Finance strana 2 z 5

Civilní letiště v Pardubicích nečekaně a bez udání důvodů zastavilo projekt výstavby centra pro servis dopravních letadel. Odmítlo tak zhruba půlmiliardovou investici a roční příjem z nájmu ve výši šesti milionů korun. Zdůvodnilo to riziky a nepřipraveností projektu, investor to ale odmítá a nechápe, proč vedení letiště nechce peníze, které lze podle něj tak snadno vydělat. Například servisní centrum na ostravském letišti má roční tržby až miliardu korun.

S rozšiřováním jaderné energetiky v Česku musí posilovat i Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V příštích letech mu totiž naroste agenda třeba kvůli výstavbě dvou nových bloků v Dukovanech. Po vládě tak úřad požaduje víc peněz pro příští roky.

Letošní letní olympijské hry v Paříži se Česku nevyvedly, shodli se předseda České unie sportu Miroslav Jansta a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Podle nich je znát, že je český sport v problémech, které je třeba řešit. Oba si také například myslí, že by bylo vhodné zlepšit kondici dětí a jejich vztah ke sportu, aby vznikalo více nových sportovních talentů.

Česká republika prosperuje, a tak by mohla v dalším dotačním období získat z evropských fondů až o sto dvacet šest miliard méně. Kvůli dopadům pandemie covidu a ruské agresi na Ukrajině ale země zůstane čistým příjemcem. Podle ministerstva pro místní rozvoj je penězi z Bruselu financováno až čtyřicet procent investic v tuzemsku. Resort dopravy už se na úbytek financí připravuje, chce se více zaměřit například na PPP projekty.

Obce a kraje dál hospodaří s rekordními penězi. Poslední data ministerstva financí ukazují, že mají druhý nejvyšší přebytek v novodobé historii, bezmála 28 miliard korun. Spory se však vedou o to, jak ho využít, i o novelu zákona o rozpočtovém určení daní.

Členské základny většiny sněmovních stran a hnutí oslabují. Všech sedm subjektů zastoupených v dolní komoře dohromady nemá ani padesát tisíc členů. O něco lépe jsou na tom opoziční hnutí, mírný nárůst pozorují i Piráti.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

Odstoupení Joea Bidena z boje o znovuzvolení přineslo obrat ve schopnosti Demokratické strany vybírat peníze na kampaň. Její hlavní zprostředkovatel příspěvků oznámil, že neděle je v tomto směru nejúspěšnějším dnem aktuálního volebního cyklu. Americká média mezitím informují, že peníze vybrané dříve na Bidenovu kampaň jsou již pod kontrolou viceprezidentky a pravděpodobné nové kandidátky demokratů do Bílého domu Kamaly Harrisové. Její tým oznámil, že první den po odstoupení Bidena z voleb získala kandidátka 81 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 1,88 miliardy korun).

Firmy realitního magnáta Radovana Vítka se podle lucemburského soudu dopouštěly manipulací při ovládnutí developera Orco. O definitivním verdiktu potvrzujícím závěry lucemburské Komise pro dohled nad finančním trhem (CSSF) informoval server Seznam Zprávy. Samotný Vítek zatím verdikt veřejně nekomentoval.

Prezident Petr Pavel v týdnu varoval před podvodníky, kteří na internetu zneužívají jména a podoby známých osobností k tomu, aby z lidí vylákali peníze. Používají k tomu například i umělou inteligenci. Podle policie takových případů v poslední době přibývá. Doporučuje, aby lidé věřili jenom osvědčeným společnostem. Vodítkem pro odhalení podvodu může být to, že pochybné firmy nabízejí velmi vysoké výdělky během krátké doby a bez práce.

Ekonomická situace domácností se už druhým rokem zlepšuje, lidé to ale vnímají jinak. Často si myslí, že se země ubírá špatným směrem, vyplývá z průzkumu agentury STEM a poradenské společnosti KPMG. Na tom, zda se mají Češi lépe, se ale politici úplně neshodnou. Například poslanec ODS Karel Haas v Událostech, komentářích řekl, že situace lidí je často lepší, než uvádějí v průzkumech. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher uvedl, že situace se možná meziročně zlepšila, ale pořád se lidé nemají tak dobře jako před covidem. Poslankyně SPD Marie Pošarová poukázala na špatnou situaci mladých lidí.

Česko čeká největší zahraniční investice v samostatné historii. Americká společnost onsemi chce v tuzemsku mít kompletní výrobu čipů, investovat plánuje 44 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v Událostech, komentářích řekl, že když jde o největší investici v historii Česka, mělo by jít i o největší veřejnou pobídku. „Zatím jenom působíte otazníky,“ oponoval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

Rusko přijalo jako hlavní měnu vůči rublu čínský jüan poté, co si americké sankce vynutily další odklon od dolaru. Sankce USA dotlačily moskevskou burzu k ukončení obchodování nejen s dolarem, ale i s eurem, což způsobilo zmatek na trhu. Podle ruské centrální banky je v čínských jüanech vedeno čtyřiapadesát procent obchodů. Současná situace je podle experta na politickou ekonomii postsovětského prostoru Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy taková, že v Rusku nelze obchodovat s „nefyzickými“ dolary a eury.

Rekordní balík odměn pro šéfa americké automobilky Tesla Elona Muska ve formě akcií v hodnotě 44,9 miliardy dolarů (1,04 bilionu korun) ve čtvrtek schválili akcionáři. To však neznamená, že miliardář automaticky slíbený balíček akcií obdrží. Rozhodnutí akcionářů ale zvyšuje Muskovy šance u soudu v Delaware, který odměny už jednou zrušil, napsala agentura DPA.

Na růstu platů se s vládou stále nedohodli zástupci administrativních pracovníků soudů, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejné správy. Odbory požadují zvýšení tarifů o patnáct procent, chtějí tak dorovnávat propad reálných výdělků kvůli vysoké inflaci z posledních let. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zástupcům zaměstnanců přislíbil odeslání návrhu na zvýšení platů do konce týdne, dosud se tak nestalo.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Státní rozpočet skončil na konci května s deficitem 210,4 miliardy korun. Oproti dubnu se schodek prohloubil o více než pětapadesát miliard korun. Přesto je letošní manko o jedenašedesát miliard nižší než ve stejném období loni. Schválený schodek pro celý letošní rok je 252 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly silnější daňové příjmy a nižší výdaje v energetice. Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová výsledek rozpočtu kritizovala.

V Česku výrazně roste zájem o projekt Obědy do škol. Základní školy napříč zemí potvrzují, že přibývá dětí, kterým rodiče nemůžou zaplatit obědy, protože jim na ně z výdělků nezbývají peníze. Pomáhají jim však podobné projekty, které dětem ze sociálně slabých rodin polední teplé jídlo uhradí. Například v Plzni se do takových projektů zapojilo hned několik škol.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce ve státním rozpočtu na příští rok zajistit desítky miliard korun navíc pro svůj resort. Zároveň zmínil, že kraje už dostaly 800 milionů korun, které chybí na platy nepedagogů. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka je i přes dodatečné peníze stále problém s financováním těchto pracovníků a některé školy zvažují propouštění. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Lékaři zvažují další protesty. Kritizují ministerstvo zdravotnictví, že neplní prosincovou dohodu, která jim sice zajistila růst výdělků až o patnáct tisíc korun, ale chybí jim změny v zákoníku práce, které by je zbavily množství často nelegálních přesčasů. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích ujistil, že slíbené zákony už jsou na cestě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda ale kritizuje komunikaci mezi ministerstvem, komorou a odbory.

Česko podle Indexu prosperity a finančního zdraví loni kleslo mezi zeměmi EU ze 13. na 15. místo. Mezi státy sedmadvacítky se tak dostalo do té horší poloviny. Nejlépe se Česku daří ve zdravotnictví a obraně, zaostává v úrovni bydlení. Meziročně si nejvíce pohoršilo v ekonomice, a to zejména kvůli vysoké inflaci. Výsledky indexu, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, se vyhlásily v pondělí na konferenci reVize Česka. Pořádá ji spolek Druhá ekonomická transformace, který se zasazuje o posílení české ekonomiky a její pozvednutí mezi nejvyspělejší země světa.

Pro zavedení sektorové daně v Česku by bylo 70 procent dospělých. Čtvrtina lidí se staví proti, ukázal to průzkum agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že sám neplánuje sektorovou daň navrhovat. Česko zavedlo takzvanou windfall tax pro energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky. Očekávalo se, že veřejné rozpočty z ní získají 85 miliard korun. Podle resortu financí stát loni na zálohách dostal 39,1 miliardy korun a letos za první kvartál 13 miliard korun.

Nahrazení dosavadního ruského ministra obrany Sergeje Šojgua ekonomem Andrejem Bělousovem svědčí o korupčních a finančních problémech v armádě a na ministerstvu obrany, míní analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Více překvapivé je prý ale odvolání šéfa bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, Putinova blízkého spojence.