Evropská komise odmítla stížnost akcionářů ČEZu kvůli windfall tax

Evropská komise (EK) odmítla stížnost minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ proti státu, píše iROZHLAS.cz. Akcionářům se nelíbila především takzvaný windfall tax, tedy mimořádná daň z neočekávaných zisků, na níž ČEZ státu odvedl v posledních třech letech každoročně desítky miliard korun. Podle komise kroky české vlády nebyly v rozporu s evropským právem. Zástupci akcionářů nyní zvažují další kroky. ČEZ rozhodnutí nekomentoval, podle ministerstva financí komise potvrdila správnost postupu státu.

Předseda výboru spolku Minoritní Akcionáři.com Petr Mojžíšek to potvrdil Radiožurnálu, uvedl server iROZHLAS.cz. Komise podle rozhlasu zamítla stížnost ve všech bodech. „Na to, jak dlouho jim to trvalo, tak to vzali hodně po povrchu a prakticky vůbec neřešili podstatu věci. Teď se radíme s naší právní kanceláří, jaké budou další kroky,“ řekl Radiožurnálu Mojžíšek. Komise nyní spolku dala čtyři týdny na zaslání případných dalších relevantních informací, jinak bude věc uzavřena.

Kromě toho jsou podle Mojžíška ve hře i další kroky. V minulosti spolek mluvil například o žalobě na stát nebo ČEZ kvůli možnému poškození investic. Většinový podíl ČEZu drží stát, který má 70 procent. Zbylých 30 procent vlastní minoritní akcionáři.

Stížnost zejména na windfall tax

Minoritní akcionáři ČEZu si u Evropské komise stěžovali zejména na windfall tax, kterou česká vláda zavedla od roku 2023 do konce letošního roku. Ve stížnosti napadli například vysokou sazbu daně, délku jejího trvání nebo její souběh s dalšími mimořádnými odvody z nadměrných tržeb. Podle akcionářů kroky státu dopadly zejména na ČEZ, což podle spolku vedlo k porušení evropského práva a poškození jejich investic v podobě nižších dividend.

ČEZ na windfall tax odvedl desítky miliard korun ročně. V prvním roce fungování daně to bylo kolem 45 miliard korun, loni dalších třicet miliard korun. V obou letech šlo o téměř osmdesát procent celkových příjmů státu z tohoto mimořádného odvodu. I letos bude ČEZ největším plátcem windfall tax.

EK ovšem námitky odmítla s tím, že kroky státu nebyly v rozporu s evropským právem. Členské státy EU podle Komise mohly protikrizová opatření nastavit podle vlastního uvážení. Odmítla také možnost dvojího zdanění a dopad na dividendy je podle ní běžným důsledkem daňové politiky státu.

Minoritní akcionáři ČEZu kritizují nastavení windfall tax dlouhodobě, téma bylo i předmětem diskuzí na poslední valné hromadě skupiny. Finanční ředitel ČEZu Martin Novák tehdy akcionářům řekl, že ČEZ na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby podal žalobu na vyplácení daně z neočekávaného zisku. Není podle ní v rozporu s českým ústavním pořádkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není proti. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 18 mminutami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
včera v 19:44

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánovčera v 15:02

Válka proti Íránu trvá půl roku a proměňuje se. Teherán neustoupil

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
včeraAktualizovánovčera v 12:56

VideoRozpočet EU je pod tlakem, soudí Niedermayer. Vondráček nesouhlasí s novými prioritami

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.
včera v 11:44

VideoTexas je pro český byznys velmi perspektivní, říká velvyslanec v USA Kulhánek

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.
včera v 07:01

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
27. 8. 2026Aktualizováno27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.