Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním on-line her čím dál více času, ukazuje výzkumná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která analyzovala údaje o chování celkem 280 tisíc dětí ze 44 zemí světa. Vědci říkají, že samo o sobě užívání sítí a hraní her nemusí být problematické, mezi adolescenty se ale stále zvětšuje podíl těch v riziku závislosti: u užívání sítí to nyní hrozí 11 procentům dospívajících, u her se problém týká 12 procent mladých.
Desetina mladých je závislých na sítích a hrách. Situace se zhoršuje, říká WHO
„Sítě i hry mají mnohé výhody – dospívající na nich například získávají a udržují přátelství,“ říká český spoluautor zprávy Lukáš Blinka z Masarykovy univerzity. „Tato média jsou ale také navržena tak, abychom jim neodolali a trávili na nich co nejvíce času. A mladí lidé jsou touto pastí ohroženi více než dospělí, protože se teprve učí, jak svůj čas a návyky regulovat.“
Mladí Češi a digitální zábava
V České republice je na sociálních sítích mezi 11–15letými celkem 18 procent neuživatelů, 50 procent aktivních uživatelů, 23 procent intenzivních uživatelů a 8 procent uživatelů v riziku. S přibývajícím věkem četnost používání sítí stoupá, o něco více přitom sítě užívají dívky.
Zpráva definuje problematické používání sociálních médií jako vzorec chování, který se vyznačuje příznaky podobnými závislosti. Mezi ně patří neschopnost kontrolovat používání sociálních médií, abstinenční příznaky, když je nepoužíváte, zanedbávání jiných aktivit ve prospěch sociálních médií a negativní důsledky v každodenním životě v důsledku nadměrného používání.
Mnoho dospívajících je prostřednictvím sociálních médií v neustálém kontaktu s druhými. Například mezi jedenáctiletými jde o pětinu, mezi patnáctiletými je stále propojena až třetina dospívajících.
„Napříč zeměmi je nejvarovnější nárůst u jedenáctiletých, kdy desetina z nich je ohrožena závislostí na sociálních sítích, ještě o něco více pak na hraní počítačových her. Třetina dětí v tomto věku hraje videohry denně, jen mezi kluky je to ale téměř polovina,“ popisuje Blinka a přibližuje další zjištění. „Dvaadvacet procent dětí stráví hraním čtyři a více hodin denně. V roce 2018 takto hrálo jen čtrnáct procent z nich.“
Rozdíly mezi pohlavími ve způsobu hraní jsou zarážející. Chlapci nejenže vykazují vyšší míru každodenního hraní, ale je u nich také větší pravděpodobnost, že si vytvoří problematické herní návyky. To poukazuje na potřebu cílených intervencí, které by zohledňovaly motivace a rizikové faktory herního chování specifické pro jednotlivá pohlaví.
Proč to může být problém
Nárůst problematického používání sociálních médií mezi dospívajícími vyvolává značné obavy ohledně možných dopadů na mladé lidi. Předchozí výzkumy zjistily, že problematičtí uživatelé sociálních médií také uvádějí nižší duševní a sociální pohodu a vyšší míru užívání návykových látek ve srovnání s neproblematickými uživateli a neuživateli.
Pokud by tento trend pokračoval, mohl by mít podle autorů dalekosáhlé důsledky pro vývoj dospívajících a dlouhodobé zdravotní výsledky. Problémové užívání sociálních médií bylo navíc spojeno s kratším spánkem a pozdější dobou spánku, což může mít dopad na celkové zdraví a studijní výsledky dospívajících.
Vliv pandemie je zřejmý
Protože tento projekt sbírá data opakovaně, mohli vědci srovnávat i stav před covidem a po něm. „Lockdowny a nutnost on-line přítomnosti kvůli škole patrně napomohla nárůstu, který pozorujeme,“ podotýká Blinka.
„Je zřejmé, že sociální média mohou mít jak pozitivní, tak negativní důsledky pro zdraví a pohodu dospívajících,“ poznamenal k výsledkům Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu. „Proto je vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti tak důležité. Přesto je v mnoha zemích stále nedostatečné a tam, kde je k dispozici, často nedokáže držet krok s mladými lidmi a rychle se vyvíjejícími technologiemi. Jsme svědky důsledků tohoto nedostatku, přičemž je pravděpodobné, že dojde k ještě horším situacím, pokud vlády, zdravotnické orgány, učitelé a rodiče nerozpoznají základní příčiny současné situace a nepřijmou opatření k jejich nápravě,“ doplnil Kluge.
Upozornil také na to, že se mnohde snaží problémy se stále větším vlivem sociálních médií řešit zákazy: „V době, kdy se miliony dětí v celém regionu vracejí po letních prázdninách do škol, zvažují některé země omezení nebo úplný zákaz sociálních médií pro děti do určitého věku. Je zřejmé, že potřebujeme okamžitá a trvalá opatření, která pomohou dospívajícím odvrátit potenciálně škodlivé používání sociálních médií, jež prokazatelně vede k depresím, šikaně, úzkostem a špatným studijním výsledkům.“
