli jiné sektorové daně. „My jsme o ničem takovém nedebatovali ani na úrovni hnutí ANO, ani na úrovni koaliční rady jsme nic takového nedebatovali, takže nemáme v plánu zvyšování daní,“ upřesnila Schillerová.
Předseda poslanců SPD Radim Fiala uvedl, že jeho hnutí není pro žádné navyšování daní ani nové sektorové daně.
„Pokud je problém v kapacitách, v nedostatku kapacit, tak ten problém nezlepšíte tím, že ten sektor zdaníte, tím ho zhoršíte,“ upozornil v této souvislosti předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Proti zavedení sektorové daně, zvláště té na zbrojaře, jsou i strany, které teď míří do opozice.
