Finance strana 2 z 5

Šestice krajů žádá vládu o změnu způsobu, jakým se rozděluje výnos z daní. Současný vzorec, který je starý osmnáct let, je prý nastavený nespravedlivě a neodpovídá skutečným potřebám krajů. Nebrání se přitom tomu, že by navýšení rozpočtů bylo postupné. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Otázkách Václava Moravce řekli, že stojí o to, aby se diskuse o návrhu začala odvíjet i v Poslanecké sněmovně. „Že dělení peněz mezi kraje není spravedlivé, je jasné a je to vidět,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který byl také hostem pořadu.

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 150 miliard korun, což je meziroční pokles téměř o čtvrtinu. Nové úvěry bez refinancování činily 124 miliard korun. Úrokové sazby v prosinci pokračovaly v poklesu a snížily se z listopadových 5,67 na 5,65 procenta, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor, kam dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Zástupci profesních a odborových svazů kultury sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) si stěžují, že vláda a ministr kultury Martin Baxa (ODS) neřeší problémy v kultuře. Přes příslib vlády přibližovat se k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu na kulturu se její podfinancování stále prohlubuje. Podle odborů dochází k propouštění zaměstnanců a k propadu reálných platů. Ministerstvo se diskusi o úpravách odměňování v kultuře podle mluvčí Jany Malíkové nebrání, nicméně vše bude souviset se stavem veřejných financí.

Bývalý šéf TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek vyčítá současné koaliční vládě mimo jiné to, že „neuklízí po vládách předchozích“. Sám by si přál razantněji snižovat státní výdaje, uvedl v Interview ČT24. Kabinet by podle něj měl o problémech v rozpočtu lépe informovat veřejnost. Také vyvracel, že by se chystal v dohledné době zakládat vlastní politickou stranu, neurčitě vidí své angažmá v budoucích volbách.

Případné úpravy některých částí úsporného balíčku udělá vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nejdříve v příštím roce. Poté, co vyhodnotí dopady opatření zavedených letos v lednu. Stanjura to sdělil pořadu Týden v politice. Koalice se tak může vrátit i k debatě, jestli mají být nápoje v základní, tedy vyšší sazbě DPH.

S novým rokem se zvednou úhrady za státní pojištěnce. Za každého seniora nebo dítě půjde do zdravotnictví měsíčně o sto osmdesát pět korun víc, letos to bylo devatenáct set. Celkem to bude 151 miliard, oproti končícímu roku zhruba o jedenáct miliard víc. Částku poprvé navýšila automatická valorizace. Ministerstvo si od ní slibuje stabilitu a předvídatelnost.

Obávám se nutné asistence Mezinárodního měnového fondu (MMF), nastínil černý scénář vývoje české ekonomiky v budoucnosti bývalý ministr financí a rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík. Další exšéf resortu financí a poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok ocenil vládní změny v důchodovém systému, ale kritizoval konsolidační balíček. Připojil se k němu i bývalý ministr financí Ivan Pilný, který soubor opatření označil za zklamání. Někdejší správci veřejných financí spolu diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Poslanci Spolkového sněmu schválili dodatek rozpočtu pro letošní rok, čímž zajistili chybějící desítky miliard eur. Dalším potřebným krokem k vyřešení krize bude odsouhlasení finančního plánu pro nadcházející rok, které se ale očekává až v lednu. Na podobě plánu hospodaření pro rok 2024 se už vláda kancléře Olafa Scholze tento týden dohodla, hlasování by tak díky parlamentní většině mělo být formalitou.

Vláda od snahy konsolidovat veřejné finance nemůže navzdory pondělní stávce odborů odstoupit, míní hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Vidí ale určitý manévrovací prostor, v rámci kterého by mohla koalice pomoci například energeticky náročnějším odvětvím. Podobně se vyjádřila hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. Podle ní je hlavní problém vlády nedostatečná a někdy arogantní komunikace.

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na čtyřicet procent. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila v tiskové zprávě. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.

Požadavky lékařů na finanční ohodnocení podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) převyšují možnosti resortu. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, a to dva dny před dalším jednáním ministra Vlastimila Válka (TOP 09) s odbory a zdravotníky v takzvané zdravotnické tripartitě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda sdělil, že pokud se lékaři s resortem na jednání domluví, stáhne výzvu, na základě které by lékaři měli od prosince vypovědět přesčasy.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Některé hospody a restaurace na jihu Čech bývají na začátku týdne poloprázdné. Souvisí to s podzimním úbytkem turistů, kdy se v centru Českých Budějovic nebo Českého Krumlova pohybuje méně lidí. Část restauratérů se však brání případnému omezení otevírací doby. Podle Asociace hotelů a restaurací ČR ale není chytré udržovat restaurace otevřené ve dnech, kdy jsou prakticky prázdné.

Krajský soud v Ostravě vyhlásil ve čtvrtek moratorium na majetek ostravské společnosti Vítkovické slévárny. Vyplývá to z usnesení zveřejněného v Insolvenčním rejstříku. Návrh na vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení podala tento týden sama firma, která je jednou z největších sléváren v Česku. Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění v Insolvenčním rejstříku a trvá do 13. listopadu.

Rozhodnutí ohledně podmíněného zastavení trestního stíhání už bývalé starostky obce Město Libavá Štěpánky Tiché (Nezávislá Libavá) není pravomocné. Rozhodlo o tom olomoucké krajské státní zastupitelství. Podle žalobkyně Jitky Klapalové je důvodem procesní pochybení, samotným obsahem rozhodnutí se tak žalobci nezabývali. Stíhání Tiché obviněné ze zpronevěry peněz bylo zastaveno kvůli vyslovené lítosti a ochotě nahradit způsobenou škodu. Tichá v září nakonec na funkci rezignovala.

Vodní nádrž Baška na Frýdecko-Místecku je už skoro rok bez vody. Loni na podzim tam vodohospodáři přehradu vypustili a na jaře měli začít s opravami hráze, jenže nakonec začali až letos na podzim. Vypuštění přehrady má velký dopad na podnikatele v okolí. Majitelé restaurací nebo kempu si stěžují na to, že se chybějící voda výrazně podepsala na jejich tržbách. Baška, která má rozlohu asi 33 hektarů, je nejmenší přehradou na povodí Odry.

Rozhodnutí o zdanění tichého vína se prozatím odkládá. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ČT řekl, že koalice tuto otázku do konce roku nejspíš vyřešit nestihne, čeká totiž na další analýzy. Do pracovní skupiny navíc zamíří i výrobci medoviny nebo cideru. Právě víno, medovina a cider patří do jediné skupiny alkoholu, na kterou se nevztahuje spotřební daň.

Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak meziročně zvýšilo a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) v pátek varovala veřejnost před podvodnými SMS lákajícími na výplatu peněz. Obsahují odkaz vedoucí na falešný web napodobující stránky pojišťovny. V noci na pátek je podle VZP dostala část jejích klientů.

Bývalí pracovníci plzeňských oceláren se po více než třech letech dočkají svých mezd. Končí totiž insolvence společnosti Pilsen Steel. Insolvenční správce bude moci šesti stovkám bývalých zaměstnanců po rozprodání majetku rozdělit přes osmdesát milionů korun. Dalších 44 milionů půjde soukromým věřitelům a úřadům. Dřívější hutě a kovárny, které byly součástí Škodových závodů, koupil německý podnikatel Max Aicher za 300 milionů korun.

Průmyslový developer Panattoni koupí od společnosti Asental Zdeňka Bakaly část pozemků v areálu bývalého karvinského Dolu Barbora. Brownfield chce proměnit v průmyslový park. Stavební práce na zhruba stohektarovém pozemku by mohly začít za dva roky. Areál by se navíc mohl i výrazně rozšířit.

Zatím pět krajů schválilo zákonodárnou iniciativu, která jim má přinést víc peněz do rozpočtů. Změnit by se podle nich měl systém rozdělování daňových výnosů. Ty se dělí mezi stát a samosprávy podle zástupců krajů diskriminačně. Hejtmani proto připravují vlastní návrhy úprav, které chtějí poslat do sněmovny. Proti je ministerstvo financí, stát by mohl podle propočtů přijít zhruba o dvanáct miliard korun.

České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. Ve zprávě o jejich dlouhodobé udržitelnosti to ve čtvrtek konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v úsporách pokračovat.

Vysoké školy žádají navýšit výdaje na univerzitní vzdělání a vědu. Podle nich je objem financí vydávaný na vysoké školy nižší, než je průměr zemí Evropské unie. Zároveň chtějí, aby s nimi vláda dohodla střednědobý výhled financování. Na shromáždění zástupců vysokých škol, odborů a profesních asociací to prohlásila prezidentka České konference rektorů (ČKR) Milena Králíčková. Bez splnění těchto základních požadavků nebudou podle ní moci univerzity zajistit kvalitu vzdělání a konkurenceschopnost. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uznal, že výdaje na vysoké školy rostly v minulých letech pomalu, kritizoval ale univerzity za velké platové rozdíly mezi jednotlivými fakultami.