Organizace, které pomáhají lidem se závislostí, varují, že jim v příštím roce mohou chybět peníze. V rozpracovaném návrhu rozpočtu podle nich chybí prostředky na jejich činnost. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ale ujišťuje, že s penězi na tyto programy se dál počítá.
Kyjovská organizace Krok pořádá pravidelné terapeutické programy pro závislé v ptačí rezervaci střední nádrže Nových Mlýnů. Letos v srpnu tam pracuje jedenáct klientů. „Jsme tady šestnáctý nebo sedmnáctý rok. Vždycky se snažíme odstranit vegetaci a náletové dřeviny, aby tu na jaře mohli zahnízdit ptáci,“ popsal terapeut Štěpán Pantlík.
Pomáhají tak ptákům a zároveň sami sobě. „Dostal jsem rakovinu plic, moje matka zemřela, byla to taková kombinace nešťastných událostí. Problémy jsem uměl jen zapíjet alkoholem,“ svěřil se klient Radek. Tomáš se zase stal už v patnácti letech závislým na pervitinu. V terapeutické skupině se ocitl v osmadvaceti. Po osmi letech abstinence, pracovních i partnerských problémech ale znovu propadl závislosti.
Každý den pracují od šesti ráno do večera, bez ohledu na počasí. Jde o jednu z nejsilnějších terapií, kterou účastníci v terapeutické skupině zažívají. „Ti lidé, kteří tady pracují, odhazují masky a dostávají se sami k sobě. Vynořují se jim vzpomínky, objevují staré vzorce chování a my s nimi můžeme pracovat. Druhý velký rozdíl je, že se musí postarat sami o sebe – donést vodu, uvařit,“ vysvětlil Pantlík.
Organizace ale žije v obavách, co bude dál. „Dostali jsme informaci, že v návrhu rozpočtu je na příští rok na tyto programy nula, což by samozřejmě znamenalo likvidaci celého sektoru. Zanikly by služby a péče o desítky nebo spíš stovky tisíc lidí,“ uvedl ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan.
Stanjura: Nula v rozpočtu není
Ministr financí Stanjura však tuto informaci odmítá. „Mě by zajímalo, jak to vědí, když návrh rozpočtu ještě neexistuje. Až si ho přečtou 31. srpna nebo 1. září, uvidí, že tam nula není. To nejsou dotační tituly, které by ohrožovaly státní rozpočet. Jde o řádově stovky milionů ročně,“ řekl.
Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s centralizací financí nedisponuje žádnými dotačními prostředky na protidrogovou politiku a financování protidrogové politiky neziskových organizací. To je podle tiskového mluvčího Ondřeje Jakoba zajišťováno z prostředků Úřadu vlády.
I krácení prostředků by mělo dopady
Podle Hollana rozdělil Úřad vlády loni organizacím pracujícím se závislými zhruba čtyři sta milionů korun. Ani tato suma však podle něj není dostatečná. „Nezaměřuje se totiž vůbec na nové závislosti, jako je kratom nebo digitální závislosti. I pokud bychom neměli zcela přesné informace a nakonec tam nebyla nula ani výrazné krácení, dopad by to mělo,“ upozornil.
Znamenalo by to například, že organizace nebudou schopny zajistit ani základní funkce, jako je výměna stříkaček. „Skokově by se zvýšil počet případů HIV nebo žloutenky typu C,“ varoval Hollan. „Pokud se na příští rok navrhuje škrtání na nulu nebo třeba o padesát procent, nelze s tím nijak fungovat ani plánovat. Především to ale rozbíjí sociální a zdravotní péči v oblasti závislostí,“ dodal.
Přidělovat peníze by mohla agentura
Na začátku srpna vyzvali experti na drogovou problematiku politiky k debatě o změně financování opatření proti závislostem na alkoholu, tabáku, hazardu a nelegálních drogách. Navrhují místo každoročních dotací zřízení agentury, která by přidělovala peníze na síť adiktologických služeb, poradenství či prevenci.
„Současná krize financování ukazuje, že závislost na každoročních dotacích není udržitelná. Je proto nutné otevřít debatu o dlouhodobém modelu podpory základní péče v oblasti závislostí. Návrh ministerstva financí proto vnímáme jako příležitost zahájit se současnou i příští vládou diskusi o skutečné systémové změně,“ uvedli experti sdružení v Think tanku Racionální politiky závislostí ve svém stanovisku.
