Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
Podle Schillerové mohl deficit loňského státního rozpočtu porušit pravidla rozpočtové odpovědnosti. „Problém je, jestli se díváte dopředu nebo dozadu,“ nastínil Hampl. Zákon je dle něj konstruován tak, že vláda má sestavovat návrh státního rozpočtu dopředu tak, aby byl v souladu s cíli, které jsou v zákoně napsány.
„Pak vždy zpětně vyhodnocujeme, jestli to nastalo opravdu, nebo ne,“ pokračoval. Podle aktuálních čísel – i při zpětném hodnocení – má dle Hampla strukturální saldo „zhruba vyjít“, odhadl jej na 2,3 procenta hrubého domácího produktu. „Větší problém je to, s čím žijeme teď (…) – jak budeme sestavovat návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026,“ podotknul.
Reálný schodek
V posledním týdnu se debatovalo také o tom, jaký je vlastně schodek státního rozpočtu, připomněl moderátor Moravec. Ministerstvo financí přichází s dvojí interpretací – takzvanou očištěnou a neočištěnou. „Evropské projekty se nejdříve platí z českého státního rozpočtu, Evropská unie pak státu zpětně projekty proplácí,“ popsal Moravec.
Problematika spočívá v nevyrovnanosti této bilance. Národní ekonomická rada vyzývá k uvádění „neočištěných čísel“ – tedy bez evropských peněz. „To, co je relevantní pro mezinárodní srovnání – pro maastrichtské číslo – jsou očištěná čísla,“ zdůraznil Hampl. Jen očištěné saldo je dle něj údajem, který následně Eurostat používá pro mezinárodní srovnání.
Evropské peníze se dle něj rozpočtují jako neutrální peníze. „Jsou to ‚nalej–vylej‘ peníze a neovlivňují saldo,“ zmínil. Jako „faul“ označil výběr čísla neočištěného a ve druhém roce čísla očištěného. To dle něj udělal exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve srovnání let 2024 a 2025. Politiky vyzval ke konzistentnímu užívání jednoho údaje.
Stav ekonomiky byl dle Hampla „natolik dobrý, že i problémy, které tam byly a které tam zůstaly, umožnily pokrýt trošku lepším výběrem příjmů“.
Ministryně financí Schillerová se zavázala k tomu, že rozpočet, který předloží 26. ledna, bude prý „poctivý“. Svaz průmyslu a dopravy ČR tvrdí, že deficit rozpočtu na letošní rok, který má Schillerová předložit, prý nebude na navrhovaných 286 miliardách korun, jak to udělal přechozí kabinet Petra Fialy (ODS).
Rozpočtová odpovědnost
Předseda Svazu Jan Rafaj nabádá z hlediska investic k větší odvaze, u mandatorních výdajů pak k většímu šetření. „V tuto chvíli víme, paní ministryně to deklaruje – a už po prvním zasedání nové vlády jsme si tím jistí – že rozpočet bude sestaven tak, že bude v rozporu ex ante s tím zákonem (o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, pozn. red.),“ uvedl Hampl.
Uvedl, že jej to „strašlivě mrzí“. „Pokud jsme tady léta poslouchali diskusi o řádném rozpočtování, o poctivosti, o férovosti a o dodržování zákona, tak bych si nepřál nic jiného víc, než aby nová vláda, která přichází a která řadu našich stanovisek celkem korektně používala ve své argumentaci, stejně tak používala argumentaci (…), že návrh má být sestaven tak, aby respektoval ten zákon,“ navázal.
Už první zákon o přenesení plateb za obnovitelné zdroje na stát je z pohledu Národní rozpočtové rady v „příkrém rozporu se zákonem“. „Znamená to nové výdaje, které nejsou kryty ani příjmy, ani povoleným deficitem,“ vytknul.
Moravec namítnul, že dle tvrzení Schillerové to byl slib ve volební kampani. Dle Hampla může tento krok stát do roku 2030 celkově 80 až 100 miliard korun. „Pak ale paní ministryně tvrdí: ‚my jsme něco slíbili, co je v rozporu se stávajícím zněním pravidel rozpočtové odpovědnosti. Chceme to naplnit a nebudeme tím pádem naplňovat zákon‘,“ dodal.
