Finance

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. Nedělalo se mu to lehce, dlouho podpis zvažoval, uvedl na sociálních sítích. Návrh počítá se schodkem 241 miliard korun. V minulých týdnech prezident i opozice vyjádřili nad některými body návrhu pochybnosti, týkaly se třeba příjmů z emisních povolenek nebo platů nepedagogických pracovníků.

Vysoké školy a univerzity v Česku stále častěji zavádějí formát rychlých pohovorů známý jako kariérní speed dating. Tento koncept propojuje studenty s firmami a pomáhá jim najít stáž nebo práci. ČT oslovila čtyři univerzity, které tento koncept zavedly do praxe. Formát, inspirovaný seznamovacími schůzkami, umožňuje studentům poznat řadu potenciálních zaměstnavatelů a získat pracovní kontakty.

Poslanecká sněmovna schválila nový zákon o digitalizaci financí, podle kterého bude na trh s kryptoaktivy dohlížet ČNB. Také prošel zákon, který má umožnit do budoucna integraci Národní rozvojové banky s Českou exportní bankou. Sněmovna ale opět nedokončila závěrečné schvalování novely o prodlužování dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Schůze bude pokračovat ve středu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.

Cena digitální měny bitcoin se poprvé dostala nad hodnotu sto tisíc dolarů (v přepočtu 2,39 milionu korun), oznámily světové agentury. Podle Reuters růst hodnoty bitcoinu podpořila očekávání, že budoucí americký prezident Donald Trump vytvoří ve Spojených státech příznivé regulační prostředí pro digitální měny.

Ruská měna je vůči americkému dolaru nejslabší od března 2022. Ve středu kurz přesáhl hranici 110 rublů za dolar, od srpna tak ruská měna ztrácí téměř čtvrtinu hodnoty. Podle analytiků stojí za velkým propadem hlavně nové americké sankce uvalené na Moskvu kvůli pokračující vojenské agresi na Ukrajině. Ruská centrální banka v reakci oznámila, že do konce roku přestane provádět devizové intervence jménem ministerstva financí, aby zmírnila výkyvy na trhu.

Zvolený americký prezident Donald Trump nominoval do čela resortu spravedlnosti Pam Bondiovou, floridskou exministryni a poradkyni v jeho právních kauzách. Trump tak učinil poté, co se kandidatury vzdal bývalý republikánský kongresman Matt Gaetz. Spekuluje se také o financích. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) budoucí šéf Bílého domu uvažuje o variantě, že na klíčový post navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu a protiinflačního „jestřába“ Kevina Warshe. Ten by pak v roce 2026 mohl být nominován do čela centrální banky.

Češi mají letos větší tendenci utrácet, podle statistiků ale taky mají častěji dluhy a problémy s úhradou závazků. Například nesplácených spotřebitelských úvěrů přibylo za poslední rok o patnáct procent. Část lidí si před koncem roku půjčuje i na vánoční dárky.

Od ledna se znovu zvedne spotřební daň z lihu, a to o deset procent. S nárůstem počítá loni schválený úsporný balíček. Desetinové zvýšení přinesl už letošní rok, vláda očekávala půl miliardy navíc do rozpočtu. V meziročním srovnání ke konci října se ale naopak vybralo méně než loni – o tři sta milionů. Ministerstvo financí čeká vyšší výnos až před koncem roku. Podle výrobců lihovin spotřeba klesá, proto žádají, aby odvody už nerostly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní plán měnit nehodlá.

Politici i zástupci neziskových organizací se shodli ve sněmovně, že by pozůstalí měli získat větší podporu státu. Péče v této oblasti se zaměřuje na seniory i rodiče v produktivním věku s nezaopatřenými dětmi. Když teď přijdou o partnera, musejí složitou situaci zvládnout sami, bez pomoci.

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Oddělovat platy soudců a politiků není podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) správnou cestou. Platy soudců by se měly také odvíjet od toho, jak se daří tuzemské ekonomice, řekl v Otázkách Václava Moravce. Podle předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové by se platy ústavních činitelů měly navázat na minimální mzdu. Koalice navrhuje růst zhruba o sedm procent, opozice chce platy politiků zmrazit.

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal čísla o tom, jak si tuzemská věda vedla do roku 2023. Na výzkum a vývoj bylo vynaloženo téměř 140 miliard korun. Nejvíce nových peněz přišlo ze zahraničí. Počet pracovníků ve vědě dle ČSÚ stagnuje, v posledních třech letech se pohyboval okolo 123 tisíc.

Ve středu budou poslanci jednat o rozpočtu na příští rok. Opozice jej ostře kritizuje. „Není to účelové, vycházíme z výtek Národní rozpočtové rady,“ řekl v Událostech, komentářích bývalý senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti). Strana chce návrh vrátit ministrovi financí k přepracování, stejně jako ANO i SPD. „Nemalé otazníky nad některými kapitolami jsou, ale bylo by potřeba se zamyslet nad celkovou strukturou rozpočtu. Potřebujeme pokračovat v konsolidaci,“ myslí si ekonom Dominik Stroukal, který byl dalším hostem pořadu. Zástupci vládních stran ani největší opoziční strana ANO pozvání do pořadu nepřijali.

Izraelská armáda provedla další údery v Bejrútu a Damašku. Podle Jeruzaléma vojáci pokračují v útocích na strategické cíle Hizballáhu. V předchozích dnech se zaměřili na jeho finanční divizi. Při náletech v Libanonu zničili sídla banky, kterou podle židovského státu Hizballáh využíval. V pondělí večer pak mluvčí izraelské armády informoval o zabití šéfa právě ekonomického úseku teroristického hnutí. Uvedl také, že Hizballáh ukrývá pod jednou z bejrútských nemocnic stovky milionů dolarů.

Zástupci STAN a SPOLU ve středních Čechách se domluvili na místech v radě kraje. Hejtmankou by měla být nadále současná šéfka kraje a volební jednička STAN Petra Pecková. Lídr SPOLU Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Zástupci obou uskupení chtějí koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím podepsat koaliční smlouvu, řekla Pecková po úterním koaličním jednání. Podle Skopečka se zároveň rozběhnou jednání o prioritách pro programové prohlášení rady kraje.

Věk odchodu do penze má sice růst pomaleji než podle původní vládní verze, výměnou za to ale koalice podstatně zúží počet lidí v náročných profesích, kteří budou moct odejít do důchodu dřív – konkrétně až o pět let bez krácení penze. Provázanost obou kroků potvrdili někteří politici České televizi. Místo plánovaných víc než 127 tisíc lidí pracujících v těžkých podmínkách jich zřejmě bude mít nárok na dřívější důchod jen 15 tisíc.

Platy nepedagogických pracovníků chce ministerstvo školství od příštího roku nechat financovat zřizovateli – tedy hlavně samosprávami. Státní rozpočet na příští rok už s jejich financováním nepočítá. Nově by měly tyto peníze jít z rozpočtového určení daní (RUD) samosprávám. Stát by jim proto chtěl přidat deset miliard korun. Změna by nicméně vyžadovala několik novel zákona. Školské odbory se záměrem nesouhlasí.

Národní rozpočtová rada (NRR) pochybuje o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Návrh rozpočtu schválil kabinet minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Čekala jsem, že vláda už přijde s konkrétními kroky, jak pomoci občanům zasaženým povodněmi, řekla v Událostech, komentářích předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že opatření se připravují, škody ale zatím nejsou vyčíslené. Podotkl také, že se nyní stát zaměřuje na „obnovení základních životních funkcí“, například dodávky pitné vody či energií.

Po pěti letech zkoumání se českým vědcům podařilo objevit model léku, který má v laboratorních podmínkách slibné výsledky léčby genetického onemocnění zvaného Angelmanův syndrom. Aktuálně je s nemocí diagnostikováno 80 lidí v Česku a celosvětově jím trpí asi půl milionu lidí. Asociace genové terapie (Asgent) vyhlásila veřejnou sbírku, která má shromáždit peníze na dokončení výzkumu.

Přibývá samospráv, které půjčují volné peníze státu. Dál vykazují rekordní přebytky, které v pololetí přesáhly 82 miliard korun. Některé ze samospráv si u státu zatím uložily celkem skoro devět miliard. Ministerstvo financí to vítá, vládě peníze pomohou s financováním rozpočtových schodků. Podle Národní rozpočtové rady ale systém přerozdělování peněz z daňových výnosů nedává smysl. Politikům doporučuje ho změnit, samosprávy to ale odmítají.

Piráti nesouhlasí s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Vadí jim zejména to, že ministerstvu pro místní rozvoj chybí peníze na výstavbu a rekonstrukci bytů, konkrétně jde o sedm miliard korun. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterním Interview ČT24 řekl, že konsolidaci veřejných financí strana podporuje, ale podpora dostupného bydlení je podle něj jednou z hlavních priorit Pirátů. Méně peněz má dostat také Lipavského resort. Uvedl, že o rozpočtu bude nutné ještě jednat. To v pořadu Události, komentáře potvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.